Dochází k fragmentaci mezinárodního obchodu? Případová studie pro země EU
V tomto článku zkoumáme, jak se pro země EU za poslední čtvrtstoletí vyvíjela koncentrace mezinárodního obchodu se zbožím, a to z pohledu jeho teritoriálního členění. Pomocí Herfindahl–Hirschmanova indexu ukazujeme, že u většiny zemí EU koncentrace obchodu v uplynulém období mírně klesala nebo stagnovala. U skupiny nových členských zemí byl pokles koncentrace výrazný a probíhal do roku 2010. Tento výsledek by naznačoval, že nedochází k fragmentaci světového obchodu. Nicméně dynamika Herfindahl-Hirschmanova indexu maskuje významný kompoziční efekt – k poklesu indexu koncentrace došlo pouze díky obchodu se zeměmi s podobnou geopolitickou orientací. Na základě dat o hlasování na Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) rozdělujeme země světa do tří geopolitických bloků. Pokud přepočítáme Herfindahl–Hirschmanův index pro takto široce definované bloky, zjistíme, že pro většinu zemí EU začal kolem roku 2015 index koncentrace pomalu růst. To znamená, že země EU soustřeďují svůj obchod do zemí s podobnými geopolitickými postoji, což může svědčit o plíživé fragmentaci mezinárodního obchodu.
Úvod a motivace
Expanzi mezinárodního obchodu lze po mnoha stránkách považovat za celosvětově prospěšnou pro blahobyt lidí. Od skončení druhé světové války vzrostl objem celosvětového mezinárodního obchodu o více než 4300 %, zatímco růst HDP dosáhl téměř 1300 % (graf 1).[1] Přestože elasticita světového exportu k HDP v reálném vyjádření kolísá v čase, posledních 50 let většinou setrvala nad 1 (graf 2) a v posledních letech se nacházela poblíž hodnot 1,6–1,8. Rozvojovým zemím globalizace umožnila zapojení do mezinárodní dělby práce, čímž vzhledem k svému rozsahu přispěla ke snížení chudoby v globálním měřítku (Bhagwati a Srinivasan, 2002, Aiyar a kol., 2023) a pro vyspělé země zároveň přinesla příliv levných výrobků (Fajgelbaum a kol., 2020). Zapojení do mezinárodního obchodu umožnilo uvolnit kapacitu výrobních faktorů na produktivnější činnosti (Rocha a Winkler, 2019). Přerušení dodavatelských řetězců by bylo nákladné nejen pro reálnou ekonomiku, ale také by zvyšovalo růst cen (Attinasi a kol., 2023).
Graf 1 – Světový obchod a HDP ve stálých cenách v letech 1950–2022
(index 1950=100)
Zdroj: WTO, Our World in Data, World Bank WDI, výpočet autorů
Graf 2 – Dynamika světového obchodu a HDP ve stálých cenách za období 1970–2022
(v % nebo poměr)
Zdroj: World Bank WDI, výpočet autorů
Pozn.: Zelená značí hodnotu 1 na pravé ose.
V poslední době mezinárodní obchod prochází tvrdou zkouškou nově vzniklých bariér a omezení neekonomické podstaty. Nejprve pandemie covid-19 ukázala na to, že narušení sofistikovaných výrobních a dodavatelských řetězců se promítá do ekonomických problémů na úrovni nejen jednotlivých firem, ale i celých odvětví. Následně globální růst a mezinárodní obchod, zotavivší se po ekonomických následcích pandemie, začaly čelit novým rizikům a výzvám, tentokrát v souvislosti s geopolitickými třenicemi (Goldberg a Reed, 2023). Vojenské a válečné konflikty se odehrávají v historii lidstva téměř nepřetržitě. Podle NY Times (2003) lze během 3 400 let nasčítat pouhých 268 let zcela bez války, což pokrývá pouhých 8 % historie lidstva v tomto časovém úseku.[2] V posledním období je geopolitické napětí čím dál tím více vnímáno jako riziko pro celosvětový obchod a není vyloučeno, že by mohlo vést k omezení mezinárodního obchodu mezi zeměmi s odlišnými postoji. Je tedy důležité zkoumat, zda k fragmentaci mezinárodního obchodu dochází, a nakolik se projevuje v datech. Fragmentace by se přitom projevila nárůstem koncentrace mezinárodního obchodu v teritoriálním členění. V tomto článku se zaměřujeme na země EU a zkoumáme, zda u nich k nárůstu koncentrace mezinárodního obchodu se zbožím dochází.
