Euro a my: Národní motivy na euromincích
Pokračování našeho seriálu „Euro a my“ jsme tentokrát zaměřili na euro hotovostní, přesněji na euromince. Ty dávají každému členskému státu eurozóny možnost si svůj zvolený národní motiv „otisknout“ do společné evropské měny. V příspěvku shrnujeme, jaké národní motivy euromincí si jednotlivé země eurozóny zvolily. Škála je to pestrá, a to jak počtem použitých národních motivů (může jich být využito až osm), tak svým věcným zaměřením. To jsme rozčlenili do sedmi kategorií, a to na osobnosti, geografii, přírodu / přírodní krásy, umění, znak / státní symboliku, alegorické postavy a dopravní prostředky. Zároveň přinášíme zamyšlení, které z těchto kategorií by se mohly v budoucnu využít pro „české“ euromince. Zkušenosti některých zemí eurozóny ukazují, že hledání „národního motivu“ nemusí být jednoduché.
Národní motiv: euromince ano, eurobankovky ne.
Členské země eurozóny zanechávají svoji „národní stopu“ jen na euromincích. U eurobankovek, za jejichž grafickým návrhem stojí někdejší autor rakouských šilinkových bankovek Robert Kalina, je používán pouze jednotný společný motiv. Pro lícní stranu eurobankovek byla zvolena vyobrazení historických oken a portálů. Symbolizují otevřenost a spolupráci. Na rubové straně jsou vyobrazeny mosty. Ty mají vyjadřovat obdobnou symboliku, tedy spolupráci nejen mezi členskými zeměmi eurozóny navzájem, ale propojení s ostatními státy a světadíly. Lze jen dodat, že obě strany mají své hlavní motivy pojaty vždy v odpovídajících architektonických stylech, počínaje antikou a konče moderní architekturou (na pětiseteurové bankovce, jež se však již nevydává do oběhu).
Jak to je s euromincemi?
Zatímco rubová strana oběžných mincí, jejichž autorem je belgický designér Luc Luycx, je pro všechny státy společná (viz obrázek), lícní strana je určena pro národní motivy. Na rubové straně mincí nejnižších hodnot (jedno-, dvou- a pěticentových) nalezneme vedle jejich číslem vyjádřené hodnoty rovněž vyobrazení globu se zvýrazněnou Evropskou unií a dvanácti hvězdami symbolizujícími všechny národy Evropy (dvanáctka je přitom vnímána jako symbol plnosti). U rubové strany mince s hodnotou od deseti centů výš je pak namísto globu zvýrazněna geografická mapa Evropy (obrysy 15 členských zemí EU před jejím rozšířením 1. května 2004, nebo u mincí vydávaných od 1. ledna 2007 geografické znázornění celé Evropy). Jak jsme naznačili, u lícní strany mincí je situace odlišná, jejich volba záleží vždy na příslušné členské zemi a stejně tak je na ní i to, zda se na všech mincích použije motiv stejný, nebo odlišný. Při počtu osmi oběžných mincí tak lze zvolit jeden až osm motivů.
Obrázek – euromince (rubová strana)
Složení: ocel pokovená mědí
Složení: severské zlato
Složení: na mezikruží niklová mosaz, na středu tři vrstvy – mědinikl, nikl, mědinikl
Složení: na mezikruží mědinikl, na středu tři vrstvy – niklová mosaz, nikl, niklová mosaz
Poznámka: Národní motiv je vedle lícní strany u dvoueurové mince rovněž možné využít na hraně mince, a to vtlačeným nápisem nebo motivem země. Severské zlato je označení pro slitinu složenou z 89 % mědi, 5 % hliníku, 5 % zinku a 1 % cínu. Mědinikl (kupronikl) je slitina 80 % mědi a 20 % niklu (jeho zajímavostí je, že nekoroduje v mořské vodě).
Volí si země spíše méně nebo více národních motivů?
