Mince a lední hokej – část 1

U příležitosti 79. hokejového mistrovství světa, konajícího se letos v České republice, může být zajímavé říci si něco o motivu tohoto sportu na našich mincích. Pokud lze v písemných pramenech i ústní tradici najít věrný obraz událostí, pak byly mince s motivem ledního hokeje připravovány celkem čtyřikrát, z toho byly vydány dvě.

První mince s tímto motivem měla být vydána v roce 1969 u příležitosti 60. výročí československého ledního hokeje a konání 36. mistrovství světa a 47. mistrovství Evropy, které mělo být vybojováno ve 30 utkáních ve Sportovní hale v Praze ve dnech 15. až 30. března 1969. Vydání mince k této příležitosti schválila československá vláda 5. května 1967. Měla to být pamětní stříbrná pětadvacetikoruna ze slitiny stříbra, mědi, niklu a zinku v poměru 500:400:50:50 o průměru 30 mm a hmotnosti 12 g, ražená v celkovém limitovaném množství 50 000 kusů v běžné a špičkové kvalitě.

Symbol mistrovství světa v ledním hokeji v Praze 1969.

V červenci 1968 vypsala Státní banka československá (SBČS) tradiční anonymní soutěž na umělecký návrh s uzávěrkou 12. listopadu 1968. Zajímavostí je požadované řešení lícní strany mince. V té době se totiž ještě striktně dodržoval historický systém, kdy mince monarchií nesou na lícní straně portrét panovníka a mince republik státní symboliku, obvykle název státu a státní znak. Od této praxe se u nás upustilo až na konci 90. let, k radosti většiny výtvarníků, kteří se zbavili uniformního řešení lícních stran a získali nový prostor pro volné motivy, ale také k nelibosti zastánců starého pravidla, že právě lícní stranou se státní symbolikou se mince odlišuje od medaile. Během přípravy soutěže se již očekávalo, že v době 50. výročí vzniku Československa v říjnu 1968 přijme Národní shromáždění zákony o federalizaci státu a s tím i změnu státního znaku, příp. i názvu státu (k čemuž ale, jak víme, nakonec nedošlo a změny názvu státu a státní symboliky byly provedeny až v roce 1990 po společenských změnách).

Po debatě mezi ministerstvem financí a SBČS bylo povoleno, aby namísto státního znaku byl na lícní straně umístěn motiv Prahy, text MS PRAHA 1969, symbol vztahující se k události a název státu, který mohl být případně rychle upraven. Na rubovou stranu byl předepsán sportovní motiv z ledního hokeje a text 60 LET ČS. LEDNÍHO HOKEJE nebo jen 60 LET ČS. HOKEJE. Nominální hodnotu měla vyjadřovat zkratka 25 Kčs nebo podle tehdejší praxe jen hodnotové číslo 25.

Než však mohla být soutěž dokončena, oznámil 23. září 1968 Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV), že od uspořádání mistrovství světa bylo upuštěno.

Fragment z dopisu ČSTV.

Na to se 26. září uskutečnila v SBČS porada zainteresovaných institucí, které soutěž označily za bezpředmětnou. Na návrh JUDr. Josefa Lhoty ze Svazu československých výtvarných umělců však bylo povoleno soutěž dokončit s tím, že bude změněna z účelové na ideovou, tedy že mince podle ní nebude vydána. Diskutovalo se případné vydání medaile jen k 60. výročí československého ledního hokeje bez motivu mistrovství světa, ale potvrzení, zda k tomu došlo, přesahuje rámec tohoto příspěvku a komplikuje absence úplného obrazového materiálu ze soutěže. Zvažovalo se také využití návrhu na minci k příštímu mistrovství světa v Praze v roce 1971 (nakonec se uskutečnilo až v roce 1972), ale mince k této příležitosti naplánována nebyla.

Do soutěže bylo přihlášeno 16 podání, představujících 16 modelů lícních a 21 modelů rubových stran. Komise pro posuzování návrhů na československé peníze se sešla 22. listopadu 1968 v SBČS. Kromě stálých členů Komise byl členem poroty jmenován zasloužilý trenér, předseda ústřední sekce ledního hokeje ÚV ČSTV a předseda organizačního výboru MS 1969 JUDr. Zdeněk Andršt. Mezi dalšími jmenovanými experty soutěžní poroty byl například legendární rozhlasový sportovní komentátor Stanislav Sigmund.

