Účast T. Holuba, člena bankovní rady ČNB v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na téma Chudé nebo bohaté Česko.
(ČT 24 23. 2. 2020, pořad Otázky Václava Moravce)
Video (externí odkaz na web ČT)
Václav MORAVEC, moderátor
Inflace za leden vyšla na vyšší úrovni, než se čekalo. Je vidět, že se cenový růst zvyšoval napříč spotřebním košem. Zdražování na jaké jsme nebyli zvyklí. Co vydrží peněženka voliče? Diskuse předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, ekonomky Heleny Horské a člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba.
HYPOTÉKY A BYDLENÍ
Václav MORAVEC, moderátor
Premiéra Andrej Babiše zajímají také hypotéky. Plánuje schůzku s guvernérem Centrální banky Jiřím Rusnokem. Rád by s ním probral podmínky poskytování hypoték. Označil vysoké ceny bytů a drahé nájmy za problém, který je třeba řešit. Banky by měly podle něj být vstřícné vůči lidem. Máte v České národní bance spočítáno nakolik přísnější regule poskytování hypoték, které uplatňujete vůči bankám, stěžují situaci na realitním trhu, respektive činí bydlení nedostupnější, což je podle premiéra chyba?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Máme spočítáno, že objem nových hypoték - takových těch čistě nových hypoték, pokud se odečte refinancování hypoték už z minulosti poskytnutých - v loňském roce klesl oproti rekordnímu roku 2018 o necelých 14 %. Nebyl to tedy žádný dramatický propad. Ten objem nově poskytnutých hypoték je stále v řádu zhruba 170 miliard za rok. Nedošlo tady k žádnému zamrznutí poskytování nových hypotečních úvěrů. My to spíš hodnotíme jako vítané ochlazení trhu, který už se opravdu přehříval a mohl do budoucna vytvářet nějaká rizika pro finanční stabilitu České republiky.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale když premiér Andrej Babiš říká, že jste tím vaším krokem učinili bydlení nedostupné, tak to si nemyslíte, že by hlavně byla na vině Česká národní banka, respektive banky jako takové?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Dostupnost bydlení z našeho pohledu je zejména o té nabídkové straně trhu. To znamená o tom, jestli se staví nebo nastaví dostatek nových bytů. Dostupnost hypoték se spíš týká poptávkové strany. Jestli lidé, kteří si ty existující byty chtějí pořídit, na to seženou financování od komerčních bank. Pokud máme situaci, že nabídka na trhu je nepružná, nestaví se dostatek nových bytů, tak potom nechat nadměrným způsobem růst úvěry na financování bydlení znamená, že se bude nafukovat poptávka. Pak klasický zákon poptávky a nabídky nemůže vést k ničemu jinému než k prudkému zvyšování cen nemovitostí.
Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy, nemyslíte si, že byste po setkání s premiérem jako cntrální banka měnili pravidla zajišťování hypoték?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Tak já bych nerad předjímal schůzku, která proběhne mezi panem premiérem a panem guvernérem, protože nepochybně pan guvernér se velmi rád s panem premiérem Babišem sejde. Předpokládám, že se bude pan guvernér snažit panu premiérovi vysvětlit, že vidíme skutečně to hlavní omezení na straně nabídky. Tam koneckonců vláda sama říká, že chce zrychlit stavební řízení, což by samozřejmě pomohlo. Byť tady řada těch překážek je na úrovni spíš měst a municipalit, nikoliv na úrovni vlády. Takže v tomhle předpokládám, že by mohli pánové najít shodu. Jinak co se týče té naší regulace, tam se budeme panu premiérovi snažit vysvětlit, že jde skutečně o to spíš zamezit tomu, aby do budoucna vznikaly nějaké problémy s finanční stabilitou. Vlastnické bydlení je věc, která není nějaký přirozený nárok každého. Prostě vždycky část populace bude bydlet v nájemním bydlení. Ne vždy si člověk může pořídit ten svůj vysněný cílový byt hned jako první nemovitost, do které jde. Takže my se skutečně spíš snažíme o to, aby ten trh nemovitostí a hypoteční trh nevytvářely nějaké excesy. Ale myslím si, že z hlediska dostupnosti hypoték, je situace nadále relativně dobrá. My jsme spíš skutečně uřízli z toho trhu nějaký extrém těch hypoték, které už měly vysoce rizikové parametry. Ale jak jsem zmiňoval, nově poskytnutých hypoték je za rok řádově 170 miliard korun. Takže ta možnost financovat bydlení pro někoho, kdo má rozumné rizikové parametry, zůstala nadále zachována.
