Komentář ke statistice finančních účtů

za 4. čtvrtletí 2024

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla o 1,3 %, což naznačuje mezičtvrtletní zpomalení tempa růstu. Přírůstek v meziročním vyjádření (7,7 %) se pohyboval slabě pod úrovní minulého čtvrtletí. Celkovou hodnotu finančních aktiv pozitivně ovlivnilo jejich přecenění v rozsahu 369,9 mld. Kč. Vlivem transakcí hodnota finančních aktiv vzrostla o dalších 220,7 mld. Kč. Stejným směrem působil i vývoj ostatních změn (92,7 mld. Kč). Aktuální finanční situaci částečně poznamenala v závěru roku provedená optimalizace struktury bilancí obchodních bank ve spojitosti s platnými regulatorními požadavky. Na růstu finančních aktiv se v různé míře podílely všechny ekonomické sektory mimo sektor vládních institucí. Objemově největší nárůst vykázal sektor domácností, s mírným odstupem následovaly sektory nefinančních podniků a nerezidentů. Za nízkým příspěvkem sektoru finančních institucí stál významný pokles finančních aktiv v segmentu obchodních bank. Snížení hodnoty finančních aktiv sektoru vládních institucí bylo taženo jejich mimořádným snížením u subsektoru Místní vládní instituce. Na straně závazků dominoval sektor nerezidentů, který se značným odstupem následovaly sektory nefinančních podniků a finančních institucí. Příspěvek domácností se pohyboval zhruba na úrovni minulého čtvrtletí. Marginální přírůstek závazků zaznamenal sektor vládních institucí.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím vyšší. Největší změnu zaznamenaly vklady, jejichž podíl mezičtvrtletně poklesl o 1,1 procentního bodu (p. b.). Zároveň se změny v jejich struktuře odrazily v nejmarkantnější změně podílů dílčích finančních instrumentů (převoditelné vklady 0,9 p. b., ostatní vklady -1,9 p. b.). Pozorované přesuny však svým rozsahem nevybočují z úrovně dlouhodobě sledovaných mezičtvrtletních změn typických pro poslední čtvrtletí roku. Zvýšil se podíl akcií a ostatních účastí (0,4 p. b.), krátkodobých dluhových cenných papírů a dlouhodobých půjček. Z hlediska sektorové struktury se na obou stranách finanční rozvahy snížil podíl finančních institucí. Na straně finančních aktiv ve prospěch sektoru nefinančních podniků a domácností. Na závazcích vůči navýšení podílu nerezidentů.

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla přitom míra navýšení čistých finančních aktiv podstatně vyšší. Svoji čistou finanční pozici zlepšil také sektor nefinančních podniků. Naopak ostatní ekonomické sektory svoji čistou finanční pozici zhoršily. Po dočasném zlepšení v minulém čtvrtletí svá záporná čistá finanční aktiva opět navýšil sektor finančních institucí. Již druhé čtvrtletí v řadě rostou také záporná čistá finanční aktiva sektoru vládních institucí. Čistou věřitelskou pozici výrazně oslabil sektor nerezidentů.

Nefinanční podniky

Zvýšení tempa růstu finančních aktiv (z 1,4 % na 2,2 %), doprovázené mírným snížením tempa růstu závazků (na 0,7 %) vedlo ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Hodnota záporných čistých finančních aktiv poklesla o 1,2 % vlivem kladného salda finančních transakcí, které zčásti tlumilo záporné saldo přecenění finančních instrumentů. 

Vývoj finančních aktiv ovlivnil zejména nárůst převoditelných vkladů uložených u obchodních bank v menším rozsahu také v zahraničí. Pokračoval silný transakční růst obchodních úvěrů poskytnutých do zahraničí, který je patrný již čtvrté čtvrtletí v řadě. Také hodnotu nekotovaných akcií pozitivně ovlivnily transakce. Růst finančních aktiv tlumil pokles hodnoty ostatních vkladů akumulovaných u obchodních bank. Za snížením hodnoty krátkodobých půjček stál pokles půjček poskytnutých uvnitř sektoru, který zčásti korigoval růst půjček poskytnutých nerezidentům. Netransakční změny v podobě ostatních změn vedly k poklesu hodnoty ostatních účastí. Na straně závazků objemově největší přírůstek vykázaly dlouhodobé půjčky, vlivem navýšení půjček čerpaných ze zahraničí. Výlučně přecenění vedlo ke zvýšení hodnoty kotovaných akcií. Oproti tomu transakce stály za růstem hodnoty ostatních účastí. Negativně stranu závazků ovlivnil pokles krátkodobých půjček poskytnutých uvnitř sektoru, který jen částečně kompenzoval růst půjček čerpaných ze zahraničí. Významný pokles zaznamenala dále hodnota obchodních úvěrů poskytnutých nerezidenty.

