Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Jan Lopatka (Reuters 11. 12. 2024)
Inflační tlaky si podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové tento měsíc vyžádají přerušení snižování úrokových sazeb. Uvedla to v rozhovoru pro agenturu Reuters. O dalším uvolňování měnové politiky by opět začala uvažovat, pokud by lednová data o spotřebitelských cenách přinesla pozitivní signály. Základní sazba ČNB je v současnosti na 4 procentech. Viceguvernérka mluvila také o tom, že centrální banka na základě výsledků revize měnové politiky vyvine druhý plnohodnotný predikční model tak, aby nebyla příliš závislá na stávajícím jediném modelu.
Co v rozhovoru zaznělo:
K vývoji spotřebitelských cen
Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu meziročně o 2,8 procenta, tedy mírně méně, než se očekávalo. Problémem však zůstává struktura inflace, když nadále zvýšeným tempem rostou ceny služeb. „U cen služeb pořád přetrvává nepříjemná setrvačnost. Uvidíme, jak bude vypadat lednové přecenění, to bude určitě hodně důležité - regulované ceny, inflační doložky a podobně,“ řekla viceguvernérka ČNB v rozhovoru, který se uskutečnil v úterý.
Německá ekonomika
Nepříliš dobrý hospodářský výkon německého hospodářství v sobě má podle Evy Zamrazilové jak poptávkový protiinflační faktor, tak i strukturální faktor proinflační. „Ve výsledku působí vývoj v Německu jen velice mírně protiinflačně," uvedla.
K úrokovým sazbám
„Už jsem (pro stabilitu sazeb) hlasovala v listopadu, kdy jsem říkala, že pro mě v relaci k plnění inflačního cíle spíše převažují proinflační rizika. V současné době nemám příliš důvodů na tomto pohledu něco zásadního měnit, bilance rizik plnění inflačního cíle mi připadá být velmi podobná jako začátkem listopadu.“
Inflační očekávání
Očekávaný nárůst meziroční inflace na 3 procenta v prosinci, a to hlavně kvůli bazickým efektům, by mohl mít podle viceguvernérky psychologický efekt na spotřebitele a obchodníky. „Ráda bych viděla, že se tento efekt nepřelije do začátku roku, a ráda bych viděla, že v lednu inflace z prosincového vrcholu zase klesne."
K revizi měnové politiky a vývoji nového predikčního modelu
Česká národní banka s ohledem na výsledky externího posouzení měnové politiky vyvine nový predikční model. Ten bude fungovat vedle stávajícího modelu a pomůže bankovní radě rozšířit paletu nástrojů pro měnově-politické rozhodování.
„Z posudků vyplývá, že je potřeba omezit koncentraci na jeden jediný model,“ uvedla Zamrazilová s tím, že výhradně na model typu DSGE, jenž používá i česká centrální banka, spoléhají pouze 3 z 22 centrálních bank oslovených v dotazníkovém šetření ČNB. Většina centrálních bank uvedla, že využívá více než jeden model.
Revize měnové politiky podle Zamrazilové poukázala na nedostatky stávajícího modelu, mezi něž patří například předpoklad, že jsou všechny české firmy vlastněné domácími investory. Polovina tuzemských podniků je přitom ve skutečnosti pod zahraniční kontrolou. „To pak může být zdrojem systematických chyb,“ uvedla viceguvernérka a dodala, že současný model se sice osvědčil během poklidných období, ale jeho nedostatky se naplno projevily během krizí, jako byla například nedávná koronavirová pandemie nebo válka na Ukrajině.
