Co nového ukázal výzkum ČNB v roce 2020? Edice finanční stability.

Výzkumu ČNB v loňském roce dominovala témata z oblasti finanční stability. Podobně je tomu i u řady dalších centrálních bank, které se po globální finanční krizi přeorientovaly z témat blízkých měnové politice právě na témata související s finančním sektorem, systémovými riziky a obezřetnostní regulací (viz graf níže). Další charakteristiky a nové trendy výzkumu centrálních bank popisujeme v článku RPN 3/2020: Researching the Research: A Central Banking Edition (S. Malovaná a kol.), ve kterém analyzujeme více než 20 tisíc výzkumných publikací evropských a amerických centrálních bank.

Graf – Četnost slov v abstraktech výzkumných článků

Jedním z klíčových výzkumných témat loňského roku v oblasti finanční stability bylo zhodnocení dopadů nastavení měnové politiky na systémová rizika, kterému se přímo či nepřímo věnují dvě práce – RPN 2/2020: A Prolonged Period of Low Interest Rates: Unintended Consequences (S. Malovaná a kol.) a WP 14/2020: The Effect of Monetary Policy on House Prices – How Strong is the Transmission? (D. Ehrenbergerová a J. Bajzík). Nejviditelnějším projevem mimořádně uvolněné měnové politiky po roce 2008 je pokles krátkodobých i dlouhodobých úrokových sazeb. První z uvedených článků se tak věnuje potenciálně nepříznivým dopadům tohoto prostředí na rizika pro finanční stabilitu. Během poslední dekády totiž významně vzrostl počet empirických studií dokumentujících, jak pokrizové období dlouhodobě mimořádně nízkých úrokových sazeb přispělo k nárůstu finančních zranitelností a nerovnováh. Tyto finanční zranitelnosti mohou následně zesílit dopady nepříznivých šoků na ekonomiku a přispět tak k prohloubení i prodloužení případných hospodářských recesí či krizí. Druhý z uvedených článků se blíže zabývá vztahem mezi měnověpolitickými sazbami a cenami nemovitostí. Autoři mimo jiné ukazují, že změna úrokových sazeb má nezanedbatelný dopad na ceny nemovitostí a tento vztah je dále zesílen strukturálními charakteristikami jednotlivých ekonomik. Například v zemích s vyšším zadlužením v poměru k HDP nebo s již nadhodnocenými cenami nemovitostí je dopad změny sazeb silnější. Oba články byly oceněny, což mimo jiné podtrhuje rostoucí význam tohoto tématu. Zatímco WP 14/2020 získal v loňském roce cenu Karla Engliše udělovanou Českou společností ekonomickou za nejlepší práci zabývající se českou hospodářskou politikou, RPN 2/2020 byl oceněn jako nejlepší výzkumná publikace ČNB v oblasti finanční stability za rok 2020.

Pozornost výzkumu byla v loňském roce věnována také analýze transmise makroobezřetnostních nástrojů nebo vlivu sentimentu na finanční trhy a rozhodování domácností. Článek WP 5/2020: Does the Capital-Based Regulation Affect Bank Pricing Policy? (D. Ehrenbergerová a kol.) ukazuje na datech za domácí bankovní sektor, že změny souhrnných kapitálových požadavků před rokem 2020 se významně neprojevily v cenové politice bank. Tyto závěry do určité míry kontrastují s jinými mezinárodními studiemi. Autoři se v článku detailněji zabývají tím, proč tomu tak může být. Upozorňují například na to, že výsledky jiných studií mohou být ovlivněny výběrem modelu a způsobem odhadu, publikačním vychýlením nebo strukturálními charakteristikami ekonomik. Další dva články z pera ekonomů ČNB – WP 10/2020: The Power of Sentiment: Irrational Beliefs of Households and Consumer Loan Dynamics (Z. Rakovská a kol.) a WP 13/2020: Composite Survey Sentiment as a Predictor of Future Market Returns: Evidence for German Equity Indices (Z. Rakovská) – přicházejí se zcela novými indexy sentimentu.  Autoři prvního článku sestavují ukazatel sentimentu domácností, který rozkládají na jeho racionální a iracionální složku. Následně ukazují, že změny racionálního i iracionálního sentimentu domácností mají významný dopad na dynamiku nových spotřebitelských úvěrů, přičemž efekt iracionálního sentimentu je přítomen pouze v obdobích hospodářského růstu. Období dobré hospodářské kondice se tak může projevovat v nadměrném optimismu domácností, což se může následně odrazit v rychlejším úvěrové dynamice. Druhý ze zmíněných článků ukazuje, že změny v sentimentu široké veřejnosti (tzn. nejen domácností) mohou vést k přehnaným reakcím na finančních trzích. Nově zkonstruovaný index přitom dokáže tyto změny predikovat lépe než jiné existující ukazatele sentimentu.

Neodmyslitelnou součástí výzkumu v oblasti finanční stability je vývoj a zdokonalování metodiky zátěžových testů a konstrukce nástrojů pro identifikaci a kvantifikaci skrytých systémových rizik. Nový rámec ČNB pro zátěžové testování nefinančních podniků je představen v článku WP 12/2020: Top-down Stress-testing Framework for the Nonfinancial Corporate Sector (V. Siuda). Tento přístup umožňuje simulovat dopady nejen standardních makroekonomických scénářů, ale také jednorázových změn, jako jsou například kompenzace mezd ze strany vlády nebo moratoria na splátky úvěrů. Tyto simulace lze následně využít k modelování úvěrového rizika, ziskovosti nebo likvidity celého sektoru nebo jeho jednotlivých odvětí. V dalším článku WP 8/2020: On the Determinants of Life and Non-Life Insurance Premiums (M. Hodula a kol.) se autoři věnují analýze determinantů růstu hrubého pojistného v segmentech životního a neživotního pojištění. Jedním z klíčových determinantů životního i neživotního pojistného je hospodářský cyklus. K dalším determinantům patří například míra úspor, rozvinutost finančního systému nebo koncentrace trhu. Identifikované determinanty a odhadnuté efekty následně slouží ke zpřesnění stávajícího zátěžové testu ČNB v pojišťovacím sektoru. V neposlední řadě se výzkum ČNB v loňském roce věnoval také vývoji indikátoru růstu v riziku, který byl představen v článku WP 3/2020: Growth-at-Risk: Bayesian Approach (M. Szabo). Tato metoda umožňuje promítnout aktuální finanční a ekonomické podmínky do rozdělení budoucího růstu reálného HDP s důrazem na protirůstová rizika, a může tak sloužit například k odhadu asymetrických vějířových grafů okolo oficiální predikce.

Výzkum v ČNB prošel v posledních čtyřech letech proměnou, která měla za cíl zvýšit relevanci výzkumných výstupů a flexibilitu výzkumného procesu. V loňském roce byla interně vyhodnocena efektivnost nového modelu a identifikovány výzvy pro nadcházející období. Celá zkušenost ČNB se zavedením nového modelu výzkumu i motivace pro provedené změny je popsána v článku RPN 1/2020: How to Organize Research in Central Banks: The Czech National Bank's Experience (S. Malovaná). Článek ve stručnosti popisuje také implementaci projektového řízení v oblasti finančního výzkumu.

Další zajímavé výzkumné studie z loňského roku i let dřívějších naleznete na našem webu. Pokud chcete dostávat pravidelný čtvrtletní přehled o našich výzkumných aktivitách, přihlaste se k odběru našeho newsletteru CNB Research News.