Aleš Michl (Statistika a my 2. 6. 2020)
Jaká data bankovní rada při svém rozhodování používá? Které údaje publikované ČSÚ považujete za nejdůležitější?
Všechna makrodata publikovaná statistickým úřadem jsou důležitá pro zpracování výhledu ekonomického vývoje. A na základě výhledu se pak rozhoduji. Například: ekonomika zpomalovala již před propuknutím současné pandemie. Ukazovala to třeba vámi zveřejněná čísla o vývoji průmyslové výroby v České republice. V meziročním vyjádření s jednou měsíční přestávkou klesala od června 2019. Žádná čísla neukazovala, že třeba sektor dodavatelů v automobilovém průmyslu se dostává z recese. Proto jsem byl v únoru 2020 proti zvýšení sazeb, a když přišly signály o rozšíření onemocnění covid-19 do Česka, pak jsem hned volal po snížení úrokových sazeb.
V bankovní radě máte na starosti mimo jiné oblast statistiky. Jaký vidíte význam této agendy ve vztahu k ostatním rolím centrální banky, a změnil se od Vašeho příchodu do ČNB Váš vztah ke statistice?
Data jsou základem pro dobré rozhodování. Vztah ke statistice? Mám ji ještě raději. Chtěl bych do dvou let mít na webu ČNB super aplikaci statistiky pro veřejnost ve stylu databanky FRED od amerického Fedu v St. Louis.
ČNB v uplynulých letech významně změnila sběr dat a orientuje se na mnohem podrobnější (granulární) data. Jak to přijali respondenti a co byste v této oblasti doporučil ČSÚ, který k podobnému kroku také postupně přistupuje, nyní například v oblasti scanner dat.
Granulární data jsou vlastně mikro data. Maximálně detailní a už dále prakticky nedělitelná data, třeba od bank. Data se takto sbírají už od roku 2007. Ve 2019 se začala sbírat detailní úvěrová data za právnické osoby. Problém s respondenty moc nebyl. Banky vše věděly dopředu, posílají přes systém přímo části svých interních databází. Zpracování dat pak probíhá jednotným algoritmem na straně ČNB. Pak jsou big data – z datových stop klientů. Třeba ta vaše, kdy hromadně vezmete databázi cen nějakého supermarketu.
Situace vyvolaná pandemií Covid-19 ukázala, že by bylo vhodné mít některá data o fungování ekonomiky rychleji. Která data by bylo dobré získat co nejdříve a čemu by jejich dřívější získání pomohlo?
S kolegou Adamem z ČNB jsme v době karantény Česka začali využívat data od společností ČEPS a ČEZ o spotřebě elektřiny jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických dat. Zveřejnili jsme o tom blog 8. dubna 2020, kdy nebyla k dispozici jiná čísla. Nouzový stav byl vyhlášen dvanáctého března, karanténa platila od šestnáctého a Škodovka přerušila výrobu dva dny nato. Vycházelo nám, že očištěná spotřeba elektřiny signalizovala pokles ekonomické aktivity v předposledním březnovém týdnu meziročně o 7% a v posledním o 10,8%. ČSÚ publikoval první data o výkonu ekonomiky odrážející spuštění karantény o měsíc později – sedmého května. Zveřejnili jste, že sezónně očištěná průmyslová produkce v březnu meziročně klesla o 10 %. S oživením ekonomické aktivity budeme podle nás pozorovat oživení spotřeby elektřiny…
Dle mého názoru ale tohle není úkol ČSÚ, to mohou dělat sami jeho klienti. Vy svou práci děláte dobře a soustřeďte se dál na kvalitu. Kdybyste chtěli někdy v budoucnu inovace a já vám mohl teď, s dovolením, mluvit do práce, tak bych se zaměřil na data, která se dají získávat ze satelitů, a vyhodnocoval je umělou inteligencí. Mám na mysli třeba údaje, jak moc jezdí kamiony nakládat zboží do firem či jak jsou plné venkovní sklady. Další mohou být například ceny nemovitostí. Umělá inteligence by se dala využít pro vyhodnocování dat získaných algoritmem, který dokáže projíždět weby s nabídkovými cenami od developerů. To by se porovnalo s katastrem, který obsahuje prodejní ceny. Nevytvoříme společně třeba měsíční index cen nemovitostí z dat z katastru? Nyní publikujete data čtvrtletně a s velkým zpožděním.
K jak velkému propadu české, evropské a světové ekonomiky vlivem koronaviru podle vás dojde a jak dlouho se z této krize budeme vzpamatovávat?
Vím, že nevím. Jak uvažuji, znázorňuje přiložený graf:
Stlačení červené na modrou bylo v Česku potřebné pro to, aby zdravotnictví nezkolabovalo jako v Itálii. Byla to investice do zdraví, první fáze našeho boje. Je to ale „něco za něco“. Platíme šokovým ekonomickým útlumem zobrazeným ve spodní části grafu. Nejde však o recesi, jakou známe z učebnic. Víme, co děláme. Kolega James Bullard z americké centrální banky Fed to nazval obdobím „národní adaptace ekonomiky na pandemii“. Logicky přicházejí strašná ekonomická čísla. Pokud bychom vzali HDP od února do půlky března a srovnali ho s obdobím od druhé půlky března až do konce dubna, mohlo by to být klidně hrubým odhadem minus 50 procent. To ukazuje modrá přerušovaná čára dole v grafu. To se vám, profíkům statistikům, bude zdát hodně, že?
