Přehled představitelů ČNB a jejích právních předchůdců

Titul Jméno Příjmení	Funkční období	Název funkce	Název banky v době funkčního období
JUDr. Alois RAŠÍN	6.3.1919-8.7.1919	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
prof. Cyril HORÁČEK	10.7.1919-9.10.1919	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
Kuneš SONNTÁG	9.10.1919-25.5.1920	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
prof. dr. Karel ENGLIŠ	25.5.1920-19.3.1921	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
Vladimír HANAČÍK	22.3.1921-26.9.1921	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
Augustin NOVÁK	3.10.1921-7.10.1922	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
JUDr. Alois RAŠÍN	9.10.1922-5.1.1923	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
Ing. Bohdan BEČKA	25.2.1923-15.11.1925	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
prof. dr. Karel ENGLIŠ	9.12.1925-24.1.1926	předseda bankovního výboru	Bankovní úřad při ministerstvu financí
JUDr.Vilém POSPÍŠIL	25.1.1926-16.2.1934	guvernér (převzal funkci 1.4.1926)	Národní banka Československá
prof. dr. Karel ENGLIŠ	23.2.1934-20.2.1939	guvernér	Národní banka Československá
JUDr. Ladislav F. DVOŘÁK	31.3.1939-18.5.1945	guvernér	Národní banka pro Čechy a Moravu
JUDr. Jaroslav NEBESÁŘ	1.6.1945-9.9.1948	předseda dočasné správy	Národní banka Československá
JUDr. Jaroslav NEBESÁŘ	9.9.1948-1.7.1950	guvernér	Národní banka Československá
JUDr. Otokar POHL	1.7.1950-2.2.1954	generální ředitel	Státní banka československá
Jaroslav KABEŠ	20.2.1954-16.8.1957	generální ředitel	Státní banka československá
JUDr. Otokar POHL	16.8.1957-3.10.1969	generální ředitel	Státní banka československá
Ing. Svatopluk POTÁČ	3.10.1969-4.1.1971	generální ředitel	Státní banka československá
Ing. Svatopluk POTÁČ	4.1.1971-18.6.1981	předseda	Státní banka československá
Ing. Jan STEJSKAL	18.6.1981-1.11.1988	předseda	Státní banka československá
Ing. Svatopluk POTÁČ	1.11.1988-29.12.1989	předseda	Státní banka československá
doc. Ing. Josef TOŠOVSKÝ	29.12.1989-21.4.1992	předseda	Státní banka československá
doc. Ing. Josef TOŠOVSKÝ	21.4.1992-31.12.1992	guvernér	Státní banka československá
doc. Ing. Josef TOŠOVSKÝ	20.1.1993-17.12.1997	guvernér	Česká národní banka
Ing. Pavel KYSILKA, CSc.	17.12.1997-23.7.1998	pověřen zastupováním guvernéra v plném rozsahu	Česká národní banka
doc. Ing. Josef TOŠOVSKÝ	23.7.1998-31.11.2000	guvernér	Česká národní banka
doc. Ing. Zdeněk TŮMA, CSc.	1.12.2000-11.2.2005	guvernér	Česká národní banka
doc. Ing. Zdeněk TŮMA, CSc.	11.2.2005-30.6.2010	guvernér	Česká národní banka
Ing. Miroslav SINGER, PhD.	1.7.2010-30.6.2016	guvernér	Česká národní banka

 

Bankovní úřad při ministerstvu financí plnil funkci cedulového ústavu v době před zřízením Národní banky Československé

 

