Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Vladimír Kroc (ČRo Radiožurnál 11. 10. 2021, rubrika Dvacet minut Radiožurnálu)
Vladimír Kroc, moderátor
Proč rapidně roste inflace? Co znamená skokové zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou? Posílí koruna ke konci roku, jak predikuje guvernér národní banky? Jak důležité je pro konsolidaci veřejných financí rychlé ustavení nové vlády vzešlé z voleb? Kdy bychom tedy měli přijmout euro? Hostem Dvaceti minut, které vysílá Radiožurnál a Český rozhlas plus, je dnes guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dobrý den.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Dobrý den, děkuji za pozvání.
Vladimír Kroc, moderátor
Jak dnes oznámil Český statistický úřad, spotřebitelské ceny vzrostly v září proti srpnu o 0,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 4,9 %. Jaké nástroje ke zkrocení inflace má Česká národní banka?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ano, bohužel zažíváme periodu zvýšené inflace, je to celosvětová záležitost. Data za stejný měsíc na Slovensku jsou přes 5 %, v Německu podobná jako naše. A jaké máme nástroje? Centrální banka má primárně v rukou úrokové sazby, tzn. můžeme říci cenu peněz, protože peníze jsou také mimo jiné zbožím. To je náš základní nástroj, se kterým aktivně pracujeme, žádné další zázračné nástroje nemáme. Samozřejmě, že nastavení úrokových sazeb má nějaký vliv také na kurz koruny, což v našem případě je také významný faktor, protože jsme malá, otevřená ekonomika – velkou většinu zboží dovážíme a masu zboží vyvážíme. Takže v zásadě primárně máme v rukou úrokové sazby. S těmi pracujeme a budeme pracovat dál.
Vladimír Kroc, moderátor
Aby bylo jasné, o co jde. Zjednodušeně řečeno, loňská stokoruna je letos už jen 95 Kč. Dá se předpokládat, že ten trend bude pokračovat a že inflace bude růst dál?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Bohužel v nejbližších měsících, ba čtvrtletích – my to odhadujeme, v tuto chvíli zatím pracujeme jen s aktualizovanou prognózou z léta, ale budeme mít novou na další měnové zasedání v listopadu – bohužel předpokládáme, že v následujících měsících bude inflace vysoko a může se pohybovat někde dokonce i nad pětiprocentní úrovní, můžeme možná se i blížit šestiprocentní inflaci v nějakém jednotlivém měsíci. A toto by mělo vrcholit někdy do konce roku, možná v nejbližších měsících nebo prvních měsících nového roku, potom už postupně by mělo docházet k ochlazování toho inflačního tlaku. Mimo jiné právě těmi našimi zásahy, které jsme už zahájili v létě a poměrně razantně pokračovali na posledním zasedání.
Vladimír Kroc, moderátor
Bankovní rada České národní banky, jenom připomenu, zvýšila základní úrokovou sazbu o 3/4 procentního bodu. Trh očekával zvýšení o půl procenta, proč to skokové zvýšení?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Právě proto, že jsme tu situaci vyhodnotili jako velmi nazrálou z hlediska síly, a bohužel také, řekl bych, vytrvalosti určité perzistence inflačních tlaků. Donedávna panovalo přesvědčení v celé komunitě centrálního bankovnictví, řekněme ve vyspělých zemích, že se jedná o dočasný nákladový šok vzniklý rychlou postcovidovou obnovou ekonomik a zadrhnutými logistickými trasami a nedostatky některých komponent, které se přestaly v době covidu vyrábět. Dnes už vidíme, že tato věc samozřejmě je stále velmi významná, ale bohužel bude pokračovat déle, než jsme si mysleli. Navíc se k tomu přidaly záležitosti spojené zejména v Evropě, ale nejenom v Evropě, s prudkým zvýšením cen energetických komodit – ropa se vrátila na svoji víceméně původní úroveň, ale tzn. je dvakrát dražší, než byla v době covidu. Ale zejména nově ten cenový boom plynu, posléze elektřiny atd. K tomu u nás specificky přistupuje to, že jsme nezažili v době covidu žádné větší ochlazení trhu práce, který podle našeho hodnocení už před covidem byl silně přehřátý. To jsme všichni asi viděli a bohužel jsme v té situaci víceméně zpátky. Plus některé další záležitosti. Takže celkově ten, řekněme, mix těch inflačních tlaků je tak významný a silný, že my musíme reagovat a rozhodli jsme se zareagovat takto razantně na tom minulém zasedání.