Jaká opatření by měl stát (a také ČNB) přijmout, aby recese byla co nejmenší a dopady na životy obyvatel co nejsnesitelnější?
Dostáváme se do druhé fáze boje. Cílem je, aby nebyla finanční krize. Ze strany ČNB proto přišlo výrazné zlevnění peněz a zasazení se o stabilitu bankovního systému. Vláda by pak měla uvolnit zákazy, otevřít ekonomiku. A peníze, cash, pak musí vláda lidem a podnikatelům doslova rozdat jako kompenzaci. I obcím, musí se stavět. Hospodářská politika může posunout ekonomiku z modré čárkované čáry na zelenou čárkovanou, například z minus 50 procent na minus 30 procent. Zadaří-li se, může to být i minus 10 nebo minus 15.
To je rozptyl, co? Berte to jako úvahu. Po zbytek roku budeme ten šílený propad dohánět. Rok 2020 se z ekonomického hlediska stane rokem ztraceným. Ale, a to je podstatné, pokud se s nemocí naučíme žít, podnikat, adaptujeme se, pak se dostaneme do třetí fáze boje a ta bude růstová.
Které obory a skupiny obyvatelstva budou postiženy nejvíce a kdo naopak na pandemii covid-19 vydělá?
Budu rád, když vydělá zdravotnictví. Když tam budeme směřovat peníze a bude to priorita.
Jaká opatření očekáváte, že přijmou firmy a podnikatelé? Bude se víc propouštět, orientovat na nové trhy, více využívat ICT…?
Očekávám, že přestaneme fňukat a čekat na dobu po Covid-19, a rovnou se adaptujeme na dobu s Covid-19 a jeho případnými mutacemi.
Jak by se na přicházející krizi měli připravit běžní občané? Doporučujete např. někam investovat úspory, šetřit, nebo naopak vzít si hypotéku, koupit si auto…, aby se ekonomika rozhýbala?
V každé krizi pomohlo, když stát, firmy, banky, lidi měli úspory, polštáře na horší časy. Proto třeba nechci záporné sazby, strhávat peníze za to, když někomu zbydou peníze z lepších časů. A nechci ani znásilnění koruny jako ve 2013, respektive snížení kupní síly lidí.
Je jasné, že současná situace bude mít obrovský dopad na veřejné finance. Kam až je podle vás účelné prohloubit státní dluh s cílem omezit nepříznivé následky koronavirové krize?
Pamatujete na náš rozhovor v roce 2015? Říkal jsem, že ekonomové Rogoff a Reinhartová ve své knize ukázali, že většina bankrotů států nastala pod hranicí 60 procent HDP. Smažme tedy veškerá klišé o tom, že když je stát s dluhem pod šedesátkou, je to bezpečné. Proto je třeba perfektně komunikovat, aby země byla důvěryhodná pro domácí banky a zahraniční investory, kteří budou kupovat české dluhopisy. Aby měnová i fiskální politika byla pochopitelná, uvěřitelná ve stylu: Ve fázi 1 jsme investovali do zdraví, proto přišel propad ekonomky. Ve fázi 2 otevíráme ekonomiku a odvracíme finanční krizi, ale na kompenzace se potřebujeme zadlužit. A až ožije poptávka a export, přijdou i lepší ekonomická čísla. Takto snížíme riziko, že nebude o české dluhopisy zájem.
Řada evropských zemí postižených nyní následky COVID-19 měla už před nástupem pandemie obrovské problémy s udržitelností veřejných financí. Jaká je šance se z této situace dostat, aniž by to mělo dramatické následky na celou eurozónu? Může mít tato situace nějaký vliv na naše rozhodování o přijetí eura?
Ty země měly spíš problémy s tím, jak ziskově podnikat a nekupovat si růst na dluh. Kde není podnikání, ani smrt nebere. Píšu o tom v nové knížce Jestřábi a holubice. Veřejné finance „v háji“ jsou pak jen důsledek, nikoliv příčina. O přijetí eura mám v knize také kapitolu a současná situace nic nemění na tom, že euro je pro nás zatím nevýhodné.
Jak hodnotíte daňovou zátěž občanů a firem v ČR? Jaký odhadujete její budoucí vývoj?
No, co na to říci, asi tohle: Buďme rádi za nízké daně, pod průměrem OECD.
Už dlouho se u nás diskutuje o potřebě důchodové reformy. K čemu podle vás povede to, když se tuto reformu nepodaří uskutečnit? Co by mělo být základem takové reformy?
Že si lidi budou sami spořit do jakéhokoliv investičního produktu regulovaného ČNB. Může to být spořicí vklad, fond se zlatem, fond s akciemi… Důležitá je pravidelná investice, třeba soukromý penzijní účet, kam stát nasměruje svou podporu.
ČNB začala letos poprvé v historii nakupovat čínské dluhopisy. Je to podle vás správná investice?
Ano, je správná. Všechno má, samozřejmě, určité riziko. V ČNB máme 130 miliard eur devizových rezerv. Klíčové je tento majetek neprodávat, ale zhodnocovat, investovat. Pak můžeme dlouhodobě inkasovat úroky a dividendy. Někdy bude investičně dobrý rok jako loni, někdy zlý. Ale při správné strategii budeme dlouhodobě vydělávat. A základ správné strategie je diverzifikace. Proto třeba i čínské dluhopisy nebo zelené dluhopisy. Kdyby bylo po mém, tak i věda, výzkum, zdravotnictví… Máme nekonečný investiční horizont. My zemřeme, ale portfolio rezerv ČNB tady zbude našim dětem, pokud se o něj budeme starat.