Standardním měřítkem koncentrace je Herfindahl-Hirschmanův index, který je definován jako součet čtverců podílů skupin zboží nebo obchodních partnerů a lze ho shrnout pomocí následujícího vzorce:
kde N je – pro účel tohoto článku – počet obchodních partnerů a sn je podíl obchodního partnera n na celkovém obchodu zkoumané země. Index jako takový se může pohybovat od 0/N2 do 1, kde 0/N2 odpovídá dokonalé diverzitě (rovným podílům všech obchodních partnerů) a hodnota 1 plné koncentraci (země obchoduje pouze s jedním partnerem).
Navzdory širokému použití může Herfindahl-Hirschmanův index maskovat důležité tendence v koncentraci, které mohou uniknout pozornosti. Dynamika indexu může být totiž dominována určitou skupinou obchodních partnerů. To lze ukázat formálně takto: nechť H je hodnota indexu pro množinu indexů I = {1, 2, . . . N}. Nyní předpokládejme, že máme hrubší členění dané množinou J = {J1, J2, . . . JK}, kde Jk je množina indexů I taková, že J je rozdělením I (v našem případě, pokud množina I obsahuje jednotlivé země, množina J obsahuje bloky těchto zemí). Snadno lze ověřit, že Herfindahl–Hirschmanův index H pro jemnější množinu I souvisí s Herfindahl–Hirschmanovými indexy Hk nad množinami Jk následovně:
kde je podíl l-tého partnera na celkovém obchodu. Herfindahl–Hirschmanův index H nad jemnější množinou I je tedy váženým součtem Herfindahl–Hirschmanových indexů Hk nad množinami Jk, kde váhy jsou dány součtem druhých mocnin podílu jednotlivých bloků. Pokud se obchod země odehrává převážně se zeměmi v konkrétním bloku – řekněme Jk – pak váha tohoto bloku je mnohem větší než váhy ostatních bloků.
Z tohoto rozkladu je tedy zřejmé, že v dynamice celkového indexu H může snadno dominovat hodnota indexu Hk pro nejdůležitější blok obchodních partnerů. Intuitivně vysvětleno, pokud vyspělá země obchoduje převážně s jinými vyspělými zeměmi, může mít celkový Herfindahl–Hirschmanův index velmi podobnou dynamiku jako Herfindahl–Hirschmanův index počítaný pouze přes podmnožinu vyspělých zemí. Pokud poklesne index počítaný přes podmnožinu vyspělých zemí, může klesnout i celkový index vypočítaný pro všechny země, a to případně i v situaci, kdy se obchod koncentruje na obchod mezi vyspělými zeměmi – jinými slovy dynamika indexu tak může maskovat koncentraci obchodu do vybraných bloků.
Abychom se podívali, zda k tomuto dochází, počítáme Herfindahl–Hirschmanův index také pro hrubší množinu obchodních partnerů, kteří jsou rozděleni do tří geopolitických bloků. Toto rozdělení je založeno na základě hlasování zemí na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Následně srovnáváme Herfindahl–Hirschmanův index pro jemné členění (nad všemi obchodními partnery) s indexem pro hrubé členění (nad jednotlivými geopolitickými bloky). Od roku 2012 je Herfindahl–Hirschmanův index pro obchod se zbožím pro většinu zemí stabilní (nebo mírně klesající), což je dáno stabilitou nebo poklesem koncentrace obchodu s ostatními vyspělými zeměmi. Přesto se obchod zemí EU soustředil na konkrétní množinu zemí, jinými slovy mezinárodní obchod se regionalizoval.