Vladimír Kroc, moderátor
Prof. Jan Švejnar v našem vysílání upozornil, že všechny velké centrální banky, od amerického FEDu přes japonskou, britskou až po Evropskou centrální banku, zatím vyčkávají.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To je ono. Ony doteď vycházely z hodnocení, že to je přechodná nákladová záležitost. Ale já myslím, že to jejich přesvědčení a odhodlání už je dneska velmi erodováno. Dnes slyšíme první náznaky změny monetární politiky amerického FEDu od některých představitelů, dnes jsme...
Vladimír Kroc, moderátor
Jinými slovy, vy jste byli prozíravější?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
My jsme malá, otevřená ekonomika. Možná v něčem, v nějakém cyklu, zrovna teď finančním, jsme byli trochu posunutí. My také musíme reagovat pružněji, flexibilněji, my jsme opravdu v tomto jiné teritorium, než je nějaký obrovský měnový distrikt typu FEDu nebo ECB.
Vladimír Kroc, moderátor
Ministrem financí Alena Schillerová z hnutí ANO na Twitteru tento krok kritizovala. Vy jste její vyjádření v České televizi označil za nekompetentní. To jsou dost ostrá slova, ne?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Já už jsem to vysvětloval. Já jsem reagoval na opakovanou otázku pana moderátora, mohl jsem odpovědět ano/ne. Bohužel, vyjádření, které tvrdí, že jsme se dali cestou nějaké hospodářské politiky rozvojových zemí, je prostě nepravdivé, neodpovídá realitě. V mezidobí zvýšily sazby Nový Zéland, Norsko, předtím Jižní Korea, Maďarsko atd. Dnes slyšíme vyjádření britského guvernéra, že budou muset brzy zvýšit sazby. Mezitím minulý týden Polsko. Takže to byla moje věcná replika a nesouhlas s takovýmto výrokem.
Vladimír Kroc, moderátor
Andrej Babiš tvrdí, že vysokou inflaci způsobuje vysoký růst cen ve světě, a podle něj zvýšení úrokových sazeb ekonomiku poškodí, co vy na to?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Za prvé nezpůsobuje to jenom vysoký růst cen ve světě, protože my vidíme, že tady rostou ceny, například služeb. A uvedu takový velice snad banální a jasný příklad: například kadeřnictví, které zase tolik na světových cenách nezávisí, a mohl bych pokračovat. Čili je evidentní, že tady je určitý průsak zvýšených cen, které přicházejí ze světa, do tvorby domácích cen. A proti tomu už zasahovat musíme, to je naše povinnost. A zda poškodí? Náš primární úkol, resp. mandát, je pečovat o cenovou stabilitu, protože to je hodnota sama o sobě. Bez ní tu nikdy nebudeme mít dlouhodobě prosperitu. A ano, krátkodobě samozřejmě vyšší úrokové sazbě ochlazují ekonomiku, ale my tvrdíme, že ekonomika je natolik zahřátá, natolik rozjetá a bude pokračovat v tom oživení, protože to oživení táhne zejména vnější poptávka a vysoká domácí spotřeba, kde se mimo jiné realizují odložené úspory, že to naše ochlazení rozhodně ji nějakým způsobem nezadusí. Ale zároveň tím dáváme naději, že zvládneme ten inflační tlak, tu inflační vlnu. Samozřejmě nebude to hned, naše nástroje, naše účinné léky působí zhruba za 12 až 18 měsíců. Vždycky v životě je to něco za něco.