Václav MORAVEC, moderátor
Z pohledu odborů je to centrální banka a její politika, která činí bydlení méně dostupným, Josefe Středulo?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já si myslím, že tady ta první odpověď by měla být asi pro lidi, kteří mají podprůměrné příjmy, jestli je vůbec české bydlení dostupné. A to si myslím, že v žádném případě není. Jestliže, a to mi tady určitě paní Horská může říct, jestli člověk s příjmem 25 000 Kč hrubého je zrovna tím, který je bonitní, a kterému tu hypotéku poskytnete na byt, který stojí čtyři, pět a více milionů korun. To přece je naprosto irelevantní situace. Jestliže se tady nějaké byty prostřednictvím hypoték financují, tak to jsou byty investiční. To znamená v žádném případě byty na klasické bydlení, ale byty na spekulaci. Protože to jedna z mála komodit na trhu, které přinášejí nějaký efekt, nějaký výnos, který může být dobrý. Ale z našeho pohledu ta zásadní diskuse by měla být někde jinde. A za prvé, jestliže Česká národní banka je nezávislou bankou, tak pohovor s panem premiérem bude jistě zajímavý, ale rozhodnutí už je docela staré o tom zajištění novém, které udělala národní banka. Navíc pan premiér stejně tak jako guvernér může navštěvovat zasedání bankovní rady a to se už mohl dávno uskutečnit. Takže je tady zvláštní, že se tady dostáváme do situace, že si spolu budou o tom povídat.
Václav MORAVEC, moderátor
Jinými slovy, nechápete iniciativu premiéra, který se chce sejí kvůli tomu s Jiřím Rusnokem?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
To už se mohlo stát několikrát nejen při každém zasedání bankovní rady, ale dokonce i před ní, protože tento problém není v žádném případě nový. Odbory to navrhovaly už v roce 2009. To znamená v době, kdy vrcholila krize, že jeden ze způsobů, který potřebujeme učinit, je začít stavět nájemní bydlení ve vlastnictví obcí s pomocí Státního fondu rozvoje bydlení, které srazí tu bublinu, která vznikla prostřednictvím spekulací kolem nájmu. I ten obchod s chudobou je přece naprosto fatální, který se u nás děje. Ale ono je tady z definice chudých daleko více lidí.
Václav MORAVEC, moderátor
Chápu-li správně vaše slova, tak by si premiér Andrej Babiš kvůli rostoucím nákladům na bydlení měl promluvit sám se sebou a se svými ministry?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Myslím si, že je to problém několika vlád. Není to jenom vláda Andreje Babiše. Jsou to i předchozí vlády. Toto se dávno mohlo stát, ale bohužel se to nestalo. Takže my jsme v situaci, že vláda může přijít, myslím si, třeba po jednání mezi premiérem a panem guvernérem s tím, že by chtěli takový program udělat, jestli bankovní rada to vidí jako systémově správné v souvislosti s pohybem na trhu bydlení. A to bych si myslel, že je relevantní diskuse, ale nikoliv o tom, jestli je tady momentálně situace v úvěrech na bydlení taková, jaká je. A to, že se to zpřísnilo, to bohužel lidé vnímají velmi negativně.
Václav MORAVEC, moderátor
Ty přísnější podmínky pro hypotéky, vy myslíte, že bylo zbytečné dávat je v roce 2018?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
My se definujeme zatím, aby rostly mzdy, protože ty jsou předpokladem pro to, aby bylo to třeba úvěr na bydlení, aby byl dostupnější. Ale tady je problém ten a správně tady řekl pan Holub, že ne každý bude bydlet ve vlastním domě či bytě. Ale tady je problém, že nejsou lidé schopni ani zvládnout nájemné v těch bytech. A to je vážná situace. Takže myslím si, že ta diskuse by se měla vzít úplně z jiného základu. Nikoliv jenom o hypotékách. To není ta relevantní diskuse, kterou my bychom očekávali.
Václav MORAVEC, moderátor
Kde vidí Helena Horská příčiny toho zdražování nákladů na bydlení?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Já si myslím, že jednak, jak už tady Tomáš Holub z České národní banky zmínil, je opravdu hlavní problém v nabídce. Pokud nemáte dostatečnou nabídku nejenom nových bytů, ale i nájemních bytů a do toho přidám obecních bytů, tak při rostoucím počtu obyvatel a stálém stěhování do velkých měst to bude vždycky velký problém v Praze a ve velkých aglomeracích Brno, Ostrava, Hradec Králové a i jiných větších krajských městech. Nedostatek bytů je problém nedostatečné výstavby, to jednak. A nedostatečné zásoby obecních bytů protože co udělaly obce před 10 - 20 lety s obecními byty? Zbavovaly se jich. Teď nejsou a chybí. V okamžiku, kdy rostou životní náklady, roste nájemné, roste cena bydlení, my řešíme situaci. Se stavebním zákonem, který máme s rychlostí, jakým jsme schopni připravovat stavební projekty a bytové projekty - v Praze například je to otázka několika let připravit nějaký bytový projekt - to znamená v současné době nedostatek bytů. Airbnb a jiné platformy za to opravdu nemohou. Je tady opravdu radikální a základní nedostatek bytů ve velkých městech.
Václav MORAVEC, moderátor
Je to tedy tlak na vládu a tlak na municipality, tedy na obce na kraje? Proč to nevezmete jako téma na tripartitu?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
My už jsme to vzali, pane redaktore, a ne jednou. My jsme to dokonce dali do našich analýz, kde jsme požadovali, aby se vystavilo v České republice asi 50 000 plus nájemních bytů. Aby se stanovily i regiony, kde je to nejvhodnější. Soustředit na to pozornost. Dosáhnout toho, že to může být skutečně zakázka Státního fondu rozvoje bydlení. Tudíž mohla by tam být i opce na další možné dostavby, čím by se pomohlo i zaměstnavatelům v možnosti, aby se lidé z regionů, které jsou zatíženy vysokou nezaměstnaností, mohli posunout do jiných regionů. Ale tato výzva ze strany odborů nebyla vůbec vyslyšena a uteklo se od toho. Od roku 2009 je to už 11 let a je ticho.
