Rozhovor s Jakubem Matějů, náměstkem ředitele sekce měnové ČNB
Vendula Pokorná (ČT24 10. 8. 2023 pořad 90' ČT24)
Náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů v rozhovoru pro pořad 90' ČT24 uvedl, že inflace se v posledních měsících stabilizuje. „Začátkem příštího roku by se měla dostat do blízkosti 2% cíle České národní banky,“ dodal.
Vybrané citace
„Už od března vidíme, že meziměsíční hodnoty inflace jsou velmi umírněné, teď sice to meziměsíční číslo bylo 0,5, ale bylo tažené hodně dovolenými a bylo i v souladu se sezónností, kterou normálně v těchto datech vidíme. Takže ty poslední měsíce opravdu jsou konzistentní s tím, že se inflace stabilizuje a že se by začátkem příštího roku měla dostat do blízkosti 2% cíle České národní banky.“
„Ještě do září by meziroční čísla inflace měla klesat někam k 7 %, těsně nad 7 % – 7,2. A potom v říjnu v tom meziročním čísle čekáme skok vzhůru, který bude v rozsahu zhruba 1,4% bodu, 1,5. Ale v těch cenách samotných, v jejich úrovni se vlastně nic měnit nebude, to je jenom technický relikt toho, co se stalo v předchozím roce v říjnu, kdy statistický úřad zachytil úsporný tarif v oblasti cen energií jako cenový efekt. To tehdy cenovou úroveň jednorázově snížilo a letos v tom meziročním čísle uvidíme umělý nárůst, který ale nebude reflektovat cokoliv, co by se v těch cenách dělo letos.“
„Některé věci vidíme už teď v posledních týdnech, například ceny ropy a jejich vliv na ceny pohonných hmot, to asi diváci vidí sami na totemech čerpacích stanic, že tam došlo k nárůstu. Dokonce jsme čekali ten meziměsíční nárůst o trošku vyšší, než Český statistický úřad zachytil. Zároveň k tomu přispěla změna, návrat spotřební daně z nafty, s tím ale počítáme v prognóze. To bude vidět v srpnové inflaci, ale nejsou to žádné dramatické věci, který by dezinflační proces měly ohrozit. Dalším rizikem je určitě mzdový vývoj, čísla, která vidíme s jistým zpožděním od statistického úřadu za první čtvrtletí letošního roku, ukazují mzdový růst 8,5 %, a to je podle nás stále v pořádku. Dokud je to číslo jednociferné, tak je to v souladu s naší prognózou a nenabourává to příběh postupného snižování inflace k 2% cíli.“
„Zaměstnanci přišli o velkou část své kupní síly. V inflační epizodě v posledních 2 letech. Je přirozené, že se snaží část té ztráty kupní síly postupně kompenzovat a nějak narovnávat. My s tím počítáme v naší prognóze. Počítáme, že reálná úroveň mezd, to znamená opravdu skutečně to, co si za své příjmy můžu koupit, by se mělo vrátit v roce 2025 na úrovně, které byly typické před inflační epizodou, takže uzavírání ztráty kupní síly bude pokračovat. Mzdový růst v této oblasti 8–9 %, s ním počítáme, nemáme s ním problém. Dezinflační proces to neohrozí. Počítáme, že [mzdový růst] bude postupně zpomalovat, v příštím roce k 7, k 6 % a je to konzistentní s příběhem postupného zpomalování inflace. Samozřejmě, kdyby to mělo být nějak výrazně vyšší, tak to může ten obrázek komplikovat a pozorně to kvůli tomu sledujeme.“
„My vidíme velký rozdíl mezi obecně západoevropskými zeměmi, které už měly cenovou hladinu výše a východoevropskými nebo konvergujícími ekonomikami, kam stále ještě patříme. Tam, když si uděláte mapu a vybarvíte si ty země podle čísla inflace, tak tam je velmi jasný předěl, velmi viditelný. Východní Evropa, všechny země jako Maďarsko 17,6, Polsko taky 11 % víceméně, Slovensko v HICP, v tom měření Eurostatu, je na tom stejně jako my. Pobaltské země byly donedávna taky velmi vysoko. Takže tam došlo možná k nějakému skokovému dohnání cenové úrovně na západě, které nám tady trochu nešťastně kumulovalo do jednoho, dvou let a díky tomu i vlastně vidíme, že inflace v těch východoevropských zemích je výrazně vyšší než na západě.“
„Vývoj kurzu je důležitou veličinou, kterou sledujeme. Je vidět, že když je potřeba, tak Česká národní banka je ochotná přistoupit k nějakému ovlivňování. Teď to už nějakou dobu potřeba nebylo. Od října loňského roku vlastně neproběhly žádné obchody v rámci toho intervenčního režimu, což je veřejná informace, to si každý může dohledat. A bankovní rada se rozhodla teď vyčistit stůl a toho režimu se zbavit. Samozřejmě byly otázky, jaká bude reakce kurzu, a to, co jsme viděli, je, za mě, a myslím, že můžu mluvit i za velkou část České národní banky, velmi pozitivní. Jednoprocentní oslabení o 20-30 haléřů, to je něco, co proces snižování inflace vůbec nemá šanci ohrozit.“