Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Tomáš Pancíř (ČRo Radiožurnál 27. 12. 2021, rubrika Dvacet minut Radiožurnálu)
Citace Jiřího Rusnoka:
„V prosinci (kdy ČNB zvýšila základní dvoutýdenní repo sazbu o 1 procentní bod na 3,75 %) jsme se bohužel neunáhlili, protože všechny naše průběžně aktualizované odhady ukazují, že inflace je skutečně velmi razantní a vitální a bude tady s námi ještě nějakou dobu setrvávat i v průběhu příštího roku, tedy v počátku příštího roku. Ta měsíční čísla budou mimořádně vysoká. Už jsme signalizovali, že se to (číslo meziroční spotřebitelské inflace) bude asi pohybovat někde mezi 7 – 8 %. Doufám, že ne příliš nad 8 %. To jsou ta měsíční čísla někdy v únoru, březnu (spotřebitelské inflace za leden a únor 2022), protože v té době nám evidentně do indexu spotřebitelských cen teprve vstoupí to razantní zdražení energií. My ho tam vlastně zatím nemáme na rozdíl od většiny zemí Evropské unie, které mají trochu jinak konstruovaný systém maloobchodních cen energií. “
„Vidíme, že i to odeznívání těch dalších důvodů zvýšené inflace, u nás je to především to opravdu extrémní napětí na trhu práce, …nezmizí tak rychle a bude dále tlačit na tuto složku jádrové inflace.“
„My asi dostoupáme (se základními úrokovými sazbami ČNB) do úrovně, která bude výrazně nad 4 % v tomto cyklu zvyšování sazeb. A tam, pevně věřím, se zastavíme. Čili já v tuto chvíli například neočekávám, že bychom šli sazbami nad 5 %, to si myslím, že je prakticky vyloučeno.“
„Nemyslím si, že se to musí odehrát jedním krokem, tak razantním, jak byly ty minulé. To opravdu uvidíme. To jemné ladění, ta kalibrace (úrokových sazeb ČNB) bude záležet na novém výhledu inflace a dalších makroekonomických parametrů.“
Přepis:
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Česká národní banka před Vánoci zvýšila základní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 13 let a naznačila, že růst bude pokračovat i v novém roce. Kam až je bankovnírada připravena úrokové sazby zvedat? Kdy čeká, že se to projeví ve výraznějším snížení inflace? A nezapomíná při svém rozhodování na zájmy podniků i lidí, kteří mají nebo si chtějí vzít hypotéku? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus je guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dobrý den, vítejte v našem studiu.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Dobrý den, děkuji za pozvání.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste ve středu, 2 dny před Štědrým dnem, zvýšili základní úrokovou sazbu o 1 procentní bod na 3,75 %, to je nejvyšší úroveň od roku 2008. Bylo to třetí razantní zvýšení od letošního září. Vy osobně jste navíc na následné tiskové konferenci dodal, že jste připraveni v tom zvyšování úrokových sazeb pokračovat i v příštím roce a že, a teď budu citovat: je zřejmé, že za dané situace se budeme, nebo budete, muset posunout ještě výrazně nad tu 4% hranici, to jsou vaše slova. Znamená to, že už teď můžeme počítat s dalším podobně razantním zvýšení úrokových sazeb na začátku února, tedy na na dalším měnově politickém jednání bankovní rady České národní banky?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Tak je to dosti pravděpodobné, jak razantní bude, to uvidíme. My vždycky vycházíme z buď úplně nové prognózy, nebo nějakého aktualizovaného výhledu té stávající prognózy, tentokrát to bude nová prognóza, první v tom příštím roce. Uvidíme, co ta nám bude ukazovat. Pro nás samozřejmě je klíčové, jak se vyvíjí inflace zhruba za těch 12 měsíců až 18 měsíců od toho konkrétního jednání, protože to je to období, ve kterém jsme schopni těmi našimi nástroji na tu cenovou stabilitu působit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když jste mluvil o tom, že ta sazba by mohla jít, nebo pravděpodobně půjde, výrazně nad 4 %, co to je to slovo výrazně, to je o půl procentního bodu, tři čtvrtě procentního bodu?