Rozhovor s Janem Kubíčkem, členem bankovní rady ČNB
Michal Kubal (ČT24 8. 2. 2024, pořad Události)
Michaela Nováková (ČT24 8. 2. 2024, pořad Byznys ČT24)
Vybrané citace
„Jádrová inflace je jeden z důvodů, proč jsme pořád velmi obezřetní ve snižování sazeb. Ta jádrová inflace je inflace, která neobsahuje ceny potravin a ceny energií. A je to opravdu ta inflace, kterou ovlivňujeme především úrokovými mírami. Předpokládáme, že na začátku roku bude ještě kolem 4 %, což je hodně. Ale my dnešními úroky míříme na inflaci až za 12 měsíců od teď.“
„Rychlost dalšího snižování úrokových sazeb bude záležet na tom, jestli se naplní předpoklady naší inflační prognózy. Je tam spousta nejistot. Jedna z nich je právě ta jádrová inflace. Ovlivní nás taky to, co bude dělat Evropská centrální banka v průběhu letošního roku. No a v neposlední řadě předpokládáme, že se obnoví posilování koruny, sice mírně, ale přesto, že bude koruna posilovat.“
„Spotřeba domácností letos dle našich odhadů skutečně vzroste. Ale ten růst nebude nějak zásadní. Počítáme s růstem asi 1,4 % ve stálých cenách. Takže předpokládáme, že nadále české domácnosti budou spořit poměrně hodně. Míra úspor dosahuje nevídaných hodnot.“
Rozhovor pro Události
Michal Kubal (ČT24 8. 2. 2024, pořad Události)
V Událostech teď Jan Kubíček, člen bankovní rady ČNB, dobrý večer. Od zítřka je tedy základní sazba šest a čtvrt procenta. Kde by podle vás mohla být na konci roku?
Dobrý večer. Tak to je opravdu těžké říct. Je pravda, že inflace se snižuje ke třem procentům, což samozřejmě chceme. My chceme, aby se snížila ještě více. Je možné, že se úroky sníží až ke čtyřem procentům ke konci roku.
Po zveřejnění koruna oslabila nad 25 Kč za euro. Kde je hranice, kdy byste přemýšleli o umělém posilování měny?
Tak dneska jsme se vůbec o žádných intervencích ve prospěch koruny nebavili. To oslabení v řádu jednoho procenta nepovažujeme za nějaké extrémní, ale chci připomenout, že my počítáme, že v průběhu letošního roku koruna začne naopak posilovat. Pokud by nezačala posilovat, tak bychom museli to snižování úrokových sazeb zpomalit, nebo dokonce i zastavit.
Prognózu růstu ekonomiky jste od listopadu zhoršili. Jaké jsou ty hlavní důvody?
Tak vlastně se zhoršilo téměř všechno. Snížil se náš výhled spotřeby domácností, to je hlavní tahoun ekonomiky. A snížil se i výhled zahraničního prostředí. Konjunkturální situace v Německu se zhoršila, vidíme rizika v podstatě na všech frontách.
Člen bankovní rady ČNB, Jan Kubíček, díky.
Děkuji, na shledanou.
Rozhovor pro Byznys ČT24
Michaela Nováková (ČT24 8. 2. 2024, pořad Byznys ČT24)
Česká národní banka šlápla na plyn ve snižování úrokových sazeb. Naznačuje tak, že tempo zdražování má pod kontrolou? Jak takto důležitá ekonomická zpráva ovlivní život domácnostem i firmám? Probereme v následující půlhodině. Vítám vás u ní. Nižší základní úroková sazba o půl procentního bodu. Znamená to, že vysoká inflace už je opravdu minulostí? Dnešní krok centrální banky navíc výrazně oslabil korunu. Jak vidí budoucnost české ekonomiky bankovní rada ČNB? Probereme s jedním z jejich členů Janem Kubíčkem. No a jak se změna úrokových sazeb a jejich další vývoj dotknou českých domácností? Začnou pro ně být hypotéky, a tedy i pořízení nového bydlení, dostupnější? A vyplatí se ještě dál nechávat peníze na spořicích účtech? Přidáme rady. A snížení sazeb ovlivní i chuť firem půjčovat si u bank na nové investice či expanzi. Současně ale bankovní rada dnes řekla: ekonomice se bude dařit hůř, než jsme původně předpovídali. Co to znamená pro podniky a jejich zaměstnance? Šest a čtvrt procentního bodu. Nová úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada České národní banky ji dnes snížila o půl procentního bodu. Měnovou politiku tak rozvolnila o něco razantněji. Předpokládá totiž, že inflace v lednu klesla na hodnotu kolem 3 %. Tedy k horní hranici tolerančního pásma.
