Tue Nov 24 09:00:00 CET 2020

Zneužití identity klientů finančních institucí a související podvodné jednání z pohledu praní špinavých peněz či financování terorismu

V rámci předchozích blogů jsme se podrobně věnovali právním východiskům praní špinavých peněz, zejména z pohledu provádění identifikace a kontroly klienta. Pachatelé trestné činnosti se však snaží být vždy o krok napřed a i oni reagují na aktuální rozvoj informačních technologií a světa FinTechu. Rozmáhají se tak další techniky praní peněz, při nichž je samotná trestná činnost páchána přímo v rámci finančního systému. Není zde tedy prvek „vložení“, jak bylo popsáno v blogu Co to je praní peněz.1 Často nyní dochází ke zneužití identity klienta finanční instituce a i klient sám se může stát obětí podvodného jednání, když svým jednáním poskytne pachateli „čisté peníze“, které se poté de facto stávají „špinavými“. V krajním případě se může klient dopustit i trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, tedy nikoliv úmyslně.2 Pojďme se nyní podívat na některé z typických praktik, které jsou pachateli trestné činnosti využívány.

Zneužití identity

Stále více se nyní setkáváme s tím, že vše lze jednoduše zařídit z domova, ať už se jedná o nákup, práci nebo vyřízení osobních financí. Na tyto trendy samozřejmě reaguje i úprava příslušných právních předpisů v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu. V České republice se jedná zejména o úpravu stanovenou zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („zákona o praní špinavých peněz“), na který se dále v textu budu odkazovat. Finanční instituce mají v zákonem stanovených situacích povinnost provést řádně identifikaci osoby žádající o poskytování produktů nebo služeb. Těmito postupy finanční instituce předchází mimo jiné možnému zneužití identity. V rámci procesu identifikace klienta je dosud nejčastější a zároveň nejbezpečnější formou identifikace fyzická přítomnost klienta na pobočce, tzv. „face to face“. Avšak vlivem masového rozvoje internetu a potřeby zařizovat různé služby na dálku byla zavedena možnost provádění „identifikace na dálku“, kterou upravuje již zmiňovaný zákon zejména ustanovením § 11, terminologicky pod pojmem „Převzetí identifikace“. Jednou z možností, jak si založit on-line např. účet v bance či vyřídit žádost o úvěr, je zaslání kopií průkazů totožnosti žadatele3> a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu. Většinou se jedná o občanský a řidičský průkaz. V praxi jde o to, aby banka z předložených průkazů mohla zjistit identifikační údaje žadatele a jeho státní příslušnost, druh a číslo zaslaných průkazů, dobu jejich platnosti a orgán, který je vydal. Dále je nutné zaslat potvrzení o existenci účtu u úvěrové instituce (např. kopii výpisu z účtu) vedeného na jméno osoby žádající o poskytnutí příslušné služby či produktu a tzv. ověřovací platbu provedenou prostřednictvím tohoto účtu4. Těchto výhod a zavedených opatření nicméně ve velké míře využívají i pachatelé trestné činnosti, kteří zůstávají zpravidla schováni pod rouškou online anonymity a snaží se v oběti vzbudit zdání důvěry, jejímž cílem je vylákání citlivých informací či poskytnutí finančních prostředků. Praktik, které pachatelé trestné činnosti využívají, aby od klientů získali citlivé údaje, je celá řada.