Přestože je možné využít až osmi národních motivů, ve skutečnosti si jich země volí mnohem méně. Existují země s jedním[1], dvěma, třemi, čtyřmi a konečně osmi motivy. V případě dvou motivů je jeden společný zvolen pro hodnoty nejvyšší, tedy eurové, a druhý pro centové. U čtyř motivů pak jejich rozdělení odpovídá dvěma eurovým mincím (jeden tedy pro jednoeuro a druhý pro dvoueuro), následně je jeden motiv společný pro deseticenty, dvaceticenty a padesáticenty a další pro nejnižší hodnoty. Pokud země využila tří motivů, existují dva „vzorce“ jejich praktické realizace, a to první, kdy je odlišný motiv pro jednoeuro a dvoueuro a ostatní mince, tedy centy, a druhý, který motivy rozděluje striktně dle hodnot. V tomto případě je tedy společný motiv pro mince v hodnotě jednoeura a dvoueura, dále jeden pro hodnoty deset, dvacet a padesát centů a konečně poslední pro nejnižší centové mince. Z hlediska četnosti jsou nejvíce, a to v osmi případech, užívány tři motivy, a to v poslední zmíněné kombinaci. Je možné dodat, že zatím poslední země, která se v nejbližší době připojí k eurozóně, Bulharsko, se rozhodlo také jen pro tři motivy, avšak v druhé, méně používané kombinaci.
Tabulka 1 – Počty motivů na euromincích jednotlivých států
| Počet motivů | 1 | 2 | 3 | 4 | 8 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rozložení (počet motivů x počet mincí) |
1 x 8 | 1 x 2, 2 x 6 | 1 x 1, 2 x 1, 3 x 6 | 1 x 2, 2 x 3, 3 x 3 | 1 x 1, 2 x 1, 3 x 3, 4 x 3 | 8 x 1 |
| Počet států | 4 | 2 | 1/2 | 8 | 1 | 4 |
| Počet států | 4 | 2 | 9/10 | 1 | 4 | |
| Státy | Belgie Estonsko Irsko Litva |
Lucembursko Nizozemsko |
Finsko Bulharsko |
Francie Kypr Lotyšsko Malta Německo Portugalsko Slovensko Španělsko |
Chorvatsko | Itálie Rakousko Řecko Slovinsko |
| Státy mimo EU | 1 (Vatikán) | 0 | 0 | 1 (Monako) | 1 (Andorra) | 1 (San Marino) |
| Celkem státy | 5 | 2 | 1/2 | 9 | 2 | 5 |
| Celkem státy EU/ státy mimo EU | 5 | 5 | 10/11 | 2 | 5 | |
Poznámka: Vyjádření „1 x 8“ znamená, že stát využívá jen jeden motiv na všech osmi euromincích, naopak vyjádření „8 x 1“ znamená, že stát využívá pro každou z osmi euromincí jiný motiv. Hodnota za lomítkem zohledňuje očekávaný vstup Bulharska do eurozóny.
Je třeba dodat, že motivy, resp. skupiny motivů (viz níže) se často dělí podle hodnot (nominálů) euromincí. Proto např. Rakousko, jež má každou minci jinou, má svá témata rozčleněna tak, že na eurových hodnotách se nalézají osobnosti, na deseti-, dvaceti- a padesáticentech významné příklady architektonického kulturního dědictví a na třech nejnižších hodnotách přírodní bohatství této alpské země, ztvárněné květinami.
Volba motivů = výlučná pravomoc členského státu eurozóny.
Jak již bylo zmíněno, volba motivu na lícní straně euromincí je plně v kompetenci dané země. Při výběru hrají roli nezřídka národní tradice, kdy se často země inspirovala motivy užitými na svých dřívějších mincích národní měny. Pouze v šesti případech ze současných dvaceti je užit motiv zcela odlišný. Je vhodné si ale uvědomit, že v případě monarchií jsou tradičně užívány portréty panovníků (Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko; stejně tak je to i v případě Monaka a Vatikánu)[2].
Pokud pomineme zmíněné monarchie, pak deset motivů vychází z historických tradic národní měny. Nejčastěji se při tom jedná o státní znaky či státní symboliku (Finsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Německo a Slovensko). Z ostatních motivů pak lze zmínit v případě Francie jednak hlavu Marianny a jednak motiv rozsévačky, tradiční alegorie francouzské republiky, nebo u Lotyšska hlavu dívky, která se objevila ve 20. letech minulého století na minci v hodnotě pět latů a která se v době sovětské okupace stala symbolem lotyšské nezávislosti. V ostatních případech se jedná o symboliku inspirovanou krásou přírody (Německo – dubové snítky, Rakousko – květ protěže, Slovensko – hora Kriváň) nebo řecké lodě a sovu jakožto symbol Athén, zároveň užívané na mincích ve starověku. V případě nově se připojujícího Bulharska padlo v roce 2023 rozhodnutí tamní bankovní rady zopakovat náměty z mincí leva i na euromincích, aby jednotlivé nominály byly jako dosud jednoduše identifikovatelné pro občany.
