Jiří Rusnok, guvernér ČNB hostem pořadu 90´ČT24
(ČT24 7. 5. 2020, pořad 90´)
Video (externí odkaz na web ČT)
Vybrané citace guvernéra ČNB J. Rusnoka:
DOPAD SNÍŽENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB DO REÁLNÉ EKONOMIKY
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, pojďme vysvětlit lidem, co všechno přinesou nižší základní úrokové sazby domácnostem, popřípadě firmám?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Naše kroky naplňují náš klíčový mandát, a to je péče o cenovou a finanční stabilitu. Zároveň mají podporovat zdravý ekonomický vývoj v této zemi. Pokud tohoto dosáhneme, pro domácnosti to bude znamenat pokud možno zachování a postupně obnovení životní úrovně. A protože jsme se ocitli v mimořádné situaci opravdu historicky nevídaného poklesu výkonu ekonomiky způsobeného tímto zvláštním externím šokem, musí i politika reagovat velmi, řekl bych, rychle a možná taky nezvykle dramaticky na to, jak to dělají většinou měnové autority. Takže do budoucna by to mělo přinést menší ztrátu pracovních míst, než by tomu bylo, pokud bychom to neudělali. Mělo by to přinést menší pokles příjmů občanů, zejména těch pracujících, než kdybychom to neudělali, a menší ztráty podniků ve smyslu jejich výkonu, případně vůbec úpadku, a tak dále.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dá se to také přeložit jako jakýsi pokyn bankám? Nebudeme tedy říkat pokyn, protože vy jim nemůžete nic nařizovat, ale řekněme vstřícný krok, abyste jim naznačili: půjčujte, nebojte se, úvěrujte, nedržte hotovost, dejte ji lidem, popřípadě firmám?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Určitě se to dá i takto přeložit. Je to určitý stimul a motiv bankám: nespoléhejte se pouze na to, že budete bezrizikově ukládat peníze u centrální banky, běžte do svého hlavního byznysu, to znamená - úvěrujte. My jdeme vstříc tomu, co dělá vláda. Vláda zachraňuje tok hotovosti, tok příjmů jak u domácností, tak u podniků. Pokud možno je podporuje záruční programy i z hlediska budoucího úvěrování. A my jdeme vstříc tomu, aby banky k tomu byly motivovány a měly podmínky.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Z druhé strany, pane guvernére, už teď jsme svědky toho, že některé firmy převážně z cestovního ruchu nebo z pohostinství hlásí jistou neochotu bank jim půjčit i přes garanční programy státu. Vy jste to zmínil, je tady jistá rizikovost. Nicméně, snížení úrokových sazeb nemůže u bank nejspíš vyvolat to, že zničehonic od toho rizika odhlédnou?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Rozhodně ne. Banky samozřejmě musí vždy vyhodnocovat riziko při jakémkoliv půjčování peněz, protože ony pracují s cizími penězi. To nejsou jejich peníze, to jsou peníze těch, kteří je tam vkládají, nás střadatelů, podniků a dalších klientů bank na této straně bilance. Samozřejmě ta krize je tak hluboká, že se neobejde bez smutných příběhů a ztrát. Řekněme i úpadků firem, a tak dále. Samozřejmě to postižení společnosti a ekonomiky je nerovnoměrné, je asymetrické. Některé obory, tedy ty, které jste zmínila, budou bezesporu velmi silně postiženy a nevyjdou z toho bez „ztráty kytičky“. Jiné obory možná naopak budou ještě více prosperovat - výrobci potravin, prodejci některého druhu zboží, eshopy, možná výrobci některých zdravotnických prostředků, pomůcek atd. Čili, není to tak, že všechny lze bezbolestně zachránit, to nelze. Ale lze zmírnit potenciální dopady do celé ekonomiky a to je také součást a také smysl těchto opatření.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Nicméně stejně se k tomu vrátím, poroste ochota bank díky tomuto kroku půjčovat i poněkud rizikovějším subjektům? Neříkám subjektům, které jsou opravdu na určité hraně krachu, a tak dále, ale subjektům, které by to přece jen ještě mohlo zachránit?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Těžko říci, těžko lze změřit, co je míra ochoty. Banky budou rozhodně opatrné, budou samozřejmě hledět na to, aby situace, která se vyvíjí třeba tím, že jejich tok hotovosti se zpomalil, oddálil třeba těmi moratorii na půjčky, aby si zachovaly určité rezervy, byly připraveny ještě na potenciální zhoršení situace. Ale rozhodně tento krok je má pobídnout k tomu, aby šly více do toho svého hlavního podnikání, a to je půjčovat samozřejmě na přiměřeně rizikové projekty. My neříkáme bankám, aby půjčovaly projektům, které mohou asi těžko dopadnout dobře.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
My velmi často, když zmiňujeme snižování nebo naopak zvyšování základní úrokové sazby, tak zmiňujeme to, že se to do úrokových sazeb u konkrétních jednotlivých bankovních produktů stejně nepropisuje hned. Bude tomu tak i teď?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Uvidíme. Obecně platí, že u podnikových úvěrů, zejména provozních, je korelace mezi sazbami centrální banky a sazbami těchto úvěrů relativně velmi silná a relativně velmi rychle se to v těch sazbách projevuje. Hypotéky jsou peníze, které my takovýmto opatřením rychle ovlivnit neumíme.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Můžeme začít u těch podnikových peněz, protože ty jsou asi momentálně nejdůležitější i pro zachování pracovních míst, aby zkrátka firmy přežily...