Výhodná nabídka práce z domova

Kdo by nechtěl pracovat z domova a při tom si vydělat? Inzerát s pracovní nabídkou zní lákavě, stačí pracovat jen pár hodin denně, občas něco vyzvednout či potvrdit v internetovém bankovnictví. Vše vyřídíte online a svého budoucího zaměstnavatele ani nemusíte vidět. Pouze pro ověření se po Vás bude chtít zaslat kopie průkazu totožnosti a jednoho podpůrného dokladu, např. občanský a řidičský průkaz. Pro jistotu odeslat na účet zaměstnavatele ověřovací platbu ve výši 1 Kč a výpis z Vašeho účtu, aby se ověřilo, že Vám bude zasílána výplata na správné číslo účtu. Poté se dozvíte, že byl vybrán jiný, vhodnější kandidát na pracovní pozici a vysněná práce z domova se nekoná. Ok, stane se, říkáte si. Po nějaké době ovšem zjistíte, že máte ve své bance zablokovaný účet, ozývají se Vám jiné finanční instituce či dokonce přímo pracovníci oddělení vymáhání nebo exekucí. Bohužel, právě jste se díky neobezřetnosti stali obětí zneužití identity. Pachatelé od Vás pod záminkou získání pracovního místa vylákali dva doklady totožnosti a ověřovací platbu z Vašeho účtu, čímž u jiné finanční instituce splnili podmínky pro online založení účtu dle § 11 zákona o praní špinavých peněz. Na „Vašem“ novém účtu, o kterém vůbec nevíte, a pod záštitou Vaší identity poté pachatelé trestné činnosti prováděli transakce, které souvisely s praním špinavých peněz, např. sběrný účet pro platby z podvodných e-shopů či aukcí, či si dokonce na Vaši identitu načerpali úvěry, které poté nebyly spláceny (či byla provedena pouze první splátka pro oddálení podezřelosti).5

Další variantou shora uvedené typologie je možnost, že Vám práce bude „poskytnuta“ a budete mít velmi lukrativní pozici označovanou např. jako „Manager transakcí“ či „Finanční ředitel pro zpracování platebního styku“. V rámci výkonu své práce budete provádět převody na Vám určeném účtu nebo budete požádáni o různé hotovostní výběry a jejich následné odeslání prostřednictvím společností nabízejících expresní přeposlání do jiných zemí. V tomto případě, vyjma toho, že byla zneužita Vaše identita pro založení účtu v jiné finanční instituci, rovněž s velkou pravděpodobností působíte nevědomky, tedy tzv. z nedbalosti, v procesu praní špinavých peněz jakožto „bílý kůň“ a pomáháte převádět např. prostředky z phishingových útoků6 či platby z podvodných
e-shopů.7

Rychlá finanční výpomoc

Každému se může stát, že se dostane vlivem externích okolností do finanční tísně a ne vždy splní podmínky pro poskytnutí úvěru v bance. Jako záchrana se jeví nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Nebo ne? Pachatelé trestné činnosti využívají časovou či finanční tíseň „oběti“ k získání potřebných informací, obdobně jako v předchozím případu „Výhodná nabídka práce z domova“. Zpravidla se využívá situace, kdy příslušná webová stránka budí „zdání důvěryhodnosti“, přičemž jsou uvedeny mnohé recenze spokojených žadatelů či dokonce to, že subjekt je licencován a dohlížen Českou národní bankou.8 Na první pohled vypadá vše dobře. Na příslušné internetové stránce, kde vyplňujete žádost o úvěr, musíte poskytnout spoustu údajů. Na konci jste požádáni o zaslání či nahrání průkazu totožnosti a jednoho podpůrného dokladu, např. občanského a řidičského průkazu. Pro jistotu musíte odeslat na účet poskytovatele úvěru ověřovací platbu ve výši 1 Kč a výpis z Vašeho účtu pro ověření bonity. Po chvíli se dozvíte, že žádost o úvěr byla zamítnuta. I v tomto případě mohla být Vaše identita zneužita k online založení účtu v jiné finanční instituci, na kterém se pravděpodobně realizovaly podezřelé transakce, a nadto i zde mohlo dojít i k načerpání úvěru na Vaši identitu.

