Informace poskytnuté Českou národní bankou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

ČNB dne 2. 3. 2022 poskytla informaci, že  nevydala žádné rozhodnutí týkající se nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, kde by ČNB nerozhodla, že se účastník řízení shledává vinným, tzn. rozhodnutí o zastavení řízení.

ČNB dne 2. 3. 2022 poskytla informaci, že dne 28. 2. 2022 bylo Garančnímu systému finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) doručeno Oznámení ČNB o neschopnosti Sberbank CZ, a.s., dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek (k tomu blíže https://www.garancnisystem.cz/oznameni-CNB-o-neschopnosti-Sberbank-dostat-zavazkum).

ČNB dále v obecné rovině uvedla, že pojištění vkladů může získat pouze obec, které náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a jejíž daňové příjmy podle uvedeného zákona dosahují nejvýše 500 000 EUR. Vklady obcí nejsou pojištěny automaticky. O pojištění svých vkladů musí obec požádat a doložit splnění zákonných podmínek. Žádost se podává bance, která musí následně obci vydat potvrzení o vzniku pojištění vkladů. Teprve pokud banka toto potvrzení vydá, je možné, aby byly vklady obce pojištěny. Toto potvrzení nelze vydat zpětně. Více informací o podmínkách pojištění těchto vkladů lze nalézt na: https://www.garancnisystem.cz/pro-obce. Pokud obec splní podmínky pro vznik pojištění vkladů, řídí se výplata jejich náhrad obecnými postupy pro výplatu náhrady vkladů.

ČNB dne 4. 3. 2022 poskytla následující informace ohledně PSM Velká Praha:

Počet kusů mincí obdržených od výrobce:

  • v listopadu 2021 bylo dodáno 2080 ks
  • v prosinci  2021 bylo dodáno 1833 ks
  • v lednu 2022  bylo dodáno 126 ks
  • v únoru 2022  bylo dodáno 1562 ks

Dále byla poskytnuta informace, že smluvním partnerům (celkem 69 partnerů odebírá PSM Velká Praha) bylo začátkem listopadu 2021 oznámeno, že mince budou v důsledku celosvětových problémů s dodavatelsko-odběratelskými vztahy dodávány postupně v následujících termínech a množství: V emisní den 30. 11. 2021 – bude k dispozici 25 % z celkového množství objednaných mincí, po 15. prosinci 2021 - cca 22 %, začátkem února – cca 30 % (z důvodu pandemie došlo ke zpoždění dodávek, mince byly dodávány v druhé polovině února postupně na jednotlivé pobočky, územní pracoviště), po 15. březnu 2022 – cca 23 %.

Smluvní partneři si po dohodě s odběrným místem (pobočka, územní pracovitě)  termíny odběrů, množství mincí a jejich provedení (v závislosti na výše uvedených dodávkách) stanovují sami.

Celkový emisní náklad, tj. celkem  2 300 ks v matované variantě a 5 800 ks v leštěné variantě, bude vyroben v polovině března 2022.

ČNB dne 7. 3. 2022 poskytla informaci, že České národní bance nebyl doručen žádný dopis od subjektu White Spiritual Boy Global Corporation prostřednictvím datové schránky. Doručen nebyl ani na adresu podatelna@cnb.cz, doporučeně na podatelnu nebo osobně.

ČNB dne 11. 3. 2022 poskytla informaci, že ve věci porušení § 91 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) za posledních pět let nebylo Českou národní bankou vydáno žádné rozhodnutí.

Česká národní banka svá sankční a jiná rozhodnutí uveřejňuje na svých internetových stránkách, pokud jí to jednotlivé sektorové zákony ukládají. Zákon o spotřebitelském úvěru jí tuto povinnost ukládá v § 146 a § 159.

