Datum 1.1. 1999 bylo významné, protože se k němu vázala řada klíčových opatření:
- vznik jednotné měny a neodvolatelné zmrazení směnných poměrů národních měn k jednotné měně,
- zahájení plné činnosti Evropské centrální banky včetně provádění měnových operací v jednotné měně,
- využití nové měny na finančních trzích a v platebních systémech,
- účinnost legislativy upravující právní rámec jednotné měny.
Na madridském summitu bylo rozhodnuto, že přechodné období, po které bude platit jednotná měna pouze v bezhotovostní podobě, bude tříleté, a to až do počátku roku 2002.
Na to naváže nejvýše půlroční období souběžné existence původního oběživa a oběživa v nové evropské měně. Po jeho uplynutí bude nadále možná výměna dosavadního národního oběživa v národních centrálních bankách. Pro společnou měnu byl zvolen název euro.
V tříletém období po madridském summitu probíhaly velmi intenzívní přípravy na zavedení jednotné měny. Do značné míry představovaly naplnění úkolů, které potvrdil madridský summit EU, a to v těchto hlavních směrech:
- vytvoření právního a institucionálního rámce pro zavedení jednotné měny,
- vytvoření optimálního prostředí pro její další fungování (Pakt stability a růstu),
- kvalifikace pro členství v oblasti jednotné měny a posouzení, které země požadavky na přechod do 3. etapy Hospodářské a měnové unie splňují.
Opatření všech těchto směrů probíhala paralelně a do značné míry se prolínala.
|
V roce 1997 schválila Rada EU nařízení č. 1103/1997, které po právní stránce upravilo přechod z národních měn na jednotnou měnu. Dvě nařízení Rady - č. 1466/1997 o posílení dohledu nad stabilitou rozpočtů a nad koordinací hospodářských politik a č. 1467/1997 o urychlení procedur v případě nadměrného schodku vytvořila právní základ pro další fungování měnové unie a po právní stránce zabezpečují stabilitu veřejných rozpočtů a udržitelnost veřejných dluhů i ve třetí etapě Hospodářské a měnové unie. Jde o právní zakotvení Paktu stability a růstu (viz kap. 1, Pakt stability a růstu) |
Přípravu na zavedení jednotné měny provázely poměrné obsáhlé a finančně náročné přípravy sektoru finančních služeb, zejména bank, protože zejména pro ně znamenalo zavedení pouze bezhotovostního eura poměrně dlouhou paralelní existenci dvou měn na národní úrovni.