Rozhovor s Janem Fraitem, viceguvernérem ČNB
Krystof Chamonikolas a Michal Kubala (Bloomberg 23. 7. 2024)
Červnová inflace byla velmi nízká, a proto je na místě otázka, zda přece jen ještě není prostor pro další snížení sazeb o 50 bazických bodů. Řekl to viceguvernér Jan Frait v rozhovoru pro Bloomberg. „Osobně se budu rozhodovat mezi snížením sazeb o 25 a 50 bazických bodů,“ uvedl.
Co v rozhovoru zaznělo
Poté, co centrální banka na posledních čtyřech měnových zasedáních snížila sazby vždy o 50 bazických bodů (0,5 procentního bodu), „blíží se do bodu, kde začíná jemné ladění“.
„Je zřejmé, že 1. srpna bude debata o snížení sazeb o 25 bazických bodů (0,25 procentního bodu). Na druhé straně byl poslední údaj o inflaci velmi nízko, což znovu otevírá otázku, zda přece jen ještě není prostor pro další snížení sazeb o 50 bazických bodů. Osobně se budu rozhodovat mezi snížením sazeb o 25 a 50 bazických bodů.“
Tento opatrný přístup by podle Jana Fraita centrální bance umožnil do konce roku snížit hlavní úrokovou sazbu z nynějších 4,75 % přibližně na 4 % „plus minus 25 bazických bodů“, čímž by navázala na dosavadní snížení o 225 bazických bodů.
Jan Frait popsal zvýšený růst cen služeb jako „dočasný jev, který odráží nabídkové faktory“ spíše než silné trendy ve spotřebě. „Podle mého názoru tato složka inflace postupně dosáhne normální úrovně. Zjevně máme prostor k dalšímu snižování úrokových sazeb.“
K trhu práce
Trh práce „je nadále poměrně dost napjatý“.
„Je to jeden z důvodů, proč postupovat obezřetně a držet sazby výše, než by naznačovaly základní projekce našeho modelu.“
Ke kurzu koruny
Náznaky postupného hospodářského oživení, vývoj běžného účtu platební bilance a očekávané uvolnění zahraniční měnové politiky znamenají, že „koruna může být o něco slabší, než by implikovaly fundamentální faktory.“
„To je další argument, abychom se nebáli snížit sazby, když víme, že kurz časem může měnové podmínky zpřísnit. Já osobně bych se tedy dalšího snížení o 50 bazických bodů nebál.“
K trhu s bydlením
Ačkoli růst cen rezidenčních nemovitostí představuje „proinflační faktor“, centrální banka nevidí „žádný zjevný boom nebo něco, čeho bychom se měli bát.“
„Bereme to v potaz jako důvod, abychom se vyhnuli výrazně uvolněné měnové politice. Na druhé straně to není něco, co by nás významným způsobem mělo držet na současné hladině úrokových sazeb.“
K neutrální sazbě
Tvůrci měnové politiky se v nedávné době rozhodli ponechat tzv. neutrální sazbu v modelu centrální banky na 3 %, přestože se většina z nich domnívá, že v současnosti by byla odůvodněná mírně vyšší úroveň.
„V bankovní radě se víceméně shodujeme, že události posledních dvou let posouvají neutrální sazbu o něco výše spíš než níže.“
„Pokud bychom náhodou měli náš 2% cíl po nějakou dobu podstřelovat, tak za předpokladu, že to nebude způsobeno nějakým dramatickým poklesem poptávky, určitě bychom se tím neznepokojovali.“