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Tam si myslím, že se to projeví. Samozřejmě máte pravdu v tom, že se tam může protisměrně projevit určitý nárůst rizikové prémie, kterou si banky do stanovení té sazby přidávají. To je za dané situace takhle hlubokého poklesu ekonomiky pochopitelné. Ale tento náš krok by to minimálně měl kompenzovat a ještě do jisté míry převážit.
OČEKÁVANÝ POKLES EKONOMIKY O OSM PROCENT
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Data se záporným znamínkem, které neradi všichni vidí, hlásí nejen průmysl, ale i zahraniční obchod a také samozřejmě stavebnictví anebo maloobchod. Pane guvernére, očekávaný pokles ekonomiky o 8 % v letošním roce. Nedá mi to, musím zeptat, většinou Česká národní banka byla ještě před touto krizí spíše optimističtější ve svých ohledech. Nemyslím ve srovnání s tím, co se děje teď, ale bylo jí často vyčítáno, že nahlíží na to, co se bude dít dál, velmi optimisticky. Teď to skoro vypadá, že se koukáte nejpesimističtěji?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Já myslím, že ne. Vždy se snažíme koukat tak, abychom byli co nejpřesnější a co nejpoctivěji se pokoušíme budoucnost odhadnout. Je to dnes mimořádně těžké. Možná je to tím, že ta naše prognóza je nejčerstvější. A musím bohužel říci, že ten scénář -8 % ještě není zdaleka nejpesimističtější z těch, které taky naši experti připravili a zvažovali.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jaký je ten nejpesimističtější tedy?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Scénář -8 % počítá s tím, že se ekonomika začne vracet do normálu tak, jak jsou naplánovaná uvolňovací opatření z epidemiologického hlediska, a nepočítá třeba s návratem epidemie nebo jejími dalšími vlnami, řekněme, v druhé polovině roku nebo na podzim. Scénáře, které by počítaly s tím, že se ta věc bude prodlužovat nebo vracet, ty samozřejmě jdou na dvojciferné poklesy, řekněme -10 až -12 %.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Velmi často se diskutuje o tom, co bude dál s ekonomikou, pokud by přišla ta druhá vlna. Na jaké kroky je centrální banka připravena, pokud bychom hráli podle toho scénáře, že poklesne ekonomika až dvouciferným tempem?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Já bych to nechtěl předjímat. Samozřejmě připravená je nějakým způsobem technicky, teoreticky. Samozřejmě by to znamenalo další potřebu uvolňovat měnovou politiku. Ten prostor těmi klasickými nástroji se pomalu vyčerpává. Potom přicházejí do hry věci, které známe z jiných ekonomik, ale já pevně věřím, že to nebude tak drastické a nechtěl bych teď spekulovat.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Téma, které určitě rezonuje nejen českou společností, ale i zahraniční, je otázka záporných úrokových sazeb. Je vůbec takovéto téma možné diskutovat už v letošním roce?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Nemůžeme ho vyloučit, nikdy nemůžeme říkat nikdy. Samozřejmě v našich podmínkách, kdy máme velký přebytek likvidity v bankovním sektoru, kdy se úvěrování nezastavilo ve smyslu "credit crunch", si myslím, že i vzhledem k okolnostem, že naše inflace zdaleka není tak „neduživá“ jako v zemích eurozóny, tak si myslím, že to je něco, co by u nás asi přicházelo do úvahy opravdu až někde hodně daleko v pořadí. Zatím myslím, že toto rozhodně nehrozí, a pevně věřím, že se k tomu ani nedostaneme.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Co velmi často zmiňované intervence, kdyby se česká koruna vydala na úrovně, které jsme viděli například před několika týdny, kdy se pohybovala až u 28 Kč za euro?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Máme režim plovoucího řízeného kurzu. To znamená, že si vyhrazujeme právo zasáhnout do vývoje kurzu, pokud by jeho výkyvy byly extrémní, a to na jakoukoliv stranu. To platí, to jsme deklarovali, na tom se nic nezměnilo. Ale také si myslím, že to není teď na pořadu dne. A mimochodem jsme na to velmi dobře připraveni díky velkým devizovým rezervám.