Václav MORAVEC, moderátor
Proto jsme na to ptám, protože když byli v Otázkách primátoři tří velkých měst, tak tady jasně říkali: Problém je i na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ne zcela funkční operační program výstavba, nebo nedostatečně funkční. Tudíž není to zásadní téma pro tripartitu a možná vás jako odboráře?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Rozhodně ano a souvisí to také s investičními směry, které Česká republika mít může a měla by. A navíc teď v této chvíli mají ideální kombinaci už několik let, že mohou tak stejně hejtmani, když hovoříme o hejtmanech, a vláda velmi intenzivně spolupracovat. A nechápu, proč se ta situace nepohnula. Navíc to může být velmi silná investiční pobídka pro českou ekonomiku, protože to není zdaleka jenom otázka stavebnictví. To jsou stavební hmoty. To jsou okna, dveře a vše co s tím souvisí. Nábytek v souvislosti, například se situací zpracování dřeva teď v posledních několika měsících. Takže si myslíme, že toto jsou věci, které se mohou realizovat. Vláda na to má všechny kompetence, které jsou potřebné, a myslím si, že by to český občan a česká ekonomika a české města a obce naprosto uvítali. Ale samozřejmě má to své ale. To je otázka délky stavebního řízení a všechny ty souvislosti s tím. Třeba by to právě byl ten motiv, proč se to dá pohnout. A jestliže máme každou chvíli volby, což je v pořádku, že je máme, ale z pohledu toho, že politik chce něco ukázat občanům, že má zájem o budoucnost, tak toto je ideální příležitost.
INFLACE
Václav MORAVEC, moderátor
Ceny bydlení nejsou jedinými cenami, které rostou. Když se podíváme na poslední data Českého statistického úřadu, vidíme, jak meziročně roste inflace. V lednu zrychlila na 3,6 %. Jde o největší meziroční růst cen od března roku 2012. Meziročně se inflace na 3 % a výš dostala loni v březnu a v listopadu meziměsíčně vzrostly ceny v lednu o jedno a půl procenta. Což je nejvyšší meziměsíční růst za poslední rok.
Podle analytiků bude inflace dál posilovat. Bude výrazně nad 3 % v dalších měsících. A nevylučují další zvýšení kupříkladu i kvůli změněným sazbám DPH, spotřebním daním a podobně. Máte obavy z toho dalšího růstu, Tomáši Holube?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Asi bych neřekl obavy, ale určitě radost z toho nemáme. V tom smyslu, že náš cíl je dlouhodobě udržovat inflaci poblíž 2 %. A 3,6 % to je přece jen od toho cíle už vzdáleno víc, než jsme byli zvyklí v průběhu minulého roku.
Václav MORAVEC, moderátor
Dodám, že vy jste byl už v prosinci pro zvýšení úrokových sazeb centrální bankou. Stejně v únoru, kdy jste nakonec jako centrální banka sáhli ke zvýšení úrokových sazeb.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Je to tak. My se shodujeme na tom, že zhruba v ročním horizontu inflace zpomalí. Bude to odraz toho, že zpomalila i česká ekonomika, která samozřejmě čelí zahraničnímu zpomalení, slabé zahraniční poptávce. Takže zhruba v ročním horizontu se inflace bude vracet zpátky do blízkosti 2 %. Ale podle mého názoru bylo vhodné vyslat určitý signál, že centrální banka je připravená toto snížení inflace podpořit svoji měnovou politikou. To znamená dalším zvýšením úrokových sazeb, byť samozřejmě změna úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu je spíš taková signální věc. To není nic, co by zásadním způsobem zlomilo ekonomický vývoj. Ale může to určitým způsobem jako signál přispět k lepší ukotvenosti inflačních očekávání, aby se vlastně lidé nezačali té momentální zvýšené inflace obávat a promítat si jí i do budoucna.
Václav MORAVEC, moderátor
Otázkou je jestli, když vidí to meziroční srovnání 3,6 % a vidí to na cenách hlavně masa a základních potravin, mléka. Stejně tak se to týká ovoce a zeleniny, které tyto komodity výrazně narůstají kvůli slabší úrodě zeleniny, prasečímu moru v Číně a dalším faktorům. Co možná námitka, že se pod 3 % inflace v letošním roce nedostanete?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Je velmi pravděpodobné, že po větší část toho roku se skutečně budeme pohybovat nad 3 %. To znamená nad horní hranicí našeho tolerančního pásma cíle. Vy jste správně zmiňoval, že se sešlo několik věcí. Ty potraviny jsou částečně dané tím, že lidé stále mají ještě velmi solidní příjmy a díky růstu mezd se jim zvyšují. To znamená, že vytváří součtem poptávkové prostředí pro to, aby mohly narůstat. Ale zároveň jsou tu i určité specifické faktory typu prasečího moru v Číně. Takže došlo ke zdražení vepřového masa. Další položka, která přispívá k poměrně vysoké inflaci, je momentálně cena elektřiny, kde se promítá zvýšení ceny emisních povolenek na světových trzích. Takže jsou tady některé jednorázové faktory a zároveň je to odraz toho, že česká ekonomika už řadu let roste. Má poměrně vyčerpaný trh práce, svižný růst mezd. Takže i takové ty fundamentální jádrové faktory, které tlačí na zvyšování cen, tam jsou. Tahle kombinace je něco, co z mého pohledu už vyžadovalo určitou reakci měnové politiky v podobě zvýšení úrokových sazeb.