Tento výsledek odlišuje náš článek od jiných studií, které fragmentaci světového obchodu v datech ve výraznější míře nenalezly a chápou ji prozatím spíše v poloze rizik. K takovému závěru dochází Goldberg a Reed (2023) nebo Gaál a kol. (2023), kteří uvádí signály fragmentace, nicméně zatím spíše v rovině pomocných indikátorů než „tvrdých“ dat. Obdobně di Sano a kol. (2023) na základě rozdělení zemí světa podle kontinentů (Evropa, Asie, Amerika, Afrika, Austrálie a Oceánie) nenachází známky růstu koncentrace obchodu Index koncentrace pro takto geograficky definované bloky je v čase přibližně stabilní a fragmentaci zatím také vnímají jako riziko. My naopak tvrdíme, že fragmentace je již v datech viditelná, pokud se vede správný řez daty, tj. skrze geopolitické bloky než skrze čistě geografické členění.
Data
Zdrojem obchodních údajů je Eurostat a představují přeshraniční obchod se zbožím. Roční data jsou k disposici za roky 1999–2022. Analýza je zaměřena na obchod uvnitř i mimo stávajících EU27, kde jsou státy EU považovány za statistické území každého členského státu, které je převážně celním územím. Protějšek obchodu zemí EU obsahuje přibližně 250 zemí a územních celků, o kterých jsou k dispozici údaje alespoň za jeden rok. Takový počet odráží také geopolitické změny v čase, jako je rozpad některých zemí (např. Srbsko a Černá Hora), vznik nových nezávislých států (Jižní Súdán, Východní Timor) a politické subjekty se sporným mezinárodním statusem (Tchaj-wan, Kosovo, palestinská území atd.). Pro účely tohoto článku se díváme nejen na agregát, ale také na jednotlivé skupiny zboží agregované podle klasifikace BEC (Broad Economic Categories) – Klasifikace podle širokých ekonomických kategorií, která třídí zboží podle stupňů zpracování. Entit, které jsou obsaženy ve statistice mezinárodního obchodu, je více než zemí v OSN. Níže v textu uvádíme způsob, kterým tyto dvě množiny párujeme.
K rozdělení zemí do geopolitických bloků používáme záznamy o hlasování z Valného shromáždění Organizace spojených národů. Data pro hlasování o rezolucích OSN jsme stáhli od ledna 2022 do srpna 2023. Celkem datový soubor obsahuje informace o 96 hlasováních. Daná země může hlasovat pro rezoluci, proti rezoluci, zdržet se hlasování či nehlasovat.[3]
Pro klasifikaci zemí používáme archetypální analýzu. Archetypální analýzu poprvé představili Cutler a Breiman (1994) a jedná se o algoritmus strojového učení bez učitele. Jeho cílem je najít „archetypy“, které představují „čisté“ vzory v datech. Zároveň lze každé pozorování vyjádřit jako kombinaci archetypů – lze říci, jak blízko je konkrétní pozorování k jakémukoli archetypu.[4] Na základě blízkosti k archetypům lze pak rozřadit pozorování do skupin podle blízkosti jednotlivým archetypům. Každá skupina obsahuje země, které jsou nejblíže konkrétnímu archetypu.
Naše analýza pro hlasování ve Valném shromáždění OSN odhaluje existenci 4 výrazných archetypů, které ukazují na podobnost či různost hlasování jednotlivých zemí.[5] Můžeme tedy rozdělit země do 4 skupin na základě jejich hlasování. Jaké to jsou skupiny? První skupinu zemí tvoří 118 především rozvojových zemí. Druhou skupinu tvoří primárně vyspělé země (kromě USA a Izraele), dále země aspirující na vstup do západních politických struktur (např. EU či NATO) a jejich geopolitičtí spojenci. Třetí skupina je malá skupina 12 zemí soustředěných kolem Ruska, Číny a Íránu. Nejmenší čtvrtou skupinu tvoří USA, Izrael a několik malých zemí. Charakteristickým rysem této čtvrté skupiny je hlasování o otázkách Blízkého východu, což tuto skupinu odlišuje od ostatních skupin. USA a Izrael obvykle hlasují o rezolucích týkajících se izraelsko-palestinských otázek nebo izraelsko-syrského konfliktu opačným způsobem než jiné vyspělé země. O ostatních rezolucích mají USA a Izrael tendenci hlasovat podobně jako jiné vyspělé země.[6] Proto jsme pro účely tohoto článku seskupili čtvrtou a druhou skupinu zemí dohromady. Nakonec tak získáme následující tři geopolitické bloky zemí[7], viz graf 3.
