Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Čestmír Strakatý (Frekvence 1 10. 10. 2023 pořad Press klub)
Dobrý večer. Pressklub začíná a ve studiu je se mnou viceguvernérka České národní banky a ekonomka Eva Zamrazilová, vítám vás, dobrý večer.
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.
Budeme se bavit o poměrně pozitivním vývoji inflace a o výhledu české ekonomiky pro další měsíce a roky. Paní viceguvernérko, vy asi nevidíte tak daleko do těch příštích let, je to tak?
Do příštích let nevidím ani já, ani nikdo jiný. Můžeme se snažit jenom co nejpoctivěji ten vývoj odhadnout, ale faktem je, že dnešní číslo bylo příjemným překvapením.
Inflace klesla na 6,9 %, co to tedy znamená pro další vývoj? A je to číslo opravdu tak dobré, jak se může zdát?
My, když ho hodnotíme, podíváme se vždy na to, co jsme čekali my a co čekali analytici. Toto číslo bylo jednoznačně jak v tom meziročním pohledu, to znamená, 6,9 %, nižší, než očekávala jak centrální banka, tak trh. A v meziměsíčním pohledu, stejně tak pokles 0,7 % byl vyšší, než se čekalo. Takže z pohledu měnové politiky vývoj inflace zpomaluje tak, jak jsme čekali a máme k tomu navíc ještě, dá se říci, určitou rezervu.
Když říkáte, že meziměsíčně to byl pokles o 0,7 %, to znamená, že to není jenom tím, že by meziročně ta základna, ze které tu inflaci počítáme, z loňského roku, byla vysoká. Takže tím, jak se ta trajektorie mění, takže tím logicky klesá inflace. Ale je to i tak, že meziměsíčně ceny prostě klesly, takže proto je ta inflace nižší. Je to tak? Ano, bude to pokračovat.
To je velmi dobrá otázka. Kdyby tento trend pokračoval, když se příští měsíc inflace nesníží a v říjnu proti září zůstane nulová, tak meziročně to bude znamenat 8,5 %, takže pro posluchače to bude nepříjemné překvapení. Protože když se podívají na to meziroční číslo, řeknou si, aha, bylo to 6,9 %. Tak jak to, že meziroční inflace nezpomaluje? A naopak nám ještě roste? Mohou být nepříjemně překvapeni, ale důvodem toho překvapení je úsporný tarif, protože kdyby nebylo toho úsporného tarifu v loňském roce, tak by při té mnou očekávané stabilitě cenové hladiny pro další měsíce už ta inflace opravdu klesala k šesti procentům a níže. Jenomže my jsme si vlastně výskok z toho úsporného tarifu odžili v lednu, kdy právě zrušení toho úsporného tarifu znamenalo poměrně výrazný skokový nárůst všech cen v lednu letošního roku 2023. Takže tahle ta opatření, byť jsou dobře míněná (můžeme se bavit i o přechodném snížení spotřební daně z nafty a jejím opětovném navrácení), všechna tato opatření, byť jsou dobře míněná, do toho vnímání světa čísel a toho statistického vnímání vnášejí zmatky, které se špatně interpretují.
No, ona je to vždycky hra s čísly, s tou inflací a lidé tomu ne úplně rozumí. Ale čemu určitě rozumí všichni, tak to je to, jestli ty ceny klesnou nebo vzrostou nebo jsou stabilní. Ale ceny už neklesnou příliš, to se asi čekat nedá, že by například potraviny zlevňovaly nebo něco podobného?
Potraviny právě zlevnily. Je to vidět, že to je změna v trendu. Je to změna v trendu, protože pokud jsem se dobře dívala na ta čísla, tak to bylo někde kolem 1,4 %, tuším, meziměsíčně, a to je docela hodně.
Zdražovaly v minulosti, v tom posledním roce, ale i o 10 % meziměsíčně, čili pokles cen o 1 %. To je sice relativně hodně, ale zároveň je otázka, jestli si toho lidé vůbec všimnou.
