ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | JARO 2021 (box 3)
(autoři: Ondřej Michálek, Eva Slezáková)
Probíhající pandemie koronaviru a následná vládní opatření se od jara loňského roku promítají do společenského i ekonomického života. Českým domácnostem na jaře 2020 z důvodu uzavírek maloobchodu a služeb nezbylo nic jiného, než omezit svůj spotřebitelský apetit. Tyto okolnosti vedly při nadále solidní situaci na trhu práce ke skokovému nárůstu míry úspor domácností na bezprecedentně vysokou úroveň (Graf 1). Bližší pohled do struktury úspor a náš náhled, jakým způsobem bude s jejich částí naloženo skrz odloženou spotřebu, nabízíme v tomto boxu.
Graf 1 – Míra úspor se po uvolnění protipandemických opatření začne snižovat, ani do konce roku 2022 se však na předpandemickou úroveň nenavrátí
míra úspor v %
Pro účely naší analýzy jsme úspory rozdělili na běžné a dodatečné. Běžnými úsporami rozumíme takové úspory, které by domácnosti tvořily i bez pandemie v průběhu běžného hospodářského cyklu. Tuto část úspor počítáme jako součin dlouhodobého průměru míry úspor a reálného hrubého disponibilního důchodu (RHDD). Následně běžné úspory odečteme od celkově pozorovaných a tím získáme celkový objem dodatečných úspor, které domácnosti vytvořily v souvislosti s pandemií. V uvažovaném období pandemických uzavírek, tedy mezi prvním čtvrtletím loňského a letošního roku, takto domácnosti v souhrnu odložily stranou 260 mld. Kč dodatečných úspor ve stálých cenách (Graf 2).
Graf 2 – Vynucené úspory, dané znemožněním realizace spotřeby v době uzavírek, tvoří většinu dodatečných úspor domácností
úspory domácností v mld. Kč, stálé ceny, sezonně očištěno
Dodatečné úspory dále členíme na základě motivu domácností k jejich tvorbě, a to na opatrnostní a vynucenou část. Opatrnostní úspory si domácnosti tvoří kvůli obavě ze ztráty zaměstnání či snížení příjmu v době pandemie a mají do značné míry cyklickou povahu. Proto je velmi pravděpodobné, že při očekávání dalšího, i když pouze dílčího, zchlazení trhu práce nebude ani tato rezerva po otevření provozoven v dohledné době rozpuštěna. Vzhledem k vysoké vládní podpoře ekonomických subjektů během pandemie i nízkým úrokovým sazbám odrazujícím od tvorby dodatečných úspor jsou na základě naší analýzy opatrnostní úspory relativně malé. Většinu nadbytečných prostředků tak připisujeme vynuceným úsporám, které vznikly výhradně kvůli zavřeným obchodům a službám. Jejich velikost odhadujeme na přibližně 200 mld. Kč.
Velikost obou složek dodatečných úspor jsme identifikovali pomocí regresního modelu[1] na vzorku dat z předpandemického období. Opatrnostní složka vzniká odečtením běžných úspor od součinu modelově odhadnuté míry úspor a pozorovaného RHDD. Vynucené úspory jsou tedy dány rozdílem pozorovaných úspor a sumy běžných a opatrnostních úspor.
Očekáváme, že část vynucených úspor bude na odloženou (dodatečnou) spotřebu využívána zejména s otevřením maloobchodu a služeb od poloviny letošního roku. Lidé budou utrácet zejména za položky jako odívání a obuv, bytové vybavení, za dopravu, rekreaci, kulturu, sport, zábavu a stravovací služby. Na základě vah tohoto sortimentu ve spotřebním koši a objemu vynucených úspor odhadujeme, že odložená spotřeba bude činit přes 50 mld. Kč.
Z hlediska časové realizace odložené spotřeby očekáváme, že její postupné zvyšování potrvá až do počátku příštího roku, posléze začne její efekt odeznívat (Graf 3). Vedle toho budou na mezičtvrtletní dynamiku spotřeby domácností působit i další faktory. Ve druhém pololetí 2021 spotřebu urychlí samotný návrat jednotlivých odvětví k opětovnému normálnímu fungování, což zobrazuje příspěvek pandemie. Současně začne ve stejném směru působit také spotřeba domácností bez dodatečných opatření odrážející vidinu blízkého otočení situace na trhu práce. Ten se začne zlepšovat od začátku příštího roku. Naopak fiskální impulz začne s ukončením vládních podpůrných opatření dynamiku spotřeby domácností tlumit.
Graf 3 – Efekt odložené spotřeby bude ve druhé polovině letošního roku výrazný
spotřeba domácností, mezičtvrtletní změny v %, příspěvky v p. b., stálé ceny, sezonně očištěno
Poznámka: Dopad pandemie představuje vliv uzavírek ekonomiky, resp. následného návratu lidí k běžnému spotřebitelskému chování, například pokud jde o frekvenci návštěv kin (restaurací aj.). Nad rámec tohoto faktoru se projeví odložená spotřeba, tedy dočasně vyšší frekvence návštěv kin (restaurací aj.) než před pandemií.
[1] Analýza vychází z materiálu Mody, A., Ohnsorge, F., & Sandri, D. (2012). Precautionary Savings in the Great Recession. IMF Economic Review, 60(1), 114–138. Vysvětlovanou proměnnou v modelu je míra úspor, jako vysvětlující proměnné do modelu vstupují očekávaná míra nezaměstnanosti, očekávaný RHDD, poměr bohatství/RHDD a úroková sazba 3M PRIBOR.