Inflace setrvá v blízkosti 2% cíle ČNB na celém horizontu prognózy

Bankovní rada na svém květnovém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,50 procentního bodu na 5,25 %, a pokračovala tak v cyklu uvolňování měnové politiky, který započal koncem minulého roku. S jarní prognózou je konzistentní další pokles tržních úrokových sazeb. Ten přispěje k udržení tempa růstu cen v blízkosti 2% cíle centrální banky na celém výhledu. Inflace v loňském roce výrazně poklesla a pokračující dezinflační proces v únoru a březnu letošního roku vyústil v dosažení cíle ČNB. Ochlazování domácích cenových tlaků je patrné mimo jiné v setrvalém poklesu jádrové inflace, do jejíhož vývoje se promítá tlumící efekt předchozího přísného nastavení měnové politiky. Na pokles inflace působí také jen pomalé zotavování růstu domácí ekonomické aktivity. To je důsledkem stále zvýšené opatrnosti českých domácností, fiskální konsolidace i hospodářských problémů našeho největšího obchodního partnera, německé ekonomiky. Brzdící efekt uvedených faktorů růstu české ekonomiky však postupně odezní a dynamika hrubého domácího produktu zrychlí až ke 3 % v příštím roce. Faktorem, který může brzdit pokles domácích úrokových sazeb, je zejména možné pozdější a pomalejší snižování zahraničních úrokových sazeb (ze strany ECB a zejména amerického Fedu) a jeho dopad do kurzu koruny. Pomalejší tempo snižování sazeb oproti základnímu scénáři jarní prognózy odráží v souhrnu mírně proinflační vnímání jeho rizik a nejistot ze strany bankovní rady a je vyjádřením jejího obezřetného přístupu k uvolňování měnové politiky. Ten povede k dosažení cíle i v případě naplnění proinflačních rizik.

V České republice se obnovila cenová stabilita, když během prvního čtvrtletí letošního roku inflace poklesla na úroveň 2% cíle ČNB. V tom se projevilo zejména výrazné zpomalení růstu regulovaných cen energií spojených s bydlením. Ve stejném směru působilo zlevňování potravin v důsledku poklesu cen zemědělských komodit v prostředí spíše nevýrazného oživení spotřeby českých domácností. Významný je vedle toho také setrvalý pokles jádrové inflace, který trvá již druhým rokem. Projevuje se v něm zpomalování růstu cen zahraničních vstupů a předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný i přísnou měnovou politikou ČNB. Dochází tak k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům. Růst cen služeb v rámci jádrové inflace sice zůstává zvýšený, ale z historického pohledu již příliš nevybočuje.

Podle prognózy se inflace během jarních měsíců mírně zvýší, a to vlivem zdražení pohonných hmot u čerpacích stanic a zmírnění poklesu cen potravin. I tak se bude cenový růst nacházet bezpečně v horní polovině tolerančního pásma cíle centrální banky. Také v dalším průběhu letošního roku a začátkem roku příštího se bude meziroční růst spotřebitelských cen pohybovat lehce nad 2% cílem ČNB. Bude tomu tak proto, že regulované ceny i v letošním roce porostou zvýšeným tempem, k čemuž nejvýrazněji přispívá lednové zdražení elektřiny pro domácnosti. Jeho vliv odezní až v příštím roce. Protiinflačně bude naopak působit pokračující snižování ziskových marží podniků při zmírňujícím růstu jejich celkových výrobních nákladů. Ve výsledku se na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí 2025, bude tempo růstu spotřebitelských cen nacházet v těsné blízkosti 2% cíle ČNB.

Česká ekonomika se začíná zotavovat z útlumu, kterým prošla v uplynulém roce. Tahounem zvyšování hospodářského výkonu bude oživování růstu soukromé spotřeby v důsledku obnoveného růstu kupní síly domácností. To bude podpořeno postupným snižováním míry úspor a zvyšováním donedávna spíše opatrného nákupního apetitu spotřebitelů. Vedle toho dojde ke stabilizaci vývoje zásob. Oživování české ekonomiky však bude letos tlumeno konsolidačním balíčkem, kvůli kterému bude fiskální politika v roce 2024 působit restriktivně. Růst fixních investic zůstane v letošním roce solidní i přes pomalé oživování zahraniční poptávky s patrným negativním vlivem Německa. Růst soukromé investiční aktivity bude současně brzděn nadále restriktivním nastavením zahraniční i domácí měnové politiky, která bude mimo jiné tlumit počínající oživení trhu s bydlením. Kladný příspěvek čistého vývozu zboží a služeb k růstu hrubého domácího produktu bude v letošním roce postupně vyprchávat, a to i přes postupné oživení zahraniční poptávky a návazně i českého vývozu. Zrychlení růstu tuzemské ekonomiky v roce 2025 ke 3 % se bude opírat zejména o domácí poptávku v čele se spotřebními výdaji domácností a tvorbou hrubého kapitálu.

Napětí na tuzemském trhu práce klesá jen pozvolna. Míra nezaměstnanosti, dlouhodobě jedna z nejnižších v rámci EU, se však začíná postupně lehce zvyšovat. Počet uchazečů o zaměstnání se začátkem letošního roku po delší době přehoupl nad počet volných pracovních míst. Trh práce se bude letos dále postupně ochlazovat kvůli zpožděnému dopadu předchozího útlumu tuzemské ekonomiky. Vzhledem k jeho dosavadní odolnosti to však nebude znamenat rychlý nárůst počtu lidí bez práce, ale spíše jeho pozvolné zvyšování. Mzdová dynamika v tržních odvětvích se letos udrží na solidních hodnotách, neboť se v ní projeví mimo jiné plošný nárůst mezd, a to zejména základních tarifů. To se s přispěním srovnávací základny odrazí ve zrychlování meziroční mzdové dynamiky v podnikové sféře v průběhu letošního roku. Růst mezd ve veřejné sféře bude naproti tomu utlumený vlivem rozpočtových úspor.

Měnový kurz se po oslabení na přelomu roku stabilizoval během března a dubna na hodnotách kolem 25,3 CZK/EUR. V jeho dalším vývoji se bude na jednu stranu odrážet pokračující snižování tuzemských úrokových sazeb a související očekávání trhu, že bude pokračovat zužování úrokového rozpětí vůči sazbám v eurozóně. Na druhou stranu bude působit narůstající přebytek výkonové bilance na pozadí obnovené reálné konvergence tuzemské ekonomiky. Ve výsledku se tak bude koruna nacházet v těsné blízkosti 25 CZK/EUR do začátku příštího roku a v jeho dalším průběhu posílí mírně pod tuto hladinu.

S prognózou je konzistentní další pokles tržních úrokových sazeb. Přesto po většinu roku 2024 bude měnová politika působit nadále restriktivně, a to prostřednictvím úrokové složky. To povede k ukotvení znovuobnovené cenové stability v České republice v podmínkách odeznívání růstu nákladů a při potlačených poptávkových inflačních tlacích.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Rizikem v tomto směru je pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, což by se při napjatém trhu práce mohlo projevit v silnějších mzdových požadavcích. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Rizikem pro růst cen obchodovatelných statků je také vývoj kurzu koruny, který by mohl vést k nárůstu cen dováženého zboží. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Graf – Inflace se bude nacházet v blízkosti 2% cíle ČNB na celém výhledu včetně horizontu měnové politiky
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Letos se znovu nastartuje růst české ekonomiky, který v příštím roce dále zrychlí až téměř ke 3 %
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.