RAŠÍN Alois,
 narozen 18. 9. 1867 v Nechanicích u Hradce Králové, zemřel 18. 2. 1923 v Praze. V roce 1891  absolvoval  právnickou fakultu University Karlovy v Praze. Byl jedním z vůdců pokrokářského hnutí. V roce 1894    byl  odsouzen v procesu s tzv. Omladinou ke dvěma letům těžkého žaláře. V roce 1899 spoluzaložil státoprávně radikální stranu s ostře protihabsburským programem, posléze se sbližoval s mladočeskou stranou, do níž vstoupil v roce 1907. V roce 1911 byl za ní zvolen poslancem do vídeňské říšské rady, zároveň se ujal řízení jejich stranického deníku Národní listy. Za války byl jedním z čelných představitelů domácího protirakouského odboje. Byl proto zatčen a 3. 6. 1916 odsouzen spolu s Karlem Kramářem k trestu smrti. V lednu 1917 mu byl trest zmírněn na deset let vězení a v červenci 1917 byl zcela amnestován. 28. 10. 1918 byl jako člen Národního výboru organizátorem protirakouského převratu a současně byl i autorem prvního zákona nově vzniklého československého státu. Byl vůdčím představitelem Československé národní demokracie. Od listopadu 1918 do června 1919 a od října 1922 do své smrti byl ministrem financí. Na přelomu února a března 1919 provedl odluku československé měny a inflační měny rakouské a začal uskutečňovat deflační měnovou    politiku. 5. 1. 1923 byl na něj spáchán atentát anarchistou Josefem Šoupalem, zranění podlehl 18. 2. 1923.

 

HORÁČEK Cyril,
narozen 7. 11. 1862 v Horních Počernicích (Praha), zemřel 9. 5. 1943 v Praze, český národohospodář a politik. Povoláním právník, v letech 1890-1902 byl tajemníkem Městské spořitelny Pražské, od roku 1901 řádným profesorem politické ekonomie na právnické fakultě české univerzity v Praze. Po vzniku Československa se politicky angažoval v agrární straně, po roce 1925 se přiklonil k Československé národní demokracii. Od července do října 1919 byl ministrem financí. Pokračovatel Rašínovy finanční politiky, v měnové politice byl vždy metalistou, v mnoha polemikách se utkal s K. Englišem. Významný propagátor zemědělské a sociální politiky; zabýval se problémy bankovnictví, měny, otázkami agrárními a mzdovými. Hlavní dílo: Učebnice národohospodářské politiky I, II (1912,1924).

 

SONNTÁG Kuneš,
narozen 19. 2. 1878 Lazce (u Olomouce), zemřel 29. 5. 1931 v Praze, český agrární politik, národohospodář a publicista. Absolvoval odbornou mlynářskou školu v saském Dippoldiswalde. Od roku 1899 byl statkářem ve Střelicích u Uničova, kde rozvinul rozsáhlou hospodářsko-organizační a osvětovou činnost. Politicky činný byl nejprve v radikálně-pokrokové straně, od roku 1904 se stal čelným představitelem agrární strany na Moravě. Od roku 1909 vydával vlastní list "Moravský venkov". Propagátor agrárního družstevnictví a budování zemědělského školství a výzkumnictví. V letech 1913-1918 poslanec moravského zemského sněmu a přísedící zemského správního výboru; za 1. světové války vedl odbočku Státního válečného obilního ústavu pro Moravu. 1918-1922 poslanec Národního shromáždění, 1919-1920 ministr financí. 1922 rezignoval na poslanecký mandát a plně se věnoval hospodářské činnosti. Od 1922 prezident Anglo-československé banky. V roce 1924 se zasloužil o založení Československé akademie zemědělské.

 

ENGLIŠ Karel,
narozen 17. 8. 1880 Hrabyně (okres Opava), zemřel 15. 6. 1961 tamtéž, český národohospodář, filozof, právník a politik. V roce 1904 absolvoval právnickou fakultu české univerzity v Praze. 1904-1908 úředník Zemského statistického úřadu v Praze, 1908-1911 úředník ministerstva obchodu ve Vídni. Od roku 1910 docent, od roku 1917 řádný profesor národního hospodářství na české technice v Brně; od roku 1919 profesor právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, od roku 1939 právnické fakulty UK (od prosince 1947 do února 1948 rektor). 1913-1918 poslanec moravského zemského sněmu za Lidovou-pokrokovou stranu, 1918 člen Národního výboru československého v Praze, 1918-1925 poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii (v roce 1925 ze strany vystoupil pro neshody a vzdal se i poslaneckého mandátu). 1920-1921, 1929-1931 byl ministrem financí. Od roku 1934 do února 1939 zastával funkci guvernéra Národní banky Československé v Praze. Rozhodný odpůrce Rašínovy měnové politiky, stál na stanovisku měnové stabilizace. V roce 1927 prosadil rozpočtovou a daňovou reformu a v roce 1934 devalvaci československé koruny. Byl autorem celé řady ekonomických teoretických prací např. Národní hospodářství, Teorie státního hospodářství, apod. V období komunistického režimu byl vypovězen z Prahy a uchýlil se do rodné Hrabyně.

