ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | PODZIM 2023 (box 2)
(autoři: Jan Babecký, Renata Pašaličová)
Míra úspor domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7 procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Rychlý pokles míry úspor domácností v případě obnovení optimistických spotřebitelských očekávání může představovat potenciál pro výraznější oživení růstu jejich spotřeby. V daném kontextu přináší tento box několik pohledů na bilanci domácností z hlediska rozdílného stupně likvidity aktiv a jejich distribuce podle příjmových skupin.
Čisté jmění domácností se v nominálním vyjádření v letech 2017–2022 zvýšilo o 48 %. V tom se dlouhodobě projevuje růst čistého finančního jmění. V podmínkách růstu cen nemovitostí se ještě výrazněji zvýšila hodnota obydlí. V reálném vyjádření však čisté jmění v roce 2022 vlivem vysoké inflace poprvé za posledních deset let meziročně pokleslo o 0,6 %, v případě čistého finančního jmění o 3,1 %. To bylo při zvýšených úrokových sazbách a negativním sentimentu doprovázeno tvorbou opatrnostních a spekulativních úspor.
Domácnosti své vytvářené úspory od roku 2021 ve větší míře oproti minulosti umisťují do méně likvidních finančních aktiv, zejména do účastí a podílových listů v investičních fondech a do dluhopisů (Graf 1). Vzrostla i likvidní finanční aktiva ve formě spořících a termínovaných vkladů u bank. Tvorba likvidních finančních aktiv je v posledních obdobích nižší než během pandemie covidu, kdy domácnosti v podmínkách uzavření ekonomiky akumulovaly vynucené vysoce likvidní jednodenní vklady (často současně při čerpání vládní finanční pomoci). Jejich výše dosáhla vrcholu na počátku roku 2021, kdy se navíc projevilo i zrušení superhrubé mzdy. Následně byly tyto vynucené úspory částečně rozpuštěny. Část vytvořených úspor má rovněž podobu investic do nefinančních aktiv jako např. obydlí, jejich tvorba se však v posledním období snížila. V umístění úspor převažují v současnosti méně likvidní aktiva, jejichž případná přeměna do likvidních aktiv a potažmo do spotřebních výdajů může být spíše pozvolná.
Graf 1 – Rozložení vytvářených úspor se oproti minulosti částečně posunulo k méně likvidním složkám
poměr toků k hrubému disponibilnímu důchodu v %, výpočet ČNB
Poznámka: Likvidní finanční aktiva zahrnují oběživo a vklady, nefinanční aktiva tvorbu hrubého kapitálu. Ostatní finanční aktiva jsou spočtena jako rozdíl mezi úsporami a uvedenými složkami.
Míra úspor roste s výší příjmů domácností (Graf 2). Do roku 2019 byla míra úspor výrazně vyšší u vysokopříjmových domácností než u domácností s nižšími příjmy. V roce 2020 se míra úspor vlivem výše uvedených faktorů během pandemie covidu výrazně zvýšila i u nižších příjmových skupin (což by mohlo implikovat případný rychlejší pokles míry úspor). V roce 2022 byla ve srovnání s rokem 2019 míra úspor domácností nadále zvýšená především u domácností se středními a vyššími příjmy.
Graf 2 – Na tvorbě úspor se v předchozích letech podílely zejména vysokopříjmové domácnosti, které si udržují poměrně stabilní míru úspor
poměr k čistému peněžnímu příjmu, výpočet ČNB na základě dat z Rodinných účtů a Životních podmínek domácností (ČSÚ)
Tvar Lorenzovy křivky ukazuje, že do roku 2019 se domácnosti s nejvyššími příjmy podílely na tvorbě úspor z 80 %. Naopak domácnosti v nejnižších dvou příjmových skupinách je netvořily a na středněpříjmové domácnosti připadalo zhruba 20 %. To dokládá značnou nerovnoměrnost při tvorbě úspor.
Podle dotazníkového Šetření Evropské komise ohledně vnímání českých spotřebitelů se v roce 2023 podílejí na tvorbě úspor nadále nejvíce domácnosti s vyššími příjmy (Graf 3).[1] Obdobné výsledky ukazuje i výzkum společnosti PAQ Research.[2] Od loňského roku více spoří i středněpříjmové domácnosti. Na druhou stranu nízkopříjmové domácnosti téměř nespoří. Tyto domácnosti také vlivem růstu inflace a životních nákladů zaznamenaly největší zhoršení finanční situace ze všech příjmových skupin.