A jak už jsem slíbila, dnešní dění budeme komentovat s Janem Kubíčkem, členem Bankovní rady České národní banky. Dobrý den.
Dobrý večer.
Tak ten větší než standardní a možná očekávaný krok, tedy snížení úrokové sazby půl procentního bodu. Říkáte tím Čechům, jsme si už jistí tím, že vás další velké zdražování nečeká?
V podstatě ano, je to tak. My se domníváme, že vlastně už v lednu se inflace dostala do okolí 3 %, možná bude pod 3 %, možná nad 3 %. Ale myslíme si, že zakrátko se dotkneme opravdu už inflačního cíle.
Co se stalo, že nakonec tedy jste si tak jisti tím lednovým přeceňováním, že nedopadlo tak, jak mnozí varovali, že nakonec obchodníci zdraží své zboží daleko více a inflace se nedostane ani ke trojce, natož třeba že by začínala číslem dva.
No, tak samozřejmě jisti si budeme až příští týden, kdy tedy Český statistický úřad zveřejní čísla o inflaci. Ale přece jenom měli jsme za poslední dva měsíce nějaké další signály z ekonomiky. My sami si děláme takový přehled, takzvaný web scraping, kdy se díváme na ceny zboží publikované na internetu. Máme prostě nějaké další zdroje, kterými sice nechceme suplovat statistický úřad, ale chceme si potvrdit, že přemýšlíme o té ekonomice správně.
My tady vidíme za mnou právě ten vývoj inflace za celý rok 2023 a ten průměr za rok 2023 – 10,7 %. Guvernér dnes na tiskové konferenci ale zmiňoval jeden faktor, a to že nakonec jádrová inflace, tedy možná to ještě důležitější číslo pro vás, nebude úplně tam, kde byste ji chtěli vidět, že se bude pohybovat těsně ke třem procentům i v tom delším horizontu. Jak významným problémem to může být?
Je pravda, že to je jeden z důvodů, proč jsme pořád velmi obezřetní ve snižování sazeb. Ta jádrová inflace je inflace, která neobsahuje ceny potravin a ceny energií. A je to opravdu ta inflace, kterou hlavně těmi úrokovými mírami ovlivňujeme. Předpokládáme, že na začátku roku bude ještě kolem 4 %, což je hodně. Ale my dnešními úroky míříme na inflaci až za 12 měsíců od teď. Takže toto taky musíme vzít v potaz.
Půjde to už teď takto rychle i nadále i na dalších zasedáních? Budete plynule snižovat sazby s takovou razancí?
No, tak to samozřejmě nemůžu teďka říct, protože to bude záležet na tom, jestli se naplní předpoklady naší inflační prognózy. Je tam spousta nejistot. Jedna z nich je právě ta jádrová inflace. Ovlivní nás taky to, co bude dělat Evropská centrální banka v průběhu letošního roku. No a v neposlední řadě my předpokládáme, že se obnoví posilování koruny, sice mírně, ale přesto, že bude koruna posilovat.
Tak vezměme to postupně, protože koruna to je zásadní téma dnešního dne. Ale zmiňoval jste Evropskou centrální banku. Ta na rozdíl od té české ústy své šéfky říká, že nejdříve snižování sazeb přijde asi v létě. Tak proč si Česká národní banka, potažmo Česká republika může dovolit snižovat sazby a Evropa jako celek ne?
