ČNB poskytla dne 9. 1. 2024 informace týkající se prodeje zlata odkazem na web ČNB:
- https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Otazky-a-odpovedi-k-tematu-zlata-jako-soucasti-devizovych-rezerv-CNB/
- https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/106/informace-poskytnute-ceskou-narodni-bankou-podle-zakona-c.-106-1999-sb.-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/Informace-poskytnute-Ceskou-narodni-bankou-podle-zakona-c.-106-1999-Sb-00014.-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/
- https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/106/informace-poskytnute-ceskou-narodni-bankou-podle-zakona-c.-106-1999-sb.-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/Informace-poskytnute-Ceskou-narodni-bankou-podle-zakona-c.-106-1999-Sb-00023.-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/
- https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/106/informace-poskytnute-ceskou-narodni-bankou-podle-zakona-c.-106-1999-sb.-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/Informace-poskytnute-Ceskou-narodni-bankou-podle-zakona-c.-106-1999-Sb-00102.-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/
a závěrem sdělila, že o prodeji rozhodla bankovní rada ČNB.
ČNB poskytla dne 19. 1. 2024 následující informace:
V České republice je dvoustupňový bankovní systém, který je tvořen centrální bankou a ostatními (komerčními) bankami. Ústřední (centrální) bankou je ČNB. Hlavním cílem ČNB je (dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů) péče o cenovou stabilitu, dále péče o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice.
Ostatní (komerční) banky jsou podnikatelskými subjekty (obchodními společnostmi), jež musí splňovat zákonem stanovené požadavky pro to, aby získaly bankovní licenci a byly oprávněny na území České republiky poskytovat bankovní služby. Těmito službami jsou zejména přijímání vkladů, vedení účtů, poskytování úvěrů, platební styk, vydávání a spravování platebních prostředků (platebních karet), investiční operace, devizové operace a další. Každá banka přitom sama stanovuje podmínky (včetně výše poplatků či úrokových sazeb), za jakých bude své služby poskytovat. Uzavřením smlouvy s bankou klient podmínky banky akceptuje. Je tedy na rozhodnutí klientů, zda své zdroje za těchto podmínek bance svěří či nikoli.
Vzhledem k roli bank (podnikání se zdroji, které si u nich ukládá veřejnost) a významu bankovního systému v ekonomice (respektive k rizikům, která by plynula z destabilizace bankovního systému), patří bankovnictví mezi přísně regulovaná odvětví ekonomiky. V rámci stanovených pravidel však banky podnikají dle svých obchodních modelů (tj. dle své strategie a převažujících obchodních aktivit) a podobně jako jakékoli jiné podnikatelské subjekty usilují o dosažení zisku. Každá banka je sama vystavena neustále se měnícím podmínkám na finančním trhu (a v celé ekonomice), na které musí pružně reagovat. Při své činnosti je přitom banka ze zákona povinna dodržovat pravidla obezřetného podnikání, jejichž cílem je omezení rizik bankovního podnikání tak, aby nedošlo k ohrožení vkladů vkladatelů a destabilizaci bankovního sektoru jako celku.
ČNB má odlišné postavení než komerční banky, ze kterého rovněž vyplývají jiné úkoly týkající se finanční stability a finančního systému České republiky. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby státu a veřejnému sektoru. Vede účty organizacím a osobám napojeným na státní rozpočet. Na základě dohody s Ministerstvem financí provádí v souladu s rozpočtovými pravidly operace spojené s emisemi státních dluhopisů a investicemi na finančních trzích. ČNB se svým působením zaměřuje makroekonomiku a úrokovou politiku jednotlivých bank ovlivňuje pouze nepřímo, nijak konkrétně ji nestanovuje.
Při plnění zákonem daného mandátu péče o cenovou stabilitu ČNB operuje v režimu cílování inflace, v rámci něhož reaguje svou měnovou politikou na inflační tlaky, kterým ekonomika čelí, s cílem udržet inflaci pod kontrolou. Hlavními měnově politickými nástroji ČNB jsou úrokové sazby (diskontní, lombardní a dvoutýdenní repo sazba). Nastavením jejich úrovně ČNB ovlivňuje výši úrokových sazeb na mezibankovním trhu (jejich průměr vyjadřuje sazba PRIBOR). Komerční banky tak při svém podnikání nutně musí zohledňovat podmínky, kterým jsou samy vystaveny, změnu úrokových sazeb na mezibankovním trhu tedy postupně promítají i do jimi nabízených klientských sazeb. Takto se změna úrokových sazeb ČNB promítá do celé ekonomiky a (s jistým zpožděním) ovlivňuje vývoj inflace (tento proces je nazýván transmisí měnové politiky).
V rámci plnění úkolu péče o finanční stabilitu nastavuje ČNB určité limity a doporučení (využívá své nástroje makroobezřetnostní politiky) tak, aby bránila vzniku rizik pro finanční sektor jako celek (např. z nadměrného růstu úvěrů).