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To já jsem říkal, že my asi dostoupáme do úrovně, která bude výrazně nad 4 % v tomto cyklu zvyšování sazeb. A tam, pevně věřím, se zastavíme, čili já v tuto chvíli například neočekávám, že bychom šli sazbami nad 5 %, to si myslím, že je prakticky vyloučeno.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Pardon, to je vyloučeno jenom v tom únorovém rozhodování, nebo řekněme, v dalších měsících?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ne, to je vyloučené vůbec v tomto cyklu, čili myslím tím rok 2022. Zatím bych nechtěl předjímat nějakou dalekou budoucnost, ale myslím, že i tam je to téměř vyloučeno, takže to bylo myšleno těmi slovy na té tiskové konferenci. Nemyslím si, že se to musí odehrát jedním krokem, tak razantním, jak byly ty minulé. To uvidíme, to opravdu uvidíme, to jemné ladění, ta kalibrace bude záležet na tom opravdu novém výhledu inflace a dalších makroekonomických parametrů.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Takže ale chápu dobře, že nepředpokládáte, že v roce 2022 by se ta základní úroková sazba dostala nad 5.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To za sebe teda říkám jako člen bankovnírady, odhaduji, že považuju za extrémně nepravděpodobné.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy říkáte, že se budete řídit prognózou. Vy sami přitom uvádíte, že ta rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb se samozřejmě v ekonomice projeví s odstupem. Nebylo v tomhle tom světle namístě počkat třeba na tom prosincovém jednání na to, co udělají ta předešlá zvýšení úrokových sazeb, neunáhlili jste se před Vánoci?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Já myslím, že jsme se bohužel neunáhlili, protože všechny ty naše průběžně aktualizované odhady ukazují, že ta inflace je skutečně velmi, řekněme, razantní a vitální a bude tady s námi ještě nějakou dobu setrvávat i v průběhu příštího toho roku, dokonce tedy v tom počátku příštího roku. Ta měsíční čísla budou mimořádně vysoká, snad nad úrovní, na kterou bychom byli bývali zvyklí. Už jsme to signalizovali, že to bude asi se pohybovat někde mezi sedmi, osmi. Doufám, že ne příliš nad osmi případně procenty, to jsou ta měsíční čísla někdy v tom únoru, březnu. Uvidíme v dubnu, protože v té době nám evidentně do toho indexu spotřebitelských cen teprve vstoupí to razantní zdražení energií. My ho tam vlastně zatím nemáme na rozdíl od většiny zemí Evropské unie, které mají trochu jinak konstruovaný ten systém těch maloobchodních cen energií, tak to je jedna věc. Druhá věc, že vidíme, že i to odeznívání těch dalších důvodů zvýšené inflace, u nás je to především to opravdu extrémní napětí na trhu práce, to je zase věc, kterou jinde těžko najdete v tomto rozsahu. V celé řadě zemí evropských pořád je relativně vysoká nezaměstnanost, zejména na tom jižním křídle samozřejmě, ale nejenom, kdežto u nás je prostě totálně vyluxovaný trh práce, v podstatě není žádná volná pracovní síla. To je zase věc, která nezmizí tak rychle a bude dále tlačit prostě na tuto složku dokonce té jádrové inflace. Pak bohužel taková ta část, jedna z těch nákladových složek, tzn. ty přetrvávající poruchy v těch dodavatelských řetězcích, zase podle signálu, které slyšíme z toho průmyslu, budou sice odeznívat, ale může to trvat poměrně dlouho, takže my jsme přesvědčeni o tom, že ještě ve druhé polovině příštího roku pořád ta inflace bude citelně jaksi natlakovaná, a nebyl důvod otálet s tím zvyšováním úrokových sazeb, protože to je náš klíčový nástroj pro to, abychom ty sazby posléze postupně dostali, teď myslím ty inflační úrovně, dostali tam, kam patří.