Z hlediska struktury finančních rozvahy došlo na straně finančních aktiv k růstu podílu převoditelných vkladů (o 2,0 p. b.) a ostatních pohledávek na úkor půjček a ostatních vkladů. V případě závazků se největší změny projevily ve struktuře půjček, kde došlo k poklesu krátkodobých půjček o 0,5 p. b., při růstu dlouhodobých půjček o 0,4 p. b.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Tempo růstu finančních aktiv i závazků se ve srovnání s minulým čtvrtletím snížilo (0,2 %, resp. 0,5 %). Čistá finanční pozice sektoru se zhoršila. Za růstem záporných čistých finančních aktiv (5,0 %) stálo prakticky stejnou měrou záporné saldo transakcí a přecenění.

Růst finančních aktiv ovlivnilo transakční navýšení dlouhodobých dluhových cenných papírů. Jednalo se o zahraniční dluhopisy v menší míře i dluhopisy vládních institucí. Dále vzrostla hodnota dlouhodobých půjček. Nárůst hodnoty kotovaných akcií ovlivnily zejména netransakční vlivy v podobě ostatních změn a přecenění. Přecenění stálo i za růstem hodnoty ostatních účastí. Již třetí čtvrtletí v řadě je patrný také vysoký transakční nárůst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Naopak podstatný pokles zaznamenaly ostatní vklady. Na straně závazků došlo k navýšení krátkodobých dluhových cenných papírů v držbě nerezidentů. V důsledku přecenění se zvýšila hodnota nekotovaných akcií. Pokračoval transakční nárůst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů a převoditelných vkladů.  Růst závazků tlumil pokles ostatních vkladů.

Z pohledu subsektorů zlepšení své čisté finanční pozice dosáhla centrální banka vlivem výrazného předstihu růstu finančních aktiv před závazky. Stranu finančních aktiv významně ovlivnil transakční nárůst zahraničních dluhových cenných papírů. Vyšší tempo růstu finančních aktiv než závazků stálo za zlepšením čisté finanční pozice subsektoru Pojišťovací instituce. Ostatní finanční subsektory svoji čistou finanční pozici zhoršily. Objemově vyšší pokles finančních aktiv než závazků stál za navýšením záporných čistých finančních aktiv subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Vyšší tempo růstu závazků než finančních aktiv vedlo k dalšímu zhoršení čisté finanční pozice subsektoru Kaptivní finanční instituce. Objemově větší navýšení závazků než finančních aktiv se projevilo ve zhoršení čisté finanční pozice subsektorů Pomocné finanční instituce, Fondy kolektivního investování, Ostatní finanční zprostředkovatelé a Penzijní fondy.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Mírný růst závazků doprovázený poklesem finančních aktiv (0,3 %, resp. -1,1 %) vedl ke zhoršení čisté finanční pozice sektoru. Hodnota záporných čistých finančních aktiv mezičtvrtletně vzrostla o 3,7 % vlivem záporného salda finančních transakcí, které zčásti korigovalo kladné přecenění finančních instrumentů. Zhoršení čisté finanční pozice vykázaly subsektory Místní vládní instituce a Fondy sociálního zabezpečení.

Vývoj finančních aktiv ovlivnil zejména pokles ostatních vkladů uložených u obchodních bank. V podstatně menším rozsahu klesla hodnota ostatních účastí a to jak vlivem přecenění, tak záporných transakcí. Snížení hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů odráželo transakční pokles dluhopisů obchodních bank. Konečně transakce negativně ovlivnily i hodnotu ostatních pohledávek. Oproti tomu došlo k navýšení převoditelných vkladů uložených u centrální banky. Za růstem dlouhodobých půjček stály ze dvou třetin půjčky poskytnuté nerezidentům, zbytek tvořily půjčky poskytnuté uvnitř sektoru. Výlučně přeceněním stoupla hodnota kotovaných akcií. Stranu závazků ovlivnil růst převoditelných vkladů poskytnutých jak uvnitř sektoru, tak nefinančními podniky. Dále vzrostla hodnota dlouhodobých půjček. Růst závazků tlumil transakční pokles krátkodobých dluhových cenných papírů v držbě nerezidentů a obchodních bank. V menší míře poklesla také hodnota dlouhodobých dluhových cenných papírů a ostatních závazků.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

Vyšší mezičtvrtletní růst finančních aktiv než závazků (2,4 % resp., 1,4 %) vedl ke zlepšení celkové finanční pozice. Čistá finanční aktiva sektoru se mezičtvrtletně zvýšila o 2,7 % vlivem kladného salda ostatních změn a transakcí, v menší míře také přecenění.

