Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Barbora Tachecí (ČRo Plus 17. 1. 2024, pořad Osobnost Plus)
„Inflace se výrazně sníží, úrokové sazby proto budeme snižovat. Na každém zasedání ale vždy velmi pečlivě vyhodnotíme situaci,“ uvedla viceguvernérka Eva Zamrazilová v rozhovoru s Barborou Tachecí na rádiu Český rozhlas Plus.
Vybrané citace
„Inflace v lednu do značné míry předznamená trajektorii cen ve zbytku roku.“
„Jednou jsme už základní úrokovou sazbu snížili, a to o 0,25 procentních bodů před Vánoci a počítáme s tím, že na každém dalším zasedání by mohla úroková sazba o něco klesnout. Uvidíme, jakým způsobem se bude inflace vyvíjet, jestli opravdu budeme moci na každém zasedání snížit o 0,25 procentního bodu. Pokud by inflace klesala rychleji, než si myslíme, tak mohou i sazby klesat razantněji. Naopak pokud by se inflační tlaky ukázaly perzistentnější, tak bychom to snižování mohli kdykoliv zastavit.“
„Myslím, že inflace se výrazně sníží, už kvůli meziroční základně. Myslím si, že úrokové sazby se budou snižovat v každém případě. Na každém konkrétním zasedání ale velmi pečlivě vyhodnotíme situaci.“
„Sazby u hypoték se utvářejí i podle toho, jak vypadá cena státních dluhopisů. Takže tady už je prostor k poklesu i z tohoto úhlu pohledu. Ale chtěla bych upozornit, že dvě procenta na hypotékách, na které byli klienti zvyklí, se už podle mého názoru nevrátí. Myslím si, že by to ani nebylo správně, protože to byl jeden z faktorů, který de facto hnal nahoru ceny nemovitostí, protože nemovitosti se staly investičním statkem a přestaly sloužit původnímu účelu, tedy k bydlení lidí, kteří si tu hypotéku vzali.“
„Nedostupnost bydlení je jeden z nejpalčivějších problémů, které má mladá generace. Je to smrtící mix velké byrokracie, to znamená dlouhého povolovacího řízení, dále politiky developerů a toho, že nabídka je takto slabá. Posledním krokem bylo, že se z bytů stal investiční produkt.“
„Když je nějaký závažný jev, tak ho jedním faktorem nevysvětlíte. Kombinace různých faktorů vede k tomu, že my potřebujeme největší počet platů na koupi průměrného bytu. Například v Praze je situace z nejhorších v Evropě. Když byly úrokové sazby na nízké hladině, velmi to přispívalo ke spekulační hladině kolem nemovitostí.“
„Myslím, že v naší nové prognóze se inflace v letošním roce bude pohybovat v tolerančním pásmu mezi jedním a třemi procenty.“
„Průměrná inflace pro rok 2024 podle prognózy IMF je skutečně 4,6 procenta. Já jsem byla u jednání mise IMF, která tu byla nedávno a jsem si prakticky jistá, že oni tu prognózu ještě přehodnotí směrem dolů. Ta jednání totiž byla konstruktivní a oni naše argumenty plně akceptovali. Je třeba si uvědomit, že IMF dělá práci pro celý svět a navíc s daty s velkým zpožděním. Celkově je dezinflační proces nejenom u nás, ale i v Evropě rychlejší, než se třeba před půl rokem čekalo. Takže ta prognóza je vážně zastaralá a podle mě se téměř jistě změní směrem dolů.“
„V roce 2021 u nás byla inflace vyšší proto, že došlo ke změně zdanění mezd. Ačkoliv modely a prognózy většinou pracují s hrubou mzdou, lidé utrácejí z čistých mezd. Čisté mzdy se v průměru zvýšily o 7-8 procent. Nominální mzda (hrubá) se zvýšila o 6 procent. Takže se stalo, že mzdy rostly nadměrně o nějakých patnáct procent. Obchodníci by byli s odpuštěním hloupí, kdyby neslyšeli na slova propagátorů té akce, kteří říkali, že lidem zůstane více peněz v peněženkách. V této situaci si obchodník řekne ‘tak lidem je tam asi nenecháme‘.“
„Od roku 2021 do dneška se lidem peníze znehodnotily zhruba o třetinu. Ale nebylo to jenom u nás. Bylo to prakticky v celém západním světě. Bylo to v návaznosti na výdaje veřejných financí a pomoc státu, kdy lidé dostali peníze za neodpracovanou práci, nevyrobené zboží. Všechna tato opatření šla nejenom na dluh, ale vlastně to byly inflační peníze. Všude tam, kde vláda v době covidu pomáhala nejvíc, i inflace rostla nejvíc. U nás se k tomu ještě přidala i ta změna zdanění mezd.“
„U nás rostly ceny nemovitostí nejrychleji v celé Evropě už během posledních 5-6 let. Něco podobného zažilo pouze Maďarsko.“
„ČNB jako první začala zvyšovat úrokové sazby už v polovině roku 2021, protože odhadla, že inflace hrozí, přijde a že je to velké riziko. Sazby došly k sedmi procentům. V té době byly sazby ECB pořád ještě na nule.“
„Měnová politika působí se zpožděním, takže je určitě dobře, že předchozí bankovní rada začala zvyšovat úrokové sazby. Otázka je, zda bylo nutné dojít až na sedm procent. Já se domnívám, že inflace by se vyvíjela velmi obdobně, kdyby sazby skončily někde kolem šesti procent.“
„Energetický šok po ruské invazi na Ukrajinu se propsal do zemí asymetricky. Máme vyšší podíl energií ve spotřebitelském koši a bohužel máme energeticky náročné hospodářství. Takže energie se propsaly úplně všude. Podobně to měli Poláci, Litva a další. A to je typ inflace, se kterým žádná centrální banka nemůže nic dělat.“
„Za kroky ČNB si naprosto pevně stojím. Když jsme nastoupili do bankovní rady, měli jsme prognózu inflace, jaká bude za rok a půl. V té době se hovořilo o tom, že inflace bude taková pouze, když zvýšíme úrokové sazby. My jsme je nezvýšili, ale ta inflace je přesně tam, kde měla být. Což potvrzuje má slova o tom, že inflace se v určité části vyvíjela tak, že další růst úrokových sazeb by ji neovlivnil, ale měl by jiné následky. My jsme zjistili, že úvěrový kanál pro podniky je víceméně vyčerpaný. Podniky přecházely k euroizaci úvěrů. Nebraly si úvěry za devět procent v korunách, ale v eurech. Úvěrový kanál prostě nefungoval.“
„Inflace by teď nebyla nižší, kdybychom úrokové sazby zvýšili, byla by úplně stejná. Naopak je dokonce ještě trochu nižší, než se tehdy předpokládalo, že by měla být, když úrokové sazby porostou.“
„My jsme se rozhodli jít jinou cestou, a to tou, že se spíše budeme snažit udržovat silný měnový kurz. A to se nám povedlo. Silný měnový kurz pomohl zkrotit inflaci i bez růstu úrokových sazeb, protože zlevňuje zboží pro všechny.“