ČNB vykonává rovněž dohled nad činností úvěrových institucí (tj. i bank), nad kapitálovým trhem, dohled v oblasti pojišťovnictví a v dalších segmentech finančního trhu. Ani při výkonu tohoto dohledu však ČNB nestanovuje úrokovou politiku jednotlivých bank, dokonce ani nemá právo zasahovat do obchodních rozhodnutí banky a do jejího řízení, které je ve výlučné kompetenci managementu banky, případně též dozorčí rady.
Podrobnější vysvětlení měnové politiky ČNB je k dispozici zde: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/vzdelavani/. Konkrétně vliv úrokových sazeb ČNB na inflaci skrze tzv. transmisní mechanismus je popsán v 5. kapitole: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/vzdelavani/05-dopad-zmen-sazeb-cnb-do-ekonomiky/, promítání výše úrokových sazeb ČNB do tržních úrokových sazeb pak v 11. kapitole: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/vzdelavani/11-operace-cnb-na-volnem-trhu/.
Popis problematiky finanční stability najdete zde: https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/makroobezretnostni-politika/, dohled a regulaci zde: https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/makroobezretnostni-politika/.
ČNB poskytla dne 19. 1. 2024 následující informace:
ČNB zveřejňuje na svých webových stránkách seznamy subjektů, které podléhají jejímu dohledu a které registruje nebo zapisuje do seznamů podle relevantních sektorových zákonů. Tyto seznamy jsou prezentovány jednotně prostřednictvím aplikace Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů (JERRS), která obsahuje všechny subjekty finančního trhu, jež obdržely licenci nebo povolení k činnosti, byly registrovány, notifikovány nebo zapsány do seznamů vedených ČNB. Společnost ______________ se sídlem _____________________, IČO _______ v Seznamech regulovaných a registrovaných subjektů není uvedena, ČNB jí tedy licenci ani oprávnění k činnosti neudělila.
Povolení ČNB k poskytování úvěrů je potřebné v případech spotřebitelského úvěru. Poskytování úvěru „jiným podnikatelům a firmám“ není poskytováním úvěrů spotřebitelům ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Povolení ČNB se proto v těchto případech nevyžaduje a neuplatní se ani jiné sektorové předpisy v rámci finančního trhu. Blíže viz definice spotřebitele a podnikatele v odpovědích na otázky č. 21 a 23 ve stanovisku ČNB K některým ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tím však nejsou dotčena ustanovení ohledně zákazu přijímání vkladů od veřejnosti, viz stanovisko ČNB K neoprávněnému přijímání vkladů od veřejnosti (tzv. černé bankovnictví), ale ani otázka naplnění podmínek pro výjimku z působnosti dle § 2a zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
ČNB poskytla dne 23. 1. 2024 následující informace:
ČNB zveřejňuje na svých webových stránkách seznamy subjektů, které podléhají jejímu dohledu a které registruje nebo zapisuje do seznamů podle relevantních sektorových zákonů. Tyto seznamy jsou prezentovány jednotně prostřednictvím aplikace Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů (JERRS), která obsahuje všechny subjekty finančního trhu, jež obdržely licenci nebo povolení k činnosti, byly registrovány, notifikovány nebo zapsány do seznamů vedených ČNB. Z nabídky v levém sloupci je třeba vybrat Základní seznamy. Základní seznamy představují sadu všech seznamů regulovaných a registrovaných subjektů, které je ČNB povinna zveřejňovat. Seznamy mají v zásadě jednotnou strukturu, která umožňuje jednoznačnou identifikaci subjektu (identifikační číslo, název resp. jméno a příjmení, adresu) a datum, od kterého je subjekt oprávněn vykonávat danou činnost. V seznamech jsou vždy uvedeny pouze subjekty, které jsou aktivní k aktuálnímu datu. Po vybrání data, ke kterému se mají seznamy vygenerovat, je třeba potvrdit tlačítkem provést. Následně se vygenerují základní seznamy subjektů podle typu subjektu a jedním z těchto seznamů je i seznam poskytovatelů služeb skupinového investování.
K seznamu poskytovatelů služeb alternativních investičních fondů sdělujeme, že uvedený termín alternativní investiční fond není jasný. Pokud je termínem alternativní fond myšlen správce podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“), lze seznam nalézt též v základních seznamech subjektů podle typu subjektu pod označením Osoby uvedené v § 15 odst. 1 ZISIF, kterým vznikla povinnost nechat se zapsat do seznamu.
V souvislosti se správci podle § 15 ZISIF je však třeba uvést, že se nejedná o žádnou formu povolení, ale o pouhou povinnou registraci. Správci podle § 15 ZISIF nepodléhají dohledu ČNB, jak vyplývá již ze samotného označení seznamu těchto subjektů.
Zároveň je třeba upozornit na to, že správci podle § 15 ZISIF nejsou jedinými správci alternativních investičních fondů ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů, jsou jimi také všichni licencovaní obhospodařovatelé podle ZISIF, tedy investiční společnosti a samosprávné investiční fondy v následujících dvou seznamech:
- Investiční společnosti a pobočky zahraničních investičních společností a
- Samosprávné investiční fondy.
Oba seznamy jsou též součástí Základních seznamů subjektů podle typu subjektu.