Podvodné jednání

Řetězové dopisy – výlet do dob minulých

I dnes stále fungují osvědčené a jednoduché triky. Jedním z klasických případů je situace, kdy obdržíte e-mail, ve kterém se dozvídáte, že můžete někomu velmi zámožnému pomoci s vyřízením dědictví a za tuto službu dostanete samozřejmě vysokou provizi. Háček je v tom, že musíte nejdříve zaslat nemalou částku, např. právníkovi k vyřízení jakožto administrativní poplatek. Další typickou legendou je vylákání peněžních prostředků pod záminkou pomoci lidem v těžké životní situaci. Není snad ani nutné zmiňovat, že jste o své peníze definitivně přišli a dědictví či pomoc skutečně potřebným se nekoná.9

Láska z internetu

Kdo by netoužil po velké lásce? Na internetu je dnes přece možné vše. Bohužel i v takto senzitivní oblasti lidských citů dochází k velkým podvodům a páchání trestné činnosti. V současné době se jedná o tzv. „romance scam“10, jehož obětí jsou zpravidla ženy, které v rámci citové angažovanosti zasílají velké finanční obnosy svým „online“ milovaným, aby mohli být spolu. Nejčetnějšími případy z poslední doby jsou situace typu „americký voják musí uhradit závazky vůči armádě a poplatky za přestěhování do ČR“.11 Oběť v součtu odešle velké sumy, které jsou vždy vylákány pod různými záminkami. Takto vylákané peněžní prostředky jsou zasílány ve většině případů do zahraničí na anonymní či podvodně založené účty na zcizenou identitu. Zde jsou již tyto finanční prostředky těžko dohledatelné a zpravidla jsou využívány k páchání další trestné činnosti. Není vyloučeno, že peněžní prostředky jsou použity dále i na financování terorismu.

Vnuk v tísni

I když se v tomto případě jedná o velmi starý trik, je stále účinný. V policejní terminologii jej obvykle najdeme pod značením „legenda vnuk“12. Cílovou skupinou podvodníků jsou lidé staršího věku se sníženou schopností orientace a rozhodování. Tito jsou kontaktováni telefonicky s tím, že pachatel se v rámci důmyslného konstruktu sociální manipulace vydává za vnuka/vnučku. Jakmile dojde k vytvoření důvěry, je vznesena žádost o finanční pomoc, která je obvykle v částkách 200 000 až 500 000 Kč pod různými záminkami. Jednou z takovýchto legend je např. havárie na dálnici a nutnost na místě zaplatit potřebné výdaje. Domnělý vnuk/vnučka samozřejmě zůstává na místě a pro peníze pošle svého dobrého kamaráda, který s penězi nenávratně zmizí. Někdy je v obětech vyvolán tak silný pocit důvěry a sociálního nátlaku, že ani přes upozornění pracovníků pokladních přepážek na podezřelost takovéhoto výběru nedbají doporučení a vybrané peníze poskytnou pachateli.

Shrnutí

Shora uvedené případy nám ukazují, jak je někdy velmi snadné stát se obětí „ukradení“ identity či podvodu nebo se dokonce nevědomky přímo podílet na páchání trestné činnosti, tedy praní špinavých peněz či financování terorismu. V krajních případech může být totiž v případě „obětí“ na některé případy nahlíženo tak, že tyto se svým jednáním dopustily trestného činu „legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti“.