Václav MORAVEC, moderátor
Heleno Horská, celoroční inflace pod 3 %. Dostane se či nedostane, když vidíme další rizikové faktory, s nimiž musíme počítat v prvním čtvrtletí a v prvním pololetí letošního roku?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Nebudu zabíhat do velkých detailů. Hlavně budeme se také bavit o vlivu technické základny. Takže my obecně čekáme, že inflace opravdu zůstane první čtyři měsíce roku hodně vysoko.
Václav MORAVEC, moderátor
Na těch čtyřech procentech?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Ne na 4 %, ale v blízkosti, řekněme, 3,5 %. To znamená, že bude kolísat nad horní hranicí tolerančního pásma České národní banky, kam vystoupala začátkem roku velmi dramaticky a překvapivě skokově. A myslíme si, že tam zhruba se bude pohybovat a těžko se bude tlačit dolů, protože ty faktory, které jsme tady zmiňovali, jsou opravdu trvalejší. To znamená, že převáží asi stále růst potravin. Bavíme se tady ale také o růstu a nájmů, růstu cen bydlení. Ceny energií jen tak dolů nepůjdou. Takže tím hlavním faktorem vlastně technicky bude vyšší srovnávací základna, která bude už v druhé polovině roku. A ta by technicky měla pomoci dostat inflaci ke 3 % a mírně pod 3 %. Ale není to o tom, že bychom čekali zlevňování. Vlastně pořád se bavíme o růstu cen. Je to o zpomalení tempa růstu cen a ten efekt bude především srovnávací základna. A proč nám rostou ceny? Ono obecně je to podle mě také daň za dlouhodobý růst české ekonomiky. Za to, že tady máme růst mezd, který trvá už několik let, který je 7%. Letošní rok 5-6 %. Takže i když máme inflaci přes 3 %, tak nám reálné mzdy, tedy reálná kupní síla obyvatel, roste, a to je dobrá zpráva.
MZDOVÁ VYJEDNÁVÁNÍ
Václav MORAVEC, moderátor
Horší bude, když odbory pro letošní rok přišly s růstem mezd a platů mezi 6 až 7 %, jestli pane předsedo, správně interpretuji ten váš požadavek pro letošní rok. Jestli to bude dobrá zpráva, když se inflace bude za celý rok pohybovat kolem 3 %, tak reálný růst bude někde kolem 3 %, což odbory nechtěly, protože říkaly, aby skončila levná práce, aby čeští občané byli ohodnoceni. Přehodnotíte mzdové požadavky, když slyšíte ta procenta letošní inflace, Josefe Středulo?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
My je jednoznačně přehodnotíme a budeme chtít do kolektivních smluv, aby byly inflační doložky. To znamená, že při určitém vývoji inflace, aby došlo k tomu, že tam budeme mít rozdíl skutečného růstu příjmů. Není přece možné, aby se tímto způsobem znehodnotily mzdy zaměstnanců a platy.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale tím můžete roztáčet inflační spirálu.
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já vám řeknu jeden příklad. Jedna banka měla hospodářský výsledek 20 miliard korun. Pro vlastníka geniální situace, ale zaměstnancům nabídli růst 2 % +1 %. Jakým způsobem se tady vlastně dá v té České republice fungovat? Není to tak dlouho kolegové v Moře Mariánské údolí měli protest, kdy zaměstnavatel nebyl ochoten i při vysokém hospodářském výsledku zaměstnancům přidat. My jsme tady v takové zvláštní situaci. My si myslíme, že lidé všechno unesou. Unesou navýšení cen. Když jste tady říkali o těch cenách, tak například cena elektřiny meziročně o 10 %. Díval jsem se na poslední informace Eurostatu. V Holandsku -38 % a v dalších zemích. Česká republika navíc v těchto cenách je dokonce na přibližně v polovičce, nebo spíš v horní třetině cen ve srovnání s ostatními zeměmi. V paritě kupní síly je to ještě horší. Kde český občan má tyto komodity jako jedny z nejhorších, nebo poměr jeden z nejhorších. Z tohoto pohledu si myslím, že tady začíná docela vážná situace v té souvislosti, že se tak některé ceny vyvíjejí úplně jiným způsobem než jinde v Evropě, protože jsme zvolili třeba nějakou nevhodnou metodu pro stanovení té ceny. Hodně je regulovaných cen. Vodné, stočné. Už tady bylo řečeno o elektřině. Tyto opravdu rostou velmi dynamicky a my v tom zcela logicky budeme chtít, aby to bylo překryto taky růstem mezd.
