ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | ZIMA 2025 (box 1)
(autor: Matěj Šarboch)
Česká republika je jako malá otevřená ekonomika hospodářsky významně provázaná s vnějším prostředím. Růstový model české ekonomiky je charakterizován vysokým podílem průmyslu, jehož výroba se následně z velké části vyváží do zahraničí. Důsledkem toho jsou vysoké přebytky zahraničního obchodu. Tuzemský vývoz vždy silně závisel na poptávce zahraničních obchodních partnerů, především v rámci eurozóny. V posledním zhruba roce a půl se však těmto zemím v souhrnu příliš nedařilo, především Německu, které má největší podíl na zahraniční poptávce a má tedy nejvyšší váhu v ukazateli tzv. efektivní eurozóny.[1] Tento vývoj se odrazil i v utlumeném růstu českého vývozu, ne však v plné míře. „Nad vodou“ ho totiž držel vývoz do zemí mimo eurozónu (Graf 1). Českým firmám se dařilo nacházet nová odbytiště svého zboží i služeb, což částečně tlumilo vliv ekonomického útlumu našeho největšího obchodního partnera.[2] Tento box popisuje, jak a kdy se měnila struktura českého vývozu, do jakých zemí směřuje tuzemský vývoz a jak moc se mění provázanost vývozu s poptávkou z eurozóny.
Graf 1 – V posledním období byl růst vývozu tažen především exportem do zemí mimo eurozónu
meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, srovnatelné ceny roku 2020, sezonně očištěno
Poznámka: Meziroční změny vývozu v letech 2020–2021 se pohybují v rozmezí hodnot -26 až 34 %. Z důvodu přehlednosti je však osa y zúžena.
Růst tuzemského vývozu ve třetím čtvrtletí 2024 dosáhl 4 %, což bylo výrazně nad očekáváním podzimní prognózy ČNB (2,3 %). Vzhledem k tomu, že se prognóza růstu efektivní eurozóny zhruba naplnila, byl tento výsledek překvapením. Při bližším pohledu (Graf 1) je patrné, že loni dominoval především vývoz do zemí mimo Evropskou unii a ve druhé polovině roku významně přispěl i vývoz do zemí EU mimo eurozónu. Vývoz do zemí eurozóny oživil pouze mírně. Příspěvek zemí mimo eurozónu[3] k růstu vývozu byl i v minulosti nezanedbatelný, ovšem většinou byl doprovázen násobně větším příspěvkem eurozóny. Ve třetím čtvrtletí loňského roku však – i přes oživení vývozu do eurozóny – byla samotná výše příspěvku mimo eurozónu nadprůměrná. Podíl vývozu do zemí EU mimo eurozónu pozvolna roste již delší dobu (Graf 2).[4] Naopak podíl vývozu do zemí mimo EU byl od roku 2012 do začátku roku 2022 zhruba stabilní a pohyboval se kolem 24,5 %. V první polovině roku 2022 (pravděpodobně v důsledku zahájení ruské agrese na Ukrajinu) přechodně klesl na 23 %, poté relativně strmě rostl a ve třetím čtvrtletí 2024 tento podíl dosáhl již přes 26 %.
Graf 2 – Podíl vývozu do zemí EU mimo eurozónu dlouhodobě pozvolna roste, do zemí mimo EU vzrostl výrazně v posledních dvou letech
podíl jednotlivých teritorií na celkovém vývozu v %, srovnatelné ceny roku 2020, sezonně očištěno
Při podrobnějším pohledu na cílové destinace českého vyváženého zboží[5] zjistíme, že proti roku 2019 došlo (zcela pochopitelně) k největší změně u vývozu do Ruska (Graf 3). Do této země před rokem 2022 putovalo mírně přes 2 % tuzemského vyváženého zboží, po začátku války na Ukrajině se však vzájemný obchod téměř zastavil. Podíl vývozu klesá také do zemí eurozóny (z toho výrazněji klesl podíl i u tří zemí z efektivní eurozóny) v čele s Německem. U něj to lze v posledních letech vysvětlit především slabou poptávkou, tato skutečnost má však i strukturální charakter. Podíl vývozu do Německa totiž výrazně klesá již od roku 2015. To koresponduje s konstatováním boxu ze ZoMP léto 2024,[6] že zhruba od roku 2016 klesal tržní podíl ČR na německém dovozu. V roce 2023 se tento podíl opět skokově zvýšil, nicméně předchozí pokles korigoval jen zčásti. Naopak Polsko dokázalo svůj podíl na německém dovozu zvyšovat i mezi lety 2016 a 2023, a stojí tak pravděpodobně zčásti za ztrátou českého tržního podílu. Polsko také v posledních letech nejvíce navýšilo podíl na českém vývozu (Graf 3). Jedinou zemí z eurozóny, jejíž podíl se také navýšil, je Itálie. V ostatních případech se jedná o země mimo eurozónu, jako jsou například Spojené státy, Spojené království nebo Turecko. U poslední zmíněné země však existuje jistá pravděpodobnost, že část dovozu z ČR dále reexportuje do Ruska.[7]
Graf 3 – Český vývoz míří čím dál více do zemí mimo eurozónu, naopak podíl Německa se snižuje
rozdíl průměrného podílu vývozu zboží do dané země na celkovém vývozu za období leden – listopad 2024 oproti stejnému období v letech 2019 a 2015, běžné ceny, sezonně neočištěno
Klesající provázanost českého vývozu s poptávkou efektivní eurozóny ilustruje vývoj regresního koeficientu (Graf 4)[8]. Ten začal strmě růst v roce 2004 po vstupu ČR do Evropské unie. Toto období bylo charakterizováno svižným ekonomickým růstem především díky vysokým přebytkům zahraničního obchodu, které odrážely rozvoj volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Následně se začal snižovat. Tento trend byl dočasně přerušen v období kurzového závazku. Zhruba od roku 2016 začal k pomalejšímu růstu vývozu do eurozóny přispívat zpomalující růst potenciálního produktu[9] a také fakt, že se růst českého průmyslu prakticky zastavil. Od roku 2021 se koeficient pohybuje kolem hodnoty 2, což znamená, že meziroční růst domácího vývozu je pouze zhruba dvojnásobný vzhledem k růstu poptávky v efektivní eurozóně.
