Kvíz 2 – Potřeba a přání vs. krocení rozpočtu

Své příjmy a výdaje budete mít pod kontrolou s pomocí rodinného či osobního rozpočtu. Každé položce na příjmové i výdajové straně vašeho rozpočtu přidělte správnou kategorii. Díky tomu snadno zjistíte, kudy vám peníze utíkají, a budete je pak moci zkrotit. Velké částky, které platíte třeba jednou ročně, si rozdělte do měsíčních částek, které zvládnete snadněji uspořit. Při tvorbě rozpočtu nezapomeňte ani na finanční polštář ve výši jednoho platu – ať týden před výplatou nezjistíte, že se vám peníze rozutekly a vy jste zůstali bez peněz. A nezapomeňte, rozpočet je zapotřebí měnit v závislosti na aktuální výši vašich skutečných příjmů a výdajů. Že je to snadné? Tak hurá do toho.

Povinné výdaje tvoří největší část vašeho osobního nebo rodinného rozpočtu. Patří mezi ně platby za zboží a služby, bez kterých se ve svém každodenním životě neobejdete, třeba platba nájmu, energií, jídla, ale i pojistek nebo splátek dluhů. Nemusí to však být jenom životně důležité věci, patří sem například i nezbytné oblečení (třeba teplé boty na zimu) nebo pohonné hmoty, pokud třeba cestování autem neodmyslitelně patří k výkonu vašeho povolání nebo se bez něj neobejdete při zajišťování nákupů pro sebe či své blízké. Na pokrytí povinných výdajů by si měl každý v rozpočtu vyčlenit 70 procent svých příjmů.

Rezerva čili pohotovostní peníze slouží k překlenutí těžké doby třeba při dočasné ztrátě zaměstnání nebo na financování nečekaných situací (například opravy rozbitého auta), abyste si v případě nenadálé události nemuseli půjčovat. Pokud rezervu nevyužijete během svého ekonomicky aktivního života, bude se vám hodit na důchod, až nebudete moci pracovat. Ze svého měsíčního rozpočtu byste si do „rezervního prasátka“ měli odkládat zhruba 20 procent svých příjmů.

Na zbytném zboží lze nejsnáze ušetřit. Ačkoliv nelze plošně stanovit, jak vysokou částku může člověk měsíčně utratit za zábavu, můžeme vám alespoň doporučit, aby si každý na plnění svých budoucích přání a nákup nezbytností odkládal zhruba 10 procent svých příjmů.

Všechny půjčky něco stojí, proto byste si před tím, než si vezmete úvěr, měli dobře rozmyslet a spočítat, jestli budete mít na jejich splácení. Ale pozor, nejenom na pravidelné splácení samotné dlužné částky, ale i úroků a dalších souvisejících poplatků, které po vás bude banka nebo jiný věřitel vyžadovat. Zároveň byste si měli dobře promyslet, jestli věc, kvůli které si chcete vzít půjčku, stojí za to, abyste se kvůli ní zadlužili na několik měsíců nebo let.

Než si vezmete úvěr, dobře se rozmyslete, jestli danou věc, kvůli které se chystáte zadlužit, opravdu potřebujete. Jak řekl Aleš Michl v tomto díle Otovi: na dárky a na dovolenou se nepůjčuje! Tak nebuďte jako Ota a spotřebitelský úvěr zvažujte jen tehdy, když vám pomůže překlenout krátkodobou krizovou situaci. A pamatujte na další jednoduché pravidlo, nepůjčujte si peníze na zboží, jehož životnost je kratší než splatnost půjčky.

RPSN – roční procentní sazba nákladů – je číslo, které zahrnuje jak výši úrokové sazby, tak i výši poplatků. Jak vyplývá z názvu, je vyjádřena jako roční procento z celkové výše úvěru. Čím je RPSN vyšší, tím je půjčka dražší, a zase naopak. Díky RPSN si může každý porovnat všechny náklady nabízených půjček a vybrat tu nejvhodnější. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům spotřebitelských úvěrů povinnost informovat o všech nákladech na jeho splacení právě ve formě RPSN. Tento ukazatel musí být prezentován na reprezentativním příkladu.

Když nejste schopni splácet své závazky, ať už na chvíli nebo dlouhodobě, nejhorším řešením je nedělat nic. Možná ještě horší je vzít si další úvěr, jehož jediným účelem je získat peníze na splácení stávajícího úvěru. Ani dluhová spirála není řešení! Naopak, co nejdříve kontaktujte věřitele a vysvětlete mu svoji situaci. Většina poctivých poskytovatelů bude ochotna přispět k obnovení vaší schopnosti splácet.