Graf 3 – Rozdělení zemí na skupiny podle archetypů
Zdroj: Výpočet autorů dle dat z OSN
Výsledky analýzy
Graf 4 znázorňuje Herfindahl–Hirschmanův index udávající koncentraci zahraničního obchodu pro jednotlivé obchodní partnery. Na každém z podgrafů uvádíme medián pro všechny země EU, medián pro staré členské země (tj. země, které vstoupily do EU před rokem 2004) a medián pro nové členské země (tj. země, které vstoupily do EU po roce 2004). Dále uvádíme interkvartilové rozpětí a navíc hodnotu indexu pro Českou republiku (jakožto zástupce nových členských zemí) a hodnotu indexu pro Německo (jakožto zástupce starých členských zemí a zároveň největší evropskou ekonomiku).
U celkových vývozů i dovozů je koncentrace mezinárodního obchodu měřená Herfindahl–Hirschmanovým indexem zemí EU stabilní nebo klesající. Pro celkové vývozy je hodnota pro staré členské země bez výrazného trendu, o čemž svědčí jak stabilní hodnota indexu pro Německo, tak i medián pro staré členské země. Pro nové členské země index ve většině případů klesá, přičemž hlavní část poklesu se odehrála v první polovině zkoumaného období, tj. do roku 2010. Koncentrace českých vývozů mají typický trend ostatních nových členských zemí, byť je index oproti mediánu úrovňově výše, což ukazuje na zvýšenou koncentraci českých celkových vývozů. Kvalitativně obdobný závěr platí i pro celkové dovozy, s tím, že pokles koncentrace dovozů je pro nové členské země pozvolnější, než v případě vývozů. Obdobný závěr o dynamice koncentrace indexu platí i pro obchod se spotřebním zbožím. U obchodu s kapitálovým zbožím je koncentrace stabilní v čase (staré členské země) nebo klesající (nové členské země). Česká republika představuje výjimku s koncentrací bez zřetelného trendu.
U zahraničního obchodu se zbožím na mezispotřebu je patrná tendence k poklesu koncentrace jak u vývozů, tak u dovozů, a to u nových i starých členských zemí. Tento pokles koncentrace se projevuje výrazněji u nových členských zemí a u vývozů, nicméně platí pro obě strany obchodu a i pro většinu zemí EU. Hodnota indexu pro obchod se zbožím na mezispotřebu byla na přelomu milénia pro typickou zemi EU výrazně vyšší než u celkového obchodu a v průběhu času se přiblížila k hodnotám blízkým pro celkový obchod. Zároveň je dynamika indexu volatilnější[8] a v úrovni indexu jsou mezi zeměmi výraznější rozdíly než u celkového obchodu. U zemí, u nichž nedošlo k viditelnému poklesu koncentrace (např. Německo), zůstává index na stabilní úrovni.
Platí tyto závěry, i pokud bychom se podívali na koncentraci zahraničního obchodu přes šířeji definované skupiny, tj. přes geopolitické bloky? Nikoliv, není tomu tak. Graf 5 znázorňuje Herfindahl-Hirschmanův index pro koncentraci zahraničního obchodu definovanou přes geopolitické bloky odrážející analýzu v předchozí části textu. V jiných aspektech je graf 5 organizován shodně jako graf 4.
U vývozů dochází do roku 2010 k poklesu koncentrace definované přes geopolitické bloky, ovšem po roce 2012 se trend obrací. To platí jak pro staré, tak pro nové členské země, a platí to jak pro celkové vývozy, tak pro jednotlivé skupiny. Nejmarkantnější trend je vidět u vývozů kapitálového zboží. Vývozy zboží na mezispotřebu jsou vysoce koncentrované: země EU vyváží toto zboží ve velké míře pouze do zemí bloku II (tj. do spřátelených zemí téhož geopolitického bloku). U některých zemí (mezi nimi převažují nové členské země včetně České republiky) je tato koncentrace vysoká a blíží se hodnotě 1, což jinými slovy znamená, že tyto země vyváží zboží na mezispotřebu takřka výhradně do zemí bloku II.[9]
U dovozů je situace koncentrace obchodu pro geopolitické bloky komplexnější. Koncentrace dovozů kapitálového zboží klesá v čase a dovozy kapitálového jsou tak v čase diverzifikovanější. Dovozy zboží na mezispotřebu mají pro typickou zemi EU U-tvar: koncentrace do roku 2010 klesá a poté zvolna roste. Zboží na mezispotřebu je tak dnes do většiny zemí EU dováženo ve větší míře ze spřáteleného geopolitického bloku II, než tomu bylo před 10 lety. Hodnoty indexu pro dovozy zboží na spotřebu je buďto stabilní (což typicky platí pro nové členské země), nebo v čase klesající. U dovozů spotřebního zboží tak nevidíme obrat v koncentraci dovozů, jako je tomu u zboží na mezispotřebu. Index koncentrace pro celkové dovozy přes geopolitické bloky tak odráží tyto protichůdné tendence, a má tak v čase pro většinu zemí mírně klesající trend.
