Komentář ke statistice finančních účtů

za 3. čtvrtletí 2024

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 3. čtvrtletí 2024 vzrostla o 1,9 %, což naznačuje mezičtvrtletní zrychlení tempa růstu. Přírůstek v meziročním vyjádření (7,9 %) se pohyboval na úrovni minulého čtvrtletí. Celkovou hodnotu finančních aktiv pozitivně ovlivnily realizované transakce v rozsahu 603,0 mld. Kč. Vlivem přecenění hodnota finančních aktiv vzrostla o dalších 454,0 mld. Kč. Oproti tomu netransakční změny v podobě ostatních změn vedly ke snížení finančních aktiv o 41,0 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se podílely v různé míře všechny ekonomické sektory. Klíčové postavení měl sektor finančních institucí, jehož dynamiku ovlivňoval vývoj v segmentu obchodních bank. Další v pořadí, z hlediska objemu s o polovinu nižším přírůstkem, byl sektor domácností. Následovaly sektory nerezidentů, nefinančních podniků a s jistým odstupem sektor vládních institucí. Také na straně závazků dominoval sektor finančních institucí s klíčovým postavením obchodních bank. Následoval sektor nerezidentů, jehož příspěvek se ve srovnání s minulým čtvrtletím podstatně zvýšil. Výrazné navýšení závazků je patrné také u sektoru vládních institucí. Naopak sektor nefinančních podniků vykázal významné zpomalení tempa růstu závazků. Příspěvek sektoru domácností k růstu celkových závazků zůstává dlouhodobě nevýznamný. 

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích nebyly nijak výrazné. Největší změnu zaznamenaly převoditelné vklady, jejichž relativně vysoký mezičtvrtletní nárůst hodnoty (4,9 %), pokračující již druhé čtvrtletí v řadě, vedl ke zvýšení jejich podílu o 0,3 procentního bodu (p. b.). Stejně jako v minulém čtvrtletí se zvýšil podíl akcií a podílových listů investičních fondů (0,2 p. b.). Oproti tomu poklesl podíl krátkodobých dluhových cenných papírů (-0,2 p. b.). Pohyby ostatních finančních instrumentů oscilovaly kolem ± 0,1 p. b. Také z hlediska sektorové struktury nejsou patrné podstatné změny. Na straně finančních aktiv zůstávají podíly dílčích ekonomických sektorů prakticky na úrovni minulého čtvrtletí. V případě závazků poklesl podíl nefinančních podniků (-0,3 p. b.) zejména ve prospěch vládních institucí.  

Graf 1 – Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 – Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět posílil sektor domácností. Míra navýšení čistých finančních aktiv se pohybovala na úrovni minulého čtvrtletí. Po přechodném oslabení se opět zlepšila čistá finanční pozice sektoru finančních institucí. Naopak ostatní ekonomické sektory svoji čistou finanční pozici zhoršily. Po dočasném zlepšení v minulém čtvrtletí svá záporná čistá finanční aktiva navýšil sektor vládních institucí. Již čtvrté čtvrtletí v řadě dochází k oslabování věřitelské pozice sektoru nerezidentů. Míra tohoto oslabení byla v porovnání s 2. čtvrtletím podstatně vyšší. Pokračoval růst záporných čistých finančních aktiv sektoru nefinančních podniků.

Nefinanční podniky

Hodnota finančních aktiv i závazků se mezičtvrtletně zvýšila o 1,4 %, resp. 1,1 %. Čistá finanční pozice sektoru se zhoršila. Vývoj hodnoty záporných čistých finančních aktiv (0,6 %) ovlivnilo záporné saldo přecenění, které jen mírně korigovalo kladné saldo ostatních změn a finančních transakcí.  

Výlučně vlivem přecenění došlo k navýšení hodnoty nekotovaných akcií na aktivní straně finanční rozvahy. Vzrostla hodnota převoditelných vkladů uložených v zahraničí. Růst finančních aktiv dále podporoval nárůst hodnoty ostatních účastí vyvolaný jak přeceněním, tak navýšením transakcí. Za růstem hodnoty dlouhodobých půjček stál nárůst půjček poskytnutých do zahraničí i půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Transakční navýšení dlouhodobých dluhových cenných papírů se týkalo především nákupu bankovních dluhopisů a zahraničních dluhových cenných papírů. V opačném směru působil pokles krátkodobých půjček, za kterým stálo výrazné snížení půjček uvnitř sektoru, které částečně korigovalo navýšení zahraničních půjček. Stranu závazků ovlivnil nárůst hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů vyvolaný jejich výrazným přeceněním. Přecenění stálo i za růstem hodnoty nekotovaných akcií a ostatních účastí. Vzrostla také hodnota dlouhodobých půjček čerpaných od finančních institucí, zejména segmentu obchodních bank. Růst závazků tlumil pokles krátkodobých půjček vyvolaný redukcí půjček poskytnutých uvnitř sektoru. 

