Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Jakub Svoboda (Právo 28. 8. 2020 strana 17, rubrika Trhy a ekonomika)
Česká národní banka zvyšovat své rezervy zlata neplánuje. Chce si udržet minimální množství, jež potřebuje pro ražbu mincí tak, aby zásoba nespadla na nulu, a pro případný vstup do eurozóny. Právu to řekl guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
* Cena zlata tento měsíc poprvé v historii překročila hranici 2000 dolarů za trojskou unci a podle analytiků by měla dlouhodobě dál růst. Byl růst ceny žlutého kovu pro ČNB hlavním důvodem pro to, aby v červnu zvýšila zásobu zlata ve svých devizových rezervách o 1,2 tuny na devět tun?
Ne, ČNB není od toho, aby spekulovala na vývoj ceny zlata. Naším primárním cílem bylo, aby nám dál neubývalo, protože chceme pokračovat ve vydávání zlatých pamětních mincí. Zároveň musíme být připraveni na případný budoucí vstup do eurozóny, kdy bude třeba přispět zlatem do kapitálu Evropské centrální banky.
* To ale zatím není na pořadu dne. Měla by podle vás ČR přijmout euro? Koneckonců jsme se k tomu při vstupu do EU zavázali...
Postoj ČNB k otázce přijetí eura je dán jednak tím, že Česká republika má od svého vstupu do EU závazek společnou evropskou měnu přijmout, a současně tím, že rozhodnutí o jejím přijetí, včetně jeho načasování, je plně v rukou vlády. ČNB tudíž přísluší určitá expertní, poradní role, případně servisní role v okamžiku, kdy se politická reprezentace rozhodne učinit kroky směrem ke vstupu do Evropské měnové unie.
* Pojďme zpět ke zlatu. Říkáte, že v otázce složení rezerv nechcete měnit vaši strategii. Podíl zlata na devizových rezervách ČNB tak bude i nadále na rozdíl třeba od německé centrální banky a řady dalších zanedbatelný. Proč?
Zlato nepovažujeme za praktický nástroj pro držení rezerv centrální banky. Je to naopak velmi neefektivní. Zlato vám nic nevynáší, nemá úrok, jsou s ním ohromné transakční náklady. Musíte ho někde skladovat, hlídat atd. Z hlediska výnosnosti je to nezajímavé aktivum pro centrální banku a je do značné míry nelikvidní, protože když ho chcete prodat, tak je to operace minimálně na několik týdnů. Můžete se také dožít situace, kdy máte zlato uložené někde v Londýně a zjistíte, že ho nemůžete použít, protože příslušná vláda řekne, že vaši vládu neuznává a že vlastně nemáte právo si na to zlato sáhnout, viz nedávný případ venezuelské centrální banky.
* Hodláte podíl zlata v rezervách ještě letos navyšovat?
Budeme udržovat minimální zásoby zhruba na úrovni, jaké dosáhly někdy v minulém roce, tedy kolem osmi tun, protože se postupně ztenčovaly vzhledem k používání tohoto kovu na ražbu zlatých mincí. Abychom zásobu neztenčili úplně na nulu, což by nás mohlo omezovat operativně, a abychom se nestali obětí nějakých výkyvů na trhu, tak jsme rozhodli, že tuto zásobu budeme postupně doplňovat tak, aby nám ji ražba dále nesnižovala. Rozhodně se však nevydáváme cestou zásadnějšího navyšování podílu zlata v rámci devizových rezerv. Mezi obyvatelstvem panuje určitý falešný mýtus, který vyvolávají obchodníci se zlatem, udržují ho při životě a média na to ráda naskakují. Ten mýtus zní, že zlato je něco, co má mít každá centrální banka v zásadním rozsahu, protože zlato je tím, co nás jednou zachrání, kdyby bylo nejhůř. Tak to ale není.
* Za spolehlivého uchovatele hodnoty majetku je ale zlato považováno od nepaměti.
Pane redaktore, já myslím, že to není argument. Od 70. let nemáme na této planetě zlatý standard. Byl odpoután definitivně dolar od zlata. Dokonce zlatý standard za první republiky, který tady chvilku byl, nebo ten, který byl v jiných zemích, byl mnohem prozaičtější, než si někdo představuje -tedy že jste přišel do banky se švýcarskými franky a oni vám tam za ně vydali zlato. Máme tzv. fiat peníze, to znamená peníze, které jsou kryty pouze autoritou vydávající instituce. Takto funguje celý svět bez ohledu na to, jestli má někdo v sejfech tisíce tun zlata jako v Rusku nebo v Číně. Není to o tom, že ruský rubl je kryt zlatem. Kdyby to bylo tak krásné, tak by kurz rublu byl někde jinde. Rubl je de facto derivátem ceny ropy, je kryt ropou, protože je kryt výkonem ekonomiky, a výkonem ruské ekonomiky je ropa. Výkonem české ekonomiky je export strojírenských, chemických či elektrotechnických výrobků a prodej nějakých služeb a tím je kryta česká koruna. Je kryta prací, jak říkal pan ministr a guvernér Karel Engliš, prací lidu této země, ničím jiným. To je realita, ve které žijeme.
* A co argumenty, že někteří mají zlata mnohem víc než my?