Hodnotu finančních aktiv ovlivnil zejména nárůst nekotovaných akcií. Z poloviny se na tomto přírůstku podílely ostatní změny spočívající ve změně sektorové klasifikace. Podstatnou roli hrálo také přecenění (zvýšení vlastního jmění v účetní hodnotě). Oproti tomu transakce měly pouze marginální vliv. Dále významně vzrostla hodnota převoditelných vkladů uložených u obchodních bank. Pokračoval růst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů, a to především díky transakcím, které tvořily 65 procent přírůstku jejich hodnoty. Investice přitom směřovaly do domácích i zahraničních fondů. Přecenění stálo za navýšením hodnoty ostatních účastí. Růst finančních aktiv redukoval pokles ostatních vkladů vykázaný již třetí čtvrtletí v řadě. Aktuálně tvoří ostatní vklady 23 procent z celkových vkladů domácností. Záporné přecenění vedlo k poklesu hodnoty kotovaných akcií. Stranu závazků opět určoval růst půjček (1,6 %), které představují její klíčovou položku. Dominantním subjektem z hlediska poskytování půjček (s podílem takřka 97 procent) zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Objem jimi poskytnutých půjček mezičtvrtletně vzrostl o 1,7 %. Struktura půjček, s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 procent), zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Zrychlení tempa růstu závazků z 2,8 % na 4,4 % při praktické stagnaci tempa růstu finančních aktiv (2,1 %) se projevilo výrazným zhoršením čisté věřitelské finanční pozice. Čistá finanční aktiva mezičtvrtletně poklesla o 29,1 %. Víceméně stejným dílem se na tomto stavu podílelo záporné saldo ostatních změn, přecenění i transakce.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly nejvyšší přírůstek hodnoty krátkodobé dluhové cenné papíry, vlivem zvýšených nákupů tuzemských bankovních dluhopisů nerezidenty. Z dlouhodobého hlediska nebývalý nárůst hodnoty vykázaly půjčky. V rozhodující míře se jednalo o půjčky čerpané tuzemskými nefinančními podniky ze zahraničí. Za zmínku stojí navýšení dlouhodobých půjček vládních institucí. Značný transakční nárůst hodnoty vykázaly akcie a ostatní účasti. Růst finančních aktiv korigoval pokles ostatních vkladů uložených nerezidenty jak u obchodních bank, tak centrální banky. Snížila se také hodnota obchodních úvěrů poskytnutých tuzemským nefinančním podnikům. Za poklesem dlouhodobých dluhových cenných papírů stálo záporné přecenění dluhopisů vládních institucí.

V případě závazků pokračoval růst obchodních úvěrů poskytnutých zahraničním nefinančním podnikům, který s rostoucí tendencí můžeme pozorovat již čtvrté čtvrtletí v řadě. V důsledku ostatních změn a transakcí se navýšila hodnota akcií a ostatních účastí. Transakční nárůst zahraničních dluhových cenných papírů v držbě centrální banky zvedl hodnotu instrumentu dluhové cenné papíry. Dále vzrostla hodnota půjček nefinančních podniků a vládních institucí. Došlo také k navýšení převoditelných vkladů uložených v zahraničí nefinančními podniky a centrální bankou. Ostatní změny a transakce pozitivně ovlivnily hodnotu akcií a podílových listů investičních fondů. Oproti tomu poklesla hodnota ostatních vkladů uložených v zahraničí centrální bankou.

Z hlediska struktury finančních instrumentů došlo na aktivní straně rozvahy k navýšení podílů krátkodobých dluhových cenných papírů a půjček proti ostatním vkladům a obchodním úvěrům. Na závazcích byl pokles podílu ostatních vkladů kompenzován navýšením obchodních úvěrů a půjček.

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)