PROMĚNY HYPOTEČNÍHO TRHU
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, trh s nemovitostmi, jeho pozastavení, jak moc to sleduje centrální banka? A možná rovnou navážu na přesun od těch individuálních kupců spíše k investicím. To je dobrou zprávou? Protože tím pádem pořád řešíme to, že lidé budou momentálně trošičku brzdit své velké nákupy a investice.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Já nejsem expert na realitní trh, ale souhlasím, že tato krize je jiná než ta poslední velká, kterou si pamatujeme. Skutečně volné likvidity a peněz, lidově řečeno, mezi investory, jak už i institucionálními nebo jistou částí občanů, je dost. Potřeba bydlení nebude asi klesat. Nabídka byla před krizí v některých oblastech velmi problematická, zejména ve velkých městech. Ta se asi dramaticky nezlepšila a nezlepší. Je pochopitelné, že běžní občané budou mnohem více zvažovat, v jakém rozsahu jim jejich budoucí příjmová situace umožní například využít úvěru na financování toho nákupu. Ale to je jenom segment těch nakupujících, dokonce asi menšinový. Pokud jsou to spíš investoři, tam si skutečně dovedu představit, že to je naopak aktivum, které možná vyhledávají i z titulu určitého bezpečného aktiva.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, hypoteční trh je výraznou součástí portfolia bank. Lidé si zkrátka v posledních letech naučili velmi výrazně půjčovat právě na bydlení. Nebude právě tento výpadek bankám teď chybět? Ta snížená poptávka po hypotékách, kterou jsme sledovali, například v březnu...
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Myslím, že banky se budou i nadále snažit svoje produkty prodávat. Hypotéky jsou jejich velice významný produkt. Samozřejmě chybět bude, možná proto nějaký výpadek lze očekávat, ale já myslím, že tam nedojde k nějaké ztrátě produkce. Asi tam mohou nastat nějaké korekce, ale neviděl bych je dramaticky. Banky budou asi muset o to více usilovat a pečovat o klienty, aby je získávaly, případně zejména si udržovaly ty, které mají, protože hypotéka je většinou o vztahu klienta a banky na mnoho let. Hypotéky se samozřejmě časem refinancují a různě se vyvíjejí. Takže já si nemyslím, že bychom se měli obávat nějakého krachu hypotečního trhu. Nic takového bych neočekával, zatím rozhodně ne.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jak to nakonec tedy bude, jestli skutečně u bank zvítězí spíše jistá opatrnost, aby lidé opravdu mohli splácet a neměli s tím problémy nebo naopak se budou, řekněme, přetahovat o ty jednotlivé klienty, kteří budou chtít hypotéky? I to bude téma pro následující minuty. Pane guvernére, Česká národní banka rozvolnila pravidla pro poskytování hypoték, znamená to tedy, že chcete, aby banky dále hypotéky poskytovaly, protože lidé by na ně za těch daných podmínek, které byli předtím nemuseli dosahovat?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Prostě se dramaticky změnila situace. Zatímco před krizí jsme tady bojovali téměř marný boj za to, abychom nerostli do nebe, protože tady byla představa, že žádná výše hypotéky není problém a skutečně byla tendence být trošku méně zodpovědný, když vezmu pohled té úvěrující instituce, tak jsme to my nějakým způsobem korigovali těmi našimi regulatorními doporučeními. Dneska ta situace je samozřejmě podstatně jiná. Lze očekávat, že potenciálně množství těch poptávajících bude menší, protože řada lidí nebude mít jistou příjmovou budoucnost, jako měla doposud. Banky samy samozřejmě budou také opatrnější vzhledem k celkové situaci, takže není potřeba, abychom to my ještě korigovali dále v této situaci. Proto jsme uvolnili některá opatření, jeden ukazatel jsme zrušili a jeden jsme uvolnili, druhý jsme snížili. Myslím, že banky vědí, co mají dělat, ony si s tím poradí. A jak říkám, určitě teď nebudeme v nejbližších asi 1,5 letech zažívat žádný boom trhu hypoték. Ale postupně, pokud se situace normalizuje, bych neviděl důvod, proč by tento trh neměl být i nadále velmi silným segmentem bankovního byznysu.