Pokud se zaměříme na národní motivy na oběžných mincích eurozóny (mimo čtyři malé země Evropy užívající euro po dohodě s EU)[3], tedy všech nominálů, pak všech současných 160 mincí lze rozčlenit do sedmi základních skupin (osobnosti, geografie, příroda / přírodní krásy, umění, znak / státní symbolika, alegorické postavy a dopravní prostředky). Je třeba dodat, že tři skupiny ještě dělíme do podskupin, tedy: (i) „osobnosti“ na žijící a historické, (ii) „přírodu / přírodní krásu“ na krajinu (např. hory), zvířata a rostliny a konečně (iii) „umění a vzdělanost“ na architekturu a ostatní. Poslední uvedená podskupina, ostatní, je pak nejvíce různorodá, neboť obsahuje motivy inspirované kulturním dědictvím národů (tedy motivy z obrazů, skulptury, užité umění a písmo).
Tabulka 2 – Motivy na euromincích (všech nominálních hodnot) zemí eurozóny
| Skupina | Podskupina | Státy (počet mincí s motivem) | Celkem mincí | Celkem mincí ve skupině |
|---|---|---|---|---|
| Osobnost | Žijící | Belgie (8 ks), Lucembursko (8 ks), Nizozemsko (8 ks), Španělsko (2 ks) | 26 | 39/41 |
| Historická | Chorvatsko (3 ks), Rakousko (2 ks), Řecko (3 ks), Slovinsko (2 ks), Španělsko (3 ks), Bulharsko (2 ks) | 13/15 | ||
| Geografie | Estonsko (8 ks), Chorvatsko (1 ks) | 9 | 9 | |
| Příroda / přírodní krása | Krajina | Slovensko (3 ks), Slovinsko (1 ks) | 4 | 18 |
| Zvíře | Finsko (1 ks), Chorvatsko (1 ks), Kypr (3 ks), Slovinsko (2 ks) | 7 | ||
| Rostlina | Finsko (1 ks), Německo (3 ks), Rakousko (3 ks) | 7 | ||
| Umění a vzdělanost | Architektura | Itálie (3 ks), Malta (3 ks), Německo (3 ks), Rakousko (3 ks), Slovensko (3 ks), Slovinsko (1 ks), Španělsko (3 ks) | 19 | 40/46 |
| Ostatní | Chorvatsko (3 ks), Itálie (6 ks), Kypr (2 ks), Portugalsko (8 ks), Řecko (1 ks), Slovinsko (1 ks), Bulharsko (6 ks) | 21/27 | ||
| Znak / státní symbolika | Finsko (6 ks), Irsko (8 ks), Litva (8 ks), Lotyšsko (6 ks), Malta (5 ks), Německo (2 ks), Slovensko (2 ks) | 37 | 37 | |
| Alegorie a symbolika | Francie (8 ks), Lotyšsko (2 ks), Řecko (1 ks), Slovinsko (1 ks) | 12 | 12 | |
| Dopravní prostředky | Kypr (3 ks), Řecko (3 ks) | 6 | 6 |
Poznámka: Kategorii „dopravní prostředky“ tvoří ve všech případech lodě. Hodnota za lomítkem zohledňuje očekávaný vstup Bulharska do eurozóny.
Ne vždy je však zcela jednoduché některé z těchto symbolů jasně do vymezených skupin zařadit. Příkladem jsou chorvatské iniciály v hlaholském písmu (tzv. úhlové hlaholici) nebo pečeti portugalských králů, jež částečně náleží i do státní symboliky. Obě jsme přiřadili do skupiny umění a vzdělanost, resp. její podskupiny ostatní. Obdobně pak je obtížné vymezit skupinu pro dubové ratolesti na německých mincích, neboť ty jsou od 19. století vnímány jako symbol němectví, resp. německé jednoty. Zařadili jsme je mezi přírodní krásy, resp. podskupiny rostliny. Specifický je i slovinský deseticent, který nese vynikající příklad architektury od Jože Plečnika, architekta známého i z českého prostředí. Vyražená budova parlamentu však dosud zůstává jen ve stádiu architektonického návrhu.