 

HANAČÍK Vladimír,
narozen 23. 11. 1861 v Brně, zemřel 11. 1. 1954 v Praze, český národohospodář. Od roku 1883 působil v zemském finančním ředitelství v Praze; od roku 1899 ve vídeňském ministerstvu financí. V letech 1911-1919 viceprezident zemského finančního ředitelství v Brně a posléze v Praze. Po vzniku Československé republiky připravoval organizaci nové československé finanční správy. V roce 1919 byl jmenován prezidentem zemského finančního ředitelství v Praze. V první úřednické vládě Jana Černého zastával od 21. 3. 1921 funkci ministra financí. Současně vedl i zemské finanční ředitelství, jehož prezidentem zůstal i po odchodu z ministerstva.

 

NOVÁK Augustin,
narozen 20. 9. 1872 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 9. 5. 1951, český národohospodář. Po studiích na obchodní akademii působil v letech 1889-1898 v České bance Union, posléze přešel do Zemské banky v Praze, v níž se v roce 1916 stal ředitelem obchodního oddělení. Po vzniku Československé republiky se významně podílel na provedení měnové odluky a strategie československé měnové politiky. Úzce spolupracoval s Aloisem Rašínem. V letech 1919 až do března 1926 byl vrchním ředitelem Bankovního úřadu při ministerstvu financí, který plnil funkci centrálního ústavu v Československé republice. 1921-1922 zastával funkci ministra financí. Od dubna 1926 do února 1934 byl vrchním ředitelem Národní banky Československé. Na protest s devalvací Kč opouští NBČS, stahuje se jako hospodářský činitel do pozadí, v období okupace byl členem představenstva Živnostenské banky.

 

 

BEČKA Bohdan,
narozen 14. 4. 1863 v Neveklově (okres Benešov), zemřel 26. 7. 1940 v Praze, český politik a národohospodář; povoláním stavební inženýr. Po studiích se věnoval stavebnímu podnikání, byl napojen na mladočeskou stranu, v letech 1915-1917 byl jejím úřadujícím místopředsedou. Za 1. světové války se zúčastnil domácího odboje. Byl čelným představitelem Československé národní demokracie, v letech 1918-1925 byl poslancem Národního shromáždění. 1918-1923 byl předsedou správní rady Živnostenské banky, 1923-1925 ministrem financí. Bečka měl velkou zásluhu na sanaci české úvěrové soustavy po deflační krizi v letech 1922-1924. Hájení československé bankovní soustavy jako celku a její finanční podpora ze státních prostředků bylo v rozporu se strategií Živnostenské banky, v té době nejsilnějšího komerčního ústavu, která se s ním úplně rozchází.

 

POSPÍŠIL Vilém,
narozen 5. 5. 1873 v Novém Rychnově (okres Pelhřimov), zemřel 27. 11. 1942, český národohospodář, právník a publicista. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze. V roce 1902 nastoupil jako úředník do Městské spořitelny Pražské, kde byl od roku 1917 ředitelem a v letech 1922-1926 vrchním ředitelem. Za 1. světové války byl činný v Mafii. (protirakouský odboj). Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919. V letech 1919-1926 byl místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, dále předsedou Svazu československých spořitelen. Kromě toho zastupoval Československou republiku ve finanční komisi Společnosti národů, kde mimo jiné prosadil společný postup členských zemí proti penězokazectví. Účastnil se řady evropských hospodářských konferencí např. v Janově, v Londýně apod. Byl zastáncem silné československé koruny. V letech 1926-1934 byl prvním guvernérem Národní banky Československé. Stavěl se proti devalvaci navrhované Karlem Englišem v roce 1934 a na protest podal v únoru 1934 demisi. Koncem 30. let byl vládou jmenován jako zmocněný ministr Československé republiky pro mezinárodní finanční jednání.

