Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Romana Navarová (Frekvence 1 13. 1. 2025, pořad Press klub)
Inflace byla loni v Česku nejnižší za posledních šest let, když dosáhla úrovně 2,4 %. Podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové se tak tempo růstu cen vrátilo do normálu z extrémních hodnot, jež přišly po invazi ruské armády na Ukrajinu. V pásmu 2 až 2,5 procenta lze dle Zamrazilové inflaci očekávat i letos, byť bude její skladba různorodější než v roce 2024. V pořadu Press klub na Frekvenci 1 dále viceguvernérka ČNB hovořila o snižování úrokových sazeb, cenách hypoték nebo stavu veřejných financí.
Co v rozhovoru zaznělo:
Tříprocentní meziroční míra inflace za prosinec 2024 byla podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové příjemným překvapením, protože centrální banka i analytici očekávali shodně hodnotu 3,3 %. „Důležité je, že inflace za celý rok 2024 činila 2,4 %, což je nejnižší úroveň za posledních šest let a druhá nejnižší za osm let. Takže se vracíme do normálu z extrémních hodnot, které přišly po invazi ruské armády na Ukrajinu,“ uvedla viceguvernérka v rozhlasovém pořadu Press klub na Frekvenci 1.
Také pro rok 2025 Zamrazilová očekává inflaci v tolerančním pásmu České národní banky, poblíž jejího 2% cíle. „Měl by poněkud polevit růst cen služeb, který jsme v roce 2024 viděli zhruba na 5% úrovni. Ovšem budou asi trochu více zdražovat potraviny, oproti tomu se ale zase sníží ceny energií o 5-10 %. Čili celkový obrázek bude různorodější a jiný než v roce 2024. Nicméně si troufám říct, že lednová inflace bude začínat dvojkou a že mezi 2 a 2,5 procenty se ta inflace bude pohybovat i za celý letošní rok,“ řekla Zamrazilová.
Právě dynamika zdražování služeb byla podle viceguvernérky ČNB jedním z důvodů, proč centrální bankéři v prosinci rozhodli o přerušení poklesu úrokových sazeb. Nyní se ale situace postupně mění. „Pokles sazeb ze 7% úrovně jsme zahájili v prosinci 2023. Od té doby jsme je během jednoho roku plynule snižovali až na 4 %. V prosinci 2024 jsme se však rozhodli dát pauzu, protože jsme viděli výrazná rizika a nejistoty. Většinový názor spěl k tomu, že bude dobré počkat na lednové přecenění, které je nejdůležitější, protože předznamenává inflaci na celý rok. A teď se skutečně zdá, že se otevírá prostor pro další uvolňování měnové politiky.“
Zatímco centrální banka v posledním roce snížila úrokové sazby o tři procentní body, hypoteční úvěry zlevnily podstatně méně. „Sazby hypoték se neodvíjejí primárně od sazeb ČNB, ale od tržní ceny peněz na 5letý až 10 letý horizont. Jestliže snížíme úrokové sazby, mohlo by sice dojít k mírnému poklesu sazby hypoték, ale ne v přímé úměře k našemu snížení,“ uvedla viceguvernérka. Na 2% sazbu z minulosti se však podle ní hypotéky v dohledné době nevrátí. Spíše lze očekávat hodnoty kolem 4 %, možná lehce pod touto hranicí pro klienty, kteří si budou s bankou schopni vyjednat lepší podmínky.
Na dotaz posluchače ohledně vyrovnání státního rozpočtu Zamrazilová odpověděla, že jde o běh na dlouhou trať. První podmínkou je podle ní vyrovnání důchodového účtu, který v roce 2024 skončil v deficitu 50 miliard korun. Kromě toho by bylo pro dosažení takového cíle pravděpodobně potřeba přenastavit i daňový systém, protože zrušení zdaňování superhrubé mzdy přineslo veřejným financím každoroční výpadek příjmů okolo 100 miliard korun.
K výhledu na kurz koruny v souvislosti se zahájením prodejů dovolených na letní sezonu viceguvernérka ČNB v závěru rozhovoru řekla, že nečeká jeho výrazné pohyby, pokud nepřijde geopolitický šok typu invaze na Ukrajinu. „Kurz koruny je v národním hospodářství veličina, která se předpovídá úplně nejhůř a vylámou si na ní zuby i nejzkušenější a nejchytřejší analytici. Nicméně už řadu týdnů se kurz pohybuje kolem 25 korun za euro a okolo úrovně 25 Kč by se měl držet i nadále, pokud se nematerializují geopolitická rizika.“