ČNB dne 16. 3. 2022 poskytla doručenku datové zprávy zaslané Českou národní bankou Garančnímu systému finančního trhu ve věci „Oznámení České národní banky o neschopnosti Sberbank CZ, a.s. dostát závazkům vůči oprávněným osobám.“

 ČNB dne 24. 3. 2022 poskytla informaci, že předběžným opatřením bylo Sberbank CZ nařízeno, aby se zdržela:

  • jakéhokoli jednání spočívajícího v poskytování úvěrů včetně umožnění čerpání úvěrů nebo jejich části a prodloužení splatnosti již poskytnutých úvěrů;
  • jakéhokoli jednání spočívajícího v přijímání vkladů;
  • jakéhokoli jednání vedoucího k pořizování (nákupu) aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší než 0 % podle článků 114–134 nařízení s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách, kterým byla k jejich činnosti udělena licence podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona o bankách, nebo bankách se sídlem v členských státech Evropské unie s výjimkou bank ze skupiny Sberbank;
  • zcizování aktiv či jejich zatěžování právy třetích osob.

ČNB dne 25. 3. 2022 poskytla kopii rozhodnutí o žádosti Otevřené akciové společnosti Sberbank o udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti na společnosti Volksbank CZ, a. s. Dále byla poskytnuta informace, že podstatou makrozátěžového testu likvidity je získat systémový pohled na vyrovnanost přítoků a odtoků likvidity v domácím bankovním systému při zohlednění držby rychle likvidních aktiv. Tato aktiva mohou banky využít (prodat či zastavit), aby pokryly případný dočasný nesoulad na přítocích a odtocích peněžních prostředků. Hlavním cílem testu je tedy ověřit, zda se banka příliš nespoléhá na nestabilní zdroje financování dále doprovázené nedostatečnou držbou likvidních aktiv. Výsledky testů ČNB opakovaně potvrzují, že domácí banky mají velmi robustní likvidní pozici, a to díky vysokému objemu držených vysoce likvidních aktiv a velkému podílu stabilních vkladů na celkových zdrojích financování (tj. zdroj s nízkou mírou předpokládaného odtoku). Zjednodušeně jsou domácí banky odolné vůči i silným likvidním šokům. Testy se zaměřují výhradně na likviditní šoky, jejichž zdrojem jsou dočasná zamrznutí trhů s výpůjčkami, včetně zajištěných trhů, zamrznutí trhů s finančním kolaterálem či jsou zdrojem šoku ztráty ze snížených hodnot držených aktiv. Zjednodušeně se testují dočasné výpadky v tocích peněžních prostředků, které by banku mohly vystavit likviditnímu napětí. V případě dosažení slabších výsledků těchto testů mohou být přijata obezřetnostní opatření zaměřena na posílení likvidní pozice dané banky.

Zátěžový test likvidity je zaměřen na schopnost bank odolat šokům ekonomického typu, nikoli na situaci, kdy ji postihne „krize jména“, tj. kdy převážná část vkladatelů ztratí v danou banku důvěru. Takový test by nebyl smysluplný, neboť při odchodu převážné části držitelů vkladů z banky nelze ze strany ČNB přijmout žádná smysluplná obezřetnostní opatření, která by krizi likvidity mohla zabránit. Důvěra v banku je obecně křehká a je obtížně obnovitelná, a to i při existenci pojištění vkladů. Pojištění vkladů důvěře v banku pomáhá, ale není schopno samo o sobě zabránit útoku na banku ze strany vkladatelů. Některé odborné studie i dokazují, že vkladatelé, kteří odejdou, se do stejné banky nevrací a noví nepřichází nebo jen s velkým zpožděním.

Vybrané informace vztahující se k problematice zátěžových testů jsou uveřejněny na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/zatezove-testy/bankovni-sektor/.

ČNB dne 28. 3. 2022 poskytla následující informace:

  • Způsob a formu předložení výkazu PLT (ČNB) 70-0 stanoví vyhláška č. 454/2017 Sb. (pdf, 179 kB), o informačních povinnostech některých osob oprávněných poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, dostupná na webových stránkách ČNB. Šablonu PLT (ČNB) 70-0 lze nalézt také na webových stránkách ČNB.

