Komentář ke statistice finančních účtů
za 2. čtvrtletí 2024
Celková situace
Spolu s výsledky k 30. 6. 2024 jsou publikovány revidované čtvrtletní finanční účty České republiky od roku 2016 do současnosti. Jedná se o pravidelnou revizi dat (tzv. benchmark revision), kterou provádí země Evropské unie každých pět let. Tato revize je koordinovaná Eurostatem a Evropskou centrální bankou. Důvodem revize delšího období jsou především změny ve zdrojích dat, zavedení propočtů nových veličin a zpřesnění dílčích odhadů. Klíčovou prioritou při realizaci benchmarkové revize je maximální sladění dat čtvrtletních finančních účtů s národními účty ČSÚ a statistikou platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí.
Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 2. čtvrtletí 2024 vzrostla o 0,9 %. V meziročním vyjádření došlo k navýšení o 7,7 %. Celkovou hodnotu finančních aktiv pozitivně ovlivnily realizované transakce v rozsahu 389,1 mld. Kč. Vlivem přecenění hodnota finančních aktiv vzrostla o dalších 68,2 mld. Kč. Stejným směrem působil i vývoj ostatních změn (28,6 mld. Kč). Na růstu finančních aktiv se podílely v různé míře všechny ekonomické sektory mimo sektor nerezidentů, jehož přírůstky finančních aktiv i závazků těsně kolísaly kolem nulové hodnoty. Nejvyšší přírůstek finančních aktiv vykázal sektor domácností. Druhý v pořadí byl sektor finančních institucí, jehož příspěvek byl však objemově o 40 procent nižší. Následovaly sektory vládních institucí a nefinančních podniků. Na straně závazků nejvyšší růst vykázaly sektory nefinančních podniků a finančních institucí, které se podílely z takřka 90 procent na jeho aktuálním růstu. Příspěvek sektoru domácností se ve srovnání s minulým čtvrtletím mírně zvýšil, má však nadále jen okrajový význam. Také příspěvek sektoru vládních institucí se pohybuje již druhé čtvrtletí v řadě na relativně nízkých hodnotách.
Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích byly ve srovnání s minulým čtvrtletím méně výrazné. Přestože podíl celkových vkladů mezičtvrtletně jen nepatrně vzrostl (0,1 p. b.), pohyby v jejich struktuře se odrazily v nejmarkantnější změně podílů dílčích finančních instrumentů (převoditelné vklady 0,5 p. b., ostatní vklady -0,4 p. b.). Dále došlo k navýšení podílu účastí (0,3 p. b.) na úkor dlouhodobých dluhových cenných papírů a finančních derivátů. Podíly ostatních finančních instrumentů zůstávají prakticky na úrovni minulého čtvrtletí. Také z hlediska sektorové struktury nejsou patrné podstatné změny. Na obou stranách finanční rozvahy poklesl podíl nerezidentů o 0,2 p. b. Na straně finančních aktiv vzrostl podíl domácností o 0,2 p. b. Pohyby u ostatních ekonomických sektorů oscilovaly kolem nulových hodnot.
Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)
Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)
Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Ve srovnání s minulým čtvrtletím byla ovšem míra navýšení čistých finančních aktiv nižší. Zlepšení čisté finanční pozice vykázal také sektor vládních institucí, a to výlučně díky vývoji v subsektoru Místní vládní instituce. Po čtyřech čtvrtletích výrazných poklesů čistých finančních aktiv se mírně zlepšila také čistá pozice sektoru nerezidentů. Oproti tomu se zvýšila čistá dlužnická pozice sektoru nefinančních podniků a v menší míře také sektoru finančních institucí.
Nefinanční podniky
Podstatné snížení tempa růstu finančních aktiv (ze 4,4 % na 0,7 %) doprovázené jen mírným poklesem na straně závazků (1,4 %) se projevilo zhoršením čisté finanční pozice sektoru. Hodnota záporných čistých finančních aktiv vzrostla o 2,3 % zejména vlivem záporného salda tržního přecenění. Marginální vliv mělo kladné saldo finančních transakcí a ostatních změn.