Graf 4 – V minulosti silná provázanost českého vývozu s poptávkou v efektivní eurozóně trendově slábne
elasticita meziročního růstu českého vývozu vůči meziročnímu růstu HDP v efektivní eurozóně, koeficient z regresního modelu bez konstanty, výpočet ČNB
Poznámka: Koeficient je brán vždy z regrese, která obsahuje data z rolujícího časového okna dlouhého 16 čtvrtletí.
Vedle již pozorované skutečnosti, že se podíl zemí mimo eurozónu na českém vývozu zvyšuje, je nutno brát v potaz i fakt, že zmíněným obchodním partnerům, kde podíl českého vývozu narostl (jako např. USA), se má v nejbližších čtvrtletích dařit lépe než zemím efektivní eurozóny. Nejistotou však zůstávají dopady avizované celní politiky USA na světový zahraniční obchod. Dílčí pozitivní dopad může mít i nedávno uzavřená dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým společenstvím Mercosur. Jestliže růst efektivní eurozóny (tažený hlavně nevýrazným výkonem Německa) zůstane utlumený a české firmy se budou stále více orientovat na země mimo eurozónu, mohou být predikce růstu vývozu (definované jako zhruba dvojnásobek meziročního růstu ekonomické aktivity v efektivní eurozóně) podhodnocené. Všechny zmíněné důvody tak vedly k tomu, že aktuální prognóza ze ZoMP zima 2025 zahrnuje expertní úpravu, která především v letošním roce navyšuje trajektorii vývozu nad rámec toho, co by implikovala samotná poptávka z efektivní eurozóny. Změny ve struktuře zahraničního obchodu budou nadále analyzovány a reflektovány i v dalších prognózách.
[1] Prognóza ČNB pracuje s konceptem tzv. efektivní eurozóny, který aproximuje vnější prostředí. Ukazatel zahrnuje 6 významných obchodních partnerů ČR v rámci eurozóny (Německo, Slovensko, Francie, Itálie, Rakousko a Španělsko) a pokrývá tak více než polovinu českého vývozu. Největším obchodním partnerem ČR je Německo, kam se vyváží zhruba 30 % celkového exportu zboží, následuje Slovensko s necelými 10 % a Polsko se zhruba 7 %.
[2] Známý bonmot říká, že „když si Německo kýchne, ČR dostane rýmu“. V posledních čtvrtletích toto tvrzení neplatí doslova, jelikož Německo zhruba stagnuje, zatímco česká ekonomika již roste.
[3] Tj. zemí EU neplatících eurem a zemí mimo EU.
[4] Pro tento výpočet, stejně jako rozklad v Grafu 1, jsou použity údaje z národních účtů, ve kterých je celkový export rozdělen na vývoz do zemí eurozóny, do zemí EU mimo eurozónu a do zemí mimo EU. Data jsou dostupná od roku 2011.
[5] Tato část využívá měsíčních statistik zahraničního obchodu se zbožím, data jsou dostupná od ledna 2015.
[6] Viz box Postavení českých vývozců na německém trhu ve srovnání s Polskem ze ZoMP léto 2024.
[7] Blíže viz analýza Drahozalová A., Kábrt M., Wałoszková A.: Vojensky i ekonomicky strategické výrobky nejspíše nadále nacházejí cestu z ČR do Ruska, čnBlog, 2024.
[8] Analýza je zaměřena pouze na krátkodobý vztah mezi českým vývozem a zahraniční ekonomickou aktivitou a může se tak lišit od dlouhodobější a strukturálnější závislosti identifikované v jádrovém predikčním modelu g3+.
[9] Viz příloha Zpomalení růstu dlouhodobého potenciálu české ekonomiky ze ZoMP léto 2024.
