Marek Miler (ihned.cz 12. 8. 2018, rubrika Byznys)
Před směnárnami, které prodávají turistům koruny v nevýhodném kurzu nebo s přemrštěnými poplatky, varují zahraniční návštěvníky prakticky ve všech cizojazyčných průvodcích. Nový zákon o směnárnách navržený Českou národní bankou by měl nekalé praktiky omezit a vnést do směnárenských transakcí větší přehlednost pro zákazníky. V rozhovoru pro HN to řekl člen bankovní rady Tomáš Nidetzký.
Nový zákon, který začne sněmovna projednávat už příští měsíc, má přinést dvě hlavní změny. Zákazník získá právo obchod stornovat a dostat své peníze zpět, bude-li mu směna připadat nevýhodná. Na zrušení obchodu bude mít dvě hodiny. Druhou hlavní změnou bude, že směnárny budou smět mít jen jeden kurzovní lístek, aby nemohly nabídkami pro takzvané VIP klienty mást zákazníky. Výhodnější kurz bude směnárna moci nabízet jen při osobním jednání s klientem, například při větší směňované částce.
Nová pravidla připravila ČNB ve spolupráci s ministerstvy financí a spravedlnosti. "Reagujeme tímto návrhem na fakt, že se situace v oblasti směnáren pořád významně nelepší. Je to také věc reputace ČNB a celé země," říká Nidetzký, v jehož gesci je mimo jiné dohled nad směnárnami. Podle Nidetzkého dostává ČNB stále asi 230 stížností na směnárny ročně, hlavně od zahraničních návštěvníků Prahy.
HN: Jak velký jsou směnárny vlastně problém? Oněch 230 stížností ročně je asi jen část problému…
Ne všichni nespokojení klienti podají oficiální stížnost, takže problém bude určitě širší. Velká část nešvarů se koncentruje především v Praze – z hlavního města k nám přichází asi 90 procent všech stížností.
HN: Je to hlavně od cizinců?
Ano, většina stížností přichází právě od cizinců. Ačkoliv často řešíme úroveň finanční gramotnosti u nás, zdá se, že Češi jsou zrovna v těchto případech vytrénovaní a nepoctivými směnárnami se obrat nenechají.
HN: Čeho se stížnosti klientů směnáren týkají?
Největší část stížností se týká výše směnného kurzu a pak výše poplatků. Výše kurzu je tržní věc, tu nelze regulovat, ale právě proto jsme dali v minulosti klientům možnost, aby si celkovou částku, kterou po směně obdrží, vyčetli z písemné předsmluvní informace. V praxi to však funguje tak, že klient může být třeba ve spěchu a často ani neví, co dostává, protože s tím ze své země nemá zkušenost. Pak si ale transakci v klidu spočítá a zjistí, že dostal málo.
Obrovským nešvarem současnosti je, že existují dva kurzovní lístky, protože směnárny nabízejí ještě takzvané VIP sazby. Z našich kontrolních šetření a ze stížností vyplývá, že je to pro klienty nesrozumitelné. Právě tady dochází k největším omylům. To je pro klienty nepřehledné a marketingově se to zneužívá.
HN: Co jsou tedy hlavní změny, které novela do fungování směnáren přinese?
S ministerstvem financí jsme se dohodli, že nově bude povolen jen jeden kurzovní lístek – to je nejdůležitější změna. Přinese transparentnost. Když někdo do směnárny přijde s větším objemem peněz, může si individuálně vyjednat lepší kurz. Klienta se 100 eury ale nelze mást VIP kurzem. Také se ruší poplatky – ty je nutné nově zakalkulovat už do kurzu. Ruší se i takzvané předsmluvní informace a místo toho se zavádí možnost transakci do dvou hodin od směny zrušit.
Návrh zákona chce snížit problém s nekalými směnárníky
V České republice působí podle dat ČNB asi 1580 směnáren a i přes rozmach platebních karet jejich počet stále mírně roste. Směnárenský byznys, zejména v Praze, získal během let podobně negativní reputaci jako třeba taxikáři.
Před nevýhodnými kurzy, matoucími kurzovními lístky a skrytými poplatky varují cizince všechny hlavní průvodce po Praze a Česku. "Pravidelně varujeme naše čtenáře před tím, aby chodili do soukromých směnáren, hlavně proto, že směnárny mají často mnohem horší kurzy než při výběru lokální měny z bankomatu. Také poplatky jsou vyšší," říká Mark Baker, spoluautor průvodců o Praze od vydavatelů jako Frommer’s, Fodor’s a Lonely Planet.