Jaký typ národního motivu je na euromincích nejčastější?
Jestliže porovnáme počty mincí v jednotlivých skupinách, dojdeme k závěru, že nejčastěji se na národních stranách euromincí uplatňují motivy z oblasti kultury a vzdělanosti (40), následované osobnostmi (39). Toto číslo je však zkresleno zobrazením již dříve vzpomenutých korunovaných hlav. Jako třetí by se pak umístily znaky / státní symbolika, a to ve 37 případech. V případě přiřazení dubových ratolestí by však číslo stouplo na 40 a skupina by se dělila o společné prvenství s motivy z kultury. Naopak na zcela opačné straně by se ocitly dopravní prostředky, které se objevily s odkazem na dávné antické námořní a obchodní tradice na mincích Kypru a Řecka.
Pokud bychom vnímali jako klíčový motiv ten, který je na základní minci měnové jednotky, tedy na minci v hodnotě jedno euro, tak jako v Česku je to v případě koruny, pak na největším počtu mincí jsou vyobrazeny osobnosti (6), za nimi pak následují motivy z oblasti umění a vzdělanosti (5) a heraldiky, resp. státní symboliky (5).
Tabulka 3 – Motivy jednoeurových mincí
| Skupina | Podskupina | Státy | Celkem mincí | Celkem mincí ve skupině |
|---|---|---|---|---|
| Osobnost | Žijící | Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko | 4 | 6/7 |
| Historické | Rakousko, Slovinsko, Bulharsko | 2/3 | ||
| Geografie | Estonsko | 1 | 1 | |
| Přírodní bohatství | Krajina | - | 0 | 2 |
| Zvíře | Finsko, Chorvatsko | 2 | ||
| Rostlina | - | 0 | ||
| Umění a vzdělanost | Architektura | - | 0 | 5 |
| Ostatní | Itálie, Kypr, Portugalsko, Řecko, Slovinsko | 5 | ||
| Znak / státní symbolika | Irsko, Litva, Malta, Německo, Slovensko | 5 | 5 | |
| Alegorie a symbolika | Francie, Lotyšsko | 2 | 2 | |
| Dopravní prostředky | - | 0 | 0 |
Poznámka: Kategorii „dopravní prostředky“ tvoří ve všech případech lodě. Hodnota za lomítkem zohledňuje očekávaný vstup Bulharska do eurozóny.
Objevuje se na mincích ještě nějaká další specifická národní symbolika?
Státy mohou využít pro vyjádření svých národních specifik i hranu mince, je to však možné pouze na jediné z nich, a to dvoueurové minci. Ze všech zemí eurozóny ji takto využilo dvanáct. Ostatní sem umístily číslovku dva, a to buď v podobě čísla či textu (Rakousko a Kypr), kterou doplňují hvězdy. Z dvanácti zmíněných případů pět uvedlo pojmenování své země (Estonsko, Finsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko) a pět heslo (Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko).[4] K této skupině se posléze připojí i Bulharsko.[5] Specificky pak zobrazily svou národní symboliku Malta a Portugalsko, první maltézskými kříži a druhé motivy z pečetí portugalských králů, tedy hradů a štítů. Lze jen dodat, že i text může být doplněn obrazovým symbolem, tedy orlicí (Německo), lvy (Finsko) či lipovým lístkem (Slovensko).
A je volba národního motivu „navždy“, nebo se dá zvolené řešení měnit?
