Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů
Již delší dobu trvá v České republice zájem drobných investorů o korporátní (podnikové) dluhopisy. Česká národní banka proto přišla v roce 2017 s desaterem zásad, které by měl zohlednit každý, kdo investici do korporátních dluhopisů zvažuje. Na začátku roku 2025 ČNB uveřejňuje jeho aktualizovanou verzi s cílem připomenout základní zásady rozumného investování se zaměřením právě na korporátní dluhopisy.
Co je to dluhopis?
Dluhopis je cenný papír, prostřednictvím kterého si firmy (korporátní dluhopis) nebo vlády (státní dluhopis) půjčují od investorů peníze. Zapůjčenou částku (jistinu) investorům po předem stanovené době vrátí, přičemž do té doby jim zpravidla vyplácí dohodnuté úroky (ve formě tzv. kupónů).
Když investujete do dluhopisu, půjčujete tedy peníze tomu, kdo ho vydal.
Každá finanční transakce či investice by měla být uskutečněna po zralé úvaze, a to pouze tehdy, pokud investor porozuměl všem rizikům, která s sebou transakce či investice přináší, a je ochoten je akceptovat.
„Nevkládejte všechna vejce do jednoho košíku“ – tj. omezte riziko vytvořením diverzifikovaného portfolia. Investor by rozhodně neměl vložit všechny své prostředky či jejich převážnou většinu do jedné investice a ani do investice jednoho typu.
Investor by měl být velmi obezřetný zvláště v případech, jeví-li se nabídka na první pohled velice výhodně, například pokud je nabízen dluhopis s velmi vysokým výnosem. Ale ani nízký výnos není garancí bezpečnosti.
Prodejem dluhopisů financuje emitent svou podnikatelskou činnost. Je-li zjevné, že emitent hodlá získat finanční prostředky prodejem vysoko úročených dluhopisů, zatímco jiné podnikatelské subjekty využívají mnohem levnější financování (například bankovní úvěry), je s největší pravděpodobností riziko budoucích finančních potíží emitenta přinejmenším zvýšené, což by měl investor při svém rozhodování zohlednit.
Investice do korporátních dluhopisů není pojištěna. V případě nesplacení jistiny či úroků (kupónů) se nelze obracet na Garanční systém finančního trhu. Investor nákupem dluhopisů získává právo, aby mu emitent dluhopisů splatil jistinu spolu s dohodnutými úroky (kupóny). Investor tedy dobrovolně přijímá pozici věřitele, zatímco emitent dluhopisů se stává jeho dlužníkem.
Před nákupem korporátních dluhopisů je nutné se seznámit s jejich emisními podmínkami, které má každý dluhopis, a v případě rozsáhlejších emisí s větším počtem investorů i s prospektem – tyto dokumenty mohou obsahovat ustanovení zvyšující rizikovost příslušných dluhopisů (například že pohledávky držitelů dluhopisů budou v případě úpadku emitenta uspokojeny až jako poslední) anebo snižující jejich na první pohled atraktivní výnosnost (například právo emitenta dluhopisy splatit předčasně či nevyplatit v určitých stanovených případech pravidelnou platbu kupónu). Další informace obsahují internetové stránky emitenta a také obchodní nebo insolvenční rejstřík (externí odkaz).
Informace, že ČNB schválila prospekt k veřejné nabídce dluhopisů, znamená pouze to, že ČNB ověřila, zda prospekt splňuje všechny stanovené náležitosti, a poskytuje tak investorům dostatek informací pro jejich vlastní posouzení a investiční rozhodnutí. U tzv. soukromých emisí dluhopisů (tj. emisí, u nichž je počet investorů omezen na 150) a u veřejných „podlimitních“ emisí dluhopisů (do objemu 1 mil. EUR či jejich ekvivalentu v Kč) ČNB prospekt cenného papíru neschvaluje (pokud o to emitent nepožádá dobrovolně). V případě žádného korporátního dluhopisu ale ČNB nezaručuje splacení dluhopisu ani návratnost investice! Případné zmínky o schválení prospektu či jiné roli ČNB bývají někdy zneužívány k vyvolání zdání vyšší bezpečnosti dluhopisu.
Vydávání, stejně jako splacení jistiny (jmenovité hodnoty) či vyplácení výnosů dluhopisů probíhá podle emisních podmínek, občanského zákoníku a zákona o dluhopisech, a to zcela mimo dohled ČNB. V kompetenci ČNB není ani vymáhání splacení dluhopisů či výnosů z nich.
ČNB není ze zákona oprávněna při emisi dluhopisů prověřovat bonitu jejich emitenta. Pravděpodobnost, že dlužník své závazky splatí, posuzují mj. nezávislé ratingové agentury, které na základě podrobné analýzy rizikovosti dlužníka stanoví tzv. rating, jenž vyjadřuje pravděpodobnost, že dlužník své závazky řádně a včas splatí. Není-li rating dlužníka k dispozici (emitenti vysoce úročených korporátních dluhopisů obvykle žádný rating stanoven nemají), zjistěte si sami co nejvíce informací o jeho bonitě, protože na ní závisí návratnost vašich finančních prostředků.
V obchodním rejstříku by měly být k dispozici historické finanční výkazy k posouzení dosavadních finančních výsledků emitenta, zejména jeho tržeb a ziskovosti (případná skutečnost, že se jedná o společnost bez historie, míru rizika zpravidla zvyšuje).
Při rozhodování se ale nespoléhejte pouze na doporučení poradce, který může být k prodeji dluhopisů motivován provizí, a vycházejte i z vlastního úsudku a analýzy dostupných informací. Buďte obzvlášť obezřetní, pokud sledujete rady finančních influencerů (finfluencerů)! Podobně buďte obezřetní, pokud nabídku dluhopisů činí přímo jejich emitent, např. prostřednictvím svých pracovníků. Na přímé nabízení se nevztahují pravidla jednání se zákazníky, která musejí při prodeji dluhopisů dodržovat osoby s povolením ČNB (banky, obchodníci s cennými papíry, případně investiční zprostředkovatelé).
Je nutné si uvědomit i to, že pokud se emitent dluhopisů dostane do finančních problémů, může dojít nejen k nevyplacení kupónů (výnosů), ale i k nesplacení investované částky (jistiny).
Před učiněním investičního rozhodnutí vždy pečlivě zvažte, zda máte dostatek informací, abyste vhodnost investice mohli kvalifikovaně posoudit. Pokud se domníváte, že ano, vyhodnoťte si, zda je investice konkrétně pro vás a vaši osobní finanční situaci vhodná.
Mějte na paměti, že ve většině případů nejsou korporátní dluhopisy veřejně obchodované, což může výrazně omezit jejich likviditu (snadnou převoditelnost na peníze). Pokud budete potřebovat vložené prostředky před datem splatnosti, nemusí být snadné či vůbec možné dluhopisy prodat za odpovídající cenu. Není totiž povinností emitenta splatit dluhopisy před datem splatnosti. Investice do korporátních dluhopisů proto není srovnatelná s vklady na běžných účtech, které umožňují kdykoli disponovat prostředky bez omezení. Dluhopisy však při dodržení ostatních zásad v tomto desateru mohou kompenzovat nižší likviditu a vyšší riziko potenciálem vyššího výnosu.