Závěr
V tomto článku dokumentujeme klesající míru koncentrace mezinárodního obchodu pro země EU. Ukazujeme, že od konce minulého tisíciletí byla koncentrace mezinárodního obchodu v čase buď stabilní, nebo dokonce klesající. Tento výsledek by mohl působit uklidňujícím dojmem: fragmentace světového obchodu prozatím neprobíhá a jak bohaté, tak rozvíjející se země mohou sklízet příznivé plody mezinárodní dělby práce.
Klesající míra koncentrace mezinárodního obchodu však maskuje důležité kompoziční efekty. Na základě hlasování zemí ve Valném shromáždění OSN jsme definovali tři geopolitické bloky zemí a provedli jsme analýzu koncentrace obchodu pro jednotlivé bloky. Ukazuje se, že v posledních 10 letech se vývozy EU koncentrují do spřáteleného geopolitického bloku. U dovozů není tato situace takto zřejmá, nicméně minimálně u zboží na mezispotřebu také roste podíl dovozu ze stejného geopolitického bloku.
Z geopolitického pohledu se tak objevují mírné a plíživé známky fragmentace zahraničního obchodu. Pokud by tyto tendence pokračovaly, mohlo by to znamenat snižování přínosů světového obchodu, včetně poklesu růstu produktivity a výstupu. Trendy, které přinesly zvýšení blahobytu pro mnoho lidí po celém světě, by se tak zastavily. Empirické studie (Attinasi a kol., 2023) ukazují, že fragmentace světové obchodu by pravděpodobně vedla k růstu cen určitých vstupů, což by krátkodobě mohlo mít proinflační tlaky (dlouhodobě ne, protože dlouhodobě půjde „pouze“ o změnu relativních cen). Situaci v mezinárodním obchodě je tedy žádoucí průběžně monitorovat a vyhodnocovat.
Na druhou stranu je vhodné poznamenat, že koncentrace obchodu do zemí s podobnými geopolitickými postoji může mít své nepřímé benefity. Ty mohou spočívat v tom, že v případě nepříznivých geopolitických událostí jsou obchodní a výrobní řetězce vystaveny menšímu riziku a menší možnosti vydírání ze strany jiných zemí.[10] Nad rámec čistě ekonomického hlediska, tak není fragmentace obchodu jasným nákladem.
Autory jsou Oxana Babecká Kucharčuková a Jan Brůha. Názory v tomto příspěvku jsou jejích vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.
Zdroje
Attinasi M.-G., Boeckelmann L., Meunier B. (2023): “Friend-shoring global value chains: a model-based assessment”, Economic Bulletin, ECB, Issue 2.
Aiyar S., Chen J., Ebeke C., Garcia-Saltos R., Gudmundsson T., Ilyina A., Kangur A., Kunaratskul T., Rodriguez S., Ruta M., Schulze T., Soderberg G., Trevino J. (2023): Geoeconomic Fragmentation and the Future of Multilateralism. IMF Staff Discussion Notes No. 2023/001.
Babecká Kucharčuková O., Brůha J. (2020): Příběh dvou krizí: Brzké srovnání mezinárodního obchodu a ekonomické aktivity v zemích Evropské unie. Tematická kapitola GEV, září, 2020.
Brůha J., Babecká Kucharčuková O. (2017): An Empirical Analysis of Macroeconomic Resilience: The Case of the Great Recession in the European Union, ČNB WP Series 10/2017.