Tyto případy jsou o to nebezpečnější, že v prvotní fázi jsou použity „čisté“ peníze nacházející se ve finančním systému. Právě i z těchto důvodů zavádějí finanční instituce robustní systémy pro detekci podezřelých transakcí nebo chování klientů. Právě díky těmto systémům se snaží předcházet a účinně zabránit mj. i zneužití Vaší identity nebo vylákání peněžních prostředků v rámci podvodného jednání. Pokud se Vám tedy ozve Vaše banka, samozřejmě důvěryhodným a ověřeným způsobem, a oznámí, že Vám právě pozdržela transakci a potřebuje něco doložit, může to na první dobrou vypadat, že Vás „zase otravují“ a ihned se ptáte „Proč to dělají?“, ale právě jste možná byli včas zachráněni, když finanční instituce splnila své povinnosti při provádění opatření k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Zcela jistě není na místě bát se digitalizace, nových technologií a inovativních řešení. Oblast identifikace a ověření totožnosti je v dnešním digitalizovaném světě velkým tématem z hlediska nalézání dalších možností, jak každému umožnit co nejjednodušší a současně dostatečně bezpečný přístup k poskytování služeb. Neustále se rozvíjejí další možné způsoby, jako např. „zaručený elektronický podpis“13 nebo tzv. „e-občanka“14. Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že počínaje rokem 2021 přibude další možnost identifikace a ověření totožnosti, a to prostřednictvím tzv. „bankovní identity“.15 Závěrem lze dodat, že je vždy vhodné zachovávat i ve virtuálním světě rozumnou míru obezřetnosti podobně jako ve světě reálném. 

1 Typickým příkladem vložení může být snaha o umístění hotovosti z prodeje drog na bankovní účet.

2 § 217 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:

(1) Kdo jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině jinou osobou.

3 § 4 odst. 6 zákona o praní špinavých peněz: „Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.“

4 Smyslem a účelem je ověřit, že osoba, která žádá o poskytnutí produktu nebo služby, již má někde založen

5 „Zásady bezpečnosti při hledání práce – Podvodná práce z domova
Přestože existuje mnoho skutečných pracovních pozic, které lze vykonávat z domova, jsou mnohé „nabídky” tohoto typu falešné a mají za cíl získat od oběti počáteční finanční vklad. Podvodné nabídky práce z domova používají fráze jako „buďte svým vlastním šéfem” nebo „rychlé výdělky”. Nezaručují pravidelný měsíční příjem a téměř vždy vyžadují „předběžnou” investici do výrobků nebo pokynů, než se vůbec dozvíte, v čem má daná práce spočívat.“ https://www.jobdnes.cz/rady-a-tipy/bezpecnost

6 Blíže viz blog „Phishing – věrohodně se tvářící podvod“ https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Phishing-verohodne-se-tvarici-podvod/

7 Policie České republiky: Podvody s bezhotovostními platebními prostředky – Nebuď bílým koněm! https://www.policie.cz/clanek/podvody-s-bezhotovostnimi-platebnimi-prostredky-nebud-bilym-konem.aspx

8 Doporučujeme vždy ověřit, zda se jedná opravdu o subjekt licencovaný Českou národní bankou v sekci „Seznam regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu“ na adrese https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz . Rovněž je vhodné ověřit informace o subjektu v obchodním rejstříku na adrese https://www.justice.cz a rovněž z nezávislého zdroje na internetu, např. v podobě uživatelských recenzí odlišných od těch uvedených na webu poskytovatele.

9 Např. https://www.idnes.cz/technet/internet/nigerijske-dopisy-stale-utoci.A040205_5251433_sw_internet, https://www.kurzy.cz/zpravy/71914-policie-cr-k-tzv-nigerijskym-dopisum

10 Policie České republiky:
https://www.policie.cz/clanek/celoevropska-kampan-cyberscams.aspx
https://www.policie.cz/soubor/romance-scams.aspx

11 Výroční zpráva Finančního analytického úřadu za rok 2019, strana 11, kauza Turecká romance s „americkým vojákem“, https://www.financnianalytickyurad.cz/download/FileUploadComponent-526990861/1588148007_cs_29042020_vyrocni_zprava_fau_2019.pdf

12 Policie České republiky:
Falešný vnuk chtěl po seniorech peníze https://www.policie.cz/clanek/falesny-vnuk-chtel-po-seniorech-penize.aspx

Podvodníci pod legendou VNUK chtěli připravit o úspory další seniorku: https://www.policie.cz/clanek/podvodnici-pod-legendou-vnuk-chteli-pripravit-o-uspory-dalsi-seniorku.aspx

13 Ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

14 https://portal.gov.cz/eobcanka

15 https://www.bankovni-identita.cz/