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Tím cílem, o který usiluje Česká národní banka, to je inflace okolo dvou procent. Poslední čísla Českého statistického úřadu za listopad ukazovala, že inflace je 6 %. Vy říkáte, že tedy to maximum té křivky se dá očekávat někdy na přelomu prvního a druhého kvartálu příštího roku?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ano, ano, přesně tak. Někdy v tom, protože to má vždycky měsíční zpoždění, čili to, co je zveřejněno někdy kolem desátého, jedenáctého měsíce, čili, řekněme, v únoru, bude leden, to bude určitě bohužel vysoké číslo, no a ještě to může tak měsíc dva na těchto úrovních přetrvávat, pak by to mělo zamířit poměrně citelně dolů, ale pořád budeme daleko od toho našeho cíle.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Kdy je podle vás reálné dostat se k tomu cíli, tzn. dostat se zpátky ke dvěma procentům?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No, bohužel teď už to vypadá až někdy na, řekněme, počátek první pololetí toho dalšího roku, čili 2023.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste říkal, že doufáte, že to maximum bude někde kolem osmi procent. Je riziko, že třeba inflace v Česku v těch prvních měsících příštího roku dosáhne dvojciferných čísel?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No, myslím si stále, že pravděpodobnost toho je velmi nízká, ale nedá se to úplně vyloučit v jednom měsíci může dojít k nějakému prostě výkyvu v některé významné položce. Je to přece jenom prostě nějaké statistické měření a je to měsíční číslo, čili ani toto nelze úplně vyloučit, ale považuju to za velmi málo pravděpodobné.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Máte nějaké měřitelné parametry, podle kterých posuzujete, jestli to zvyšování sazeb, které jste už udělali v minulých měsících, jestli má ten efekt, který čekáte?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Máme, samozřejmě my zpětně vyhodnocujeme to, jak fungovaly ty naše nástroje měnovépolitiky. A děláme si určité analýzy, jestli jsme byli málo přísní, moc přísní. To všechno děláme.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Jak dopadají tyto analýzy?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No, pro tu vlnu, kterou teď zažíváme, je ještě brzy, prostě, jak jsem říkal, ten tzv. mechanismus transmise, takový ten převodový mechanismus, trvá 12 až 18 měsíců, čili my jsme s tím zvyšováním začali až v červnu letošního roku, že jo.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Takže za rok bude čas /nesrozumitelné/?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ano, za rok uvidíme ty první výsledky.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Jedním z rychlých měřitelných efektů toho zvyšování sazeb je pohyb kurzu koruny. Zvýšení sazeb by mělo vést k posílení koruny, kdy se stane koruna zajímavou pro investory, budou ji nakupovat. Vy jste po tom prvním výrazném zvýšení na konci září předpovídal, že na přelomu roku, tzn. někdy v těchto dnech, by koruna měla být stabilně pod 25 korunami za euro. Když se podívám na kurzovní lístek, není, je nad 25 korunami. Není to signál, že to všechno nefunguje tak, jak jste si představovali?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No, tak my nemáme křišťálovou kouli a samozřejmě, protože koruna svůj kurz určuje trhem, nabídkou a poptávkou, tak samozřejmě ty naše předpovědi jsou odhady nějaké, takže máte pravdu v tom, že na čtvrté čtvrtletí jsme ten optimismus ve smyslu posilování trochu přecenili, i když ne příliš, protože teď je ta koruna někde kolem těch... No těsně kolem 25, 25,0 něco. A myslíme si, říkají to větší znalci, než jsem já ti, kteří se na tom trhu pohybují, že po Novém roce uvidíme tu korunu stabilně skutečně pod 25, čili je tam určitý posun vyvolaný jednoduchými důvody. Za prvé se nám objevily znovu ty pandemie, ať už ta naše podzimní, teď máme Omikron, a to všechno znervózňuje ten finanční svět, takže to jeden důvod, další důvod je, že americká centrálníbanka ohlásila o něco rychlejší, řekl bych ukončování té své expanzivní měnovépolitiky. To také má tendenci odvádět část investorů, takže není tak silná, jak jsme očekávali, ale není slabá, mírně posiluje z našeho okolí posílila nejvíc, vypadá to, že to za ten rok bude kolem čtyř a čtyř a půl procenta posílení koruny. Jenom pro ukázku maďarský forint oslabil asi o 2 % ve stejném období, čili v tomto roce, polský zlotý kolem 1, 1,5 procenta, čili není tak silná, ale je stabilní a bude silnější.