Bhagwati J., Srinivasan, T. N. (2002): Trade and Poverty in the Poor Countries. American Economic Review 92 (2): 180–83.
Cutler A, Breiman L. (1994): Archetypal Analysis. Technometrics, 36(4), 338–347.
Di Sano M., Gunnella V., Lebastard L. (2023): Deglobalisation: risk or reality? ECB blog. https://www.ecb.europa.eu/press/blog/date/2023/html/ecb.blog230712~085871737a.en.html
Eugster M.J.A, Leisch F. (2009): From Spider-Man to Hero – Archetypal Analysis in R. Journal of Statistical Software, 30(8), 1–23.
Fajgelbaum P.D., Goldberg P.K., Kennedy P.J., Khandelwal A.K. (2020): The Return to Protectionism. The Quarterly Journal of Economics, 135 (1): 1–55.
Gaál N., Nilsson L., Perea J. R., Tucci A., Velázquez B. (2023): Global Trade Fragmentation. An EU Perspective. Economic Brief 075, September.
Goldberg, P.K., Reed T. (2023): Is the Global Economy Deglobalizing? And if so, why? And what is next? Brooking Papers on Economic Activity.
Hedges Ch. (2003): What Every Person Should Know About War.The New York Times (nytimes.com), 6. července 2003.
Lichtenstein E. (1976): Slovo o nauke, naklad. Znanie.
Maddison Project. University of Groningen. Maddison historical statistics, University of Groningen (rug.nl).
Rocha N., Winkler D. (2019): Trade and Female Labor Participation: Stylized Facts Using a Global Dataset. Policy Research Working Paper No. 9098. World Bank, Washington, DC.
United Nations (2016): Classification by Broad Economic Categories Rev.5, Statistical Papers Series M No.53, Rev.5 .
Graf 4 – Herfindahl–Hirschmanův index vypočítaný pro jednotlivé obchodní partnery
(index)
Zdroj: výpočet autorů
Graf 5 – Herfindahl–Hirschmanův index vypočítaný pro geopolitické bloky
(index)
Zdroj: World Bank WDI, výpočet autorů
Příloha A: Korespondence mezi obchodními a geopolitickými daty
Analýza v našem příspěvku je založena na klasifikaci zemí do několika skupin na základě hlasování ve Valném shromáždění OSN. Netriviální problém, se kterým jsme se museli vypořádat, je, že množina zemí s obchodními údaji a množina zemí s údaji o hlasování se navzájem přesně neshodují. Existují dva hlavní důvody: (i) obchodní údaje obsahují závislá území některých zemí (to se týká hlavně Spojeného království, Francie a Nizozemska) a (ii) obchodní údaje obsahují údaje o politických subjektech, jejichž status je sporný a které nejsou zastoupeny v OSN.
Případ závislých území lze snadno řešit: přičleňujeme je do geopolitického bloku jejich mateřské země. Případ politických subjektů se sporným postavením řešíme tak, že pokud se subjekt nachází pod vojenskou či politickou kontrolou jiného státu, považujeme obchod s tímto subjektem za část obchodu s kontrolujícím státem. Obchod se Západní Saharou tak považujeme za součást obchodu s Marokem a obchod s palestinskými územími za součást obchodu s Izraelem.
Pak zbývají tři politické subjekty, které není možné klasifikovat na základě hlasování: Tchaj-wan, Kosovo a Venezuela. První dva z nich nemohou v OSN hlasovat a tak nejsme schopni je na základě archetypální analýzy zařadit do geopolitických bloků. Řešíme to následovně: Tchaj-wan – kvůli svým ekonomickým a vojenským vazbám na USA – je zařazen do skupiny, jehož členem jsou i USA. Kosovo je na základě jazykových základů zařazeno do skupiny, které obsahuje Albánii. Pro Venezuelu nemáme v našich datech žádný záznam o hlasování, nelze ji tedy také na základě archetypální analýzy zařadit do žádného bloku. Vzhledem k politickým vazbám jsme se rozhodli zařadit Venezuelu do bloku s Ruskou federací. V každém případě není obchod s těmito teritorii natolik významný, aby tato volba významně ovlivnila závěry našeho článku.