Já myslím, že u některých položek je to poměrně významné, třeba u mléčných výrobků, tam si myslím, že jde až o 20 %, pokud jsem se dobře dívala jak na cenovky v obchodech, tak na ta dnešní čísla. Takže ten vývoj je prostě různorodý u těch jednotlivých položek.
Mění nějak ten aktuální vývoj v Česku aše očekávání, co se týče toho, kdy budeme na té vaší cílené inflaci, čili někde okolo těch dvou 3 %? Dostaneme se tam příští rok? Je otázka, kdy - dříve, později, nevíme?
Konkrétně u toho cíleného pásma (2 %), jeho blízkosti, bychom měli být už v lednu. Už před mnoha měsíci jsem říkala, že čekám, že lednová inflace bude někde kolem 3 %. Postupně by se měla blížit k těm dvěma procentům. Tam bychom se měli dostat také v průběhu příštího roku. Nicméně pro mě není až tak úplně klíčová ta otázka, kdy se tam přesně dostaneme, jsem si jistá, že se tam dostaneme, ale aby to nebylo přechodné. Aby ty ceny skutečně udržely tu svoji stabilitu, a ten cenový vývoj se pohyboval v cíleném koridoru mezi jedním a třemi procenty stabilně a dlouhodobě.
Na co se chci zeptat, protože už v tuhle chvíli se zdá, že ceny plynu na burzách rostou. Je otázka, co s tímhle vývojem udělá konflikt na Blízkém východě, který se tam teď nějakou, nějakou formou, zdá se, rozhořívá nebo se klidně může rozhořet. Je otázka, kde budou ceny energií v zimě. Je otázka, kolik budeme platit za tohle všechno, jaký vliv to bude mít třeba i na ceny potravin dále. To je něco, co jistě ovlivní to, kde bude inflace v lednu atp?
Ten konflikt je tady od soboty. Ještě do té doby jsme čekali, že bude pokračovat vysloveně jen ten pozitivní vývoj, ten jsme viděli všude kolem sebe u cen energií, ať už na mezinárodních burzách nebo v konkrétních tarifech a cenících dodavatelů. Do jaké míry mohou být ceny plynu ovlivněny touto úplně novou situací, to si teď netroufám říct. Ale myslím si, že už se rozšířila i globální nabídka a už jsme vlastně vycvičeni flexibilně hledat nové zdroje a nové možnosti, tak sim myslím, že ta nabídka od vypuknutí konfliktu na Ukrajině vlády reagují mnohem pružněji, než bychom si mohli představit.
Dělá česká vláda v tuhle chvíli správné kroky?
Nevím přesně, jaké kroky máte na mysli, jestli máte na mysli ten konsolidační balíček?
Spíš mě zajímá, jestli, když Zbyněk Stanjura říká, že nepředpokládá, teď přesně, cituji, nepředpokládám žádný velký zákon o dalších konsolidaci veřejných financí v těch dalších letech v roce 2004 a 2025, jestli tohle je rozumné vzhledem k tomu, jakou trajektorii deficitu v tuhle chvíli vidíme a jestli by vláda neměla být odvážnější, řekněme, nejen v tom šetření?
Toto by mne skutečně hodně mrzelo. Protože už když jsem reprezentovala rozpočtovou radu, tak jsem upozorňovala na rizika veřejných financí. Uuž tehdy jsem říkala, že když se ekonomika stimuluje z veřejných výdajů, takže to ve výsledku nekončí nikde jinde, většinou než v inflaci. Bohužel se to potvrdilo. Tehdy jsem se obávala, že bychom mohli jednou z dluhů platit až 100 miliard korun roky, bohužel už se to taky potvrdilo. Není to tak dlouho. Takže já si myslím, že konsolidace skutečně pro budoucnost ekonomiky je nezbytná a vždycky jsem akceptovala podobu té konsolidace z toho úhlu pohledu, že je to asi minimální krok, který je potřeba udělat. Faktem je, že narazil na naprosto neskutečný politický odpor, který jasně ukazuje, že nejsou všichni schopni nahlížet na tu ekonomiku z pohledu jakéhosi vyššího principu naprosto nutné konsolidace veřejných financí. Nicméně čistě jako národohospodář se obávám, že pokud ta konsolidace nebude pokračovat, tak tohle je málo.
