Zbyněk Drobiš (Investujeme.cz 5.11.2014)
Jaké jsou nejčastější prohřešky obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů a jak jsou postihovány? Na tuto a další otázky odpovídá Tomáš Golda, ředitel odboru kontroly a odborné péče ČNB v rozhovoru pro Investujeme.cz.
Jaká je náplň agendy odboru kontroly a odborné péče v České národní bance?
V sekci dohledu nad finančním trhem zodpovídám za kontrolní činnost ČNB u regulovaných subjektů finančního trhu, a to se zaměřením na dodržování pravidel odborné péče. Z hlediska sektorového se jedná především o kontroly pojišťoven, obchodníků s cennými papíry, finančních zprostředkovatelů, penzijních společností, investičních společností a investičních fondů, ale i platebních institucí, institucí elektronických peněz či směnárníků.
Jak hodnotíte uplynulých několik let z hlediska porušování právních povinností ze strany obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů? Lze hovořit o stoupajícím trendu porušování právních povinností investičními zprostředkovateli a jde pouze o české specifikum, nebo o celoevropský problém?
Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Tuzemský kapitálový trh je specifický oproti ostatním zemím EU, kde kapitálový trh funguje na principu obchodník s cennými papíry – vázaný zástupce, za kterého obchodník s cennými papíry odpovídá. Současná koncepce vymezení práv a povinností investičního zprostředkovatele v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu je národní výjimkou České republiky. Problematiku investičních zprostředkovatelů, jejich postavení a činnosti tak nelze se situací v ostatních státech EU relevantně porovnávat.
V posledních letech jsme však svědky trendu, kdy v důsledku dohledové činnosti ČNB dochází k přesunu aktivit investičních zprostředkovatelů k obchodníkům s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě EU (nejčastěji ve Velké Británii, na Kypru nebo na Slovensku), kteří jsou v České republice oprávněni poskytovat investiční služby bez umístění organizační složky.
V těchto případech je třeba si uvědomit, že ČNB vystupuje pouze v roli tzv. hostitelského orgánu dohledu a nemůže tedy provádět dohled v takovém rozsahu, jako je tomu u tuzemských obchodníků s cennými papíry, a nahrazovat tak dohled spadající do kompetence jiného členského státu. Celkové hodnocení stavu tak zkrátka učinit nelze.
V každém případě je nadále na místě apelovat i na klienty, aby svá investiční rozhodnutí vždy pečlivě zvažovali.
Jaká opatření přijímá Česká národní banka k očištění trhu?
Při výkonu dohledu využívá ČNB veškeré prostředky, které jí zákon umožňuje. Pro účely výkonu kontroly na místě se zaměřuje zejména na identifikaci systémových nedostatků a identifikaci možných problematických subjektů.
Na základě dohledových poznatků a případných kontrolních zjištění pak ČNB může přistoupit k zahájení správního řízení, na jehož konci je zpravidla uložena pokuta nebo nápravné opatření. To je využíváno zejména v případě závažnějších porušení zákonných povinností, případně pochybení systémového charakteru. Zjištění nesystémového pochybení méně závažného charakteru řešíme formou upozornění a výzev k nápravě.
Jakých nejčastějších prohřešků se dopouštějí obchodníci s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatelé?
Nejčastěji se setkáváme s nedostatečně provedenými testy přiměřenosti a vhodnosti, tedy s nedostatečným posouzením toho, zda je investiční služba nebo investiční nástroj pro zákazníka vůbec vhodný. Časté jsou rovněž nedostatky v informacích povinně poskytovaných klientům před uzavřením smlouvy.
Mohl byste čtenářům blíže přiblížit protiprávní jednání churningu a missellingu a uvést konkrétní případy? V jakém rozpětí se pohybují sankce od České národní banky v těchto případech?
Churning představuje nezákonnou a neetickou praktiku spočívající v zadávání nadměrného množství obchodních pokynů na účet zákazníka bez jasné ekonomické strategie. Zásadní motivací pro takovéto obchodování je nastavený způsob odměňování obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů či jejich vázaných zástupců, jejichž provize a poplatky jsou přímo úměrné četnosti obchodování. Pod missellingem si můžeme představit prodej či nabízení investičních nástrojů a produktů, u nichž není splněn test přiměřenosti a vhodnosti.
Z pohledu ČNB představují uvedené praktiky jednání s nejvyšší mírou závažnosti, kdy při zjištění takovéhoto jednání je na místě uložení pokuty spíše v horní polovině zákonného rozpětí a zvážení dalšího trvání povolení uděleného příslušnému obchodníkovi s cennými papíry či registrace investičního zprostředkovatele. Informace ke konkrétním případům churningu či missellingu, kde bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, průběžně zveřejňujeme na webových stránkách ČNB v části Dohled a regulace.
Jaké nekalé praktiky následují za churningem a missellingem a lze přiblížit i nějaký konkrétní případ z nedávné doby?
Netvrdil bych, že churning a misselling představují nejčastější nedostatky, s nimiž se setkáváme. Bezesporu však patří k těm nejzávažnějším. Pokud jde o četnost, nejčastěji se setkáváme s nedostatky v prováděných testech přiměřenosti a vhodnosti, zejména v rozsahu a způsobu získávání informací od klientů a ve struktuře a obsahu informací poskytovaných zákazníkům. Obecně lze pak hovořit o problematice střetu zájmu investičního zprostředkovatele při jednání se zákazníkem. U konkrétních případů bych opět odkázal na web ČNB.
Náhradu škody klienti musí již uplatnit prostřednictvím soudního řízení. Jakým způsobem může tedy poškozeným klientům pomoci Česká národní banka?
ČNB je oprávněna vykonávat dohled pouze v rozsahu stanoveném zákonem. Jako veřejnoprávní orgán není v žádném případě oprávněna zasahovat do soukromoprávních vztahů mezi subjekty finančního trhu a jejich klienty, nebo dokonce rozhodovat jejich spory.
V případě, kdy ČNB zjistí, že činnost obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele není v souladu se zákonem, může mu uložit opatření k nápravě. Cílem takového opatření je eliminace zjištěných pochybení do budoucnosti. V případě správního deliktu pak může ČNB uložit pokutu až do výše 10 milionů Kč.
Nicméně pokud byla činností obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele klientovi způsobena škoda a klient se domáhá její náhrady, je třeba obrátit se přímo na soud. V otázce konkrétního nároku na náhradu škody nemůže ČNB poškozeným klientům nijak pomoci.
Děkuji za rozhovor.