( literatura: 1, 67)
Časový rozsah fondu: 1870 - 1955
Obsah fondu:
Protokoly správní rady a národní správy 1919 - 1943 (1948);
Protokol ředitelství (a výkonného výboru) 1932 - 1943 (1948);
Protokoly dozorčí rady 1921 - 1923;
Stanovy apod.;
Valné hromady 1921 - 1942;
Výroční zprávy banky 1920 - 1941;
Společné a vnitřní záležitosti 1921 - 1945 (1948);
Filiálky banky 1945 (1947);
Banky a peněžní společnosti, společnosti průmyslové, obchodní aj. a jednotlivci 1921 - 1945 (1948);
Koncentrace a specializace bank 1945 ( 1948 );
Soukromá korespondence funkcionářů banky 1922 - 1934;
Dokumenty a písemnosti z obchodní činnosti: bilanční a j. účetní knihy - afilační záležitosti, kapitálové účasti banky na společnostech, záležitosti právního odděleni, úvěrové záležitosti, záležitosti zabaveného majetku nearijců;
Rozsah: 81,80 bm
Vznik tohoto bankovního ústavu byl úzce spjat se vznikem československého státu resp. s osvobozovacím hnutím československých legionářů na Sibiři. Na podzim roku 1919 došlo v Irkutsku k rozhodnutí vedoucích činitelů československé armády v Rusku o založení finančního a hospodářského střediska legionářů. Vlastním předchůdcem banky byla Vojenská spořitelna, která vznikla svépomocnou akcí československého vojska na Rusi.
Velký zájem soustředila banka na Slovensko, kde převzetím řady středních a malých peněžních ústavů se podařilo bance vymanit nejširší slovenské vrstvy z vlivů cizích, zvláště maďarských, které měly většinu slovenského národního majetku ve svých rukou.
Legiobanka se stala sice střední bankou, ale po stránce své mobility a finančního hospodaření patřila k nejlépe vedeným bankovním ústavům ČSR. V dubnu 1940 byla ve smyslu nařízení okupačních úřadů provedena změna názvu na "Českomoravská banka v Praze".
V polovině roku 1943 bylo bance nařízeno splynutí s Kreditanstalt der Deutschen, cestou likvidace Českomoravské banky (Legiobanky). V květnu 1945 bylo zrušeno splynutí, respektive likvidace banky. Současně byl dán souhlas k označení firmou "Legiobanka, akciová společnost." V říjnu 1945 byla banka na základě dekretu č. 102/45 znárodněna. Při slučovacím procesu v peněžnictví roku 1948 se sloučila se Zemědělskou bankou a potom se Živnostenskou bankou v Praze.