Ukazatele napětí trhu práce jako lakmusový papírek stavu ekonomiky

Mediální prostor v souladu s hodnocením ČNB plní informace o tom, že trh práce je v České republice dlouhodobě přehřátý.  Míra nezaměstnanosti v České republice je v rámci zemí EU dlouhodobě nejnižší. O celkové napjatosti či míře přehřátí trhu práce či celé ekonomiky vypovídají i jiné ukazatele, které zachycují vývoj poptávky po práci a poptávkové inflační tlaky v tuzemské ekonomice. V tomto příspěvku mezi ukazateli napětí trhu práce s využitím Phillipsovy křivky hledáme ty ukazatele, které nejlépe předpovídají růst průměrné nominální mzdy v tržní sféře a jádrovou inflaci, a to jak v období standardního ekonomického vývoje, tedy do konce roku 2019, tak v obdobích po otřesech celosvětové ekonomiky, které byly způsobeny pandemií nemoci covid-19 a ruskou invazí na Ukrajinu. V další části diskutujeme implikace pro vývoj mezd a inflace v letošním roce.

Ukazatelů napětí je hodně, který ale vybrat?

Jedním z nejčastěji používaných ukazatelů napětí na trhu práce je počet volných pracovních míst na jednoho nezaměstnaného. V podmínkách ČR je s tímto ukazatelem potíž spočívající ve skutečnosti, že počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce byl donedávna silně nadhodnocený a jeho historická časová řada nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. Nadhodnocení bylo způsobeno zákonnou podmínkou, že volné místo může být nabídnuto občanům ze zemí mimo EU nejdříve po 30 dnech, kdy se nepodaří obsadit domácím pracovníkem. Při nejistotě o budoucí potřebě a dostupnosti pracovní síly to vedlo k záměrnému (preventivnímu) hlášení volných míst podniky na úřadech práce.[1]

Jako alternativní ukazatele jsme s ohledem na odbornou literaturu a dostupné časové řady testovali míru využití výrobních kapacit, míru nalézání práce (poměr počtu umístěných na pracovní místo a počtu nezaměstnaných, tzv. job finding rate), nedostatek zaměstnanců jako bariéru růstu průmyslové produkce, produktivitu práce, podíl firem mezičtvrtletně zvyšujících mzdu[2] a pro porovnání také celkový počet volných pracovních míst (VPM), nově vytvořená volná pracovní místa, souhrnný indikátor LUCI a mezeru výstupu, která slouží jako srovnávací základna pro všechny ostatní ukazatele.[3] Graf 1 ukazuje, že korelační koeficienty ukazatelů napětí trhu práce s mezerou výstupu mezi roky 2005 a 2019 dosahují (s výjimkou nově vytvořených pracovních míst a podílu firem zvyšujících mzdu) hodnot mezi 0,54 a 0,82. Z evidenčních důvodů ale dále ponecháme v analýze i ukazatele, které se zde jeví jako nekorelované s mezerou výstupu.

Graf 1 – Korelace ukazatelů s mezerou výstupu

S využitím těchto ukazatelů odhadujeme standardní Phillipsovu křivku pro meziroční růst průměrné mzdy v tržních odvětvích a pro jádrovou inflaci. V rovnici pro růst průměrné mzdy jako vysvětlující proměnné používáme kromě ukazatele napětí také meziroční růst mzdy v předchozím čtvrtletí, minulou hodnotu inflace, kterou aproximujeme průměrnou meziroční jádrovou inflací v předchozích čtyřech čtvrtletích, a podniky očekávanou inflaci v horizontu jednoho roku. Kromě ukazatele napětí a inflace očekávané podniky v rovnici Phillipsovy křivky pro jádrovou inflaci vystupuje jádrová inflace zpožděná o jedno a o dvě čtvrtletí. Cílem tohoto cvičení není najít nejlepší model pro predikci průměrné mzdy a jádrové inflace, ale porovnat predikční sílu výše uvedených ukazatelů napětí na trhu práce právě za tím účelem, aby bylo možné vyhodnotit stav trhu práce a potažmo celé ekonomiky i bez použití složitého modelového aparátu. Proto používáme stejný tvar rovnice pro každý ukazatel napětí.[4]