Z hlediska struktury finančních rozvahy došlo na straně finančních aktiv k růstu podílu převoditelných vkladů a nekotovaných akcií (shodně o 0,3 p. b.) na úkor poklesu ostatních pohledávek a krátkodobých půjček. V případě závazků růst podílu dlouhodobých dluhových cenných papírů doprovázel pokles krátkodobých půjček a ostatních závazků.

Graf 3 – Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Předstih tempa růstu finančních aktiv před závazky (2,2 % resp., 1,8 %) vedl ke zlepšení čisté finanční pozice sektoru. Pokles záporných čistých finančních aktiv o 6,7 % odrážel kladné saldo přecenění a v menší míře také transakcí, které částečně korigovalo záporné saldo ostatních změn.

Za růstem finančních aktiv stálo navýšení vkladů zejména vůči nerezidentům. Vlivem přecenění, v menším rozsahu také transakcí vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Růst půjček byl tažen navýšením půjček poskytnutých nefinančním podnikům. Tempo růstu půjček poskytnutých domácnostem se pohybovalo na úrovni minulého čtvrtletí. Výrazné přecenění stálo za růstem hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů. Již druhé čtvrtletí v řadě je možné pozorovat také vysoký transakční nárůst hodnoty akcií a podílových listu investičních fondů. Růst finančních aktiv tlumil transakční pokles krátkodobých dluhových cenných papírů. Pokles transakcí doprovázený záporným přeceněným vedl k dalšímu snížení hodnoty finančních derivátů. Stranu závazků ovlivnil především nárůst hodnoty převoditelných vkladů v menší míře i ostatních vkladů. Růst převoditelných vkladů byl tažen navýšením vkladů nerezidentů a domácností. Za navýšením nekotovaných akcií stálo výlučně rozsáhlé přecenění jejich hodnoty. Naopak především transakce stály za růstem hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Růst závazků tlumil pokles hodnoty finančních derivátů a půjček.  

Z pohledu subsektorů nejvýraznější zlepšení čisté finanční pozice zaznamenala centrální banka díky mírnému poklesu závazků při růstu finančních aktiv. Předstih tempa růstu finančních aktiv před závazky stál za zlepšením finanční pozice subsektorů Ostatní finanční zprostředkovatelé, Fondy kolektivního investování a Pomocné finanční instituce. Růst finančních aktiv doprovázený poklesem závazků vedl ke zlepšení čisté finanční pozice subsektoru Penzijní fondy. Mírný pokles záporných čistých finančních aktiv subsektoru Kaptivní finanční instituce byl výsledkem stagnace hodnoty finančních aktiv doprovázené poklesem závazků. Naopak zhoršení čisté finanční pozice opět vykázal subsektor Ostatní finanční zprostředkovatelé vlivem rychlejšího růstu závazků před finančními aktivy. Pokles finančních aktiv doprovázený růstem závazků vedl ke zvýšení hodnoty záporných čistých finančních aktiv subsektoru Pojišťovací instituce.

Graf 4 – Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 5 – Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Podstatně vyšší mezičtvrtletní růst hodnoty závazků než finančních aktiv (4,1 %, resp. 2,2 %) vedl k navýšení dlužnické pozice sektoru vládních institucí. Hodnota záporných čistých finančních aktiv mezičtvrtletně vzrostla o 9,0 % vlivem záporného salda finančních transakcí i přecenění finančních instrumentů. Zhoršení čisté finanční pozice vykázaly v různé míře všechny tři subsektory.

Stranu finančních aktiv ovlivnil zejména růst hodnoty ostatních vkladů uložených u obchodních bank. Vlivem přecenění se zvýšila hodnota nekotovaných akcií. Mírný nárůst vykázaly také půjčky, především vlivem navýšení krátkodobých půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Růst finančních aktiv tlumil pokles převoditelných vkladů alokovaných uvnitř sektoru. Vývoj ostatních finančních instrumentů měl ve sledovaném čtvrtletí jen okrajový vliv. V případě závazků došlo hlavně k navýšení hodnoty dluhových cenných papírů, a to jak výrazným přeceněním dlouhodobých dluhových cenných papírů, tak navýšením transakcí u obou splatností. Z hlediska struktury držitelů vládních dluhopisů vzrostly investice obchodních bank a nerezidentů. Vývoj půjček odrážel růst dlouhodobých půjček přijatých ze zahraniční, v menším rozsahu i krátkodobých půjček poskytnutých uvnitř sektoru. Růst závazků mírně korigovat pokles převoditelných vkladů akumulovaných uvnitř sektoru.