V souladu se soutěžními podmínkami, ale zřejmě i pod vlivem skutečnosti, že mince nebude vydána, Komise neudělila I. ani II. cenu, ale čtyři III. ceny návrhům akademického sochaře Jiřího Harcuby, Vlastimila Kučery, Imricha Svitany a Jaroslava Palavského.

Rubové strany návrhů Jiřího Harcuby, Vlastimila Kučery, Imricha Svitany a Jaroslava Palavského (návrh Jiřího Harcuby kombinuje prvky obou stran, na líci jsou některé náležitosti určené pro rub a naopak).

Úředník zkušebny platidel SBČS Julius Sém uzavřel spis o uskutečněné soutěži poznámkou „MS odvoláno v důsledku sovětské okupace v srpnu 1968“.

Fragment záznamu v úředním spisu.

Druhá naše mince s motivem ledního hokeje již vyšla. V procesu přípravy plánu emise pamětních mincí v letech 1986–1990 navrhly v roce 1984 federální ministerstvo financí a SBČS federální vládě doplnění plánu emise v letech 1981–1985 o minci k 50. mistrovství světa a 61. mistrovství Evropy v ledním hokeji, které bylo vybojováno ve 40 utkáních ve Sportovní hale ČSTV a na Zimním stadionu Slavia v Praze ve dnech 17. dubna až 3. května 1985.

Vzhledem k velmi omezenému času na přípravu dodatečně zařazeného námětu nebylo možné vyhlásit tradiční soutěž. Bylo proto rozhodnuto o získání návrhu přímým zadáním třem českým a dvěma slovenským umělcům, „kteří se již v tvorbě návrhů osvědčili a jsou jim dobře známy technické požadavky stavby plastiky mince“. Svaz českých výtvarných umělců navrhl akademické sochaře Vlastislava Housu, Josefa Hvozdenského, Milana Knoblocha, Zdeňka Kolářského, Jiřího Prádlera a Luboše Růžičku, z nichž si SBČS mohla libovolně vybrat, a soudě dle jedné rukopisné poznámky uvažovala o Josefu Hvozdenském, Milanu Knoblochovi a Zdeňku Kolářském. Zväz slovenských výtvarných umelcov navrhl akademické sochaře Jána Kulicha a Ladislava Snopka. Ministerstvo financí nakonec zredukovalo oslovené na tři – Milana Knoblocha, Zdeňka Kolářského a Jána Kulicha. Tato trojice pak dostala od SBČS objednávku na zhotovení návrhů s termínem odevzdání 21. září 1984.

Účast však potvrdili a návrhy předložili jen Zdeněk Kolářský a Ján Kulich, Milan Knobloch se omluvil pro termínové práce na náhrobku Bohuslava Martinů. Komise pro posuzování návrhů na československé peníze posoudila návrhy 2. října 1984 v SBČS. K realizaci byl doporučen návrh Jána Kulicha, u kterého bylo vysoce hodnoceno vystižení dynamiky a rychlosti soudobého hokeje a stylová jednota s lícní stranou. Diskutovalo se však o vhodnosti chrániče spodní části obličeje hokejisty („masky“). V té době však „při vrcholových utkáních s výjimkou brankařů nejsou chrániče spodní části obličeje užívány, a proto z věcného i odborného hlediska na pamětní minci k příležitosti mistrovství světa a Evropy v ledním hokeji v roce 1985 nepatří“. Naopak pravděpodobně nikdo nepoukázal v procesu přípravy mince na podobu hokejové výstroje, která byla po vydání mince terčem poznámek, že dres neodpovídá současnosti, ale době autorova mládí (byl ročník 1930).

Realizovaný návrh Jána Kulicha a detail hlavy hokejisty s chráničem spodní části obličeje a bez něj na původním a upraveném modelu lícní strany.

Rubové strany čtyř alternativních návrhů Zdeňka Kolářského.

Pamětní stříbrná stokoruna ze slitiny stříbra, mědi, niklu a zinku v poměru 500:400:50:50 o průměru 29 mm a hmotnosti 9 g, ražená v množství 66 000 kusů v běžné a 4 000 kusů ve špičkové kvalitě, byla vydána 1. dubna 1985. I když jako pamětní mince nebyla určena k zajištění hotovostního platebního styku, zákonným platidlem byla na území České republiky až do 30. června 2000 s možností výměny od 1. července 2000 do 30. června 2001 u všech bank provádějících pokladní operace a od 1. července 2001 do 30. června 2006 pouze v České národní bance.