Vývoj finančních aktiv ovlivnil zejména značný nárůst krátkodobých půjček. Jednalo se takřka výlučně o půjčky poskytnuté uvnitř sektoru. Za nárůstem hodnoty ostatních účastí stály ostatní změny spočívající ve změně zatřídění finančního instrumentu (přesun z nekotovaných akcií). Vzrostla hodnota převoditelných vkladů uložených zvláště u nerezidentů, v menší míře také u obchodních bank. Transakční navýšení dlouhodobých dluhových cenných papírů se týkalo především nákupu emisí nefinančních podniků. Růst finančních aktiv tlumil pokles hodnoty finančních derivátů odrážející jak transakční pokles, tak záporné přecenění jejich hodnoty. Hlavně pokles mezisektorových půjček vedl ke snížení dlouhodobých půjček. Pokles hodnoty nekotovaných akcií odrážel realizované ostatní změny (přesun do ostatních účastí). Transakční pokles hodnoty vykázaly dále ostatní vklady uložené u obchodních bank. Stranu závazků ovlivnil nárůst hodnoty nekotovaných akcií a ostatních účastí vlivem jejich kladného přecenění (růst hodnoty vlastního jmění). Dále vzrostla hodnota ostatních závazků a dlouhodobých dluhových cenných papírů. Navýšení krátkodobých půjček odráželo nárůst mezisektorových půjček, které částečně korigoval pokles půjček čerpaných od nerezidentů. Kladné přecenění stálo za růstem hodnoty kotovaných akcií. Růst závazků korigoval pokles dlouhodobých půjček a výlučně transakční pokles finančních derivátů.
Z hlediska struktury finančních rozvahy došlo na straně finančních aktiv k poklesu podílu finančních derivátů, nekotovaných akcií a dlouhodobých půjček ve prospěch krátkodobých půjček a ostatních účastí. V případě závazků byl patrný pokles podílu dlouhodobých půjček proti růstu akcií a ostatních účastí.
Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)
Finanční instituce
Ve srovnání s minulým čtvrtletím byl pohyb finančních aktiv i závazků podstatně mírnější (0,6 %, resp. 1,0 %). Čistá finanční pozice sektoru se po čtyřech čtvrtletích příznivého vývoje aktuálně zhoršila. Růst záporných čistých finančních aktiv (9,0 %) ovlivnilo výhradně záporné saldo finančních transakcí.
Za růstem finančních aktiv stálo navýšení převoditelných vkladů zejména vůči nerezidentům. Dále pokračoval růst dlouhodobých půjček. Transakční nárůst hodnoty zaznamenaly kotované akcie. Oproti tomu za navýšením nekotovaných akcií stálo pouze kladné přecenění jejich hodnoty. Podstatný nárůst hodnoty vykázaly také akcie a podílové listy investičních fondů. Růst finančních aktiv tlumil pokles hodnoty dluhových cenných papírů. Poklesla i hodnota ostatních vkladů konkrétně pak vkladů uložených v zahraničí. Za snížením hodnoty finančních derivátů, stály záporné transakce, které částečně tlumilo kladné přecenění jejich hodnoty. Na závazcích byl patrný růst převoditelných vkladů, které z poloviny tvořily úložky sektoru domácností. Vzrostla hodnota krátkodobých dluhových cenných papírů, primárně v portfoliu sektoru nerezidentů. Pokračoval růst hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Jejich tempo růstu se však ve srovnání s předchozími sedmi čtvrtletími snížilo. Proti růstu závazků působil výrazný pokles ostatních vkladů a v menší míře také ostatních závazků.
Z pohledu subsektorů zlepšily svoji čistou finanční pozici pouze subsektory Kaptivní finanční instituce a v menší míře také Pojišťovací instituce. V případě prvního uvedeného subsektoru za tímto vývojem stál citelný předstih tempa růstu finančních aktiv před závazky. V druhém případě se pak jednalo o vyšší pokles hodnoty závazků než finančních aktiv. Vyšší pokles finančních aktiv než závazků stál za zhoršením čisté finanční situace subsektoru Centrální banka. Předstih růstu závazků před finančními aktivy vedl ke zhoršení záporné čisté finanční pozice subsektorů Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, Fondy kolektivního investování a Ostatní finanční zprostředkovatelé. V případě subsektorů Pomocné finanční instituce a Penzijní fondy jejich čistou finanční pozici ovlivnil růst závazků doprovázený poklesem finančních aktiv.
Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)
Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)
Vládní instituce
Předstih tempa růstu finančních aktiv před závazky (2,7 %, resp. 0,4 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru vládních institucí. Hodnota záporných čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně snížila o 5,2 % takřka výhradně vlivem kladného přecenění. Aktuální vývoj finanční rozvahy sektoru pozitivně ovlivnil pouze subsektor Místní vládní instituce, jehož čistá finanční aktiva mezičtvrtletně vzrostla o 11 %.
