Rozhovor s Janem Fraitem, viceguvernérem ČNB
Marie Bastlová (Seznam Zprávy 14. 11. 2023, pořad Ptám se já)
„Ode dna se odrazíme určitě v příštím roce, pokud se nestane nic nečekaného a dramatického, protože opět mzdy začnou růst rychleji než inflace a to samozřejmě pomůže oživit částečně spotřebu a velmi pozvolna se ekonomika začne posunovat směrem k většímu optimismu,“ řekl viceguvernér Jan Frait v rozhovoru pro Seznam Zprávy v pořadu Ptám se já. Dále mluvil o výhledu vývoje inflace, hypotékách či úrokových sazbách.
Vybrané citace
Ve vyspělých ekonomikách jsou finanční podmínky přísné, což tlumí ekonomickou aktivitu a tlumí to také inflační rizika.
V komunitě centrálních bank existují velké obavy ze snižování úrokových sazeb, protože vnímáme, že existuje něco jako „poslední míle“, kdy se dá inflace lehce srazit dejme tomu na 3–4 procenta, ale jít potom níže může být poměrně obtížné, právě proto, že lidé několik let trpěli pod relativně vysokou inflací. Bude to velmi složitá debata a jak to (snižování úrokových sazeb) bude rychlé, skutečně o tom rozhodnou data v dalších týdnech.
Hlavní jistota (že se inflace během roku bude snižovat dále pod tři procenta) nastane až po tom lednovém čísle (inflace) – protože uvidíme, jak dopadlo tradiční lednové přecenění na začátku roku.
Už na začátku února budeme mít hodně signálů, co se stalo s cenami v lednu.
Ode dna se odrazíme určitě v příštím roce, pokud se nestane nic nečekaného a dramatického, protože opět mzdy začnou růst rychleji než inflace a to samozřejmě pomůže oživit částečně spotřebu a velmi pozvolna se ekonomika začne posunovat směrem k většímu optimismu. Ale byl bych velmi opatrný, pokud v příštím roce málokdo ve světě očekává nějaké výrazné zlepšení, tak bych si ten optimismus nechal až na rok 2025, kde by to mohlo vypadat globálně výrazně lépe, pokud samozřejmě nenarazíme na geopolitické faktory a podobně.
Málokdo očekává, že by se velmi rychle sazby hypoték vrátily na 2 procenta. Všem raději říkáme: pracujte s tím, že delší sazby budou v příštích letech spíše kolem čtyř procent, než že by byly nižší, jako jste byli zvyklí.
Když se podíváte na debatu ekonomů současných dní, tak mnozí připouštějí, že té restrikce bylo dost, že nakonec těch 7 % bylo dostatečných, protože s tím, jak se k nám připojily jiné centrální banky, tak se globálně to prostředí zpřísnilo a tím pádem se vytvořily dostatečně přísné podmínky, aby se inflace vrátila na rozumnou nízkou úroveň. Ale jak říkám: všichni se bojíme té „poslední míle“, zda nezůstane v hlavách lidí ta vysoká inflace zakořeněná a zda nebudou požadovat mnohem rychlejší nárůsty mezd, které by nebyly s nízkou inflací úplně slučitelné.