Graf 6 – Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

(v mld. Kč)

Domácnosti

Mezičtvrtletní tempa růstu finančních aktiv i závazků se pohybovala na úrovni minulého čtvrtletí (1,9 %, resp. 1,5 %). Čistá finanční aktiva se mezičtvrtletně zvýšila o 2,0 % vlivem kladného salda přecenění i finančních transakcí. Saldo ostatních změn mělo druhořadý význam.

Stranu finančních aktiv ovlivnil nárůst převoditelných vkladů. Opět vzrostla hodnota akcií a podílových listů investičních fondů, a to jak díky transakcím, tak kladnému přecenění. Investice přitom směřovaly do domácích i zahraničních fondů. Za růstem hodnoty nekotovaných akcií stály prakticky rovným dílem transakce i přecenění. Nárůst hodnoty ostatních účastí odrážel výlučně jejich přecenění. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles ostatních vkladů, který byl víceméně ve stejném rozsahu patrný i v minulém čtvrtletí. Změny hodnot ostatních finančních instrumentů byly prakticky nevýznamné. Stranu závazků ovlivnil růst půjček (1,7 %), které představují jejich klíčovou položku. Dominantním subjektem z hlediska poskytování půjček (s podílem takřka 97 procent) zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky. Objem jimi poskytnutých půjček mezičtvrtletně vzrostl o 1,7 %. Struktura půjček s rozhodujícím podílem dlouhodobých půjček (98 procent) zůstala beze změny.

Graf 7 – Struktura finančních aktiv a závazků domácností

(v mld. Kč)

Nerezidenti

Ve srovnání s minulým čtvrtletím bylo tempo růstu finančních aktiv i závazků podstatně vyšší. Předstih tempa růstu závazků před finančními aktivy (2,7 %, resp. 1,9 %) pak vedl k významnému snížení hodnoty čistých finančních aktiv. Jejich mezičtvrtletní pokles o 9,2 % ovlivnilo zejména záporné saldo finančních transakcí, v menší míře i záporné saldo přecenění finančních instrumentů. Jen mírně tento vývoj tlumilo kladné saldo ostatních změn.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly nejvyšší přírůstek hodnoty dluhové cenné papíry. V případě krátkodobých dluhových cenných papírů se jednalo především o transakční nárůst vládních dluhopisů v rukou nerezidentů. Za růstem dlouhodobých dluhových cenných papírů stál transakční nárůst držby vládních a bankovních dluhopisů. Po dvou čtvrtletích poklesu se zvýšila hodnota převoditelných vkladů. Pokračoval růst obchodních úvěrů poskytnutých tuzemským nefinančním podnikům. Výlučně vlivem přecenění vzrostla hodnota nekotovaných akcií. Růst finančních aktiv tlumil pokles ostatních vkladů, za kterým stál transakční pokles hodnoty ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami. V prvé řadě záporné přecenění vedlo k poklesu hodnoty ostatních účastí. Klíčový pro stranu závazků byl nárůst vkladů uložených v zahraničí centrální bankou. V případě převoditelných vkladů stojí za zmínku již třetí čtvrtletí v řadě trvající relativně vysoké úložky nefinančních podniků. Pokračoval růst obchodních úvěrů poskytnutých zahraničním nefinančním podnikům. Transakční nárůst hodnoty zaznamenaly kotované i nekotované akcie. Především transakce stály i za navýšením hodnoty akcií a podílových listů investičních fondů. Dále vzrostla hodnota půjček nefinančních podniků. Růst závazků korigoval transakční pokles zahraničních dluhových cenných papírů v držbě centrální banky.

Z hlediska struktury finanční rozvahy byly změny na straně finančních aktiv mírnější. Patrné bylo zvýšení podílu dluhových cenných papírů (1,2 p. b.) na úkor ostatních vkladů a ostatních účastí. Na závazcích se zvýšil podíl vkladů (2,5 p. b.) při poklesu dluhových cenných papírů (-2,8 p. b.).

Graf 8 – Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)