Rozhovor s T. Holubem, členem bankovní rady ČNB
Jan Lopatka (Reuters 8. 4. 2020)
Česká národní banka usiluje o urychlené schválení širšího právního mandátu k nákupům aktiv hlavně proto, aby měla po ruce nástroje pro poskytování likvidity a zajišťování finanční stability, nicméně úvaha o kvantitativním uvolňování měnové politiky může být též na stole, vyčerpá-li ČNB své konvenční možnosti, uvedl ve středu člen bankovní rady Tomáš Holub.
Holub v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že centrální banka má k využití jakýchkoli nestandardních nástrojů ještě relativně daleko, když má manévrovací prostor ještě 100 bazických bodů, než narazí na dolní mez sazeb, a měnové podmínky navíc uvolnilo oslabení koruny.
ČNB dlouho usilovala o novelu zákona, která by rozšířila její pravomoci pro působení na trhu, a centrální banka tak měla na výběr z neomezené škály aktiv ke koupi od více protistran. Návrh zákona ve středu schválila poslanecká sněmovna, nyní jej projedná Senát.
Holub řekl, že ačkoli by centrální banka mohla širší mandát využít v případě potřeby i ke stabilizaci trhu se státními dluhopisy nebo ke kvantitativnímu uvolňování, naléhavějším důvodem pro rychlé přijetí novely je hrozící potřeba dodat likviditu bankám a dalším účastníkům trhu postiženým opatřeními přijatými v boji proti koronaviru, například plánovaným odkladem splátek úvěrů.
"V tuto chvíli je urgentnější ta finančně-stabilitní motivace," řekl Holub v rozhovoru.
"Z hlediska měnové politiky máme ještě 100 bazických bodů, než narazíme na nulovou dolní mez úrokových sazeb. Měnové podmínky nám zároveň poměrně výrazně uvolnilo oslabení kurzu koruny. Tam ještě nějaký konvenční prostor máme."
Holub také řekl, že o kvantitativním uvolňování by banka mohla uvažovat v případě vleklé recese a kumulování deflačních tlaků, což by však zatím bylo předčasné.
"Pokud narazíme se sazbami na nulu a recese nebude mít tvar poměrně úzkého 'U'... můžou se začít deflační tlaky kumulovat a pak by mohlo být namístě uvažovat i o nějakém kvantitativním uvolňování pro měnověpolitické účely. Ale od toho jsme stále relativně daleko," řekl.
Pro účely finanční stability by centrální banka mohla využít například hypoteční dluhopisy nebo úvěry kryté cennými papíry jako záruku pro poskytování dlouhodobější likvidity účastníkům trhu, kteří ji potřebují.
"My jsme připraveni touto cestou jít, ale musíme pro to mít legislativní zázemí," řekl Holub. "Je to komplexní novela, která nám má umožnit, abych parafrázoval Maria Draghiho, dělat, cokoli je potřeba za dané situace."
Holub dále řekl, že by upřednostnil kvantitativní uvolňování, které by mohlo skrze nákupy dluhopisů dále uvolnit měnové podmínky stlačením výnosů na delším konci křivky, před zavedením záporných úrokových sazeb.
"Obecně cítím, že jsme jako instituce k tomuto typu instrumentu (negativním sazbám) spíše skeptičtější než jiné centrální banky," řekl. "Za mě ano, odkupy aktiv jsou v tom pořadí, v ‘hitparádě‘, na dřívějším místě než záporná sazba."
ČNB v březnu snížila úrokové sazby ve dvou krocích celkem o 125 bazických bodů, uvolnila kapitálové požadavky pro banky a zmírnila doporučení bankám pro poskytování hypoték.
Dala také na vědomí, že v případě nadměrných výkyvů kurzu koruny je připravena intervenovat na devizovém trhu s využitím svých rezerv dosahujících 134 miliard eur.
"Může existovat nějaká hranice, kde ty nežádoucí vedlejší efekty oslabeného kurzu můžou začít převažovat nad standardními pozitivními efekty... na těch stávajících úrovních důvod pro zásah nevidíme."
Holub také řekl, že současný vývoj si nežádá další urychlené měnověpolitické rozhodování a bankovní rada může s dalšími kroky počkat minimálně na základní obrysy nové makroekonomické prognózy.
"Nevím, jestli budeme moci počkat až na květnové zasedání s dalším rozhodováním, protože situace se vyvíjí relativně rychle, (ale) zatím necítím žádnou superurgentní potřebu přijímat další měnová opatření v horizontu tohoto nebo příštího týdne."