Aktuální makroekonomický výhled ČNB a jeho rizika

Bankovní rada na svém listopadovém zasedání ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu ČNB. V jejím základním scénáři centrální banka z důvodu nedávných mimořádných, nicméně dále neeskalujících vnějších nákladových tlaků aktuálně hledí na horizont měnové politiky vzdálený 15–21 měsíců, tedy na období ležící o čtvrtletí blíže okamžiku rozhodování, než tomu bylo v minulé prognóze. Nastavuje tudíž úrokové sazby – shodně jako v letní prognóze – s ohledem na vývoj inflace v prvním pololetí roku 2024. S prognózou je konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem v průběhu příštího roku. V kontextu globálního zpomalení a propadu reálných příjmů domácností se česká ekonomika začíná ochlazovat, nicméně domácí a zejména zahraniční cenové tlaky zůstávají silné. Inflace bude kulminovat koncem letošního roku. V průběhu příštího roku bude z dvouciferných hodnot rychle klesat vlivem zmírňování růstu nákladů, ochlazení zahraniční poptávky a předchozího zpřísnění domácí měnové politiky, které přispívají k tlumení domácí poptávky a trhu práce. V první polovině roku 2024 se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB. Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika základního scénáře podzimní makroekonomické prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry.

Česká ekonomika čelí vrcholícím inflačním tlakům, které vedou k dalšímu nárůstu míry inflace. Rychlé zdražování ve třetím čtvrtletí pokračovalo v oblasti energií spojených s bydlením, v nichž se projevily nadále značně vysoké ceny na energetických burzách. Rostoucí náklady na energie a vysoké světové ceny agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců se projevily v dalším zvýšení dynamiky cen potravin. Jádrová inflace v průběhu třetího čtvrtletí naopak již dále nezrychlovala. Mimořádně vysoký příspěvek nákladů vlastnického bydlení, který odráží vývoj cen v oblasti stavebnictví a nemovitostí, se začal v průběhu třetího čtvrtletí mírně snižovat. Zpomalil také růst cen pohonných hmot v důsledku poklesu cen ropy i marží v celém výrobním a distribučním řetězci.

Nebývalý růst celkových nákladů, kterému čelí české firmy, dosáhl ve druhém čtvrtletí svého maxima a následně lehce polevil. Růst dovozních cen i cen domácí meziprodukce zvolňuje. Ke zmírnění růstu nákladů přispívá i ustupování obtíží v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Dynamika domácích nákladů v prostředí postupného ochlazování poptávky také mírně zpomaluje, byť mzdový růst zůstává solidní. Praxe domácích výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb promítat do svých cen růst nákladů a v některých případech si ještě nad rámec toho vylepšovat ziskové marže již nebude nabývat na intenzitě. Rostoucí světové ceny elektřiny a plynu dopadají na firmy postupně. Ve zbytku letošního roku zůstanou nákladové tlaky ve firemním sektoru z historického pohledu silné, následně však budou poměrně rychle slábnout.

Inflace dosáhne svého vrcholu koncem letošního roku a její průměrná hodnota za čtvrté čtvrtletí překoná 18 %. Zrychlení růstu regulovaných cen způsobené opětovně rostoucími účty za energie spojené s bydlením bude částečně tlumeno odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje energie. Současně bude domácnostem ve zbytku letošního roku růst cen plynu, elektřiny a tepla vládou zčásti kompenzován zavedeným úsporným tarifem.

Na počátku roku 2023 se projeví další vládní opatření na pomoc s vysokými cenami energií, a to zastropování cen elektřiny a plynu. Způsobí, že se sníží zejména dynamika cen plynu pro domácnosti, a růst regulovaných cen tak začne zvolňovat. Ochladí se ale i ostatní složky inflace. K rychlému zpomalení inflace na jednociferné hodnoty od poloviny příštího roku přispěje další zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná domácí měnová politika. Na horizontu měnové politiky, jímž je v této prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.

Česká ekonomika i nadále čelí pokračujícím potížím v globální logistice a v dodávkách materiálů a výrobních komponent zejména v průmyslu. Tyto potíže sice dále neeskalují, jejich intenzita však zůstává zvýšená. Prognóza předpokládá, že se uvedené poruchy budou dále pozvolna zmírňovat a zcela odezní v polovině roku 2023. Do té doby však budou brzdit růst tuzemského vývozu i celkové domácí ekonomické aktivity.