Vladimír Kroc, moderátor
Já se možná ještě k tomu vrátím. Chtěl jsem říct, že předseda vlády kritizoval také rozhodnutí bankovní rady z února 2020, vracíme se do minulosti. Tehdy jste zvýšili sazby na 2,25 % v době, kdy prý na prahu covidové krize už mělo být zřejmé, že se hospodářství zpomaluje. Dá se to hodnotit zpětně jako chyba?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ne, já to tak rozhodně nehodnotím a myslím, že to tak nehodnotí nikdo, kdo čte data a vidí tu realitu. Kdyby bylo jasné v únoru 2020, že tady bude obrovská pandemie, tak asi v té době už jsme začali připravovat náš mimo jiné zdravotnický sektor k tomu, že se musíme na něco takového chystat. V té době byla nějaká infekce v Číně a svět to v průměru vyhodnotil tak, že „už tam byl SARS, teď je tam nějaká jiná pandemie. Tehdy to proběhlo pár měsíců víceméně lokálně, zvládlo se to“. V té době nikdo nic takového netušil, že nastane celosvětová pandemie. A my jsme tehdy reagovali právě na ty inflační tlaky, které už tu byly předtím z té přehřívající se domácí ekonomiky. Trh práce, velmi rychlý růst mezd, nemovitostí, velmi rychlý a dlouhodobě. Ne jedno čtvrtletí, několik let jsme byli situaci, kdy byl evidentně trh byl práce přehřátý a my jsme těžce dosahovali našich inflačních cílů, respektive jsme je nedosahovali, byli jsme buď někde na horní hranici tolerančního pásma, nebo i mírně nad ním. Takže tehdy to byla přirozená reakce, zvýšit úrokové sazby.
Vladimír Kroc, moderátor
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl řekl, že tato kritika může být snahou vlády vybrat si obětního beránka. Dá se to chápat, myslím ta kritika ze strany šéfky financí a premiéra, jako snaha ovlivňovat nezávislost instituce, jako politický tlak?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Já to tak neberu. Samozřejmě nežijeme ve vzduchoprázdnu, my nejsme nedotknutelný zámek ze slonové kosti, ale máme natolik silný mandát ze zákona a z postavení té instituce, že není důvod se tohoto obávat. Tady i v minulosti nějaké určité epizody, řekněme kritiky ze strany aktivních politiků byly, ale s tím se musí počítat. Nemyslím si, že by to jakkoliv, cokoliv...
Vladimír Kroc, moderátor
Prostě to necítíte jako politický tlak.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Necítím to jako politický tlak.
Vladimír Kroc, moderátor
Už citovaný ekonom Jan Švejnar se domnívá, že vzhledem k tomu, že když jste ke zvýšení sazeb přistoupili těsně před volbami, tak jste sami vnesli do ekonomiky politiku.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ale my máme rok předem stanovené termíny, kdy budeme mít jednotlivá měnová zasedání. Máme jich 8 za rok, zhruba každých 6 týdnů s přestávkou v letním období. Já myslím, že kdybychom se najednou rozhodli, že jednání, které připadalo na předvolební období, odsuneme, vyvolalo by to naopak obrovskou nedůvěru. Trhy by si kladly otázku, co se děje, proč se to stalo? Čili my nemůžeme reagovat na politický cyklus v tom, jak fungujeme jako instituce. Jsme instituce, která musí vytvářet a vydávat jasné signály, proč děláme, co děláme. Takže já si myslím, že tato kritika je bohužel mimo, že my jsme rozhodně neměli a nemáme jakékoliv politické ambice. My děláme svoji práci tak, jak nám to ukládá zákon.
Vladimír Kroc, moderátor
Viceguvernér Marek Mora dnes vysvětloval, že zatím stále jenom mírníte uvolněnost naší měnové politiky, že ekonomiku stále nebrzdíte. V tom jste zřejmě zajedno?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
V tom jsme zajedno, protože vezměme si zase prostá čísla. Máme inflaci, donedávna kolem 3 %, teď už bohužel 4 až 5 %. A máme základní úrokovou sazbu teď už po tom razantním zvýšení 1,5 %, čili reálně máme ty sazby stále silně záporné. Dokonce v tuto chvíli stále máme záporné sazby na hypotékách, jestli jsou někde kolem 3 %. Takže ano, monetární politika je stále mírně, nebo možná i dost silně expanzivní. My nejsme ve stavu, kdy by ty sazby byly aspoň neutrální ve vztahu reálná/nominální, tedy v reálném vyjádření. Takže ano, mírníme expanzi, která doposud tady byla. Byla tak nastavená proto, že přišel covid, obrovský externí šok, obrovská nejistota, co bude. My jsme udělali prudké snížení sazeb z 2,25 %, které jsme měli v únoru, a dnes jsme na 1,5 %, čili pořád jen stoupáme pomaličku nebo rychleji někam do té víceméně normální úrovně. Ale ani ta úroveň 2,25 % není ta, která se považuje za nějaké normální optimum. Máme-li inflační cíl 2 %, tak abychom dosahovali 1% reálného výnosu nebo ceny peněz, měli bychom mít základní sazbu kolem 3 %. A tam zdaleka nejsme, a dokonce jsme tam nebyli ani před covidem.