Stranu finančních aktiv ovlivnil zejména růst hodnoty převoditelných vkladů. Prakticky ve stejné míře se přitom navýšil objem vkladů alokovaných uvnitř sektoru a vkladů uložených u obchodních bank. Vlivem přecenění se zvýšila hodnota kotovaných akcií. Mírný nárůst vykázaly také ostatní pohledávky. Naopak poklesla hodnota dlouhodobých půjček díky značnému transakčnímu snížení půjček poskytnutých nefinančním podnikům. Vývoj ostatních finančních instrumentů měl ve sledovaném čtvrtletí jen okrajový vliv. V případě závazků byl podstatný nárůst převoditelných vkladů alokovaných uvnitř sektoru. Pokračoval růst obchodních úvěrů a záloh, aktuální přírůstek byl však podstatně nižší ve srovnání s minulým čtvrtletím. Růst závazků tlumil pokles hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů, za kterým stálo zvláště záporné přecenění jejich hodnoty v menší míře i transakční pokles. Zatímco nejvyšší transakční pokles zaznamenal sektor nerezidentů, nejhlubší záporné přecenění vykázal sektor finančních institucí.
Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)
Domácnosti
Čistá finanční aktiva sektoru se mezičtvrtletně zvýšila o 1,9 % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (1,8 %, resp. 1,4 %). Vývoj čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo zejména saldo finanční transakcí, v menší míře také netransakční vlivy v podobě přecenění. Saldo ostatních změn mělo druhořadý význam.
Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst vkladů tažený přírůstkem převoditelných vkladů. Z dlouhodobého hlediska se jednalo o mimořádně výrazný nárůst tohoto segmentu vkladů. Naopak hodnota ostatních vkladů se po 10 čtvrtletích nepřetržitého růstu aktuálně snížila. Opět vzrostla hodnota akcií a podílových listů investičních fondů. Ve srovnání s vývojem v předchozích dvou čtvrtletích byl však mezičtvrtletní přírůstek pouze poloviční. Růst hodnoty určovaly především realizované transakce, působení netransakčních změn mělo podstatně menší význam. Investice znovu směřovaly jak do domácích tak zahraničních fondů. Zatímco za růstem hodnoty nekotovaných akcií stály transakce i kladné přecenění, v případě ostatních účastí se jednalo pouze o kladné přecenění jejich hodnoty. Vývoj závazků ovlivnilo zvýšení tempa růstu půjček, které představují jejich klíčovou položku (ze 1,0 % na 1,6 %). Dominantním subjektem z hlediska poskytování půjček (s podílem takřka 97 procent) zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Jejich přírůstek poskytnutých půjček mezičtvrtletně vzrostl na 1,6 %. Struktura půjček s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 %) zůstala beze změny.
Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)
Nerezidenti
Hodnota finančních aktiv i závazků prakticky stagnovala na úrovni 1. čtvrtletí 2024. Čistá finanční aktiva mírně vzrostla (2,4 %) vlivem protisměrného působeni relativně významného kladného salda přecenění a záporného salda finančních transakcí a ostatních změn.
Vývoj finančních aktiv (0,1 %) pozitivně ovlivnil zejména růst krátkodobých dluhových cenných papírů, za kterým stálo transakční navýšení tuzemských bankovních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Především vlivem kladného přecenění vzrostla hodnota ostatních účastí. Objem transakcí se přitom pohyboval na úrovni minulého čtvrtletí. Pokračoval růst obchodních úvěrů poskytnutých tuzemským nefinančním podnikům, ve srovnání s minulým čtvrtletím však na podstatně nižší úrovni. Růst finančních aktiv tlumil pokles půjček poskytnutých nefinančním podnikům. Za snížením hodnoty ostatních vkladů stál podstatný transakční pokles ostatních vkladů přijatých ze zahraničí centrální bankou. Transakční pokles hodnoty vykázaly také finanční deriváty. Záporné transakce stály i za poklesem hodnoty vládních dlouhodobých dluhových cenných papírů v rukou nerezidentů. Zásadní pro stranu závazků (-0,1 %) byl transakční pokles zahraničních dluhových cenných papírů v držbě centrální banky. Výrazně poklesla také hodnota ostatních vkladů uložených v zahraničí centrální bankou. Zvláště vlivem transakcí se opět snížila hodnota finančních derivátů. Za poklesem nekotovaných akcií stály ostatní změny spočívající v částečném přesunu do ostatních účastí. Pokles závazků tlumil růst převoditelných vkladů uložených centrální bankou v zahraničí. Netransakční růst hodnoty (vlivem výše zmíněných ostatních změn) vykázaly ostatní účasti. Oproti tomu transakční nárůst hodnoty zaznamenaly kotované akcie. Transakce stály i za navýšením hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů.
Z hlediska struktury finančních aktiv se snížil podíl půjček a vkladů ve prospěch ostatních účastí a dluhových cenných papírů. Na závazcích poklesl podíl dluhových cenných papírů a finančních derivátů proti převoditelným vkladům a ostatním účastem.
Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)