Václav MORAVEC, moderátor
Tedy těch 6-7 % vám nebude stačit letos?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já si myslím, že to je opravdu už teď zřejmé, že nám to stačit nebude. Už jsem tady dnes hovořil o lidech s podprůměrným příjmem. Tak když si vzpomenu tu Moru Mariánské údolí, tak tam lidé dostali 24 000 Kč hrubého. To jsou peníze, které když jsme začali o hypotékách, tak ti budou pro banky skoro nebonitní, že nedostanu hypotéku na nějaký byt, protože to stejně nejsou schopni ani splatit. Takže tady se rozevírají nůžky a je to nebezpečné s těmi nůžkami. A lidé tuto nespokojenost mohou projevit jakýmkoliv možným způsobem. Zrovna v ČSOB už hrozí v této chvíli stávka, pokud mzdová dohoda nebude seriózní. Protože 20 miliard odvodů matce proti 3 % růstu mezd u nich, považuju za naprosto nehorázně.
Václav MORAVEC, moderátor
Helena Horská?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Já bych velmi ráda reagovala, protože je potřeba se na růst mezd a inflaci dívat i trošičku z dalšího úhlu pohledu nejenom z pohledu letošního roku. Ale podívejme se taky zpátky, protože před několik předchozích let rostly mzdy a reálné mzdy daleko rychlejším tempem. Dosahovaly několikaletých maxim. To znamená, že v době, kdy inflace ještě byla, řekněme, krotká, tak růst mezd byl daleko vyšší někdy až trojnásobný oproti růstu inflace. Dostali jsme se do situace, kdy firmám rostly mzdové náklady často dvouciferným tempem, protože jim rostly právě ty náklady týkající se, jak říkáte pane Středulo, levné pracovní síly. Zkuste se ale aspoň na chvíli vžít do situace podnikatele. Jste podnikatel, vlastníte střední malou firmu a vaše mzdové náklady na jednu hodinu odpracovanou vašeho pracovníka jsou 9 EUR. Vy svůj výrobek, který vyrábíte, prodáváte třeba do Německa. Ten výrobek vy prodáte třeba za 19 EUR. Ale ty Němci sice, ano, mzdové náklady Německa jsou přibližně 28 EUR, ale oni ten svůj výrobek prodají za 48 EUR. To znamená vy jako podnikatel německý máte marži 20 EUR nad náklady pracovní. Zatímco v Česku český podnikatel má přirážku k mzdovým nákladům pouze 10 EUR. Z těchto 10 EUR musí platit energii. Musí platit investice. Musí platit tento přerod z té levné ekonomiky do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou. Do té ekonomiky, kterou vy chcete. Do ekonomiky bez levné práce. Zkuste to. Jak byste to provedl?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Když hovoříme o mzdách, zaměstnanci de facto ty zisky subvencují. Celou tu dobu je subvencují. Toto je rozdíl od roku 1990 do současnosti. Je to 4,5 bilionu korun. Subjekty na území České republiky generují o 20 procentních bodů více než je jinde, co se týká poměru přidané hodnotě. A výrobky vyrobené v České republice se prodávají přece v těch západních trzích za západní ceny, ale ty mzdy jsou pouze třetinové.
Václav MORAVEC, moderátor
Tomáši Holube, v souvislosti s tím skokem inflace letos v lednu meziročně 3,6 % a nárůstem inflace ke 3,5 % celém první poletí v letošním roce, nemůže dojít k nějaké inflační spirále pokud odbory budou chtít inflační doložku k těm 6-7 % růstu mezd v letošním roce, což jejich požadavek v kolektivním vyjednávání?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Tak určitý tlak samozřejmě z titulu vyššího růstu mezd na ceny by nastat mohl. Koneckonců mzdy jsou jeden z důležitých faktorů vývoje inflace ve středně dlouhém období. A obecně centrální banky raději vidí, když se mzdový vývoj dívá dopředu na to, jaká bude inflace v budoucnosti, než když se dívá dozadu a probíhá určitá snaha indexace na to, jak se ceny vyvíjely v minulosti. Každopádně my tady jako centrální banka nejsme od toho, abychom soudcovali ten boj o rozdělení koláče mezi odbory a zaměstnavateli. Pan předseda Středula má v popisu práce bojovat za vyšší mzdy a dělá to dobře. Takže v tomto smyslu samozřejmě nelze nic vytýkat. Ale je pravda, že to, co říkala Helena Horská, že v posledních letech skutečně mzdy rostly rychleji než produktivita práce a zvyšoval se podíl mezd na celkovém hrubém domácím produktu. Trend, o kterém odbory mluví, reálně probíhá.
Václav MORAVEC, moderátor
Je mi jasné, že se budete ošívat nad grafem Josefa Středuly. Ale logická námitka, když většina zisků zůstává v té dané zemi, tak to přece může podpořit národní ekonomiku a česká ekonomika by mohla růst rychleji, nebo by nemusela tolik zpomalovat pokud by ty zisky neodtékaly...