To je sice pravda, ale oni ho mají proto, že je to většinou shoda okolností. U západoevropských bank je to o tom, že ho měly obrovské zásoby z dob, kdy jejich země byly velké koloniální mocnosti, které mimo jiné nějakým způsobem vázaly svoje měny ke zlatu a měly skutečně plné sejfy zlata. Ale centrální banky také těchto zemí postupně zlato prodávaly, a to i v dobách, kdy ho prodávala ČNB, tedy v 90. letech. V té době zlato prodávaly centrální banky všude na světě. Samozřejmě těm, které měly obrovské zásoby, pořád dost zbývalo. My jsme zase tak obrovské zásoby neměli, takže v našem případě se stav snížil rychle. V jistém momentě se centrální banky dokonce dohodly na koordinaci prodejů, aby příliš nesnižovaly cenu zlata, takže prodeje zpomalily. Pak přišla krize 2008 a v ní logicky banky řekly: přestaneme to prodávat, protože nevíme, co bude. Což je logické. V krizi jde hodnota zlata vždycky nahoru, takže prodávat v době, kdy cena roste nebo kdy tušíte, že poroste, je nesmysl, ale to není případ ČNB. Ta to prodávala v dobách, kdy cena šla dolů, kdy všichni prodávali. Jsou to tedy falešné a naprosto nefér komentáře některých rádoby analytiků, kteří ČNB za prodej zlata v 90. letech kritizují.
* Jaký tedy byl hlavní důvod, že ČNB koncem 90. let prodala přes 50 tun zlata?
ČNB zlato prodávala v době, kdy prodávali všichni a kdy samozřejmě ČNB neměla zdaleka takové devizové rezervy, jaké máme my dnes, a kdy svým způsobem hledala nějakou cestu, jak svoje devizové rezervy navýšit v nějaké likvidní formě, protože měna byla velmi volatilní. Když v roce 1997 přišla velká finanční krize, měli jsme pevný kurz koruny. V době, kdy máte pevný kurz, tak potřebujete mít o to větší devizové rezervy, které jsou pokud možno flexibilní. Také pak byla epizoda, kdy se kurz bránil proti prudkému oslabení, a nakonec se neubránil, protože na to centrální banka tehdy neměla dost velké rezervy. To ale byla úplně jiná situace, a i proto je to naprosté vytrhávání informací z kontextu. Pokud bych se měl vrátit k tomu, proč mají některé jiné centrální banky relativně velké zásoby zlata, tak je to proto, že jeho prodej stoply na začátku krize 2008, jinak by už dnes zlata měly mnohem méně.
* Proč se ho ale ani po letech jinde nezbavují?
V soukromých rozhovorech lze od některých centrálních bankéřů slyšet, že by se zlata popravdě řečeno rádi zbavili, ale doba je taková, že to nelze. Jinde v Evropě tak velké devizové rezervy v poměru k HDP jako my nemají, protože zejména poté, co se třeba stali členy eurozóny, pro ně tak velké rezervy neměly smysl a ani tvořit je takovou cestou, jako jsme to třeba udělali my, nemohli. Takže mají zlata stále relativně hodně. Neustále se nám vracejí nějaké krize, takže zbavovat se ho v takových dobách by svým způsobem nebylo politicky únosné. Potom je tu druhá skupina zemí, což jsou hlavně velké země, které nemají vlastní rezervní měnu, jako jsou Rusko, Turecko a do značné míry samozřejmě Čína, která se sice snaží udělat z juanu rezervní měnu, ale to bude ještě dlouho trvat. Tyto země mj. nechtějí být ve svých rezervách totálně závislé na rezervních měnách zemí, se kterými nemají úplně přátelské strategické vztahy, tedy na dolarech nebo eurech. A proto jim nezbývá nic jiného než to, že alokují významnou část rezerv do zlata, protože věří tomu, že tím budou méně závislé na měnách z velmocí, které emitují rezervní měny. Je to vlastně do značné míry politicky motivované. Existují ale ve světě i země, které žádné zlato nemají, například Kanada. Mají dolary, eura nebo další měny, protože vědí, že si za tyto peníze mohou pořídit to, co potřebují. V ČR ho držíme jen minimální zásobu, kterou potřebujeme pro ražbu mincí a případně pro vstup do eurozóny, abychom s množstvím zlata nedošli úplně na nulu a nebyli vystaveni momentálnímu tržnímu kolísání ceny zlata, pokud bychom ho najednou potřebovali dokoupit.
* Jak vlastně takový nákup zlata probíhá? Od koho ho ČNB v červnu koupila?
Jestli si někdo myslí, že jsme nakoupili 1,2 tuny zlata za jediný den, tak to tak samozřejmě není. My ho už nějakou dobu nakupujeme po menších tranších tak, abychom se vyrovnávali s cenovým vývojem atd. Ve statistikách se to objevilo až v době, kdy jsme fyzicky dodali zlato do ČNB, protože nemá cenu sem vozit každých 50 kg, takže transport se provede z logistických a nákladových důvodů jednorázově za velkou tranši a samozřejmě teprve pak se to objeví v našem účetnictví. ČNB operuje na finančních trzích a existují protistrany, které se specializují na zlato nebo investiční instrumenty, jež zlato zahrnují. Nákupy realizujeme většinou od největších obchodníků se zlatem, kteří se účastní tzv. cenového fixingu zlata v Londýně.