ECB a ESCB

Evropská centrální banka (ECB) byla ustavena k 1. červnu 1998. Jejím předchůdcem byl Evropský měnový institut, dočasná instituce založená 1. ledna 1994, jejímž cílem byla příprava přechodu na jednotnou měnu euro.

Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z ECB a národních centrální bank všech členských států EU. ČNB je součástí ESCB.

ECB má své sídlo v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem.

ECB, která má právní subjektivitu, tvoří základ Eurosystému a Evropského systému centrálních bank.

Eurosystém existuje od 1.1.1999 a skládá se z ECB a národních centrálních bank členských států EU, které zavedly euro.

Eurozóna je oblast zahrnující členské státy EU, které zavedly euro.

Prvořadým cílem ESCB je podle Smlouvy o fungování EU udržovat cenovou stabilitu. Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky EU se záměrem přispět k dosažení cílů Unie, jak jsou vymezeny v čl. 3 Smlouvy o EU, tj. podporovat mír, hodnoty Unie a blahobyt jejích obyvatel, poskytovat občanům EU prostor svobody, bezpečnosti a práva, vytvářet vnitřní trh a hospodářskou a měnovou unii a podporovat hodnoty a zájmy EU ve vztazích se zahraničními partnery.

Základními úkoly  ESCB podle Smlouvy jsou: vymezovat a provádět měnovou politiku Unie, provádět devizové operace v souladu s ustanoveními Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů.

Vrcholnými orgány ECB jsou:

• Rada guvernérů
• Výkonná rada
• Generální rada

Rada guvernérů

Radu guvernérů tvoří členové Výkonné rady a guvernéři národních centrálních bank eurozóny. Guvernér ČNB není členem Rady guvernérů; stane se jím až v momentě, kdy Česká republika zavede společnou měnu.

Rada guvernérů určuje měnovou politiku Unie, přijímá rozhodnutí týkající se střednědobých měnových cílů, klíčových úrokových sazeb a vytváření měnových rezerv.

Rada guvernérů zasedá dvakrát měsíčně; na prvním jednání v měsíci rozhoduje o měnových záležitostech.

Výkonná rada

Výkonná rada má 6 členů - prezidenta, viceprezidenta a čtyři další členy, kteří jsou všichni jmenováni na období osmi let Evropskou radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou. Evropská rada rozhoduje na doporučení Rady ECOFIN a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů ECB. V Radě EU a Evropské radě jsou v tomto případě oprávněni hlasovat pouze zástupci zemí eurozóny.

Výkonná rada provádí měnovou politiku v souladu s obecnými zásadami a rozhodnutími Rady guvernérů. Rovněž odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů.

Prvním prezidentem ECB byl Willem Duisenberg, od 1. 11. 2003 stál v čele ECB Jean-Claude Trichet, jeho nástupce byl od 1. 11. 2011 Mario Draghi. Současnou prezidentkou ECB je od 1. 11. 2019 Christine Lagarde.

Generální rada

Generální rada se skládá z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech členských států EU. Generální rada vydává  rozhodnutí, doporučení a názory.

Generální rada zasedá čtyřikrát ročně. Jednání mohou být vedena též formou telekonference.

Guvernér ČNB je od 1. 5. 2004 členem Generální rady.

 

Spolupráce ČNB s Evropskou centrální bankou probíhala už v období příprav na vstup České republiky do EU.

Od 1. 5. 2004 se ČNB stala součástí Evropského systému centrálních bank. ČNB zajišťuje vztahy k ESCB a k ECB v souladu s požadavky, které vyplývají ze Smlouvy a ze Statutu ESCB a ECB. Guvernér se od června 2004 účastní jednání Generální rady jako její řádný člen, na jednání může být doprovázen jednou další osobou. V případě potřeby může být zastoupen alternátem, jímž je aktuálně viceguvernérka E. Zamrazilová. Zástupci ČNB působí jako členové ve 13 výborech ESCB; do každého ze 13 výborů byli bankovní radou jmenování dva zaměstnanci ČNB. Zástupci ČNB se dále účastní práce v pracovních skupinách jednotlivých výborů a jejich a Task Forces.

Seznam výborů ESCB

V rámci ESCB pracuje 13 výborů pokrývajících různé sféry činnosti. Jsou to:

1.	Výbor pro účetnictví a měnový příjem Accounting and Monetary Income Committee	AMICO
2.	Výbor pro bankovky Banknote Committee	BANCO
3.	Výbor pro finanční stabilitu Financial Stability Committee	FSC
4.	Výbor pro vnější komunikaci External Communications Committee	ECCO
5.	Výbor vnitřních auditorů Internal Auditors Committee	IAC
6.	Výbor pro mezinárodní vztahy International Relations Committee	IRC
7.	Výbor pro informační technologii Information Technology Committee	ITC
8.	Výbor pro právní záležitosti Legal Committee	LEGCO
9.	Výbor pro operace na trhu Market Operations Committee	MOC
10.	Výbor pro měnovou politiku Monetary Policy Committee	MPC
11.	Výbor pro platební styk a zúčtování Payment and Settlement Systems Committee	PSSC
12.	Výbor pro statistiku Statistics Committee	STC
13.	Konference ředitelů lidských zdrojů Human Resources Conference	HRC

Základní kapitál

Upsaný základní kapitál ECB činí k 1. 10. 2020 cca 10,83 mld EUR.

Podle článku 29 statutu ESCB a ECB jsou váhy podílů národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu ECB stanoveny rovným dílem podle podílu příslušného členského státu na celkovém počtu obyvatel a na hrubém domácím produktu EU.

Národní centrální banky Eurosystému jsou povinny splatit svůj podíl na upsaném kapitálu v plné výši. Národní centrální banky zemí, které nejsou členy eurozóny byly povinny splatit 3,75% svého podílu na upsaném kapitálu. V případě České národní banky se jedná o částku cca 7,63 mil. EUR.

 

FACTS - the European Central Bank, the Eurosystem and the European System of Central Banks (odkaz na stránku ECB)