Inflace setrvá v blízkosti 2% cíle ČNB na celém horizontu prognózy

Bankovní rada na svém srpnovém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,5 %. Inflace se stabilizovala v blízkosti cíle ČNB, v červnu dosáhla přesně 2 %. Zvýšený růst přetrvává již jen v cenách tržních služeb v rámci jádrové inflace a ve vybraných položkách regulovaných cen. Ceny ve zbytku spotřebního koše se zvyšují umírněně či klesají. Oživení růstu ekonomiky pokračuje mírným tempem. V letošním roce dynamiku HDP podpoří zejména zrychlující spotřeba domácností. V příštím roce se pak obnoví i růst investic v prostředí zotavující se zahraniční poptávky a klesajících domácích i zahraničních sazeb. Napětí na tuzemském trhu práce polevuje jen pozvolna a svižný růst nominálních i reálných mezd vede k zotavování minulou inflací potlačené kupní síly zaměstnanců. S letní prognózou je konzistentní mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb. Ten zajistí robustní plnění inflačního cíle na celém výhledu. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy v souhrnu jako zhruba vyrovnaná.

Inflace se stabilizovala poblíž 2% cíle ČNB. V červnu zakotvila přesně na jeho úrovni a v těsné blízkosti cíle se udrží i v nejbližších měsících. Koncem roku pak dojde k mírnému zvýšení inflace, když z meziročního srovnání vypadne mimořádně utlumený loňský cenový vývoj. Také v příštích dvou letech se bude celková inflace držet poblíž 2 %.

Inflace v blízkosti cíle odráží odeznění dopadů předchozích výrazných nabídkových šoků, jejichž vliv je patrný již jen ve zvýšeném růstu cen tržních služeb. Domácí poptávkové tlaky jsou s přispěním přísné měnové politiky stále utlumené. V tomto prostředí dochází k poklesu ziskových marží firem, které ještě donedávna poháněly cenový růst.

Částečná korekce předchozího silného cenového růstu je patrná u potravin, nápojů a tabáku. Ty v návaznosti na utlumený vývoj cen potravinářských komodit i oslabenou poptávku meziročně mírně klesají, ke konci letošního roku se však vrátí k růstu. Ceny pohonných hmot rostou jen mírně a tržní výhledy cen ropy naznačují do budoucna klesající tendenci. Snižování cen energií pro domácnosti, k němuž postupně přistupují velcí dodavatelé, částečně vyvažuje nárůst ostatních regulovaných cen. Podobně tomu bude i v příštím roce.

Jádrová inflace bude stabilní poblíž 2 %. V jejím rámci nadále svižně rostou ceny většiny tržních služeb, což je dozvukem předchozí inflační vlny. Proti tomu již klesají ceny obchodovatelného zboží. Rozdíl mezi růstem cen tržních služeb a zboží přetrvá i do budoucna. Takový vývoj však nebude znamenat dodatečné inflační riziko, neboť je výsledkem obnovování růstu produktivity práce v české ekonomice a její konvergence vůči vyspělejším zemím (byť v nižším tempu než dříve). Rizikem se však může stát rychlejší růst cen nemovitostí spojený s obnovením poptávky na realitním trhu a oživením poskytování hypotečních úvěrů. Jeho realizace by při setrvalém růstu cen ostatních tržních služeb mohla vést k opětovné akceleraci jádrové inflace.

Obnovení růstu české ekonomiky pokračuje umírněným tempem. Letos dosáhne dynamika HDP 1,2 %, v příštím roce hospodářský růst zrychlí na 2,8 %. Bude tažen sílící dynamikou spotřeby domácností, která je spojena s růstem reálných mezd po delší době jejich poklesu. Další zotavení spotřebitelské poptávky bude podpořeno klesajícími úrokovými sazbami a stabilním nízkoinflačním prostředím.

V příštím roce se obnoví též růst investic. Ty budou těžit z rostoucí zahraniční poptávky, klesajících domácích i zahraničních úrokových sazeb a náběhu realizace projektů financovaných z fondů EU v novém programovém období i v rámci Národního plánu obnovy. K růstu tak budou přispívat jak soukromé, tak veřejné investice. Svůj kladný příspěvek obnoví také tvorba zásob.

Pozvolně se zotavující zahraniční poptávka podpoří dynamiku vývozu. Nicméně sílící domácí poptávka skrze svou dovozní náročnost povede k tomu, že čistý vývoz začne v příštím roce dynamiku HDP brzdit. Fiskální politika letos vlivem rozpočtové konsolidace tlumí ekonomický růst, v příštích letech pak bude její působení zhruba neutrální.

Počínaje touto prognózou je snížen odhad dlouhodobého růstu potenciálu české ekonomiky o 0,5 procentního bodu na 2,5 %. Hlavním důvodem je postupné vyčerpávání jejího dosavadního růstového modelu a související zpomalování růstu produktivity práce. Podrobněji jsou důvody a souvislosti tohoto posunu rozebrány v příloze ZoMP léto 2024.

Napětí na tuzemském trhu práce polevuje jen pozvolna. Míra nezaměstnanosti se postupně zvyšuje a v příštím roce ještě lehce vzroste. Projeví se tak s časovým odstupem nedávný útlum české ekonomiky. Mzdový růst v tržních odvětvích bude letos svižný a přesáhne 8 %. Půjde však pouze o zotavování předchozí inflační vlnou potlačené kupní síly zaměstnanců.

V sektoru vládních institucí je dynamika mezd a platů doposud utlumená, do budoucna lze však očekávat její zrychlení. Jeho rozsah a časování jsou však zčásti nejisté a budou předmětem dalších politických jednání. Rychlejší než očekávaný růst mezd a platů ve veřejné sféře a možný vyšší růst ostatních vládních výdajů v příštím, volebním roce jsou dalším rizikem prognózy.

Koruna v uplynulých měsících oslabila mírně nad úroveň 25 CZK/EUR. Na její oslabení působilo přehodnocení očekávaného tempa snižování sazeb ČNB ze strany tržních účastníků (v němž hrála roli i červnová inflační data) a zároveň zvýšení výhledu sazeb ECB směrem vzhůru. Poslední vývoj a komunikace ECB však nevylučuje snížení sazeb v září. Krátkodobý výhled kurzu leží na hladině 25,2 CZK/EUR a poblíž této hodnoty jej prognóza očekává i ve zbytku roku. Poté se obnoví mírné posilování koruny.

S letní prognózou je konzistentní mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb. I tak bude měnová politika – vzhledem k inflaci na cíli a stabilizaci inflačních očekávání – působit restriktivně. To zajistí robustní plnění inflačního cíle na celém výhledu.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. Rizikem ve směru vyšší inflace jsou zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl i k riziku inflačního působení státního rozpočtu. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Graf – Inflace se bude nacházet poblíž 2% cíle ČNB na celém výhledu včetně horizontu měnové politiky
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Letos česká ekonomika vzroste, dynamika HDP v příštím roce zrychlí až téměř ke 3 %
meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.