Graf 3 – V roce 2023 se akumulace úspor i nadále koncentruje především u domácností s vyššími příjmy
čisté saldo odpovědí domácností ohledně schopnosti/neschopnosti tvořit úspory v %, pramen: European Commission Business and Consumer Survey
Spotřební výdaje ve vztahu k příjmům (sklon ke spotřebě) se v roce 2022 oproti roku 2021 snížily zejména u potravin a nealkoholických nápojů, a to napříč většinou příjmových skupin (Graf 4). Naopak poměr výdajů na bydlení vůči příjmům vzrostl u domácností prvního až třetího kvintilu. Zvýšil se i poměr výdajů na dopravu a stravování, nejméně však u domácností s vyššími příjmy. Celkově je podíl spotřebních výdajů na příjmech nejnižší u vysokopříjmových domácností.
Graf 4 – Sklon ke spotřebě se v roce 2022 snížil zejména u potravin, zatímco u výdajů na bydlení vzrostl
porovnání spotřebních výdajů ve vztahu k čistým peněžním příjmům mezi lety 2022 a 2021, rozdíly v p. b., výpočet ČNB na základě dat z Rodinných účtů a Životních podmínek domácností (ČSÚ)
Pro vývoj spotřeby je důležitá i distribuce úvěrů domácnostem. Podle šetření Finanční situace domácností[3] připadalo v roce 2021 zhruba 51 % úvěrů na bydlení na domácnosti v nejvyšším příjmovém kvintilu. Ve dvou nejvyšších příjmových kvintilech je to 77 %. Jde tedy o ty domácnosti, které se největší měrou podílejí na tvorbě úspor.
Podle uvedeného šetření dosáhlo čisté jmění v průměru 3,6 mil. Kč na domácnost (Tab. 1). Reálná aktiva tvoří zhruba 96 % celkového čistého jmění, následují likvidní finanční aktiva a ostatní (7,6 %, resp. 2,5 %), zatímco podíl celkového zadlužení činí 5,7 %. Více než polovina celkového čistého jmění v populaci připadá na pětinu nejmajetnějších domácností, jejichž čisté jmění dosahuje v průměru 10 mil. Kč. Míra zadluženosti je nejvyšší u domácností v prvním kvintilu a jejich čisté jmění je dokonce záporné.
Tabulka 1 – Čisté jmění tvoří především reálná aktiva majetnějších domácností
pramen: Finanční situace domácností, úvěry s opačným znaménkem, výpočet ČNB
| Čisté jmění | Podíl na celkovém čistém jmění v % | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměr na domácnost (tis. Kč) | ČR celkem (mld. Kč) | Reálná (nefinanční) aktiva | Likvidní finanční aktiva | Ostatní finanční aktiva | Úvěry celkem | |
| Čisté jmění | 3 562 | 16 017 | 95,6 | 7,6 | 2,5 | -5,7 |
| z toho: | ||||||
| 1. kvintil | -28 | -25 | 0,9 | 0,3 | 0,1 | -1,5 |
| 2. kvintil | 1 207 | 1 086 | 6,7 | 0,9 | 0,2 | -1,0 |
| 3. kvintil | 2 494 | 2 241 | 13,7 | 1,1 | 0,3 | -1,0 |
| 4. kvintil | 4 097 | 3 680 | 21,8 | 1,7 | 0,4 | -0,9 |
| 5. kvintil | 10 050 | 9 035 | 52,6 | 3,6 | 1,5 | -1,2 |
Celkově z uvedeného vyplývá, že objem čistého jmění domácností v nominálním vyjádření v loňském roce dále vzrostl. V reálném vyjádření však jejich čisté jmění vlivem vysoké inflace meziročně pokleslo. Vytvářené úspory jsou na rozdíl od minulosti v podmínkách zvýšených úrokových sazeb více umisťovány do méně likvidních aktiv. Na tvorbě úspor a čistého jmění se nejvýrazněji podílejí domácnosti s vyššími příjmy, které se navíc vyznačují nižším sklonem ke spotřebě. Meziroční zvýšení vytvořených úspor je však v roce 2023 patrné u všech příjmových skupin domácností. Lze předpokládat, že zlepšení spotřebitelského sentimentu a pokles inflace i úrokových sazeb může v následujících čtvrtletích přispívat k postupnému oživení růstu spotřeby domácností a snižování jejich míry úspor. Přetrvává však značná nejistota o rychlosti jejího návratu k dlouhodobým hodnotám.
[1] Viz Šetření Evropské komise.
[2] Viz Kolik domácnostem zbývá po zaplacení všech výdajů, projekt Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research.
[3] Viz Šetření o financích a spotřebě domácností (HFCS) organizované ECB, k dispozici jsou předběžné výsledky.