Máme těsně před sebou další jednání o konsolidačním balíčku, který ještě není schválený. A to, co říkáte vy, tedy že část politické scény se nepochybně proti němu velmi ostře vymezí a ta diskuze o něm je už ostrá nějakou dobu, ale ta je ostrá v podstatě. Ovšem v této době, tak je otázka, do jaké míry vlastně záleží na tom tématu, nicméně vy byste tedy v tuhle chvíli vládě doporučila, co?
Já nemám co doporučovat vládě. Asi je to hodně o komunikaci, aby si lidé uvědomili, že jestliže budu z dluhu platit 100 miliard korun, tak jsou to prostě peníze, které byly ještě před dvěma třemi lety nepředstavitelné - zaplatit takový úrok z dluhu. Myslím, že je potřeba říci občanům, že to, že tady bude plánovaný deficit státního rozpočtu250 miliard korun, že je to tedy o 40 miliard korun lepší než 290, takže stejně je to v podstatě katastrofální situace. Ještě před pár lety jsme se bavili o jednotkách, maximálně desítkách miliard korun a teď jsme z tohoto řádově přeskočili na desítky až stovky. Stejně si myslím, že ve výsledku o veřejných financích svým způsobem rozhodují občané v nějakém dlouhodobém horizontu a je prostě třeba nějaká komunikace, která ukáže, že touto cestou se dál dlouho jít nedá. Ostatně, když jsem se dívala na srovnání veřejných financí v rámci Evropy, tak jasně, ty země, které rychleji postcovidově konsolidují, tak mají taky nižší inflaci.
Dáme prostor posluchači, který se nám dovolal. Dobrý večer, prosím, ptejte se paní viceguvernérky Zamrazilové.
Dobrý večer, paníguvernérko, tady Pavel jefinníku a mám, tak mám ty dotazy. Spoustu financí se pohybuju dlouhodobě. Jednak by mě zajímalo, jak vnímáte to rozdávání nesmyslné peněz do de facto lidem Babišovy vlády? Co to způsobilo s inflací? To je první věc a druhá věc je, zajímalo by mě kurt. Křížový. Kurz eurodolar, Česká národní banka zhruba před měsícem a půl prohlásila, že přestala intervenovat do české koruny. A když se na ty grafy dívám, tak mám takový pocit, že to není pravda, můžete mi k tomu něco říct?
V momentě, kdy se veřejné výdaje už před covidem zvýšily, ale tím covidem se to velmi zintenzivnilo, tak jestliže lidé dostali peníze za neodvedenou práci, nevyrobené zboží, neprovedené služby, tak jsou to peníze, které jdou do ekonomiky na straně poptávky, bez protihodnoty na straně nabídky a nemůžou přinést nic jiného než inflaci, to je logické. Samozřejmě tím nezpochybňuji tu pomoc, ale ta pomoc měla být v menším rozsahu a adresnější.
A ten druhý dotaz - jestliže se ptáte na intervence. Ne, skutečně ne, Česká národní banka neintervenuje. Dnešní kurz, myslím, byl ve znamení té nízké inflace, takže maličko oslabil na 24,60 v závěru prodejní doby, tuším. Ale jediná aktivita, kterou v současné době centrální banka na devizovém trhu provádí, je prodej výnosů z rezervních aktiv, a to jsou ale relativně malé položky a byla to tradiční aktivita, dávno započatá před několika lety, a byla vlastně přerušena jenom tady tím obdobím intervencí.
Zakončili jsme diskuzí pro fajnšmekry trošku o kurzech a intervencích. Já vám moc děkuji za tento rozhovor, paní viceguvernérko.
Děkuji.