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, typická otázka, která s tímto tématem souvisí. Vy jste snížili základní úrokovou sazbu na čtvrt procenta, znamená to, že se můžeme dočkat i u hypoték toho poklesu? Vy jste naznačoval, že tam to nevidíte úplně tak razantní jako třeba u těch firemních úvěrů.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Samozřejmě, tam je vždy určité zpoždění a zejména jde o to, že jsou to peníze s delší dobou splatnosti. Sazbami více ovlivňujeme krátkodobé půjčky. Ale předpokládám, že se to postupně propíše do trhu i do těch delších splatností. Do budoucna to samozřejmě bude také záležet na tom, jak se bude vyvíjet trh dalších peněz i z hlediska financování státu, protože ten je největší aktér na trhu přes státní dluhopisy, ale já bych očekával, že peníze budou spíše levné a bude jich v tomto smyslu dost.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže spíše se nedočkáme žádného razantního zdražování, protože o tom se mluvilo ještě před...
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Ne v tuto chvíli. Určitě to nevypadá na razantní zdražování, hypoték také ne, protože, jak říkám, peníze teď naším zásahem, a vůbec vzhledem k té ekonomické situaci, budou spíše relativně levné. Samozřejmě, už jsme tady o tom hovořili, banky budou do svých kalkulací a úvah přidávat určité rizikové parametry, které mohou jaksi zpomalit pokles úrokových sazeb, ale pokud se situace nebude nějak dále komplikovat, tak bych tady v tom problém neviděl.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Podívejme se na horizont třeba jednoho roku. Kolik si myslíte, že hypotéky budou tvořit nákupu u vás? Bude to rozhodně menší číslo?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Já bych k tomu dodal, že jsme mimo dnešního měnového rozhodování také rozhodli o tom, že rozšíříme způsob záruky pro případné dodávání likvidity bankám. Mimo jiné jsme rozhodli, že budeme brát i hypoteční zástavní listy, což je jakýsi dluhopis s podkladem aktiv spojených s hypotékami, což může také pomoci rozvoji této části segmentu úvěrového trhu. Čili, v tomto bych viděl spíše pozitivní signál do budoucna, protože tento způsob dluhopisů, které banky mají a vydávají, mohou tím pádem vydávat i s větším klidem do budoucna, protože budou vědět, že to je papír, kterým si mohou, případně i půjčit likviditu u centrální banky.
NÁKUPNÍ ZVYKY ČECHŮ A JEJICH ZMĚNY
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, s čím počítá vaše makroekonomická prognóza. Tam se jistě promítl i fakt, že už nebudeme moci spoléhat jenom na spotřebu domácností, která bude neustále růst, protože jak jsme viděli na březnových čísel, už neporoste.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Ano, samozřejmě. Spotřeba domácností je klíčová položka hrubého domácího produktu, mnohem více než polovina toho užití HDP. Je jasné, že pokud dojde k takovému šoku, kdy řada lidí přijde o část svých příjmů, nebo dokonce o významnou část příjmů, tak pochopitelně jejich spotřeba bude mít tendenci minimálně krátkodobě zpomalit nebo propadne. A to se začíná asi projevovat, i když zatím ty současné měsíce jsou hodně o logistice. Není to ani o tom, že by lidé neměli příjmy, to bohužel teprve přijde, zatím to je o tom, že nemohli do obchodu dojít nebo nějakým způsobem neuměli využít třeba možnosti, které dává elektronický obchod, ale to je strašně důležitá věc. Pokud možno je potřeba maximálně zachovat příjmovou úroveň obyvatelstva, ona bude nějak poškozená, to je nepochybné, ale myslím, že vláda dělá spoustu kroků, jak se snaží nahradit ty výpadky příjmů právě u obyvatelstva. A do budoucna, pokud se ta situace brzy konsoliduje, tak věřím, že i spotřeba by měla se vracet velmi rychle na svoji původní úroveň. S tím pracuje i naše prognóza, kdy zejména samozřejmě ten letošní rok bude určitě v propadu. Příští rok už doufáme, že nastane oživení spotřeby a budeme se pomalu vracet na před pandemickou úroveň.