Vladimír Kroc, moderátor
Kdy se tedy v ekonomice může projevit to vaše poslední opatření? Mám na mysli zvýšení úrokových sazeb, nejvyšší zvýšení od roku 1997. Vy už jste mluvil o tom, že to může trvat rok.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Zhruba rok. Nejdříve za rok, čili nejdříve někdy v září, v říjnu příštího roku. Já jsem přesvědčen, že už ve druhém pololetí příštího roku vidíme rychlý pokles těch inflačních indexů někam doufám blízko zase k našemu tolerančnímu pásmu.
Vladimír Kroc, moderátor
Vy už jste mluvil o tom, na čem se shodují experti, ti odhadují letošní inflaci 5,5 %, možná 6 % meziročně.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Průměrnou ne. Na to pozor, protože to první pololetí ještě nebylo tak špatné. Teď samozřejmě zažíváme prudší inflaci. Takže já myslím, že ten průměr bude někde do 4 %, do 3,5 až 4 %, bavíme se o průměru za rok.
Vladimír Kroc, moderátor
Přesto se tedy ale začátkem listopadu dá očekávat další růst úrokových sazeb?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To je vysoce pravděpodobné. Ano. Protože, jak jsem řekl, stále nejsme ani blízko toho normálu. Stále jsme spíše v expanzivním módu a bohužel vidíme i z těch nových dat, že ty inflační tlaky jsou velmi silné a pravděpodobně budou také mnohem déle působit, než jsme si mysleli. Takže je namístě dále ochlazovat ekonomiku tímto způsobem.
Vladimír Kroc, moderátor
A zase to bude víc než čtvrt procentního bodu?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To uvidíme. To nevím. Ale vůbec bych to nevylučoval, protože ta razance inflačních tlaků je také značná.
Vladimír Kroc, moderátor
30. září jste prohlásil, že do konce roku očekáváte posílení české měny. Koruna by podle vás na přelomu roku měla klesnout pod 25 Kč/euro. Z čeho vycházíte?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Vycházím z toho, že dnes už vlastně koruna disponuje mnohem vyšší úrokovou sazbou ,než disponuje euro. Na euru jsou stále sazby někde kolem nuly, my jsme na 1,50 %, když vezmu naši základní sazbu, a do konce roku budeme určitě někde okolo 2 % nejméně. Takže to je první věc – koruna je v tuto chvíli mnohem atraktivnější pro investory z hlediska výnosů. Pak doufám, že když česká ekonomika zatím projevovala velmi solidní odolnost a velmi solidní makroekonomické parametry, i když se některé zhoršovaly, že se tady nic nenastane, žádná dramatická změna v tomto směru. Takže potenciál tak, jak to cítím já, jak to hodnotí nakonec i trhy, je takový, že by koruna spíše, pokud se nebudou dít nějaké extrémní faktory a nejistoty, měla posilovat někam do této úrovně.
