Jaká je role ČNB v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu?

Každý klient finanční instituce očekává, že jeho banka, pojišťovna či jiná finanční instituce je stabilní, spolehlivá a neumožňuje, aby její činnost byla zneužívána k trestné  činnosti^[1]. ČNB dohlíží na to, aby se takovým situacím včas předcházelo, nebyla poškozena důvěra občanů ve finanční sektor, a zachovala se jeho dobrá pověst a stabilita.

Finanční instituce

Jsou to však především samotné finanční instituce, které musí zabránit finančním operacím souvisejícím s trestnou činností a nesmí dovolit, aby peníze z nelegální činnosti do finančního systému vstupovaly a dále jím protékaly.

ČNB proto očekává a kontroluje, že všechny finanční instituce účinně a efektivně aplikují zásadu „Poznej svého klienta“. To znamená, že jednak vždy důkladně prověří, s kým vstupují do obchodního vztahu, ale také průběžně monitorují transakce a chování svých již existujících klientů^[2]. V případě, že instituce u svých klientů zjistí podezřelé chování nebo transakci, má zákonnou povinnost oznámit ji co nejdříve Finančnímu analytickému úřadu (dále jen „FAÚ“), který ji vyhodnotí a případně předá orgánům činným v trestním řízení nebo přijme jiné opatření.  

Role ČNB v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu

ČNB v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu (dále jen „AML/CFT“^[3]) vykonává čtyři základní funkce:

V rámci své regulatorní funkce je ČNB aktivní při tvorbě a výkladu právních předpisů upravujících oblast AML/CFT. Podílí se na přípravě a připomínkování zákonů, je autorem vyhlášky, která blíže specifikuje některé povinnosti v oblasti AML/CFT uložené zákonem, vydává pro oblast AML/CFT úřední sdělení nebo zveřejňuje dohledové benchmarky, kde finančním institucím obecně vysvětluje poznatky získané při dohledových aktivitách a nastavuje svá očekávání pro jejich další činnost. Aktivní roli také hraje v přípravě regulace na evropské úrovni. Úřední komunikaci ČNB doplňují vysvětlující odborné články, rozhovory s experty z oblasti AML/CFT a odpovědi pro laickou veřejnost na často kladené dotazy k této problematice.

Před udělením licence nové instituci vstupující na český finanční trh a před nabytím kvalifikované účasti (vlastnického podílu) nebo manažerské funkce v dohlížené instituci ČNB posuzuje řadu kritérií zaručujících kromě dalšího integritu, obezřetné provozování činnosti a řádné řízení finanční instituce. V tomto ohledu je posuzován mimo jiné původ kapitálu finanční instituce, či profesionální kvalita a morální bezúhonnost relevantních osob. Přísné podmínky pro vstup instituce na finanční trh a pro její řízení zaručují, že nedojde ke zneužití finančních institucí osobami, které je ovládají nebo by je chtěly založit přímo pro kriminální účely.

Po vstupu finanční instituce na trh^[4], dohlíží ČNB v oblasti AML/CFT, zda instituce přijala a průběžně uplatňuje adekvátní opatření k boji s finanční kriminalitou a zda správně identifikuje a řídí s tím související rizika. Dohled vykonávaný ČNB je založen na rizikově orientovaném přístupu, což znamená, že je intenzivnější v oblastech a u institucí, kde je vystavenost rizikům vyšší.

ČNB v dohlížených institucích kontroluje nastavení AML/CFT systému a dodržování povinností stanovených příslušnou legislativou. To znamená, že kontroluje nastavení a účinnost postupů v oblasti AML/CFT v konkrétní instituci, a zároveň posuzuje, zda je celkový řídící a kontrolní systém instituce schopen rizikům v oblasti AML/CFT účinně a efektivně předcházet.

Dohledová činnost ČNB tak není primárně zaměřená na prošetřování konkrétních kauz. ČNB neřeší ani soukromoprávní spory, tedy spory mezi klientem a jeho finanční institucí. V rámci klientského portfolia ČNB finančním institucím nezakazuje přijímat ani nenařizuje vypovídat určité skupiny klientů. Finanční instituce však musí důsledně řídit rizika, která představují její klienti – tedy, čím rizikovější klient, tím robustnější systém řízení rizik musí finanční instituce vybudovat. Ačkoliv ČNB není příslušná k řešení konkrétních kauz a sporů, využívá v rámci své dohledové činnosti všechny dostupné informace, aby posoudila a zhodnotila plnění systémových povinností danou finanční institucí.

Prošetření konkrétních podezřelých kauz a transakcí je úkolem FAÚ, v jehož působnosti je analytická činnost finanční zpravodajské jednotky. K výkonu této role je FAÚ vybaven příslušnými nástroji a informacemi. Primárním úkolem tohoto úřadu je tedy prošetření podezřelých obchodů oznámených finančními institucemi, jejich případná blokace a předání orgánům činným v trestním řízení. FAÚ je rovněž orgánem dohledu pro oblast AML/CFT nad všemi subjekty, které podléhají povinnostem v této oblasti, tedy včetně finančních institucí. Dohled FAÚ probíhá nezávisle, avšak koordinovaně s dohledem ČNB.

