ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | JARO 2021 (box 1)
(autoři: Jan Hošek, Filip Novotný)
Od nástupu podzimní vlny pandemie koronaviru lze ve světě pozorovat odlišný vývoj v průmyslu a v odvětvích některých služeb, která jsou více postižena vládními opatřeními k omezení sociálních kontaktů a šíření nákazy. Tato omezení se projevila jak nárůstem vynucených úspor domácností, tak přesměrováním jejich poptávky od služeb k nákupům zboží. Změny ve spotřebním chování byly navíc zvýrazněny omezením pohybu obyvatelstva, masivním využíváním práce z domova i zavedením distanční výuky ve školách. Tyto procesy probíhaly celosvětově a ve výsledku vedly k rychlému zotavení (a dalo by se říci až krátkodobému přehřátí) průmyslu, které je doprovázeno silnými inflačními tlaky. Globální průmyslová výroba se vrátila na průměrnou úroveň roku 2019 již v listopadu 2020 zejména zásluhou rozvíjejících se ekonomik (hlavně Číny). K meziročnímu oživení spotřebitelské poptávky při přetrvávajícím poklesu HDP totiž došlo již v červnu loňského roku jak v USA, tak v eurozóně, a to zejména u zboží dlouhodobé spotřeby.
V podmínkách dohánění výpadků výroby z první poloviny loňského roku narazila zvýšená celosvětová poptávka po průmyslovém spotřebním zboží na omezené produkční kapacity některých specifických dílů. Za všechny jmenujme nedostatek polovodičů a plastů, který brzdí produkci nejen v automobilovém průmyslu. Výroba čipů byla navíc negativně ovlivněna požárem továrny v Japonsku, ale i výkyvy počasí v Texasu a na Tchaj-wanu. Postižena jsou tak všechna odvětví, kde je zapotřebí řídící jednotka, kterou v současnosti disponuje již většina domácích spotřebičů. Aktuální nedostatek plastů je důsledkem přetížení chemického průmyslu. Navíc vzrostla i poptávka po obalových materiálech, mj. kvůli nárůstu zásilkového obchodu. Jedním z dalších úzkých míst se ukázal být nedostatek kapacit v nákladní dopravě, který způsobil prodlevy v dodávkách surovin, materiálů a komponent a následné výpadky výroby zejména v odvětvích využívajících zásobování „just-in-time“. Od konce loňského roku jsme tak svědky několikanásobného zdražení nákladní přepravy z důvodu nedostatku volných kontejnerů v asijských přístavech (Graf 1). Zklidnění situace bylo navíc na konci března oddáleno týdenní blokací Suezského průplavu zaklíněnou obří lodí.
Graf 1 – Kontejnerová přeprava na konci roku 2020 skokově zdražila
v USD/kontejner, Freightos Baltic Index (FBX), pramen Refinitiv Datastream
Dalším z důsledků koronavirové pandemie je nárůst dolarových cen komodit. Ty stoupají prakticky bez přestání od května loňského roku. Index cen neenergetických komodit se do letošního března zvýšil o téměř 46 % (dílčí indexy cen potravinářských komodit o 37 % a průmyslových surovin o 58 %), index cen energetických komodit dokonce o 109 % (Graf 2). Na počátku uvedené nárůsty spíše jen kompenzovaly předchozí propad v důsledku vypuknutí pandemie v Číně a drastického omezení tamní poptávky, v současnosti se však ceny neenergetických surovin pohybují na několikaletých maximech. Vedle zesílené poptávky ze strany zpracovatelského průmyslu k jejich růstu přispělo i oslabování dolaru a uvolněné měnové politiky centrálních bank v kombinaci s fiskálními stimuly. Na straně nabídky byl růst cen komodit zesilován nenadálými výpadky těžby (mj. kvůli karanténám) i záměrnými omezeními těžby ropy v zemích aliance OPEC+ (Graf 3). I když růst cen u většiny komodit v poslední době zpomalil, zůstávají z nich plynoucí cenové tlaky ve zpracovatelském průmyslu značné.
Graf 2 – Ceny neenergetických komodit se nacházejí na několikaletých maximech
indexy vycházející z cen v USD (1/20 = 100), pramen Bloomberg, výpočet ČNB
Graf 3 – Nárůst ceny ropy souvisel s utlumenou těžbou
těžební kapacity a těžba ropy v zemích OPEC+, miliony barelů/den, pramen EIA
Zpočátku průmyslové firmy absorbovaly zvyšující se náklady na úkor svých marží, s rostoucí poptávkou je však začaly promítat do cen finální produkce. To postupně zvyšuje ceny jak spotřebního, tak investičního zboží a je jen otázkou času, kdy tyto tendence prosáknou i do cen souvisejících služeb.
Na finančních trzích se zvýšené inflační tlaky již projevily nárůstem výnosů dluhopisů s delší splatností. Krátkodobé úrokové sazby nicméně zatím zůstávají nízko, neboť centrální banky v obavách z pokračujících negativních dopadů pandemie nechávají své měnové politiky nadále výrazně uvolněné.
Aktuální prognóza ČNB vychází z předpokladu, že zvýšené zahraniční inflační tlaky v průmyslu jsou dočasné a budou do konce letošního roku postupně odeznívat. S uvolňováním vládních restriktivních opatření a opětovným umožněním sociálních kontaktů dojde k přesměrování části globální poptávky zpět do sektoru služeb. To společně s postupným uspokojováním poptávky po zboží povede ke zvolnění inflačních tlaků v produkční sféře. Také odložená spotřeba bude patrně směřovat spíše zpět ke službám, které byly pandemií nejvíce omezeny. Očekáváme, že s pokračujícím očkováním a slábnutím pandemie budou ustávat i problémy s plynulostí dodávek v rámci globálních výrobních řetězců, které pramení z jejich aktuálního přetížení. Návrat ekonomik k normálnímu způsobu fungování by tak měl být spojen s odbouráním současné dvojkolejnosti vývoje v průmyslu a ve službách, což povede k poklesu inflačních tlaků v produkční sféře v příštím roce.