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Ona tady část zisku zůstává. Poměr reinvestovaných a odvedených dividend se samozřejmě vyvíjí v průběhu hospodářského cyklu nějakým způsobem. Ale rozhodně to není tak, že by 100 % těch zisků odplývalo do zahraničí. Takže nějakým způsobem k té podpoře české ekonomiky dochází, ale každopádně nelze tomu odlivu dividend bránit nějak administrativně. To by se Česká republika úplně vyvázala z kategorie solidních zemí, která umožňuje zahraničním investorům přijít a vydělat samozřejmě poctivě v souladu se zákonem peníze a pak své zisky použít podle svého uvážení. Samozřejmě po zdanění, pokud možno. Takže v tomto ohledu já tam nevidím cestu administrativně bránit firmám v tom, aby dividendy převáděly do zahraničí.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale tady je ten druhý argument, ať je alespoň dají lidem na vyšších mzdách, když inflace skokově roste.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Ono to samozřejmě probíhá. Ten hlavní faktor je skutečně velice napjatá situace na trhu práce, kdy dlouholetý růst ekonomiky vedl k tomu, že my máme nejnižší míru nezaměstnanosti z celé Evropské unie. A pak samozřejmě vyjednávací síla odborů je daleko vyšší při tom kolektivním vyjednávání o mzdách, než kdybychom měli nezaměstnanost na úrovni Španělska nebo Itálie. Takže tento proces tady určitě probíhá. Na druhou stranu v letošním roce na úrovni jednotlivých podniků nepochybně odbory budou čelit tomu, že skutečně ekonomika zpomalila. My se bavíme o tom, že pokud odbory požadují růst mezd o 6-7 %...
Václav MORAVEC, moderátor
Plus teď k tomu inflace.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
A odečteme 3% inflaci jako celoroční průměr, dejme tomu, tak se dostaneme reálně někde na 3-4 %. Ale ekonomika rozhodně o 3-4 % nevzroste. Budeme rádi, když vzroste lehce nad 2 %. To zahraniční prostředí zejména pro průmyslové podniky je teď poměrně náročné. Poptávka se snížila a řada firem je v nějaké mělké recesi. Není to nic, čím bychom se měli strašit nebo obávat se nějaké krize či katastrofy. To určitě ne. Ale to prostředí je pro průmyslové podniky skutečně náročné a myslím si, že pro řadu z nich už i ten 6% mzdový růst by bylo poměrně náročné splnit. Na druhou stranu musím říct, že u nás trh práce funguje tak, že skutečně ten reálný mzdový růst většinou zohledňuje tu konkrétní situaci podniku. Zaměstnanci si většinou nechtějí zabít vlastního chlebodárce. Takže přihlédnou k tomu, v jakém se nachází stavu. Zejména v těch průmyslových podnicích já očekávám, že růst bude nižší než 6-7 %. Už poslední čísla byla řádově kolem 5 % meziročně.
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Několik poznámek. Česká ekonomika je v neuvěřitelně dobré kondici. Vyvedli jsme v nominální hodnotě nejvíc peněz v historii. To znamená, že se na území České republiky tvoří tak vysoké zdroje, že je možné skoro 300 miliard, a to není poslední číslo ještě, to ještě bude upravováno. A je rozdíl mezi pohledem Národní banky a pohledem statistického úřadu. Takže ještě můžeme klidně 20 miliard přidat. Takže se v České republice vytvořil obrovský prostor. My neříkáme, že má někdo zavrhovat dividendy. To jsme nikdy neřekli a považujeme to tak stejně jako Národní banka za naprostý nesmysl. Ale pokud to skončí ve mzdách, skončí to v národní ekonomice. Jak za loňský rok, tak i pro letošní rok je předpoklad, že významným stimulem růstu české ekonomiky bude spotřeba obyvatel. A spotřebu obyvatel bez peněz nejde naplnit. Takže v tomto případě bych očekával podporu, protože zároveň to souvisí s vaší zprávou o sladěnosti České národní banky, která říká, že v cenové úrovni jsme na 67 % průměru Evropské unie, ale ve mzdách jsme nominálně na nějakých 35 %. Takže hovořit o tom, že mzdy jsou tím stimulem. Ne, ne. Je to jinak. Ty ceny se úplně odtrhly od této situace. Lidé to ví, a proto ani ta cenová elasticita není tak veliká, jak by se dalo předpokládat v tomto případě. Takže z našeho pohledu my rozhodně budeme individuálně posuzovat každou firmu tak, jako to děláme vždy. Ten směrový pohled, ano, 6-7 %. Ale byli bychom rádi za ty 4-5 % růstu reálných mezd, protože tam opravdu se skýtá ta obrovská šance. Bylo by dobře, kdybychom o české ekonomice nehovořili jako o ekonomice, která je naprosto v koncích, jak to někteří rádi. A vítám pohled Národní banky, že česká ekonomika v žádném případě nemůže očekávat nějaké obrovské problémy. Navíc máme růst jeden z nejzajímavějších minimálně tady v teritoriu a vůči zemím eurozóny o to více. Takže si myslím, že bychom se měli podívat na to, jakým způsobem to přerozdělení zisků by mohlo probíhat. Ale hlavně bychom se měli podívat na budoucí investice České republiky. Myslím si, že by to byla dobrá diskuse třeba mezi Českou národní bankou a panem premiérem u té nejbližší schůze.