Vladimír Kroc, moderátor
Takže se podle vás ukazuje, že to, že jsme zdrženliví, co se týče zapojení se v eurozóně, k čemuž jsme se zavázali při vstupu do Evropské unie, takže to je prozíravé, že to je správně?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Pane redaktore, toto je otázka, kterou samozřejmě dostávám velmi často a mám na ni stále stejně nudnou odpověď. Stále platí totéž. Ano, politicky jsme se zavázali, že do eurozóny vstoupíme, není ovšem řečeno kdy, je to víceméně na nás. Za druhé je to primárně politické rozhodnutí. Makroekonomicky vzato jsme prokázali, a nemám důvod o tom pochybovat, že umíme fungovat dobře jako úspěšná ekonomika i bez eura. Nakonec takových příkladů v Evropské unii je více. Švédsko, Polsko v posledních 10, 20 letech a našly by se další. A stejně tak ale souhlasím s tím, že kdybychom do eurozóny vstoupili, tak to zvládneme tak, jako to zvládli Slováci, a asi bychom, pokud se nestane nic dramatického, fungovali také relativně dobře. Čili měna není něco, co nám zajistí blahobyt. Měna je do značné míry jeden prvek hospodářské politiky. My bychom se rozhodli ho předat do té integrované centrální moci Frankfurtu/Bruselu. Dá se s tím žít, pokud umíme pracovat s těmi ostatními částmi hospodářské politiky, protože stejně tak v eurozóně jsou země velmi úspěšné a velmi neúspěšné. Nevím, co víc k tomu dodat. Myslím, že opravdu je to věc primárně politická a co asi rozhoduje, je to, že zatím tady evidentně není velká podpora mezi obyvatelstvem pro takovou změnu.
Vladimír Kroc, moderátor
Ekonomika se sice vrací k růstu, rychlost ekonomického zotavení ale mírně zaostala za prognózou České národní banky. Čím to je?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Jednak se velmi obtížně odhadují některé věci v tak složité době, kdy se vám přetrhnou statistické řady, na které jsme byli zvyklí. Takže obtížně se třeba odhaduje, jak rychle, v jakém tempu, kdy a kolik bude obyvatelstvo uvolňovat své nově vzniklé vynucené úspory. Máme tu zhruba 300, někdo říká i více, miliard tzv. vynucených úspor. My jsme mívali tradičně míru úspor zhruba 10 %, 12 % z disponibilních příjmů a najednou máme asi 20 %, měli jsme v covidu 24 %. Vzniklo 300 až 350 miliard peněz, které lidé nemohli utratit, protože byly zavřené obchody, nebo se nedalo cestovat atd. To jsou peníze, které lidé asi nějak použijí, ale nevíte kdy, v jakém rytmu a za co. To je jeden moment například. Druhý moment je ten, který komplikuje zahraniční obchod, například spousta vyrobených aut Škody Auto stojí na nějakých letištích. Ta auta jsou tzv. nedokončená výroba, takže ony vlastně zatím nevstoupily do HDP nebo jen ve formě zásob a někdy ani to ne. Čili nám se zhoršil vývoz a pokud je větší než dovoz, přispívá to k růstu HDP. Takže to jsou asi takové typické příklady těch faktorů, kdy se to těžko odhaduje přesně na to čtvrtletí. Ale to oživení je významné a samozřejmě bude teď velmi záležet na tom, co se bude dít v dodavatelských řetězcích, to je ten příklad té Škody. Samozřejmě, co s tím udělají zvýšené ceny energií, až vstoupí do podnikových kalkulací a posléze do domácností? Ale zatím pořád všechny faktory ze světa, které nás velmi ovlivňují, ukazují, že konjunktura by měla dále pokračovat a příští rok bychom měli poměrně rychle už překročit předcovidovou úroveň, ze které jsme propadli v roce minulém.
Vladimír Kroc, moderátor
Jak je pro ozdravení ekonomiky podle Vás důležité, aby se rychle ustavila nová vláda vzešlá z víkendových voleb?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Co je to rychle? Vždy tyto procesy trvají několik měsíců, to není nic nového. Já myslím, že pro vnímání trhů je důležité, aby tam byl nějaký jasný směr, kam to směřuje. Takže já si myslím, pokud je to otázka nějaké doby do konce roku nebo začátku příštího roku, že nic zásadního neohrozí. Samozřejmě tam je tlak, a bude velký tlak, na možné změny zatím navrženého rozpočtu a zejména jeho schválení. My máme ten nešťastný termín voleb v říjnu.
Vladimír Kroc, moderátor
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus byl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Děkuju za rozhovor, ať se vám daří, mějte se hezky a na shledanou.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Já děkuji za pozvání a všem všechno dobré.