Období „tradičního“ hospodářského cyklu

V první instanci odhadujeme Phillipsovu křivku v období mezi roky 2005 a 2019. Toto období je záměrně zkráceno a končí před vypuknutím významných otřesů spojených s pandemií covidu-19 a poté i s válkou na Ukrajině a s energetickou krizí. Jedná se o období tradičního hospodářského cyklu, které obsahuje jak krize z let 2008 a 2012, tak následné výrazné oživení ekonomiky. Námi používané ukazatele napětí jsou v celém tomto období při dané specifikaci Phillipsovy křivky statisticky významné. Predikční sílu jednotlivých ukazatelů testujeme pomocí Root Mean Square Error (RMSE), který je standardně používaným ukazatelem přesnosti predikcí, v horizontu jednoho a čtyř čtvrtletí. Nižší hodnota RMSE signalizuje větší přesnost, a tedy větší predikční sílu ukazatele.

Graf 2 ukazuje relativní predikční schopnosti jednotlivých ukazatelů ve srovnání s predikčními schopnostmi mezery výstupu. Přesnost predikcí mezery výstupu je arbitrárně nastavena na 100 %. Ukazatele, které dosahují hodnot pod touto úrovní, implikují nižší odchylky modelu, a tedy lepší predikční schopnosti. U ukazatelů, které způsobují větší odchylky, je tomu naopak. Oba experimenty byly provedeny pomocí metody rolujícího okna (délka okna 10 let) a pomocí rozšiřujícího se okna (počátek je vždy v prvním čtvrtletí 2005). Metoda rolujícího okna ze své podstaty dává větší váhu bližším pozorováním, naopak metoda rozšiřujícího se okna bere více v potaz dlouhodobý trend. Jako všeobecně lepší ukazatel mzdového napětí než mezera výstupu se pak podle výsledků, které zobrazuje Graf 2, jeví nedostatek zaměstnanců jako faktor limitující průmyslovou výrobu, souhrnný indikátor LUCI[5] a míra nalézání práce. Míra nalézání práce vyjadřuje pravděpodobnost, že nezaměstnaný nalezne práci, a tedy aproximuje snadnost nalézání práce a sílu v mzdových požadavcích. Nedostatek zaměstnanců pak bude dobře aproximovat cyklickou pozici, neboť v případě ekonomické krize a s tím spojené vysoké nezaměstnanosti firmy nebudou mít problémy případně najmout další pracovníky za účelem zvýšení produkce. Souhrnný indikátor LUCI tuto cyklickou pozici na trhu práce aproximuje ze své konstrukční podstaty nejlépe.

Graf 2 – Predikční síla ukazatelů pro mzdový růst

Jelikož je trh práce dominantním původcem domácích, či také poptávkových, inflačních tlaků v celé ekonomice, zopakovali jsme stejnou analýzu i pro jádrovou inflaci. Výsledky zobrazuje Graf 3. I zde jsme použili ukazatele, které byly pro celé období tradičního hospodářského cyklu statisticky významné. Oproti mzdové rovnici tak nyní nepracujeme s produktivitou práce a podílem firem, které navyšují mezičtvrtletně průměrnou mzdu, ale s počtem celkovým a s počtem nově vytvořených volných pracovních míst.

Graf 3 – Predikční síla ukazatelů pro jádrovou inflaci

Výrazně lepších výsledků než mezera výstupu opět dosahuje souhrnný indikátor LUCI, a to na obou horizontech i za použití obou metod (s výjimkou krátkého horizontu a metody rolujícího okna, kde jsou predikční schopnosti LUCI a mezery výstupu obdobné). Pro krátkodobou predikci jádrové inflace se pak jeví užitečné také ukazatele nedostatku zaměstnanců jako faktor limitující výrobu v průmyslu a míra nalézání práce.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pro rychlé vyhodnocení napětí jak na trhu práce, které může znamenat jeho budoucí větší proinflační působení, tak i v celé ekonomice, je v období tradičního hospodářského cyklu užitečné sledovat vývoj souhrnného indikátoru LUCI, nedostatek zaměstnanců jako faktor limitující výrobu v průmyslu a míru nalézání práce. Poslední dva roky ovšem bohužel klidný vývoj nepřinesly, a proto je potřeba zkoumat i období extrémů, které nastaly.