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ten kurz koruny samozřejmě má vliv také na inflaci. Čím silnější bude koruna, tím levnější budou věci z dovozu, a to samozřejmě inflaci dál sníží. Z tohoto pohledu, kam byste chtěli kurz koruny dostat, je to někam ke 24 korunám za euro?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
My nemáme žádný cíl u koruny. My necílujeme hodnotu koruny, ale v dané situaci, kdy skutečně bojujeme s výraznou inflační vlnou, je pro nás posílení koruny užitečným jaksi pomocníkem, protože tam navíc to působení je rychlejší než u úrokových sazeb, u kurzu, myslím, tedy úvěrových sazeb, takže my nemáme cíl konkrétní, ale prostě, jak jsem řekl, máme vždycky nějakou předpověď, ta předpověď v tomto čtvrtletí mírně nevyšla. Na to další čtvrtletí máme další posílení někam pod těch 25, takže to není o /nesrozumitelné/ hladině. Ta koruna by měla stabilně dále posilovat a já si myslím, že v tom příštím roce skutečně uvidíme. Postupně blízko těm 24 korunám.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Silnější koruna samozřejmě postihuje nebo má negativní dopady na ty firmy, které vyvážejí zboží do zahraničí, navíc pro firmy se zvýšením úrokových sazeb se samozřejmě zdražují úvěry. Myslíte na to dostatečně při tom rozhodování o úrokových sazbách? Nemůže to, že zvyšujete sazby, v důsledku poškodit českou ekonomiku, zastavit ekonomický růst?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Samozřejmě, že to velmi pečlivě zvažujeme, to je jasné. Ty naše nástroje nejsou jaksi příjmově a hodnotově neutrální, ony prostě mají svoji cenu a dopadají různě na různé složky té společnosti a té ekonomiky, jinak by ani nemohly fungovat, kdyby byly bezbolestné, ale jsme přesvědčeni o tom, že my se stále ještě pohybujeme na úrovni, která nemůže sama o sobě českou ekonomiku jaksi dostat do recese nebo ji úplně dostat do nějaké stagnace. Ta česká ekonomika je dramaticky tažená exportem, protože prostě my jsme otevřená středně velká, spíše menší exportní ekonomika. To je první věc, kdy pokud jde o tu domácí spotřebu, tak ta domácí spotřeba tímto není nějakým způsobem dramaticky zasažená. To, že bude méně hypotečních úvěrů, tady nezpůsobí to, že by lidé přestali normálně spotřebovávat. Oni mají vlastně stabilní a rostoucí příjmy, jsou tady velké úspory, které částečně se ještě nafoukly tím odkládáním spotřeby v dobách covidových uzavírek, takže to všechno bereme v potaz samozřejmě a zatím tam žádné dramatické riziko nevidíme. Jde o to, že my chceme tu ekonomiku z hlediska cenového vývoje dostat do určité stabilizační, do určité polohy, která je, řekněme, normální, blízko toho našeho cíle, protože to je prostředí, které nejvhodnější právě pro pro dlouhodobou prosperitu, a tudíž i dlouhodobou prosperitu jak občanů, tak firem.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Někteří ekonomové, ale také někteří politici, třeba bývalý premiér Andrej Babiš vám vyčítali ty kroky a tvrdili, že to stejně nebude mít efekt, protože ta inflace, kterou zažíváme, je vlastně inflací dovezenou. Vy jste před chvílí argumentoval tím, že u nás je k tomu třeba specifická situace na trhu práce, ale přesto, když se podíváme na to, jak reagují jiné centrálníbanky, tak Evropská centrálníbanka nemění úrokové sazby. Vy jste před Vánoci vydali přehled toho, jak reagují některé další centrálníbanky, máte tam třeba novozélandskou, švédskou, norskou maďarskou nebo polskou, když jsem se na to díval, tak vy jste nejrazantnější ze všech těchto centrálníchbank. Není to přece jenom příliš?