Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Tomáš Pancíř (ČRo Radiožurnál 26. 7. 2022, pořad Dvacet minut Radiožurnálu a ČRo Plus)
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Už příští týden bude bankovní rada České národní banky rozhodovat o nastavení základních úrokových sazeb, a to poprvé v obměněném složení s novým guvernérem Alešem Michlem. Za jakých podmínek by bylo nezbytné jejich další zvýšení? Kam až může vystoupat inflace v Česku? A dá se vůbec v současné situaci spolehlivě předpovědět, jak se bude česká ekonomika vyvíjet v dalších měsících? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je viceguvernérka České národní banky, do svého nedávného jmenování předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Dobrý den, vítejte v našem studiu.
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Tzv. měnově politické rozhodnutí, tedy hlasování o nastavení úrokových sazeb vás čeká příští čtvrtek. Před týdnem jste Hospodářským novinám řekla, že preferujete stabilitu nebo mírný nárůst, ale že pokud budou tvrdé argumenty pro větší zvýšení sazeb, tak to jinak nepůjde. Vidíte v tuto chvíli nějaké takové tvrdé argumenty? Je na místě úrokové sazby zvýšit výrazněji?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
V tento moment jsme stále ještě ve fázi, kdy sbíráme argumenty, data z ekonomiky. Příští týden nebo tento týden v pátek ještě budou pro mě hodně důležitá data o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí, protože sice tady ještě nebudou známé strukturální charakteristiky, to, co ekonomiku táhlo nahoru nebo dolů, ale přesto ten statistický úřad se v každém tzv. flash odhadu vždycky vyjádří alespoň o směru toho, zda spotřebitelská poptávka posiluje, oslabuje, pomáhá ekonomice nebo ji naopak brzdí, stejně tak je to s investiční aktivitou a zahraničním obchodem. Takže tohle pro mě v pátek bude určitě hodně důležité. A také samozřejmě ještě uvidím, budu mít na stole tu novou situační zprávu z dílny naší měnověpolitické sekce.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Do této chvíle nějaké zásadní argumenty pro větší zvýšení sazeb máte na stole?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Tak samozřejmě inflace je velmi vysoká a v příštích měsících bude, bohužel, ještě sílit především pro to přeceňování energetických ceníků atd. My máme poměrně vysoký podíl spotřeby energie ve spotřebním koši domácností, proto to také naše domácnosti zasahuje více než třeba některé západoevropské domácnosti. Nicméně tohle není určitě oblast, kterou by mohlo zvýšení měnově politických sazeb nějakým způsobem ovlivnit. S těmi ceníky a s těmi cenami energie neuděláme opravdu bohužel nic. Musíme si uvědomit, že je tady válka na Ukrajině, a ta je příčinou. Stejně tak jako nemůžeme ukončit válku na Ukrajině, tak nemůžeme zajistit, aby byly levnější energie. Byla bych velmi ráda, kdyby tomu tak bylo.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste říkala, že tedy čekáte ještě na páteční údaje. Tak abychom třeba potom, až budou ty údaje zveřejněny, dokázali odhadnout, jak budete příští týden hlasovat. Můžete naznačit, jak se budete rozhodovat? Co, za jakých okolností? Co by tam muselo být v těch datech v pátek, abyste se rozhodla hlasovat pro výraznější zvýšení úrokových sazeb?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Musel by tam být lepší než očekávaný výsledek. Musel by být především tažen spotřebou domácností. To by byl hodně silný argument. Současně pro mě jsou a velmi pečlivě sleduji veškeré informace o mzdových vyjednáváních, ať už je to z dílny vlády, která prozatím, myslím celkem rozumně odolává tlaku na zvyšování mezd, ale také velmi pečlivě sleduji kolektivní vyjednávání v rámci tripartity, protože naprosto jednoznačně, pokud by si zaměstnanci nebo jakékoliv zájmové skupiny vynutili zvýšení indexaci mezd o inflaci, tak je to už jasná známka toho, že je rozjetá mzdová inflační spirála, která zatím tady pořád je ještě jenom v nějakých zárodcích. Byla by rozjetá inflace, té bychom se skutečně nezbavili ještě dlouhou dobu. A byl by to důvod pro agresivní zvyšování, další zvyšování úrokových sazeb. A samozřejmě potom by to pro ty zaměstnance bylo pouze krátkodobé vítězství, protože ty jejich zaměstnavatelé by vůbec už tu situaci nemuseli ustát a mohla by se tady po určité době zvýšit nezaměstnanost.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Chápu dobře vaše slova jako vzkaz odborům a případně zaměstnanců, kteří by chtěli vyšší platy, že pokud bude ten tlak sílit, tak na to tedy centrální banka bude reagovat, budete o to razantněji zvyšovat úrokové sazby?