Klíčová slova: Globalizace, Mezinárodní obchod, Koncentrace mezinárodního obchodu, Fragmentace mezinárodního obchodu
JEL Klasifikace: C46, F14, F15
[1] Objem mezinárodního obchodu se počítá jako průměr vývozu a dovozu bez významných reexportů nebo dovozu pro reexporty. Zdrojem dat je Světová obchodní organizace (WTO). Světový HDP je v cenách roku 2011 a kromě úpravy o inflaci bere v potaz rozdíly v životních úrovních napříč zeměmi. Zdrojem je Our World In Data na základě dat World Bank a Maddison Project: Database of Historical development 1870–2015. Zdrojem dat za období 2016–2022 je tempo růstu HDP ve stálých cenách roku 2015 z World Bank WDI. Data z různých zdrojů je nicméně zapotřebí porovnávat velice opatrně kvůli podstatným metodickým rozdílům.
[2] Válku autor definuje jako aktivní konflikt, který si vyžádal více než 1 000 životů. Podobný údaj uvádí také Lichtenstein (1976). Autor cituje práci švýcarského statistického centra, podle níž během zdokumentované 5 000 let historie lidstva bylo pouze 292 roků bezválečných. V ostatních letech se odehrálo 15 513 velkých či malých válek, v jejichž důsledku přišlo o život 3,64 mld. lidí!
[3] Geopolitické koalice se mohou v čase měnit. Pro účely tohoto článku používáme data o hlasování za velmi čerstvý výsek historie, abychom získali aktuální snímek, relevantní pro současnost.
[4] Existují podobnosti a rozdíly archetypální analýzy s jinými klasifikačními algoritmy bez učitele, jako je shluková analýza. Společné je, že tyto metody lze použít ke klasifikaci jednotek do různých skupin. Hlavním rozdílem je, že klastrová centra se obvykle nacházejí v lokálních datových centrech. Archetypy jsou naopak umístěny na okrajích dat, protože představují „čisté“ typy. To je důvod, proč lze každou jednotku reprezentovat jako konvexní kombinaci archetypů. To při shlukové analýze není možné, právě z toho důvodu, že centra shluků jsou umístěna uprostřed lokálních průměrů. Pro výpočet archetypů jsme použili balíček R autorů (Eugster a Leisch, 2009). Shluková analýza byla námi použita v Brůha a Babecká Kucharčuková (2017) a byla zaměřená na zkoumání rezistence zemí EU vůči ekonomické a finanční krizi 2008–2009.
[5] Obvyklým kritériem je součet čtverců reziduí, tedy zbytku, který není vysvětlen archetypy. Počet archetypů je pak obvykle vzat jako nejvyšší hodnota, po níž již nedochází k výraznému poklesu součtu čtverců reziduí. Pro naše data o hlasování se jedná o 4 archetypy.
[6] Překvapivý je relativně vysoký počet rezolucí týkajících se blízkovýchodních témat. V našem vzorku (leden 2022 až srpen 2023) jich je 16, což je mnohem větší číslo, než je např. počet rezolucí týkajících se agrese Ruské federace proti Ukrajině, kterých bylo v daném období 6. Z důvodu vysokého počtu hlasování týkající se blízkého východu, algoritmus vyčlenil Spojené státy a Izrael do zvláštní skupiny.
[7] Příloha A diskutuje další podrobnosti propojení dat mezinárodního obchodu a rozdělení zemí do geopolitických bloků.
[8] Vysoká volatilita indexu pravděpodobně odráží výrazně vyšší citlivost obchodu se zbožím na mezispotřebu na domácí i zahraniční ekonomickou aktivitu ve srovnání s obchodem s jinými typy zboží, viz Babecká Kucharčuková a Brůha (2020).
[9] Vysoké hodnoty koncentrace pro vývozy zboží na mezispotřebu ovšem nemusí odrážet geopolitické ohledy: mohou vyplívat z toho, že export tohoto zboží je přirozeně orientován do vyspělých zemí, které také patří do spřáteleného bloku II. Toto vysvětlení nelze použít pro ostatní typy zboží.
[10] Jako spektakulární případ lze připomenout diplomatický i ekonomický nátlak Číny na Litvu po otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu ve Vilniusu. Tento tlak působil i nepřímo přes německé firmy vyvážející do Číny, aby nepoužívaly komponenty vyrobené v Litvě.