 

DVOŘÁK Ladislav František,
narozen 31. 5. 1888 v Hostěradicích (okres Praha-západ), zemřel 1. 5. 1953 v Praze, národohospodář. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze. Od roku 1913 byl úředníkem a od roku 1920 byl generálním ředitelem Ústřední jednoty hospodářských družstev. Od roku 1926 byl členem bankovní rady Národní banky československé, v letech 1933-1939 byl viceguvernérem a od února do března 1939 byl guvernérem Národní banky československé. Od roku 1939 do roku 1945 byl guvernéremNárodní banky pro Čechy a Moravu. Přední organizátor a teoretik českého zemědělského družstevnictví, jeden z hlavních národohospodářských expertů agrární strany v meziválečném období. Mimo jiné byl členem poradního sboru pro otázky hospodářské a Zemědělské akademie. Autor celé řady monografií o československém družstevnictví a lidovém peněžnictví.

 

NEBESÁŘ Jaroslav,
narozen 31. 7. 1882 v Německém (Havlíčkově) Brodě, zemřel 19. 4. 1958 v Praze, právník a národohospodář. Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze; do roku 1945 vykonával advokátní praxi v Praze. V letech 1945-1950 byl předsedou Likvidačního fondu měnového a guvernérem Národní banky československé; politicky činný v Československé sociální demokracii. V období I. republiky patřil ke kritikům oficiální peněžní politiky, prosazoval účinnější rozpočtovou a emisní koncepci. V roce 1954 byl zatčen a za údajnou velezradu a špionáž byl odsouzen na patnáct roků do vězení. Propuštěn byl v roce 1956. Publikoval řadu studií z finanční teorie a praxe.

 

POHL Otakar,
narozen 11. 10. 1914 v Olomouci, zemřel 9. 4. 1986 v Praze, český hospodářský a státní činitel. Absolvent právnické fakulty UK a Svobodné školy politických nauk v Praze. Od roku 1938 pracoval u různých firem jako daňový poradce a účetní revizor. Za 2. světové války vězněn za odbojovou činnost v koncentračních táborech. V letech 1946-1948 pracovník národohospodářského oddělení ÚV KSČ, 1948-1950 pracovník národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky, 1950-1954 a 1957-1969 generální ředitel Státní banky československé. Pod jeho vedením byla v 50. letech realizována koncentrace a etatizace československého bankovnictví podle sovětského modelu, přičemž již od poloviny 50. let usiloval o větší autonomii centrální banky vůči vládním a stranickým orgánům. Hlásil se k myšlenkám Pražského jara a odsuzoval okupaci zeměmi Varšavské smlouvy. Byl proto ze svých funkcí v bance sesazen. Od roku 1970 pracoval krátce v diplomatických službách.

 

KABEŠ Jaroslav,
narozen 18. 5. 1896 v Táboře, zemřel 15. 8. 1964 v Praze. Český ekonom a politik, který se zabýval i filosofií a literaturou. V letech 1907-1914 vystudoval reálné gymnázium a poté abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Od roku 1920 pracoval jako bankovní úředník v Agrární bance československé a poté v jejích dceřiných uhelných společnostech jako účetní (Centrocarbon, Agrocarbon). Jako předválečný člen KSČ si vybudoval rychle svou kariéru. 19. 9. 1945 byl jmenován ředitelem Zemědělské banky n. p. (dříve Agrární) v Praze. V září 1946 se stal 1. náměstkem vrchního ředitele Živnostenské banky, n. p. v Praze. Současně působil jako člen Dočasné správy Národní banky československé a poté jako člen její bankovní rady. V letech 1949-1953 byl ministrem financí. Inicioval a podílel se na peněžní reformě v roce 1953. V letech 1953 až 1957 byl generálním ředitelem Státní banky československé. Byl i literárně činný a napsal několik básnických sbírek.