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ne, není to příliš.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Opravdu ta situace Česka je tak specifická a je srovnatelná s kteroukoliv z těch zemí?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No, opravdu. Podívejte máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a možná na světě. Já nevím, jestli Japonsko, ale to je opravdu jiná ekonomika. Máme tady poměrně dlouho, už několik let, teď nevím, jestli 4, 5, 6 let, rychlejší růst mezd než produktivity práce, národohospodářské produktivity práce. Máme tady extrémní z hlediska skokového navýšení deficity veřejných rozpočtů, myslím tu změnu, nejde o celkový dluh.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ale jde o ten trend.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ale ten trend, ten skok z nějaké normální, solidní úrovně na úrovně, které jsou vlastně mimořádné nejen pro nás, ale v tuto chvíli už i v Evropě. Čili velkou expanzi fiskální, takže toto všechno, když vezmete dohromady. A měli jsme už před covidem vlastně tady určitý natlakovaný stav, protože ta situace trhu práce není nová. Ta bohužel covidem se nezchladila, jenom se dneska znovu otevřela. A znovu se spíše akceleruje. Měli jsme i některé další důvody vedoucí právě k tomu specifickému přetlakování, vlastně významnou část té inflace tvořit tzv. jádrová inflace a máme, na to bych zapomněl, máme extrémně nafouknutý a řekněme přehřátý trh nemovitostí. To neříkám, že jinde nejsou, ale zase ta míra je u nás asi jedna z nejvyšších. Ukazují to všechny statistiky, když se podíváte na růst cen nemovitostí v nějaké periodě několika let, takže to všechno dohromady bohužel dává takový mix, který vyžaduje opravdu, řekl bych velmi agilní, prostě reakci z naší strany, pokud máme plnit svůj mandát. A proto to děláme, ale oni nás ostatní následují, když se podíváte na kroky maďarské, dnes i už polské centrálníbanky. Samozřejmě dneska už i FED, Angličani už taky zvýšili, i když o maličko.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ale o maličko, o čtvrtinu budu.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Ano, samozřejmě sám se ale ta situace tam opravdu v mnoha ohledech je velmi různá. ECB je trošku výjimka, tam ty důvody jsou složitější. To teď asi nebudeme mít čas.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To necháme na nějaký příští rozhovor.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy už jste mluvil o tom, že to zvýšení sazeb se promítne do trhu s hypotékami. Kromě toho tak Česká národní banka také zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Vy jste o tom sice rozhodli v listopadu, ale účinné to bude od dubna. Nově si bude možné půjčit maximálně 80 % hodnoty nemovitosti. Navíc banky budou mít limity, jak velká může být hypotéka a měsíční splátka v poměru k čistým příjmům zájemce. O kolik čekáte, že kvůli tomu všemu klesne hypoteční trh v Česku?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Tak pokud jde o tato opatření, tak u nich jsme měli odhady a banky, jsme s nimi i konzultovali, víceméně akceptovali, že tato samotná opatření by snížila tu poptávku realizovanou asi o 10, 13, možná do 15 %. Ale k tomu samozřejmě přistupují úrokové sazby, ty jsou v tuto chvíli, bych řekl razantnější bariérou se stanou a stávají, takže říkají sami bankéři, že ten trh klidně příští rok nových hypoték, nových hypoték, to zdůrazňuji, klesne možná o 20 až 30 %.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Nedostane to do problémů řadu lidí, kteří potřebují řešit své bydlení a na hypotéky už nedosáhnou?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No, podívejte, to je složitá otázka. Je otázka, jestli někdo, jestli existuje... Hypotéka není, prosím, nějaký sociální nástroj, sociálním nástrojem mohou být nějaké podpory státu.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Já neříkám, že to je sociální nástroj, ale prakticky je to pro řadu lidí nástroj k tomu, aby se dostali k bytu.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