Nabízí se otázka, zda motiv na euromincích musí být trvalý, či se po nějaké době může změnit. V případě euromincí se zdá, že neexistuje žádná minimální doba, po kterou má zobrazení na mincích zachováno, než je nahrazeno jiným. Za posledních více než dvacet let tak lze pozorovat „přirozené“ změny na mincích některých monarchií v souvislosti s výměnou panovnice či panovníka (Belgie, Nizozemsko, Španělsko; a dále v případě zemí s dohodou o užívání eura Monako), resp. papeže (Vatikán). V případě ostatních motivů se spíše jednalo o drobné grafické úpravy, jako např. v případě Španělska u deseti-, dvaceti- a padesáticentu, nebo u Francie a její mince v hodnotě jednoho eura a dvou eur. Ze zemí mimo eurozónu pak k úplné změně námětu sáhlo Monako a San Marino. Lucemburské mince pak byly doplněny o symbol lva, který je vyražen nalevo od roku vydání mince (na pravé je pak caduceus, symbol mincovny Koninklijke Nederlandse Munt N.V.).
Kdo má vlastně pravomoc určit národní stranu euromincí?
Napříč stávajícími dvaceti zeměmi eurozóny není situace jednotná. Zpravidla ji má na starosti centrální banka či vláda dané země. Nicméně v minulosti se vyskytly případy, kdy se k ní mohli vyjádřit samotní občané. Stalo se to například v Estonsku či na Maltě. Častější však je, že občané mají možnost hlasovat teprve až o konkrétních návrzích na mince, tedy o jejich uměleckém ztvárnění.
Mince nejsou jen oběžné, ale i pamětní…
Tak jako v případě české koruny i u euromincí vydávají členské země eurozóny pamětní mince. Vedle pamětních mincí v hodnotě dvou eur, které bychom mohli přirovnat k našim dvacetikorunovým mincím vzorů z let 2000, 2018 a 2019, jsou pak vydávány ještě mince pro sběratele v různé hodnotě, tak jako se u nás vydávají stříbrné pamětní mince či zlaté mince, případně bimetalové. Tyto mohou být v různých hodnotách, v současné době od 15 centů (Španělsko, 2022) do 100 000 eur (Rakousko, 2004).
Jaký symbol by tedy mohl být jednou ten český?
Níže se s pokorou pokoušíme o první, jistě neúplný výčet zvažovaných národních motivů možných budoucích českých euromincí. Měli jsme na paměti nepsanou zásadu, že národní motiv by měl mít mezigenerační přesah[6]. Šíře záběru v již použitých motivech na euromincích je poměrně veliká (Tabulka 2 a 3). První možností bude vybírat z našich národních symbolů, což je osvědčená cesta, byť méně kreativní. Druhou možností by bylo přemístit na euromince motivy z našich existujících mincí, mimo jiné státní symboliku, např. symbol koruny či pomníku sv. Václava. Třetí možností pak bude hledání jiného motivu. Námi pojmenované kategorie podle našeho názoru naplňují tito „jasní kandidáti“: Karel IV. nebo sv. Václav (významná historická postava[7]), strom lípy (motiv z přírody), případně pohled na horu Říp nebo vyobrazení Pražského hradu. Z ostatních nadčasových českých motivů by šlo třeba dále uvažovat o Čapkově robotu nebo Kupkově abstraktním obrazu a dalších (Tabulka 4). Půllitr s českým pivem by nás asi charakterizoval většinově dobře (jak výbornou kvalitou piva, tak jeho jednou z nejvyšších spotřeb na světě), ale ten bychom na euromince nedoporučovali :-) .
Tabulka 4 – Případné návrhy národního motivu na budoucích českých euromincích
| Skupina | Podskupina | Kandidát |
|---|---|---|
| Osobnost | Žijící * | |
| Historické | Karel IV., sv. Václav T. G. Masaryk, V. Havel, J. A. Komenský, … |
|
| Geografie | Mapa ČR | |
| Přírodní bohatství | Krajina | Pohled na horu Říp |
| Zvíře | Mlok (K. Čapek), Brouk (F. Kafka), Mravenec (O. Sekora), Krtek (Z. Miler) | |
| Rostlina | Lípa srdčitá/lipový list | |
| Umění a vzdělanost | Architektura | Pražský hrad |
| Ostatní | Pomník svatého Václava Věstonická Venuše, abstraktní obraz Františka Kupky |
|
| Znak/státní symbolika | Český lev, heraldické figury ze státního znaku | |
| Alegorie a symbolika | Robot (K. Čapek) | |
| Dopravní prostředky | Motocykl Jawa (některý z modelů), automobil Tatra (některý z modelů) Tramvaj T3, Letoun L-39 |
Poznámka: * Připadají v úvahu jen v případě monarchií. Tučným písmem jsou zvýrazněni výrazní kandidáti z dané kategorie, kurzívou pak příklady dalších možných kandidátů bez ambicí autorů na úplnost výčtu.