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Není to vzkaz, je to jenom můj názor. Chci říct, a také proto o tom hovořím, co mě k tomu názoru vede, protože trh práce, když teď vypadá jako opravdu, že je přehřátý, stále nejsou zaměstnanci, ten trh práce na ty hospodářské poruchy vždycky reaguje se zpožděním, ale o to větší má pak setrvačnost, tzn. že jakmile by nám tady, dejme tomu, začalo krachovat nějaké větší množství především malých a středních podniků, tak potom by nezaměstnanost mohla být vyšší i dlouhou dobu, a to nehovořím vůbec o tom, co by se mohlo stát s hypotečními úvěry. Že by tady mohla opravdu nastat nějaká poměrně nepříjemná situace na hypotečním trhu, protože zatím, dejme tomu, refinancují nebo refixují hypotéku malé desítky tisíc domácností. Pokud by skutečně už trvaly delší dobu vyšší sazby, které nejsou pro nás ničím, co bychom chtěli nebo co by se nám líbilo – my to vidíme jako nutné zlo a rozhodně je nechceme držet dobu déle než po dobu skutečně nezbytnou – ale pokud by nastala ta mzdově inflační spirála, tak bychom je nutně museli nejenom zvýšit, ale držet na těch vysokých úrovních ještě delší dobu. No a to by potom ty domácnosti byly ohroženy nejenom nezaměstnaností, ale ty, které mají hypotéku, by byly ohroženy problémy se splácením a ty, které si ji třeba plánují vzít, těm by se jejich plány opravdu nepříjemně odsouvaly do budoucna.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Nová viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová je dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Já se vrátím k tomu nejbližšímu jednání bankovní rady centrální banky o nastavení úrokových sazeb. Když se vrátím k tomu, co jste řekla Hospodářským novinám minulý týden, vy jste mluvila o argumentech pro větší zvýšení sazeb s tím, že preferujete stabilitu a mírný nárůst. Znamená to, že to dilema je teď spíš o tom, jestli to bude mírný nebo větší nárůst? Anebo je to dilema, jestli úrokové sazby zůstanou nebo se budou měnit?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Samozřejmě všechny možnosti jsou v současné době ve hře. Nicméně myslím, že jsou tady signály už z těch posledních dat ohledně toho, že to již rok trvající zpřísňování měnové politiky už začalo fungovat, začalo přinášet své efekty. Jednak poprvé po třech měsících zpomalil meziměsíční nárůst cen, to je pro mě docela důležité. Potom se objevily známky stabilizace v některých cenových okruzích, například bytové vybavení, oblečení, obuv, což byly okruhy cenové, ve kterých jsme opravdu skutečně vyčnívali nad těmi ostatními evropskými státy. Takže tam bylo jasné, že si to prodejci přidali do marží, řekli si ano, ty domácnosti byly za covidu velmi dobře saturovány, takže mají chuť nakupovat, takže my ty marže zvýšíme. Tady nebyl podle mě žádný nějaký hlubší důvod, který by tyto ceny táhl nahoru, než vlastně ta ochota spotřebitelů utrácet, a tedy ta vysoká poptávka. Takže myslím, že tyhle poptávkové tlaky už se daří tlumit. Je to vidět i na peněžních agregátech, tady už je vidět, že meziročně klesá objem peněz v oběhu, a je vidět, že občané přesouvají ze svých běžných účtů peníze na termínované vklady a vklady s nějakou výpovědní lhůtou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když tedy říkáte, že z vašeho pohledu se začínají projevovat efekty toho zvyšování sazeb, ke kterému centrální banka přistoupila už vloni, kdy jste ještě nebyla bankovní radě, znamená to pro vás, že už to zvyšování stačí, , anebo naopak, že v tom trendu je potřeba pokračovat.? Že by tedy ještě alespoň o něco ty úrokové sazby měly stoupnout?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
To je opravdu moc dobrá otázka, kterou kladete, protože centrální bankéř vlastně sklízí plody své práce, které zasel někdy v tom roce předtím. Teď my vidíme to, co udělali kolegové před námi, že snad začíná boj. Já si myslím, že určitě začíná fungovat. Nicméně my se teď zase díváme do nějakého horizontu roku, roku a půl a tady je už otázka toho, zda-li bychom té ekonomice neublížili více dalším utahováním měnové politiky, , zdali skutečně by nějaké 0,2 a 0,3 procentního bodu stály za to, žebudou podniky a domácnosti v problémech. Prostě je to dilema zamýšlených pozitivních účinků a nezamýšlených účinků negativních a já myslím, že to takto vnímá každý a je to prostě určitá Sofiina volba už na těchto úrovních, které jsou vysoké, nebývale vysoké. A myslím si, že on je vidět už úvěrový kanál našeho transmisního mechanismu, kterým se měnová politika doručuje do reálné ekonomiky. Ono je vidět, že úvěrový kanál už opravdu zpomalil, růst nových úvěrů zpomaluje. A kdyby komerční banky reagovaly symetricky a zvyšovaly stejným způsobem, jakým zvýší cenu úvěru, také úroky na vkladech, tak by to fungovalo mnohem hladčeji. A myslím si, že tady už bychom v tom dilematu nebyli.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Což ale nefunguje. Předpokládám, že nemáte žádný nástroj, abyste je přemluvili.