 

POTÁČ Svatopluk,
narozen 24. 3. 1925 v Tupci (okres Přerov), zemřel 5. 9. 2014. Český ekonom, hospodářský a státní činitel. Vyučen elektromechanikem v Baťových závodech ve Zlíně. V roce 1951 absolvoval Ústřední dělnickou školu Státní banky československé a od roku 1952 pracoval ve Státní bance československé; při zaměstnání vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 1964-1969 náměstek generálního ředitele, 1969-1971 generální ředitel, 1971-1981 a 1988-1989 předseda Státní banky československé; 1981-1988 předseda Státní plánovací komise a místopředseda vlády ČSSR. V měnové politice prosazoval zejména zdrženlivý přístup k čerpání zahraničních úvěrů.

 

STEJSKAL Jan,
narozen 7. 11. 1933 v Klatovech. Po vystudování Vysoké školy ekonomické v roce 1956 nastoupil do ústředí Státní banky československé. Od roku 1958 do roku 1960 zastával funkci ředitele pobočky v Ostrově nad Ohří. V letech 1960 až 1970 působil jako ředitel pobočky Státní banky československé v Chebu. V letech 1971-1976 byl vyslán jako zástupce ČSSR do Mezinárodní banky hospodářské spolupráce v Moskvě. V letech 1977 až 1979 pracoval jako politický činitel v ekonomickém oddělení ÚV KSČ. Od roku 1977 do roku 1981 zastával funkci generálního ředitele Státní banky československé, přičemž mu bylo svěřeno řízení devizového úseku. 18. 6. 1981 byl jmenován předsedou Státní banky československé. Od roku 1988 do prosince 1989 působil ve funkci federálního ministra financí.

 

TOŠOVSKÝ Josef,
narozen 28. 9. 1950 v Náchodě, český ekonom, bankéř a státní činitel. Vystudoval obor zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Poté nastoupil do ústředí Státní banky československé, kde postupně prošel řadou funkcí, před odchodem do Živnostenské banky působil jako poradce předsedy Státní banky československé. Od roku 1988 zastával funkci náměstka ředitele v londýnské pobočce Živnostenské banky. V prosinci 1989 byl jmenován předsedou Státní banky československé, od 20. 1. 1993 byl guvernérem České národní banky a zástupcem České republiky u Mezinárodního měnového fondu a v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. 17. 12. 1997 byl jmenován předsedou úřednické vlády; po volbách v červnu 1998 se vrátil do funkce guvernéra ČNB. V roce 2000 na funkci guvernéra rezignoval. Patří ke skupině předních českých ekonomů, kteří realizovali transformaci české ekonomiky na tržní principy. Ve své funkci se výrazně podílel na protiinflační měnové politice, na stabilitě kurzu Kč a na úsilí o dosažení volné konvertibility české koruny. V roce 1993 obdržel od časopisu Euromoney titul Centrální bankéř roku, v roce 1996 získal od skupiny předních novinářů zemí EU titul Evropský bankéř roku.

 

KYSILKA Pavel,
narozen 5. 9. 1958 v Boskovicích. Vystudoval fakultu národohospodářskou na Vysoké škole ekonomické v Praze, studium dokončil v roce 1982. Poté pokračoval na VŠE ve studiu interní aspirantury a současně na této škole pracoval jako odborný asistent. V roce 1986 nastoupil jako vědecký pracovník do Ekonomického ústavu ČSAV. V únoru 1990 se vrátil na VŠE, kde krátce působil jako proděkan národohospodářské fakulty. Od září 1990 do konce roku 1991 pracoval na Ministerstvu pro hospodářskou politiku a místní rozvoj České republiky ve funkci poradce ministra. Počátkem roku 1992 nastoupil do Státní banky československé, kde nejdříve působil jako náměstek generálního ředitele hlavního ústavu pro Českou republiku. Dne 20. května téhož roku byl prezidentem republiky jmenován do funkce viceguvernéra Státní banky československé a následně i České národní banky. V období od 17. prosince 1997 do 23. července 1998 byl guvernérem ČNB Josefem Tošovským pověřen zastupováním guvernéra ČNB v plném rozsahu práv a povinností po dobu uvolnění pana Josefa Tošovského k výkonu funkce předsedy vlády České republiky. Ve funkci viceguvernéra setrval do 10. 2. 1999 a k 30. 9. 1999 své působení v ČNB ukončil. Ve svých odborných pracech se zabýval především problematikou transformace na tržní ekonomiku, v letech 1992/1993 řídil proces měnové odluky české koruny v důsledku rozdělení ČSFR.

