Investiční pozice – komentář

k 31. 12. 2024

Spolu s výsledky investiční pozice a zahraničního dluhu za čtvrté čtvrtletí 2024 jsou zveřejněny aktualizované údaje za první až třetí čtvrtletí roku 2024 a všechna čtvrtletí roku 2023. Revidované údaje zohledňují především zpřesněné údaje ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů včetně ročního výběrového šetření přímých zahraničních investic v tuzemsku a přímých tuzemských investic v zahraničí.

xxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2024 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) mezičtvrtletně snížil o 228,7 mld. Kč na 575,5 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 529 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 7,2 %. Stav hrubého zahraničního dluhu rezidentů České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 5271 mld. Kč (tj. 65,8 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav hrubého zahraničního dluhu vyšší o 460,4 mld. Kč. Stav čistého zahraničního dluhu rezidentů České republiky  činil na konci čtvrtého čtvrtletí -857,1 mld. Kč. Zahraniční dluh na čisté bázi je rozdílem stavů dluhových zahraničních pasiv a aktiv, znaménko minus tedy znamená, že rezidenti České republiky se vůči zahraničí nacházeli v čisté věřitelské pozici (10,7 % HDP).

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 422,1 mld. Kč na 9765 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 1228,1 mld. Kč.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 79 mld. Kč a zaujímají 44 % celkových aktiv. Rozhodující měrou se na tomto vývoji podílel nárůst stavu rezervních a ostatních aktiv ČNB, který činil 68,5 mld. Kč. Podíl rezervních a ostatních aktiv ČNB zaujímá na celkových aktivech investiční pozice 36,4 %.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) ve čtvrtém čtvrtletí narostl o 34,7 mld. Kč v důsledku navýšení dlouhodobých poskytnutých půjček a podíl aktiv sektoru vládních institucí na celkových aktivech tvoří 1,2 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 233,5 mld. Kč a to především v důsledku nárůstu stavu poskytnutých krátkodobých obchodních úvěrů a záloh u podniků nespojených s přímou investicí o 88,3 mld. Kč. Významným faktorem bylo také navyšování podílu tuzemských vlastníků v zahraničních dceřiných firmách o 39,8 mld. Kč a zvýšení stavu krátkodobých mezipodnikových půjček poskytnutých dceřiným zahraničním podnikům o 64,6 mld. Kč. Zahraniční aktiva ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 39,1 %.

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila o 78,9 mld. Kč především v důsledku nákupů majetkových podílů a dluhopisů tuzemskými nebankovními investory. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 14,2 %.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve čtvrtém čtvrtletí o 4 mld. Kč a zaujímá 1,6 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 193,3 mld. Kč na 10340,5 mld. Kč ke konci prosince 2024. V meziročním srovnání jsou pasiva o 699,1 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice

(v mld.Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 86,4 mld. Kč a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,3 %. Zahraniční investoři navyšovali svůj podíl v tuzemských dceřiných společnostech a současně tuzemské společnosti čerpaly úvěry od zahraničních sesterských a dceřiných společností.

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující nákupy tuzemských krátkodobých bankovních dluhových cenných papírů nerezidenty. Výsledný stav závazků se navýšil o 150,2 mld. Kč a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 16,9 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů narostl ve čtvrtém čtvrtletí o 14,1 mld. Kč a činí 1,8 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 92,9 mld. Kč a činí 5271 mld. Kč ke konci prosince 2024. V meziročním srovnání je jeho stav o 460,4 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,3 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný růst  stavu zadluženosti u bankovního sektoru (včetně ČNB) a ostatních sektorů, snižovalo se naopak zadlužení sektoru vládních institucí.

U bankovního sektoru vč. ČNB byla určující pro zvýšení zadluženosti rostoucí poptávka po bankovních dluhopisech ze strany nerezidentů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 37,8 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů zaujímá 46,3 % celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků narostl především v důsledku čerpání dlouhodobých půjček tuzemskými podniky ze zahraničí a v menší míře i formou nákupů dluhopisů zahraničními investory.

Zahraniční dluh sektoru vládních institucí se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 38,1 mld. Kč, především v důsledku prodejů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 15,9 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od dceřiných podniků (v souhrnu 52,1 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,2 %. Zbývající část (22,8 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2024 činí na rok 2025 369,8 mld. Kč (z toho jistina 311,2 mld. Kč a úroky 58,6 mld. Kč). Na rok 2026 je pak celkově plánováno uhradit (včetně úroků) 485,6 mld. Kč a na další roky celkově 2110,6 mld. Kč.

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)