Současná inflace je věcí minulosti
Inflace se dále snižuje. V září poklesla na 6,9 % a po očekávaném a dočasném škobrtnutí v říjnu (jehož technické důvody jsme popisovali zde, zde a nedávno i zde) se na počátku příštího roku skokově sníží ke 3 %. V jeho dalším průběhu zvolní do blízkosti 2% cíle České národní banky.
Důležité mimo jiné je, jak se ceny vyvíjejí v posledních měsících a jak následně ovlivňují meziroční inflaci, kterou zveřejňuje Český statistický úřad. V letošním září například cenová hladina klesla o 0,7 %. Jak ukazuje Graf 1, není to nic neobvyklého. Září je měsíc, kdy ceny tradičně korigují svoje nárůsty z první poloviny roku. Po létě totiž každoročně klesají nejen ceny související s dovolenými (ty letos v září meziměsíčně poklesly téměř o 22 %), ale zlevňují také sezónní potraviny. Ceny ovoce v letošním září klesly v průměru o 3,8 %, zeleniny o 2,9 %. Tento vývoj byl zhruba v souladu s obvyklou sezónností. Po očištění o tuto typickou sezónnost ceny v září meziměsíčně vzrostly o 0,3 %.
Graf 1 – Meziměsíční inflace v letošním roce
Zdroj: ČSÚ, ČNB.
Pozn.: Sezónní faktory jsou odhadnuty metodou X12-ARIMA.
Proč se tedy stále mluví o inflaci kolem 7 %, když cenová hladina v posledním známém měsíci klesla a i po sezónním očištění rostly ceny jen velmi mírně? Důvodem je, že nejčastěji reportovaná inflace je meziročním srovnáním spotřebitelských cen. V tomto meziročním srovnání, tedy meziroční inflaci, se skládá vliv nárůstu cen za uplynulých 12 měsíců. Meziroční inflace je tedy velmi zhruba součtem 12 posledních meziměsíčních inflací.[1] Toto „skládání“ ilustruje Graf 2. Za zmínku stojí, že k poslední známé meziroční inflaci přispívá téměř výlučně cenový vývoj starý nyní již více než půl roku. To je dáno tím, že poslední výrazný nárůst cen proběhl v lednu, poté se ceny ještě mírně zvýšily v únoru, ale od té doby k cenovým nárůstům z měsíce na měsíc téměř nedochází. V některých měsících (duben a září, jak ukazuje Graf 1) cenová hladina dokonce poklesla. Současná čísla meziroční inflace tedy odrážejí především letošní lednové přecenění, příspěvek dalších měsíců letošního roku je spíše zanedbatelný. To není úplně typické. Jak ukazuje Graf 2, v předchozích letech byla meziroční inflace sice také silně ovlivněna vývojem cen na začátku roku, ale ostatní období k ní také viditelně přispívala. Letošní stále vysoké zářijové číslo ale téměř výlučně tvoří události 9 měsíců staré. Nyní reportovaná stále ještě zvýšená inflace je z tohoto pohledu věcí minulosti.
Graf 2 – Příspěvky meziměsíčního vývoje k meziroční inflaci
Zdroj: ČSÚ, ČNB.
Podobně se dá letošní pokles inflace rozložit do vlivu růstu cen v jednotlivých čtvrtletích (Graf 3). I ten ukazuje, že v současné meziroční inflaci zcela dominuje vliv začátku letošního roku. Z říjnového údaje, který bude zveřejněn 10. listopadu, pak vypadne silně záporný meziměsíční výsledek z loňského října zachycující již mnohokrát popsaný statistický vliv úsporného tarifu v cenách elektřiny pro domácnosti. V meziročním srovnání zůstanou jen cenové pohyby od loňského listopadu dále. Proto modrý sloupeček v grafu trochu povyskočí, zůstane v něm totiž ještě loňský listopadový nárůst cen. I ten však brzy odezní. Dominantní červené sloupečky pak z grafu meziroční inflace zmizí na začátku příštího roku. Proto také nová prognóza sekce měnové ČNB očekává, že se meziroční inflace začátkem příštího roku skokově sníží ke 3 %, protože již nyní je zvýšená inflace převážně věcí minulosti.
Graf 3 – Rozklad meziroční inflace v roce 2023 na cenový růst v jednotlivých obdobích
Zdroj: ČSÚ, ČNB.
Pozn.: Očekávaný vliv meziměsíčních změn v říjnu až prosinci tohoto roku je blízký nule a v grafu by nebyl viditelný, proto jej v legendě neuvádíme.
[1] Konkrétně je meziroční inflace počítána jako meziroční růst indexu spotřebitelských cen. Ten lze také vyjádřit jako kumulaci dvanácti meziměsíčních růstů. Tuto kumulaci je však třeba provádět multiplikativně, při prostém sčítání dostaneme pouze přibližné číslo. Ke zkreslení dochází obzvlášť, pokud jsou růsty vyšší než v řádu nízkých jednotek procent.