Tak jednak jsme začali s našimi vysokými sazbami o rok dřív než Evropská centrální banka. A také snižujeme sazby z jiné úrovně. My jsme vlastně tady měli rok a půl skoro sedmiprocentní sazby, kdežto ty evropské sazby jsou na úrovni 4 %.
No a dotkněme se tedy vývoje koruny, protože ta dnes reagovala celkem razantně na kroky centrální banky. Tam bylo oslabení až o 30 haléřů. My už to tady vidíme za jeden jediný den. Je to problém pro centrální banku?
No, tak to oslabení je 1,2 %, jestli správně počítám. Ale nějaký jednodenní výkyv problém není.
A bude to jednodenní výkyv?
To já nevím.
Myslíte si, že ta reakce těch trhů je skutečně jenom na jeden den? Že jste je možná trochu překvapili, ale zítra už bude kurz, řekněme, minimálně stabilní?
To si netroufnu takhle říct. Každopádně, jak jsem říkal, my počítáme s tím, že koruna bude mírně posilovat. Vlastně pro první čtvrtletí počítáme s průměrným kurzem 24,70. Takže jsme nějaká nyní 2 % od toho. 2 % ještě není nic zásadního. Ale podstatné je, aby to nebyl trend. Pokud by to byl trend, to oslabování, tak bychom museli snižování úroku přehodnotit.
Existuje nějaká psychologická hranice, za kterou Česká národní banka korunu už nebude ochotna pustit?
Tak zřejmě každý člen bankovní rady nějakou takovou hranici má.
Jaké čekáte chování ze strany domácností? Po tak dlouhé době, kdy spořily, neutrácely, vše jim zdražovalo. Budou věřit tomu, co jim teď říkáte vy i mnoho analytiků a ekonomů, že už je lépe, a vezmou peníze a půjdou je skutečně utrácet?
No, my si myslíme, že spotřeba domácností letos skutečně vzroste. Ale ten růst nebude nějak zásadní. Počítáme s růstem asi 1,4 % ve stálých cenách. Takže předpokládáme, že nadále prostě ty české domácnosti budou spořit poměrně hodně. Míra úspor dosahuje nevídaných hodnot.
Je důležité, aby domácnosti byly přesvědčené o tom, že tedy je inflace pod kontrolou a začaly utrácet? Minimálně třeba pro českou ekonomiku.
Samozřejmě spotřeba domácností je hlavní složka poptávky, takže pro vývoj reálného HDP to je důležité.
A jak to udělat? Jak je přesvědčit, protože přece jen máme za sebou rok a půl, kdy domácnosti začínaly více spořit, neutrácely, dopadala na ně ta vysoká míra inflace.
No, já si myslím, že je přesvědčí právě to, že inflace klesne. Ony si toho budou muset teprve všimnout a teprve tehdy si myslím, že budou přesvědčeny, že si mohou dovolit utrácet víc.
Pane Kubíčku, jsou to skutečně sazby, které rozproudí ekonomiku? Lidé a firmy si začnou půjčovat začnou utrácet, začnou investovat… Nebo to nakonec bude záležet třeba i na vývoji ekonomiky po celém světě? Nejvíce třeba pak v sousedním Německu, které se nezdá v dobré kondici.
Ano, je to tak. Ty sazby jsou v podstatě střípkem v mozaice. My jsme samozřejmě strašně závislí na exportu. Situace v Německu se zhoršila a je to i jeden z důvodů, proč naše makroekonomická prognóza počítá s horším výstupem.
A poprosím, odpovězte ještě panu Zemanovi. Ten říkal, že slyšel, že Česká národní banka by letos sazby mohla sundat až ke čtyřem procentům. Kde budou podle vás sazby na konci letošního roku?
Tak my jsme se tedy o konci letošního roku explicitně na bankovní radě dneska nebavili. Ale 4 % se mi zdá jako možné, pokud se naplní předpoklady.
Tak doufejme, že se naplní. Jan Kubíček, člen bankovní rady České národní banky, dnes přišel vysvětlovat právě dnešní kroky, které bankéři udělali. Moc vám za to děkuji a hezký večer.
Hezký večer i vám.