Období netradičních šoků v nedávné minulosti

V kontextu zásadních celosvětových otřesů, které se v rychlém sledu odehrály během předchozích tří let, by bylo neopatrné si myslet, že vztahy, které mezi jednotlivými proměnnými dobře fungují v časech tradičního hospodářského cyklu, budou fungovat i v časech mimořádných. Z tohoto důvodu jsme obdobné cvičení jako v předchozí části provedli ještě jednou, ale porovnávali jsme predikční schopnosti pro období mezi roky 2020 a 2022 s cílem zjistit, které ukazatele mají nejvyšší potenciál napovědět o budoucím vývoji v dobách extrémních nejistot. Ani v tomto případě tedy nebylo cílem najít co nejlepší model pro predikci tohoto krizového období, ale porovnat používané ukazatele pomocí srovnatelné metriky. Výsledky pro mzdový růst zobrazuje Graf 4.

Graf 4 – Predikční síla ukazatelů pro mzdový růst

Z výsledků analýzy predikčních schopností jednotlivých ukazatelů pro mzdový růst provedené pro krizové období je zřejmé, že i v tomto případě se vyplatí pro představu o krátkém i střednědobém horizontu prognózy sledovat aktuální pozici souhrnného ukazatele LUCI. Ukazatel nedostatku zaměstnanců jako faktoru omezujícího průmyslovou produkci naopak v období výrazných šoků na krátkém horizontu téměř veškeré výhody oproti mezeře výstupu pozbyl a na střednědobém horizontu je výrazně horší. Mírně lepší schopnosti oproti mezeře výstupu si pro blízkou budoucnost udržela míra nalézání práce, v delším období už je ale spolehlivější sledovat mezeru výstupu (nebo ideálně indikátor LUCI, který má – ze své konstrukční podstaty – nejvyšší pravděpodobnost, že poskytne vypovídající aproximaci trhu práce). Výrazné zlepšení predikčních schopností v porovnání s predikčními schopnostmi mezery výstupu oproti období tradičního hospodářského cyklu pak v případě krátkého horizontu pozorujeme u ukazatele podílu firem, které mezičtvrtletně navyšují průměrnou mzdu.

K ještě výraznějším změnám pak dochází v případě predikce cenového růstu. Výsledky zobrazuje Graf 5.

Graf 5 – Predikční síla ukazatelů pro jádrovou inflaci

Z Grafu 5 je patrné, že pro predikci výrazného vzedmutí inflace v posledních dvou letech byly všechny ukazatele v porovnání s mezerou výstupu zhruba obdobně (ne)užitečné. Zajímavé jsou některé výrazné posuny predikčních schopností jednotlivých ukazatelů v porovnání s predikčními schopnostmi mezery výstupu mezi obdobím tradičního hospodářského cyklu a obdobím nedávných velkých šoků. Nejvýraznější je změna v případě obou metrik zobrazujících volná pracovní místa, kdy došlo k jejich radikálnímu zlepšení ve srovnání s ostatními z hlediska predikčních schopností a v případě krátkého horizontu dokonce k překonání mezery výstupu. Zde to ale do velké míry může být dáno (především v případě celkového počtu volných pracovních míst) právě strukturální změnou v chování firem, kdy již nedochází k preventivnímu nadměrnému hlášení volných pracovních míst na úřadech práce. Výrazná je pak také ztráta predikčních schopností souhrnného indikátoru LUCI a dalších ukazatelů napětí trhu práce. Zde by ovšem obecná interpretace, že v krizových obdobích ztrácejí ukazatele napětí své predikční schopnosti, byla zavádějící. V právě proběhlém období totiž ekonomika vykazovala stagflační charakter – inflace sice výrazně rostla, ale ekonomická aktivita (včetně vývoje klíčových ukazatelů na trhu práce, jako je míra nezaměstnanosti, celková zaměstnanost či reálné mzdy) se výrazně zchlazovala. Kvůli asymetrické povaze šoků, kterým ekonomika v daném období čelila, tak došlo k rozvolnění jinak poměrně pevných a dobře interpretovatelných ekonomických vztahů.

V obecnosti se tedy dá konstatovat, že v časech vysoké nejistoty způsobené nestandardní povahou šoků neexistuje jednoduchý a přímý ukazatel, který by bylo možné s jistotou považovat za všeobecně výrazně lepší nebo horší prediktor následujícího inflačního vývoje ve srovnání s mezerou výstupu.