Dle § 40 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPS“) zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce u příslušné zahraniční platební instituce zapsáni do seznamu zahraničních platebních institucí vedeného orgánem dohledu domovského členského státu. Obdobné požadavky stanoví ZPS vůči pobočce zahraničního vydavatele elektronických peněz (viz § 98 ZPS).

  • Dle § 2 písm. c) a d) vyhlášky č. 401/2021 Sb., o předkládání některých výkazů v oblasti platebního styku České národní bance sestavuje výkazy podle této vyhlášky mj. zahraniční platební instituce a zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě, které vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Bližší informace k výkazům jsou k dispozici zde a zde.  
  • Ohledně informací týkajících se poskytovatelů platebních služeb bylo odkázáno na webové stránky ČNB.
  • ČNB nevykonává vůči zahraničním platebním institucím a zahraničním institucím elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě, které vykonávají činnost na  území  České republiky prostřednictvím své pobočky, audit ve smyslu zákona
    č. 93/2009 Sb.,  o auditorech a změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, ČNB může vůči těmto osobám vykonávat v mezích své dohledové pravomoci uvedené v § 237 a násl. ZPS audit v obecném slova smyslu, tj. v podobě kontroly, ověření, přezkumu atp.
  • Ohledně výkaznictví a sběru dat bylo odkázáno na webové stránky ČNB.

ČNB dne 31. 3. 2022 poskytla k následujícím dotazům následující informace:

  1. Zda vklady na běžných účtech u obchodních korporací s bankovní licencí v ČR přechází do majetku těchto obchodních korporací?

Ano (uplatní se však specifický režim bankovní regulace, včetně pojištění vkladů).

  1. Zda jsou vkladatelé na své běžné účty věřiteli obchodních korporací s bankovní licencí v ČR?

Ano, viz první odpověď.

  1. Zda se vkladatelé na své běžné účty stávají věřiteli obchodních korporací s bankovní licencí v ČR na základě zákona, a jakého, nebo pouze na základě obchodní smlouvy mezi klientem a obchodní korporací s bankovní licencí v ČR?

Postavení věřitele vzniká vložením peněžních prostředků na účet.

  1. Konkrétně u kterých obchodních korporací s bankovní licencí v ČR nedochází k přechodu vkladů na běžných účtech do majetku těchto obchodních korporací?

Vklady z povahy věci přechází do majetku příjemce vkladu. V tom se liší od úschovy (např. obálky s penězi) a od uložení prostředků v bezpečnostní schránce.

  1. Zda je třeba vnímat tzv. výpis z účtu, vydaný některou z obchodních korporací s bankovní licencí v ČR jako dlužní úpis, resp. zůstatek na běžném účtu jako pohledávku vůči obchodní korporaci s bankovní licencí v ČR, která výpis z účtu vydala a to k uvedenému datu.

Zda mají výpisy z účtu povahu dlužního úpisu, je věcí soukromého práva, z hlediska dohledu ČNB nejde o podstatnou otázku. Výpis z účtu podle názoru ČNB není dlužním úpisem ve smyslu § 1952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), pro vkladatele má informativní charakter.

  1. Zda zůstatek na běžném účtu mohu postoupit jako pohledávku druhé osobě a zda tím přijdu současně i o práva a povinnosti spojené s vedením běžného účtu, resp. zda obchodní korporace s bankovní licencí v ČR, u které je běžný účet veden, převede pohledávku na druhou osobu včetně, či současně s běžným účtem, tedy zda pohledávka bude převedena na postupníka včetně čísla účtu.

Pravidla pro postoupení pohledávky, případně postoupení smlouvy upravuje občanský zákoník. Klíčová je však smluvní úprava vztahu vkladatele s bankou.

Závěrem je třeba uvést, že výklad občanského zákoníku není v gesci ČNB, ale Ministerstva spravedlnosti, které podává a sjednocuje výklad otázek nového soukromého práva.