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, vy jste už naznačil, že některé vládní kroky jsou činěny právě proto, aby nebyl takový výpadek v příjmech. Nicméně se asi nedá spolehnout na to, že to pokryje veškeré výpadky. Zkrátka některé domácnosti budou na tom hůře. Co by podle vás ještě mohlo být učiněno, aby to mělo právě na tu spotřebu co nejmenší dopad?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Tady je každá rada těžká. Víte, opravdu se nelze s takovýmto šokem vypořádat bezbolestně. To je iluze a já bych nerad takové iluze podporoval. Někdy to tak může vypadat, že je tady nekonečný měšec, do kterého vláda může neustále sahat. Berme také v úvahu to, že vláda pracuje s našimi penězi, ona žádné jiné peníze než nás daňových poplatníků nemá a samozřejmě tím, že si dokáže půjčit relativně levně a rychle, tak je to sice nějaké rychlé zprostředkování, ale taky určitý mezigenerační transfer. Jednou to někdo bude muset splácet a to taky berme do úvahy. Já si myslím, že vláda udělá v tomto smyslu hodně. Nechci to hodnotit, to taky ukáže čas samozřejmě, ale myslím, že všechna taková ta známá opatření typu kurzarbeit, pomoc malým podnikatelům, ošetřovné a všechny tyto věci, které byly velmi brzy od začátku odborníky se nějakým způsobem navrhovány, realizují. Já nechci hodnotit ten způsob, jestli to je dostatečně efektivní, a tak dále, to ukáže čas. Nemám žádné geniální nápady, jak to ještě doplnit. Prostě se smiřme s tím, že si taky každý trochu musíme pomoci sám, vláda za nás všechno nezařídí.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
A přes všechno naše úsilí přece jenom jsme malá otevřená ekonomika a bude strašně záležet na tom, jak se povede ta, řekněme, obnova a oživení našich hlavních obchodních partnerů. Bez toho se taky nepohneme.
NEZAMĚSTNANOST
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Kam tedy až česká nezaměstnanost může v letošním roce růst?
Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
V poslední prognóze máme číslo 5 %, ale upozorňuji, že používáme ukazatel srovnatelný mezinárodně, čili ne tu registraci na úřadech práce, ale výběrové šetření pracovních sil, které je obvykle o něco nižší, než je to registrované číslo, takže 5 nebo 6 % je, myslím, bohužel velmi reálný předpoklad.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, s trhem práce souvisí i růst mezd. A Češi jsou z posledních let zvyklí na celkem enormní růst mezd. S tím už, předpokládám, také málokdo počítá, že by se nějak výrazně měly mzdy navyšovat, nicméně je tady vůbec prostor k diskusi o snižování?
Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
To je otázka spíš na sociální partnery než na mě.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Nicméně vy v makroprognóze předpokládám, máte...
Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
Předpokládáme, že setrvačně letos ještě nějaký růst mezd uvidíme, ale je to spíš dáno tím, že ty věci jsou nasmlouvané předem, čili tam nějaký mírný růst bude. Z hlediska objemu bych odhadoval, že už letos to bude spíš na stagnaci objemu mezd, průměrná mzda určitě ještě vzroste. My tam máme, myslím, číslo někde kolem 2,5 procenta. Já jsem k tomu příštímu roku trochu skeptický, protože si myslím, že tlak na podnikovou sféru bude enormní, a nakonec slyšíme různé, zatím samozřejmě jednotlivé případy, že spíše třeba zaměstnanci preferují zachování pracovního místa než růst mezd za každou cenu, a dokonce jsou ochotni jít i na nějaké dočasné snížení. Já si myslím, že ta procenta, co jsme byli zvyklí vídávat, pět, šest a více procent, v nejbližším roce nebo dvou neuvidíme. S tím bohužel je potřeba asi počítat.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, koho čekají špatné časy i příští rok?
Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
To je na dlouhé povídání. Myslím, že letošní rok bude hodně složitý, příští rok bude určitě, pokud zase nepřijde nějaká vlna pandemie, pozitivní z hlediska ekonomického růstu. Budeme se vracet postupně, nebude to tak rychlé, jak jsme padli dolů. Bude to spíš jako logo známé sportovní firmy než nějaké ostré V.