Václav MORAVEC, moderátor
K tomu se záhy dostaneme k investicím.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Já k tomu doplním: právě ono bavme se o tom, proč dividendy odchází v takovém množství z české ekonomiky. Jestli to je opravdu jenom takzvané to dovyspění investic. To znamená, že investice už dosáhly svého vrcholu. Už tady není prostor, jak zahraniční investice dál zhodnocovat. A bavme se také o tom, jestli růst mzdových nákladů, který je relativně plošný, nepodporuje dichotomii české ekonomiky a to, že je stále velký rozdíl mezi výkonností domácích firem a domácího kapitálu a výkonností zahraničních firem a zahraničního kapitálu. Zatímco, a to, pane Středulo, s vámi souhlasím, zahraniční firmy si ve většině případů mohou dovolit daleko rychlejší růst mzdových nákladů a jinou míru přerozdělení, tak domácí české firmy s domácím českým kapitálem mají už teď problém s růstem jednotkových mzdových nákladů a také mimochodem s růstem úrokových sazeb, které v současnosti vidíme. Takže, kdo to odnáší? Jsou to české firmy, české podnikatelské subjekty, o kterých bychom se měli bavit. O tom, jak podpořit jejich podnikatelskou aktivitu. Jak ty investice, které odchází české ekonomiky, nechat, aby investovali a dál produktivně se zapojovali do české ekonomiky, protože na té cestě z té levné ekonomiky se bez investic neobejdeme. My musíme investovat do složitější výroby s vyšší přidanou hodnotou, sofistikovanější výroby. A my ty peníze tady potřebujeme. Zatím děláme všechno pro to, aby ty peníze odcházely.
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já s vámi zcela souhlasím, ale nemůže to být taženo nízkými mzdami, protože tento typ ekonomiky, o kterém hovoříte, taky znamená mnohem vyšší mzdovou úroveň, protože je to také založeno na vysokých technologiích, znalostech a dovednostech.
DOPADY KORONAVIRU NA EKONOMIKU
Václav MORAVEC, moderátor
Dva body, které teď je zapotřebí probrat. Úrokové sazby centrální banky a vliv na ekonomický růst České republiky a investice, o nichž mluvil Josef Středula. Po únorovém zvýšení sazeb centrální bankou je základní sazba 2,25 procenta. Dodejme, že základní úroková sazba má vliv na komerční úročení. Centrální banka reagovala právě na inflační tlaky.
Začnu Tomášem Holubem. Když jsem četl zveřejněný záznam z jednání bankovní rady, tak kupříkladu Aleš Michl, váš kolega a člen bankovní rady, nehlasoval pro zvýšení úrokových sazeb s tím, že se ekonomika dostává do zpomalení. A je otázkou, jestli zvýšení úrokových sazeb nemůže přibrzdit tuzemskou ekonomiku. Jak relevantně berete tento argument?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Ten argument samozřejmě relevantní je. My jsme se nacházeli v určitém dilematu. Na jednu stranu nás mandát udržovat cenovou stabilitu v prostředí, kdy je skutečně velmi napjatý domácí trh práce, velel k tomu uvažovat o zvýšení úrokových sazeb. Samozřejmě jsme si všichni, nejen Aleš Michl, ale i ti, kteří nakonec hlasovali pro zvýšení sazeb, byli vědomi toho, že ekonomika skutečně čelí slabé zahraniční poptávce. Takže to vnější prostředí ekonomiky by spíše hovořilo proto vyčkat s tím zvýšením sazeb, případně do nějakého stavu, kdy se v zahraničí přece jenom viditelněji otočí do lepší situace a zmizí některé nejistoty.
Václav MORAVEC, moderátor
Které spíš posilují, když se podíváme na Čínu a koronavirus, který navíc začíná podle nejnovějších informací ohrožovat i Itálii. A italská vláda uvažuje o uzavření části měst, protože Itálie se teď potýká také s koronavirem.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
To je samozřejmě nová nepříjemná nejistota. Na druhou stranu bych zdůraznil, že zmizely nebo se zeslabily některé dřívější nejistoty, které hrály roli v našem rozhodování. Například riziko divokého Brexitu není úplně teď akutně na stole. Zmizelo, nebo se minimálně odsunulo riziko eskalace obchodních sporů jak mezi Spojenými státy, tak Čínou, tak akutně přestalo hrozit zavedení amerických cel na evropské automobily. Koronavirus je nová nejistota a některé, které byly předtím, tak trošku ustoupily do pozadí.
Václav MORAVEC, moderátor
A vyváží se tedy tyto externí faktory rizikové externí faktory z jiných ekonomik z vašeho pohledu?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Já si myslím, že koronavirus je ještě stále, doufám, v poloze faktoru, který povede k velmi slabým číslům čínské ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku, ale potom k poměrně rychlému viditelnému oživení ve druhém a třetím čtvrtletí. Myslím si, že z tohoto pohledu, pokud se podaří tu epidemii zvládnout, tak je to vlastně přes ten samozřejmě lidsky tragický rozměr ekonomicky spíš šok, který se dá překonat rychleji než třeba Brexit nebo obchodní války. Protože to jsou faktory, které mohou trvalejším způsobem narušit toky zboží ve světové ekonomice. Než si najdou nové cestičky, kudy ten obchod poteče a v jaké míře, to může několik let trvat. Tady je to spíš o tom, že se naruší dodavatelské a odběratelské řetězce krátkodobě těmi karanténní opatřeními a podobně, ale ve chvíli, kdy bude ta epidemie, doufejme, zvládnutá, tak tam může nastat poměrně rychlý návrat do normálu, rychlé oživení.