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Částečně to funguje. A jde o to, že některé banky skutečně i při velmi vysoké úrokové marži z vkladu, mezi vklady a úvěry, ten vyšší úrok na spořícím účtu podmiňují třeba nějakým investičním nástrojem, a tak.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A máte nějaké nástroje, abyste přiměli banky, aby reagovaly rychleji?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Na to skutečně bohužel nástroje nemáme. Nicméně tady existuje něco jako konkurence, a to bylo viditelné v období hypotečního boomu. A jakmile některé banky začnou úroky na vkladech zvyšovat více, tak si myslím, že potom se pohnou ledy a přidají se i ty ostatní banky. Ale nějakou dobu to trvá, než se tento kanál transmise tak říkajíc prošťouchne.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ještě jedna věc k tomu vašemu rozhodování, které bude příští čtvrtek. Od nového guvernéra České národní banky Aleše Michla se všeobecně očekává, jak na základě jeho dřívějších vyjádření, tak také na základě toho, jak na bankovní radě hlasoval v minulých měsících, když byl ještě řadovým členem, že nebude pro další zvýšení sazeb. V podstatě i to podle analytiků bylo důvodem tlaku na kurz koruny po tom, kdy pan Michl byl jmenován guvernérem panem prezidentem Milošem Zemanem. Budete v tom rozhodování zohledňovat i toto? Jinými slovy, budete zvažovat, jestli nezvyšovat a tím v podstatě dostát slovům nového guvernéra nebo naopak, jestli tím spíš zvýšit a dokázat, že i s novým guvernérem boj s inflací centrální banka myslí vážně?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Když se podíváte do mojí minulosti, tak uvidíte, že jsem hlasovala velmi často proti dvěma guvernérům, takže tenhle moment moje rozhodování rozhodně nebude. Nebyl v něm nikdy, nikdy v něm nebude a já se skutečně rozhoduji pouze podle svého pečlivého vyhodnocení situace a podle toho, jak tu situaci vnímám, co je pro národní hospodářství nejlepší.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Debatovali jste už v té nové bankovní radě o tom, jak se k tomu postavíte? Očekáváte třeba na základě toho, že to bude těsné hlasování nebo naopak, že to bude větší konsenzus?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Já se na tu debatu hodně těším. Centrální banka opravdu není, to tak vypadá navenek, ona není jenom o měnové politice, tam je opravdu tolik oblastí, které sice nejsou navenek tolik vidět a vyžadují hodně práce, debat. Zatím jsme měli tři bankovní rady a na žádné z nich jsme měnovou politiku nediskutovali, nedebatovali nebo pouze okrajově. A já se na ten příští čtvrtek rozhodně, musím říct, velice těším. A určitě tam nepřijdu nějakým způsobem předem stoprocentně rozhodnutá, co udělám. Jsem člověk otevřený veškerým názorům a jestliže uslyším od svých kolegů nebo od některého svého kolegy konzistentní informace nebo argument, se kterým jsem dosud nepracovala, který mi zatím do toho mého myšlenkového schématu nějak nezapadl, nebo který mi unikl, tak ho samozřejmě využiju.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová zůstává dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. V médiích můžeme číst a slyšet nejrůznější predikce, jak se bude dál česká ekonomika vyvíjet. Často jsou to katastrofické prognózy. Třeba hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda v rozhovoru pro iDNES.cz mluvil o tom, že na podzim přijde šílená smršť drahoty, že brutálně zdraží všechno. Je tohle to nevyhnutelná budoucnost České republiky?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Nejistota je obrovská a já určitě nehodlám živit nějaké černé scénáře, které potom mohou být už jenom tím, že jsou neustále opakovány. Nehodlám je tím přiživovat. Určitě všechno zdražovat nebude. Bohužel je pravda, jak už jsem řekla ohledně těch energií, je tady válka na Ukrajině a energie bohužel zdražovat budou. Tomu se asi nevyhneme. Tady asi jiný scénář nenamaluji. Nicméně je už třeba vidět, že už je úplně jiný výhled cen ropy, než byl ještě před měsícem. Teď se ten výhled cen ropy pohybuje ne třeba kolem 120 USD za barel, ale kolem stovky a na příští rok dokonce možná i pod ní. Je to dáno tím, že trhy očekávají oslabení celkové světové poptávky po téhle komoditě, protože i ostatní centrální banky už začaly na inflaci reagovat a zvyšují sazby. Takže třeba u těch pohonných hmot, kde samozřejmě funguje stejná asymetrie jako v tom komerčním bankovnictví, tzn. že při každém zvýšení ceny suroviny se vám okamžitě u těch čerpacích stanic ceny zvednou nahoru, ovšem při snížení téže suroviny ceny jdou mnohem pomaleji dolů, je tam asymetrie. Nicméně přesto si myslím, že by se ceny minimálně mohly stabilizovat a určitě by neměly už jít nahoru. No a co se týče potravin, tady je obrovská nejistota. Je to o tom, že některé potraviny zdražují více a některé méně a tady si to netroufám. Není to, myslím, ještě úplně zjevné, ale také by mělo postupně dojít kestabilizaci.