Co to znamená pro současnost?

Jaké implikace lze z této analýzy vyvodit pro současné mzdové a inflační tlaky? Pro sledování mzdových a inflačních tlaků se jako nejlepší alternativa k mezeře výstupu jeví souhrnný indikátor LUCI. Z jednotlivých ukazatelů to pak bude především míra nalézání práce a případně také nedostatek zaměstnanců jako bariéra růstu průmyslové produkce. Graf 6[6] zobrazuje aktuální hodnoty výše vyjmenovaných ukazatelů a mezery výstupu.

Graf 6 – Aktuální vývoj ukazatelů napětí

Z trajektorií je zřejmé, že aktuální napětí na trhu práce je pravděpodobně znatelně nižší, než bylo v období výrazného ekonomického růstu mezi lety 2017 a 2019. Indikátor LUCI, který nejlépe predikoval mzdový vývoj jak v období standardního ekonomického cyklu, tak v období abnormálních šoků, se nicméně stále – i po výrazném zchlazení způsobeném energetickou krizí a technickou recesí – nachází v kladných hodnotách. Je pravděpodobné, že v prostředí aktuální i očekávané inflace nadále přetrvávají faktory signalizující pokračující rychlý růst mezd a z toho plynoucí inflační tlaky v domácí ekonomice. Ve prospěch této hypotézy hovoří i extrémně vysoký meziroční růst nominálních jednotkových mzdových nákladů z prvního čtvrtletí letošního roku.


[1] Nejpočetnější skupinou občanů ze zemí mimo EU na českém trhu práce jsou Ukrajinci. V období od vypuknutí války mají občané Ukrajiny stejné postavení jako občané EU. To vedlo k dramatickému úbytku volných míst, jelikož podniky nemusejí místa, u kterých se předpokládá jejich obsazení ukrajinskými občany, hlásit a tím celou statistiku nadhodnocovat.

[2] Podíl podniků mezičtvrtletně zvyšujících mzdu vyjadřuje situaci, kdy podniky jsou stavem trhu práce nuceny zvyšovat mzdy častěji než například jednou ročně (viz Box 1 – Analýza mzdové dynamiky v České republice, Zpráva o měnové politice – jaro 2023).

[3] Produktivita práce je definována jako poměr hrubého domácího produktu a celkového počtu pracujících. Ukazatele s výjimkou mezery výstupu a LUCI jsou standardním způsobem očištěny o trend pomocí HP filtru. Mezera výstupu (odhadnuta pomocí Kalmanova filtru) i LUCI jsou z databáze prognóz ČNB (Zpráva o měnové politice – jaro 2023).

[4] Tento postup byl použit ve studii What’s the Best Measure of Economic Slack? (externí odkaz), Regis Barnichon, Adam Hale Shapiro (2022), FRBSF Economic Letter 2022-04, Federal Reserve Bank of San Francisco. Autoři poskytují také ekonomické vysvětlení pro použití jednotlivých ukazatelů napětí trhu práce, z nichž v tomto článku používáme míru nalézání práce, míru využití kapacit a mezeru výstupu.

[5] Souhrnný indikátor LUCI je sestaven z 28 indikátorů, z nichž 3 se týkají přímo mzdového vývoje. Případnou endogenitu LUCI v rovnici pro růst mezd považujeme za zanedbatelnou, jelikož mzdové ukazatele vystupují v LUCI v reálném vyjádření a jsou tedy především nyní ve své cyklické pozici výrazně vychýlené. Dalším důvodem je, že větší váhu mají v LUCI jiné než mzdové ukazatele. V neposlední řadě pak statistické testy vyšly příznivě pro námi zvolené použití LUCI. O indikátoru bylo již psáno dříve např. zde a zde.

[6] LUCI je ve směrodatných odchylkách, mezera výstupu je v procentech z potenciálu HDP, nedostatek zaměstnanců je procento dotázaných firem, které nedostatek zaměstnanců uvedly jako faktor limitující produkci. Míra nalézání práce udává poměr počtu umístěných na pracovní místo na počet nezaměstnaných. Nedostatek zaměstnanců a míra nalézání práce jsou očištěny o trend pomocí HP filtru.