Dohled na dálku ČNB v oblasti AML/CFT slouží především k identifikování a porozumění rizikům praní špinavých peněz a financování terorismu, kterým jsou vystaveny jak dohlížené sektory, tak jednotlivé instituce. Za tímto účelem ČNB sbírá data od institucí, zpracovává je a vyhodnocuje. Využívá rovněž informace od relevantních orgánů na národní i mezinárodní úrovni a čerpá z dalších důvěryhodných veřejných i komerčních zdrojů. Výsledkem analýz je vyhodnocení rizikovosti finančních sektorů a sestavení rizikových profilů jednotlivých institucí, které ČNB zohledňuje například při plánování své kontrolní činnosti v oblasti AML/CFT a při zaměření kontrol na místě na klíčové oblasti zvýšeného rizika.

Dohled na místě představují kontroly v jednotlivých finančních institucích, kdy inspektoři ČNB prověřují praktické plnění povinností stanovených AML/CFT legislativou i vnitřními předpisy dané instituce. Funkčnost AML/CFT systému je ověřována i na kontrolním vzorku klientů a jejich transakcí. Výsledkem kontroly na místě je protokol o kontrole, který shrnuje všechny zjištěné nedostatky a následně vyústí k sestavení plánu nápravných opatření a k faktickému odstranění těchto nedostatků.

Zjistí-li ČNB kontrolou v konkrétní instituci závažné nedostatky v oblasti AML/CFT, spočívající např. v systémovém porušení povinnosti stanovené legislativou, zahájí správní řízení, které může vyústit v uložení sankce, např. ve formě peněžní pokuty nebo požadavku na výměnu manažerů odpovědných za zjištěné nedostatky. V nejzazším případě může ČNB při zjištění závažných opakovaných nedostatků přikročit i k odejmutí licence.

Kromě uvedených čtyř funkcí plní ČNB v oblasti AML/CFT také důležitou osvětovou a vzdělávací roli spočívající v rozšiřování povědomí o rizicích finanční kriminality i nezbytnosti a okruhu uplatňovaných opatření. Jedná se o metodickou činnost pro dohlížené subjekty (poskytování výkladových stanovisek, publikace odborných článků a benchmarků), zodpovídání dotazů odborné i laické veřejnosti, pořádání seminářů apod.

AML/CFT na národní úrovni

K naplnění účelu a smyslu role ČNB v oblasti AML/CFT je nezbytná aktivní spolupráce a sdílení informací s ostatními relevantními subjekty, z nichž hlavním partnerem pro ČNB je FAÚ.

Spolupráce ČNB a FAÚ je rozsáhlá a spočívá mj. ve sdílení konkrétních i koncepčních informací a materiálů, koordinaci dohledové činnosti, součinnost při přípravě a výkladu právních předpisů, při přípravě Národního hodnocení rizik a dalších strategických materiálů.

ČNB dále spolupracuje mj. s ministerstvy, s orgány činnými v trestním řízení či se sektorovými asociacemi.

Spolupráce na mezinárodní úrovni

Finanční kriminalita je však rovněž problém přesahující hranice České republiky, proto ČNB podporuje posílení boje v oblasti AML/CFT na evropské i mezinárodní úrovni. Právě spolupráce je nezbytným předpokladem účinného výkonu AML/CFT dohledu vzhledem k tomu, jak se neustále rozšiřují přeshraniční aktivity finančních institucí, a je nutné zajistit dostupnost všech relevantních informací.

Hlavními partnery ČNB na mezinárodní úrovni jsou zahraniční orgány dohledu z jiných členských států EU, kde spolupráce probíhá jak dvoustraně, tak i v rámci tzv. AML/CFT dohledových kolegií (sdružení dohledových orgánů odpovědných za dohled konkrétní finanční skupiny). ČNB spolupracuje také s dohledovými orgány ze třetích zemí, se kterými má sjednanou dohodu o spolupráci.

Významná je i aktivita ČNB v rámci evropských institucí, zejména Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), kde se zástupci ČNB pravidelně účastní jednání výboru AML Standing Committee a podílejí se na přípravě dokumentů, které EBA publikuje. EBA také hodnotí účinnost dohledu ČNB v oblasti AML/CFT.

ČNB se dále podílí na plnění závazku České republiky dodržovat uznávané mezinárodní standardy v oblasti AML/CFT, zejména doporučení Finančního akčního výboru (tzv. FATF). Úroveň dodržování těchto standardů v ČR je předmětem pravidelných hodnocení ze strany MONEYVAL^[5], Mezinárodního měnového fondu a jiných mezinárodních organizací.

^[1] Blíže je konkrétně téma praní peněz rozpracováno v dříve publikovaném blogu ČNB Co to je praní peněz

^[2] Viz již dříve publikované blogy ČNB Identifikace a kontrola klientů finančních institucí jako nástroj v boji proti praní špinavých peněz, Kontrola klienta u politicky exponovaných osob

^[3] Z anglického „anti-money laundering and countering the financing of terrorism“

^[4] ČNB dohlíží následující finanční instituce: úvěrové instituce, pojišťovny, penzijní společnosti, instituce kapitálového trhu, směnárny, platební instituce, instituce elektronických peněz, poskytovatelé nebankovních spotřebitelských úvěrů, zprostředkovatelé a vázaní zástupci.

^[5] Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz zřízený při Radě Evropy, jedná se o orgán příslušný ke kontrole standardů FATF v České republice a jiných vybraných evropských zemích.