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Je vůbec možné v té současné světové situaci, v tom, kdy pokračuje válka, kdy nevíme, jestli bude proudit ruský plyn do Evropy, potažmo do České republiky, kdy vůbec nevíme, jestli přijde případně, jak bude vypadat podzimní vlna covidu. Je v téhle té situaci vůbec možné něco spolehlivě předpověď ohledně vývoje české ekonomiky?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
To je to, co se snažím říct, že ta nejistota je skutečně obrovská a přicházejí zprávy, které jsou smíšené. Zdá se, že automobilový průmysl, který je nosným tahounem, páteří české ekonomiky, českého průmyslu, se po problémech s dodávkami kabelů a čipů začíná dostávat z nejhoršího. Doufejme, že to nebyl jeden výkyv, ale že skutečně to oživení průmyslu vydrží. Je vidět, že stejně tak, jako očekávání slabší poptávky zchladilo vývoj cen ropy, už je vidět stabilizace i u cen některých kovů, což je pro nás jako pro průmyslovou zemi velmi důležité, pro náš zpracovatelský průmysl. Takže tady vidím třeba taky plus na straně druhé. Je prostě evidentní, že ekonomika potřebuje nějakou novou restrukturalizaci, protože ten model, který tady posledních 20 let byl, byl vlastně v roce 2000 tažen lákáním přímých zahraničních investorů, což je sice nedluhové financování růstu, nicméně se stalo to, že to zahraniční vlastnictví v domácí podnikové sféře téměř dominuje, respektive je to asi tak půl napůl. A ti zahraniční vlastníci rozhodují také o mikro managementu těch firem, oni je nepouštějí do těch oblastí na začátku a na konci výrobního řetězce, kde vzniká nejvyšší přidaná hodnota. Takže my jsme na tom zahraničí závislí nejenom z pohledu toho, jaká bude poptávka po našem exportu, ale i z pohledu toho, jak zahraniční centrály rozhodnou o budoucnosti strategie našich podniků. No a tady podle mě není jiná cesta než to, aby tady tu mezeru těch výrob s vyšší přidanou hodnotou začaly doplňovat domácí firmy. A ty jsou v současné době, řekla bych, znevýhodněny tím drahým financováním, protože nemají obvykle přístup k půjčkám v eurech. Čili to je pro mě zase nějaký další bod do té skládačky, aby ten domácí podnikový sektor, podniky malé a střední podniky, měly nějakou perspektivu rozvoje. Tady samozřejmě to záleží částečně i na vládě, ale myslím si, že pokud si neuvědomíme, že ekonomika nemůže jet v tom starém modelu, tak nějakou dlouhodobou perspektivu bych neviděla tak dobře, jako když si to přiznáme.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
My jsme mluvili o možnostech České národní banky zasáhnout do ekonomiky prostřednictvím úrokových sazeb. Vy máte ale ještě jednu možnost, a sice investice, pokud jde o kurz koruny. Podle analytiků v červenci dál centrální banka intervenuje, snaží se tedy udržet kurz koruny. Debatovali jste už v té nové bankovní radě, jestli v tom budete pokračovat a případně, kde je finanční strop pro tyhle intervence?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Tak to jsme nedebatovali rozhodně podrobně, ale mohu říci tady pouze svůj názor a ten je takový, že ty devizové rezervy vznikly měnovou politikou, vznikly proto, že se Česká národní banka tehdy snažila bojovat proti silnému kurzu.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A je tedy správné teď jít opačně?
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Ano, a jestliže touto logikou vidím i to, že jestliže ty devizové rezervy vznikly kvůli měnové politice, tak nemám žádný problém s jejich využívání pro měnovou politiku v tom opačném směru.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová. Díky, že jste byla naším hostem. Na shledanou.
Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka České národní banky
Děkuji.