Fiskální politika bude letos ekonomický růst mírně tlumit. Ukončení dříve přijatých opatření na podporu ekonomiky z období pandemie bude mít o něco silnější restriktivní dopad, než bude prorůstový vliv vládních výdajů na zmírnění dopadů zdražení energií na domácnosti i firmy a na pomoc uprchlíkům. K lehce kladnému působení fiskální politiky v příštím roce povede zejména prodloužení některých energetických kompenzací v kombinaci s růstem sociálních výdajů.

Domácí ekonomická aktivita ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně poklesla a v závěru roku přejde do meziročního poklesu, ve kterém setrvá po několik čtvrtletí. V celoročním vyjádření bude v příštím roce výkon české ekonomiky nižší než letos. Vliv na to budou mít dramaticky rostoucí životní náklady, zhoršující se finanční situace domácností i firem, zchlazení zahraniční poptávky a doznívání problémů v globálních řetězcích. Spotřeba domácností klesne vlivem propadu reálných příjmů a zhoršeného sentimentu. Jejímu většímu propadu zabrání svižný mzdový růst v soukromé i veřejné sféře, stejně jako fiskální podpora v oblasti cen energií, opakované valorizace důchodů a zvyšování dalších sociálních dávek. Podniky čelící vysoké nejistotě a zhoršené finanční situaci budou omezovat investice. Naopak tvorba zásob nedokončené výroby zůstane v prostředí jen pomalu odeznívajících globálních logistických potíží v následujících čtvrtletích vysoká. Na vývoz vedle těchto problémů velmi negativně dopadne i citelné zeslabení poptávky v eurozóně a očekávaný opětovný růst napětí na energetickém trhu s nástupem zimy 2023/24. Odeznění výpadků v dodávkách výrobních vstupů umožní rychlou kompletaci a následný vývoz dříve nuceně naskladněné nedokončené výroby. Kladný příspěvek čistého vývozu k ekonomické dynamice pak zesílí a společně s oživující spotřebou domácností budou hlavními faktory obnoveného hospodářského růstu v roce 2024.

Dosavadní přehřívání české ekonomiky rychle odezní. V podmínkách ekonomické recese výkon českého hospodářství klesne pod svůj potenciál. Opadat bude i napětí na trhu práce. Tvorba pracovních míst se sníží a zaměstnanost v příštím roce začne mírně klesat. Odezní tak aktuální převis poptávky po práci nad její nabídkou a dojde k pozvolnému růstu nezaměstnanosti. Nominální mzdový růst bude i přesto v následujících dvou letech z historického pohledu poměrně vysoký. Vyjednávací pozice zaměstnanců zůstane ještě nějakou dobu silná. Pokračující energetický šok, který na přelomu letošního a příštího roku dopadne do doposud solidní finanční situace podniků, však bude zmenšovat prostor pro zvyšování mezd. K dohánění předchozího růstu cen tak bude ve mzdách docházet v příštích letech postupně a jen částečně.

Koruna v posledním půl roce čelí tlaku na své oslabení, kterému ČNB brání příležitostnými intervencemi na devizovém trhu. Kurz koruny během podzimu setrvá poblíž 24,6 CZK/EUR a i v následujících čtvrtletích zůstane zhruba stabilní. S prognózou je konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem v průběhu příštího roku. Úrokové sazby ČNB budou moci začít klesat v návaznosti na odeznívání inflačních tlaků v české ekonomice a s výhledem rychlého snižování inflace v následujících dvou letech k 2% cíli centrální banky.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti prognóze, expanzivnější fiskální politika a vyšší výhled zahraničních produkčních cen. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v Česku i zahraničí, tedy výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je zavedení dodatečných opatření na omezení růstu cen energií na domácí či evropské úrovni a rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Graf – Inflace bude kulminovat koncem letošního roku, v průběhu příštího roku bude rychle klesat a na horizontu měnové politiky se sníží do blízkosti 2% cíle ČNB
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Horizont měnové politiky v této prognóze je vzdálený 15–21 měsíců v budoucnosti.

Tabulka – Výkon české ekonomiky v příštím roce poklesne, v roce 2024 se ekonomický růst obnoví
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b