"Když už někdo chce do směnárny jít, radíme, aby si vyžádal podmínky písemně předem, dříve než skrz okénko podá směnárníkovi peníze. Jakmile jim peníze dáte, už je zpátky nedostanete."
Centrální banka, která má dohled nad směnárnami na starosti, ročně udělí provozovatelům asi pět desítek pokut. Loni byla celková výše pokut více než dva miliony korun, předloni to byl dvojnásobek. Návrh nového zákona, který by měl problémy s nekalými směnárníky snížit, už schválila vláda. Prvním čtení v parlamentu se očekává v září. Vstoupit v platnost by měl někdy příští rok.
HN: Původně ale byla ČNB proti tomu, aby se předsmluvní informace rušily.
ČNB původně skutečně chtěla, aby se povinnost předložit zákazníkovi předsmluvní informace, kterou jsme před pár lety zavedli, nerušila. Někdo tvrdí, že to v praxi nefunguje, ale já zase říkám, že se dá těžko vyhodnotit, zda to funguje, protože neumíme změřit, kolik je klientů, kteří na základě předsmluvní informace směnu odmítli.
Výhoda předsmluvní informace je v tom, že zákazník má možnost dopředu zjistit, kolik za transakci zaplatí. Provádíme desítky kontrol ročně, při kterých se vydáváme za klienty směnáren, za cizince a zjišťujeme, zda směnárny dodržují zákonný postup. A právě za nepředložení předsmluvní informace udělujeme nejvíce pokut.
Věřím ale, že když bude jeden kurzovní lístek a zruší se poplatky, tak vše už bude pro klienta dostatečně transparentní. Bude to trojčlenka. Proto jsme mohli z požadavku uchování předsmluvní informace při jednání s ministerstvem financí ustoupit.
HN: A další změny?
Další změnou je, že nebudou žádné poplatky ani takzvaný vázaný prodej. Často vidíme u směnáren, že sice inzerují "no commission", ale pak transakci podmiňují třeba nákupem mapy za 500 korun.
HN: A co možnost transakci vrátit do dvou hodin? Kolem té dlouho nepanovala shoda.
Vratka je opravdu jen takový záložní padák. Politici to často prezentují jako hlavní změnu, ale tak tomu není. Když za rok uvidíme, že je spousta vratek, tak je to pořád naše prohra. Bude to znamenat, že klienti jsou stále okrádáni, a pořád je tedy něco nejasného. Je to také věc reputace ČNB a celé země. Ale věřím, že téměř žádné vratky nebudou třeba. Uvidíme, jak to bude v praxi fungovat.
HN: Zrušení předsmluvní informace však sníží administrativní zátěž.
Přiznávám, že jsme museli dát pokutu třeba směnárnám, které sice nedaly předsmluvní informace a tím porušily nařízený proces, ale kurz jako takový měly výborný. Pak jsme přišli do směnárny, která dávala klientům jenom 16 korun za euro, ale klienti to podepsali a my jsme s tím nemohli nic dělat. Vše bylo formálně správně, protože zákon výši směnného kurzu nijak nereguluje a klient svým podpisem před směnou de facto stvrdil, že výši kurzu akceptuje.
HN: Jak na směnárny dohlížíte?
Plošně děláme kontroly směnáren po celé České republice. Budeme se teď ale mnohem víc zaměřovat na směnárny, kde jsou problémy a které působí v turisticky exponovaných místech, především v Praze. Tady chceme kontroly posílit.
HN: Jak vysoké pokuty může ČNB směnárnám udělit?
Pokuty nemohou být likvidační, odvíjejí se od obratu firmy a pohybují se v řádu desítek tisíc korun. Pokud jde o opakované porušení zákona, jdeme s pokutami výš. Maximální pokuta stanovená zákonem je pět milionů korun.
HN: Mají směnárny vůbec budoucnost v době, kdy každý má platební kartu a může místní měnu získat v bankomatu?
Je s podivem, že cizinci k získání české měny celkem málo využívají platebních karet. Počet směnáren mírně roste, což je zvláštní trend v době rozvoje moderních platebních služeb a také vzhledem k tomu, že různé průvodce varují cizince hlavně před místními směnárnami a taxikáři. A už téměř vůbec se nechodí směňovat do bank.
Faktem je, že co se týká kurzů a poplatků, tak nejméně výhodné jsou hned po těch "predátorských" směnárnách právě banky. Z tohoto pohledu je pro klienta lepší jít do standardní směnárny.