Václav MORAVEC, moderátor
Když se podíváme, Tomáši Holube, na data, která tady před týdnem zmiňoval Lukáš Kovanda, který propočítával vliv zpomalení čínské ekonomiky na tuzemskou ekonomiku, na data Ministerstva financí, tak Ministerstvo financí a centrální banka předpokládají růst čínské ekonomiky v průměru o 5,85 %. Pokud ale Čína kvůli koronaviru poroste pomaleji, a to tempem 5 %, pak letošní růst české ekonomiky nebude 2,15 %, což je opět průměr odhadů České národní banky a Ministerstva financí, ale jen 1,1 %. Česká ekonomika by tak přišla podle propočtů Lukáše Kovandy zhruba o 14 miliard korun. Státní rozpočet o 5 miliard korun. Vzhledem k tomu, se už nyní mluví o hlubším schodku, než je plánovaných 40 miliard korun. Je podle Lukáše Kovandy zapotřebí počítat, že deficit za rok 2020 by mohl dosáhnout až 55 miliardám korun. Mezitím přicházejí zprávy, že koronavirus se objevuje v lidské moči, a že asi má daleko silnější důsledky než u jiných virových onemocnění. Je otázkou, jestli by kupříkladu nemělo dojít k přesunu některých strategických výrob z Číny zpátky do zemí Evropské unie, včetně České republiky?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Myslím, že odhady Lukáše Kovandy patří spíš do těch pesimističtějších, protože zrovna včera vydal Mezinárodní měnový fond svůj vlastní odhad. Ten zase z mého úhlu pohledu je velmi optimistický a konzervativní. Takže vždy, jak to bývá v realitě, ta pravda bude asi někde mezi, protože Mezinárodní měnový fond tvrdí, že světová ekonomika by měla zpomalit jenom mírně o 0,1 procentního bodu z 3,3 %, které letos počítali, na 3,2 %. A Čína by měla zpomalit, ano, z těch necelých 6 % někam k 5,5 %. To znamená, že ty odhady nejsou tak negativní. Samozřejmě já na rozdíl od Tomáše Holuba mám obavy, že koronavirus jako takový může mít i trošičku střednědobé a dlouhodobé dopady na ekonomiku Evropy a ekonomiku Číny i Spojených států, protože se tady bavíme o určitém faktoru bezpečnosti a strategické bezpečnosti některých výrob. Konkrétně bavili jsme se o lécích a farmaceutickém průmyslu. Ale bavme se i o automobilovém průmyslu, elektrotechnice, protože se ukazuje, že ta globalizace výrobních řetězců byla v tak extrémním případě provedena do detailů, že v současné době pokud bude koronavirus dál vládnout a bude vládnout i v průběhu března, tak dojdou zásoby, protože mnoho výrob hlavně v automobilovém průmyslu žije just in time. To znamená dodávky opravdu v čase. Začnou chybět jednotlivé díly.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že dojde k tomu strategickému rozhodnutí, že se začne přesouvat opět výroba, respektive vracet kvůli té bezpečnosti zajištění dodávek zpátky třeba do Evropy?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Já si myslím, že právě farmacie je obor a sektor, kdy se právě kvůli té bezpečnosti začne o tom vážně uvažovat. Automobilový průmysl je něco, co je v rámci spotřebního průmyslu. Takže tam asi budou vítězit spíše ekonomické argumenty. To znamená, dokud to bude levnější, budeme dál držet ty výrobní řetězce takhle globalizované. Ale opravdu mohou se tady objevit i v tom elektrotechnickém průmyslu strategické věci a strategické výroby, které zváží tu alokaci zpátky do těch klíčových ekonomik. A ono mimochodem i ten Trumpův boj za „America first“ také znamená deglobalizaci a regionalizaci vracet tu výrobu....
Václav MORAVEC, moderátor
Otázkou je, jestli by to i pro českou ekonomiku nebylo dobře, pokud by se část výroby opět přesunula do těch zemí, odkud byla původně vyvezena na východ, Josefe Středulo?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Mě to připomíná diskusi, která byla v době, kdy tady byly povodně. V roce 1997 na Moravě, v roce 2002 v českých zemích. O České republice hovořilo jako zemi, kde jsou povodně snad všude, kde ta voda musí být v celé zemi. To je podobné. V Číně taky není všude koronavirus v takovém množství. A ty tendence pro ten přesun, to není tak jednoduché, jak se to tady od stolu dá říci. Budou posuzovat vše. Cenovou hladinu, spotřebitel, kde se nachází, v jaké části světa, jaké jsou výnosy. Každý se bude přece chovat z mého pohledu zcela racionálně a nebude podléhat těmto vlivům. Co by každopádně ale mělo být, a to je to nejdůležitější, že by se světové společenství mělo okamžitě soustředit na pomoc Číně v tom, aby se rychle našel lék, který bude účinný na koronavirus a bude schopen proti němu postavit nějakou zeď. A z tohoto pohledu si myslím, že toto by teď měla být priorita číslo jedna. Firmy budou teď čekat, protože si myslím, že neučiní žádné překotné rozhodnutí. Faktem je, že se zastavil částečně pohyb mezi Čínou a dalšími částmi světa. Ale ještě v této chvíli si myslím, že je příliš brzy hovořit o tom, že k takovýmto strategickým přesunům dojde.