No jasně, ale to je pak otázka, jestli ta bytová politika, která by měla řešit dostupnost bydlení, je správně nastavená. Hypotéka z našeho pohledu je bankovní produkt. A my jsme tady zodpovědní za finanční stabilitu, což je primárně stabilita bank. My nemůžeme dopustit, aby v bankách se hromadily rizikové hypoteční úvěry v nějakém větším množství, protože to by mohlo dopadnout špatně, takhle vznikly v minulosti různé velké krize. A pak bychom to platili nakonec všichni jako daňoví poplatníci a mohlo by nás to opravdu hodně bolet, čili ty sociální problémy, dostupnost bydlení, to je důležitá věc bezesporu, ale to musí řešit nástroje, které jsou k tomu určeny.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To zvýšení sazeb se dotkne také těch, kteří už mají hypotéky a končí fixace. Analyzovali jste i tohle, jestli tam nebudou zásadní dopady, že tady bude velká část lidí, kteří najednou na tu hypotéku nebudou mít?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Podle toho, co říkají banky, tak pokud si pamatuju ty jejich odhady, říkají, že tak by se to mohlo dotknout pěti procent těch držitelů těch hypoték, že by mohli mít jistý problém se splácením po tom navýšení při té refixaci, což jsou stále... Jaksi to je rozsah, který ty banky umí s ním si poradit a oni prostě umí s těmi klienty dojednat třeba prodloužení těch splátek nebo nějaké další úpravy.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste mluvil o tom, že je jakási bublina, pokud jde o ceny nemovitostí v České republice, tímhletím, o čem mluvíme, předpokládáte, že dojde v dohledné době k poklesu cen nemovitostí v Česku?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To ne, to se nedá asi úplně očekávat. Bublina, já jsem nepoužil slovo bublina.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To jsem řekl já, ano, omlouvám se, přehřátý trh.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Přehřátý trh /nesrozumitelné/ ale asi se dá samozřejmě i o tom mluvit v konkrétních lokalitách a typech nemovitostí. My zatím neočekáváme, že by měl nastat pokles cen nemovitostí. Co je dost pravděpodobné, že se asi zpomalí ten růst jejich cen, což bylo žádoucí s ohledem na to jeho přehřátí, kdyby ten růst cen se zpomalil. A pokud možno na několik let, protože by se asi ty věci trochu zharmonizovaly.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když jsme mluvili o těch pravidlech pro hypotéky, budete uvažovat i v těch příštích měsících třeba o dalším zpřísnění?
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
To je moc daleko, uvidíme, až začnou působit ta nová pravidla, uvidíme, jak bude to působit zejména v té symbióze s vysokými úrokovými sazbami, což si myslím, že je opravdu ostrý nástroj, to jsme vlastně ani netušili, že budeme muset jít tak daleko, takže tady si myslím, že nebude důvod, já bych si tipnul, že nebude důvod dále zpřísňovat ty limity.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Guvernér České národní banky, také bývalý premiér, bývalý ministr a to hned několika rezortů Jiří Rusnok. Díky, že jste byl naším hostem, na viděnou, na slyšenou.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky
Já děkuji za pozvání a všem posluchačům přeji pevné zdraví do nového roku.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Od mikrofonu loučí Tomáš Pancíř.