Eurozóna si letos připomněla čtvrtstoletí svého fungování, eurové bankovky a mince obíhají ve světě již 22 let. Česká republika před vstupem do eurozóny sice aktuálně nestojí, přesto jsme považovali za zajímavé se zamyslet nad tím, jaké své reprezentanty si jednotlivé země na lícní stranu euromincí zvolily. Ta totiž každé členské zemi dává možnost do jednotné měny euro otisknout svoji „národní stopu“. Jak mohli čtenáři poznat, škála je to opravdu pestrá a zařazení do jednotlivých kategorií není zcela jednoduché a jednoznačné. To je ale vlastně pochopitelné, neboť zvolený národní symbol či častěji jejich skupina odráží rozdílnou historii každé země, její velikost, státní zřízení či další historické souvislosti.
Luboš Komárek – Česká národní banka (lubos.komarek@cnb.cz) a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, kde přednáší kurzy European Economic Integration a European Economic Policies. Jakub Kunert – Česká národní banka (jakub.kunert@cnb.cz). Názory v příspěvku jsou autorů a nemusí odrážet oficiální pozici České národní banky.
Literatura:
Česká televize: Největší Čech, https://www.ceskatelevize.cz/porady/1166142508-nejvetsi-cech/.
Evropská centrální banka: Bankovky, https://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/html/index.cs.html.
Evropská centrální banka: Mince, https://www.ecb.europa.eu/euro/coins/html/index.cs.html.
[1] Estonské mince mají stejný motiv, který je však zpracován ve třech verzích. Centy mají mapu vyraženou do hloubky, zatímco u eura a dvoueura vystupuje. Dvoueuro navíc obsahuje ještě dva estonské ostrovy (Vaindloo a Nootamaa), které na ostatních hodnotách chybí.
[2] Tyto malé státy Evropy, které nejsou členy EU (stejně jako Andorra a San Marino) a rovněž nemají svoji národní centrální banku, podepsaly formální dohodu s EU o používání eura jako své oficiální měny s možností vydávat své vlastní euromince.
[3] Právě díky těmto čtyřem státům má svou národní stranu na mincích 24 států, ačkoliv zemí eurozóny je zatím jen 20. K roku 2024 je tedy celkem 192 různých národních stran euromincí (odhlížíme od variant, o nichž píšeme níže v textu). V rámci textu se národním stranám těchto čtyř států blíže nevěnujeme. Pokud se jimi zaobíráme, pak pouze v případech, kdy jich lze využít jako příkladů pro možné zobecnění (např. v otázce změn motivů).
[4] Hesla jednotlivých zemí v překladu z národních jazyků: „Ó nádherná, ó drahá, ó sladká svobodo“ (Chorvatsko), „Svoboda, jednota, blahobyt“ (Litva), „Bůh žehnej Lotyšsku“ (Lotyšsko), „Jednota, právo a svoboda“ (Německo), „Bůh s námi“ (Nizozemsko).
[5] Na hraně bulharských euromincí bude v překladu heslo „Bože, chraň Bulharsko“, které bude provedeno v cyrilici.
[6] Zřejmě děti našich dětí již na většinu současných „stars“ zapomenou, tak jak se to stalo i u těch generací minulých. Lze předjímat, že i cizinci se boudou ptát či snad dokonce „pídit“, tak jako my v tomto článku, po tom, co je naším národním motivem a proč jsme si ho asi zvolili.
[7] Viz soutěž Největší Čech, tj. anketa pořádaná Českou televizí v roce 2005, v níž se v sérii televizních pořadů volila „největší osobnost naší historie i současnosti“, definovaná jako „kdokoliv, kdo se narodil, žil nebo působil na území Čech, Moravy a Slezska a kdo se zasloužil o společenství žijící na tomto území a významně ovlivnil jeho život“. Pořadí na prvních třech místech bylo: Karel IV., T. G. Masaryk, V. Havel.