ECB a ESCB

Evropská centrální banka (ECB, externí odkaz)  je centrální bankou eurozóny a členem Evropského systému centrálních bank (ESCB), tvoří základ Eurosystému. Byla založena 1. června 1998 a sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem (SRN).

ECB odpovídá za provádění měnové politiky v eurozóně. ECB je rovněž odpovědná za obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi v eurozóně a zúčastněných členských státech mimo eurozónu, a to v rámci jednotného mechanismu dohledu, který zahrnuje také vnitrostátní příslušné orgány.

Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z ECB a národních centrální bank všech členských států EU. ČNB je součástí ESCB.

Eurosystém existuje od 1. ledna 1999 a skládá se z ECB a národních centrálních bank členských států EU, které zavedly euro.

Eurozóna je oblast zahrnující členské státy EU, které zavedly euro.

Prvořadým cílem ESCB je podle Smlouvy o fungování EU udržovat cenovou stabilitu. Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky EU se záměrem přispět k dosažení cílů Unie, jak jsou vymezeny v čl. 3 Smlouvy o EU, tj. podporovat mír, hodnoty Unie a blahobyt jejích obyvatel, poskytovat občanům EU prostor svobody, bezpečnosti a práva, vytvářet vnitřní trh a hospodářskou a měnovou unii a podporovat hodnoty a zájmy EU ve vztazích se zahraničními partnery.

Základními úkoly  ESCB podle Smlouvy jsou: vymezovat a provádět měnovou politiku Unie, provádět devizové operace v souladu s ustanoveními Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů.

Vrcholné orgány ECB

Výkonná rada má 6 členů – prezidenta, viceprezidenta a čtyři další členy, kteří jsou všichni jmenováni na období osmi let Evropskou radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou. Evropská rada rozhoduje na doporučení Rady ECOFIN a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů ECB. V Radě EU a Evropské radě jsou v tomto případě oprávněni hlasovat pouze zástupci zemí eurozóny.

Výkonná rada provádí měnovou politiku v souladu s obecnými zásadami a rozhodnutími Rady guvernérů. Rovněž odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů.

Prvním prezidentem ECB byl Wim Duisenberg, od 1. listopadu 2003 stál v čele ECB Jean-Claude Trichet, jeho nástupcem byl od 1. listopadu 2011 Mario Draghi. Současnou prezidentkou ECB je od 1. listopadu 2019 Christine Lagarde.

Rada guvernérů je hlavním rozhodovacím orgánem ECB. Tvoří ji členové Výkonné rady a guvernéři národních centrálních bank eurozóny. Guvernér ČNB není členem Rady guvernérů; stane se jím až v momentě, kdy Česká republika zavede společnou měnu.

Rada guvernérů určuje měnovou politiku Unie, přijímá rozhodnutí týkající se střednědobých měnových cílů, klíčových úrokových sazeb a vytváření měnových rezerv.

Rada guvernérů zasedá dvakrát měsíčně; na prvním jednání v měsíci rozhoduje o měnových záležitostech.

Generální rada přispívá k plnění poradních funkcí ECB. Jejími členy jsou prezident ECB, viceprezident ECB a guvernéři centrálních bank všech států EU, tedy i guvernér ČNB. Kromě pravidelných jednání posuzujících aktuální ekonomický vývoj v EU se její členové pravidelně vyjadřují k návrhům evropských i národních zákonů všech států EU, které se týkají oblastí v působnosti ECB, vč. dohledu nad úvěrovými institucemi a stabilitou finančního systému.

Generální rada zasedala do roku 2025 čtyřikrát ročně, od roku 2026 zasedá dvakrát ročně. Jednání mohou být vedena též formou telekonference.

Rada dohledu je hlavním orgánem ECB řídícím dohled nad významnými bankami eurozóny. Jejím hlavním úkolem je zajištění bezpečného a odolného finančního systému. Své návrhy předkládá Radě guvernérů. Členy Rady dohledu jsou předseda (jmenovaný na funkční období pěti let bez možnosti jeho obnovení), místopředseda (vybraný z členů Výkonné rady ECB), čtyři zástupci ECB a zástupci vnitrostátních orgánů dohledu států eurozóny. Rada dohledu zasedá jednou za tři týdny.

Spolupráce ČNB s ECB

Spolupráce ČNB s Evropskou centrální bankou probíhala už v období příprav na vstup České republiky do EU.

Od 1. května 2004 se ČNB stala součástí Evropského systému centrálních bank. ČNB zajišťuje vztahy k ESCB a k ECB v souladu s požadavky, které vyplývají ze Smlouvy a ze Statutu ESCB a ECB. Guvernér ČNB Aleš Michl se od července 2022 účastní jednání Generální rady jako její řádný člen, na jednání může být doprovázen jednou další osobou. V případě potřeby může být zastoupen alternátem, jímž je aktuálně viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Zástupci ČNB působí jako členové ve 13 výborech ESCB; do každého ze 13 výborů byli bankovní radou jmenováni dva zaměstnanci ČNB. Zástupci ČNB se dále účastní práce v pracovních skupinách jednotlivých výborů a jejich Task Forces.

Seznam výborů ESCB

V rámci ESCB pracuje celkem 19 výborů pokrývajících různé sféry činnosti. ČNB se účastní následujících 14 výborů:

  1. Výbor pro účetnictví a měnový příjem   
    Accounting and Monetary Income Committee (AMICO)
  2. Výbor pro bankovky   
    Banknote Committee (BANCO)
  3. Výbor pro mezinárodní vztahy   
    International Relations Committee (IRC)
  4. Výbor pro tržní infrastrukturu a platební styk   
    Market Infrastructure and Payments Committee (MIPC)
  5. Výbor pro operace na trhu   
    Market Operations Committee (MOC)
  6. Výbor pro měnovou politiku   
    Monetary Policy Committee (MPC)
  7. Výbor pro vnější komunikaci   
    External Communications Committee (ECCO)
  8. Výbor pro finanční stabilitu   
    Financial Stability Committee (FSC)
  9. Výbor pro lidské zdroje   
    Human Resources Committee (HRC)
  10. Výbor vnitřních auditorů   
    Internal Auditors Committee (IAC)
  11. Výbor pro informační technologie   
    Information Technology Committee (ITC)
  12. Výbor pro právní záležitosti   
    Legal Committee (LEGCO)
  13. Výbor pro statistiku   
    Statistics Committee (STC)
  14. Fórum pro klimatickou změnu   
    Climate Change Forum (CCF)

Základní kapitál ECB

Upsaný základní kapitál ECB činí 10,83 mld. EUR.

Podle článku 29 statutu ESCB a ECB jsou váhy podílů národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu ECB stanoveny rovným dílem podle podílu příslušného členského státu na celkovém počtu obyvatel a na hrubém domácím produktu EU.

Národní centrální banky Eurosystému jsou povinny splatit svůj podíl na upsaném kapitálu v plné výši. Národní centrální banky zemí, které nejsou členy eurozóny, byly povinny splatit 3,75 % svého podílu na upsaném kapitálu. V případě České národní banky se jedná o částku cca 7,97 mil. EUR.

Související odkazy