 

TŮMA Zdeněk,
narozen 19. 10. 1960 v Českých Budějovicích. Vystudoval fakultu obchodní na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po ukončení studia pracoval na Vysoké škole ekonomické a v roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV jako vědecký aspirant. V letech 1993-1995 byl poradcem ministra průmyslu a obchodu a od roku 1995 byl hlavním ekonomem Patria Finance, a.s. Od 1. června 1998 do svého nástupu do České národní banky počátkem roku 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj, v jejímž představenstvu zastupoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Současně v letech 1990-1998 přednášel makroekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V období 1999-2001 byl prezidentem České společnosti ekonomické. Je členem správní rady Vysoké školy ekonomické v Praze, Oborové rady CERGE Univerzity Karlovy v Praze, správní rady English College in Prague, čestným členem správní rady U.S. Business School Praha a členem redakční rady časopisu Finance a úvěr. Absolvoval zahraniční studijní pobyty ve Velké Británii (London School of Economics, University of Cambridge), Nizozemí (Tinbergen Institute) a USA (George Mason University). K problematice měnové politiky a makroekonomie publikuje v denním a odborném tisku. Od 13. února 1999 byl jmenován viceguvernérem České národní banky, 1. prosince 2000 se stal guvernérem České národní banky. Dne 11. února 2005 byl jmenován prezidentem České republiky guvernérem České národní banky na další funkční období. Resignoval k 30. 6. 2010.

 

SINGER Miroslav
Narozen 14. 5. 1968 v Praze. Po ukončení studia na VŠE v Praze (obor matematické metody v ekonomii) v roce 1991 získal stipendium na doktorandském studiu University of Pittsburgh, kde v roce 1995 obhájil svou disertaci a získal titul PhD. Od roku 1993 pracoval též jako výzkumník a přednášející, později jako zástupce ředitele pro výzkum v Národohospodářském ústavu AV ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance, v letech 1998 a 1999 ředitelem Investiční společnosti Expandia a v letech 2000 a 2001 ředitelem společnosti Expandia Holding (vrcholné firmy finanční a průmyslové skupiny Expandia). V roce 2001 nastoupil jako ředitel do skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na projekty zlepšující výkonnost podniků, restrukturalizace a transakce s problémovými aktivy.- Vedl také komplexní projekty, např. projekt marketingové a finanční studie potenciálního pořádání olympijských her v Praze.
Byl členem dozorčí rady či představenstva společností Česká pojišťovna, Expandia Finance, Expandia Banka, Expandia Holding a Chemofond a průmyslových firem Jitona, Vigona a Vlnap. Je předsedou Nadace CERGE-EI. Byl členem redakční rady časopisu Finance a úvěr a Business Central Europe.
Přednášel kurzy přípravné matematické analýzy, statistiky, pokročilé ekonometrie a ekonomiky práce v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK a přednáší kurz Informační ekonomie na VŠE Praha. Publikoval články v denním i odborném tisku, z toho například v Review of Economics and Statistics, v Economics of Transition a v Journal of Comparative Economics, a přispěl též kapitolami do monografií vydaných mj. nakladatelstvími Academic Press London nebo Lappeenranta University of Technology. Na ekonomické otázky související s transformací, růstem, či evropskou měnou, ale např. i problematiku konkursní legislativy nebo správy společností, se také zaměřoval jako účastník odborných konferencí a ve svých přednáškách.
M. Singer je ženatý a má dvě děti.
Členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky se Miroslav Singer stal v únoru 2005. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval guvernérem ČNB na šestileté funkční období.