Rozhovor s Janem Procházkou, členem bankovní rady ČNB
Petr Lukáč (e15 22. 10. 2024, rubrika Rozhovory)
Způsoby investování se v posledních letech významně změnily a přístup k nim se zjednodušil. Mladé a málo zkušené investory nově oslovují také influenceři, kteří svým někdy až stovkám tisíc sledujících radí, do čeho nasypat peníze. „Finfluencerů“ si proto začala všímat i Česká národní banka. „Většinou je to jen: ,já jsem známý a kupuju tohle, protože je to dobrý‘. To ale nestačí,“ říká radní ČNB Jan Procházka a upozorňuje, že mnozí nevědí, že pokud jde o férovost doporučení, mají řadu povinností, jejichž nedodržování lze stíhat. K největším problémům nebankovního sektoru, který má na starosti, podle něj patří spotřebitelské úvěry, které zprostředkovatelé nabízejí často přímo v domácnostech lidem, kteří jsou i v násobné exekuci. „To je naprosto šílené,“ dodává.
Co všechno spadá do nebankovního sektoru?
Oblast, na kterou dohlížím, má řadu částí, stále se ale samozřejmě pohybujeme na finančním trhu. Nejedná se o banky a pojišťovny, patří sem směnárny, emise dluhopisů, spotřebitelské úvěry, investiční společnosti a fondy, finanční zprostředkovatelé a další a další. Je toho opravdu dost, a hlavně těch subjektů nejsou jednotky nebo nižší desítky, ale v jedné kategorii často i stovky až tisíce. V různých oblastech finančního trhu, třeba u spotřebitelského úvěru, máme na starost i velké hráče, jako je například Provident Financial. Věnujeme ale pozornost také takzvaným ilegálům, třeba nedávno jsme řešili dva cizince ze Stodůlek, kteří poskytovali nezákonně mikropůjčky.
Kontrola u bank ale asi bude detailnější, ne?
Podvody a problémy jsou i v nebankovním sektoru často velké. U bank jsou také nějaké excesy, ale tady, jak klesáte hlouběji, se můžete dostat až k lichvě a naprostému nedodržování čehokoliv.
Jaké jsou největší problémy ve vaší oblasti, které dnes musíte řešit?
U velkých hráčů je to často nedodržování pravidel o praní špinavých peněz a o vnitřním kontrolním systému. U těch menších, když zůstanu u poskytování úvěrů, pak považuji za největší problém posuzování úvěruschopnosti. Co mně osobně asi dnes nejvíc vadí, jsou například spotřebitelské úvěry poskytované zprostředkovateli přímo v domácnostech. Přijdou k lidem do bytu, prohlédnou si, co mají nebo nemají doma, a nabízejí jim týdenní nebo měsíční půjčky. Jakmile dojde i k částečnému splacení poskytnuté částky, hned se snaží nabídnout další zaúvěrování, a to za horentní úrok. Tyto úvěry mají až 30procentní delikvenci (dlužníci neuhradí své závazky v termínu splatnosti, pozn. red.). Jediným příjmem těchto dlužníků je často sociální dávka, kterou my v ČNB jako dostatečný příjem obvykle neuznáváme. A navíc často půjčují lidem, kteří na sobě už mají několik exekucí. To je naprosto šílené.
Jak se to dá omezit?
Těch cest je víc. Ze strany dohledu to začíná komunikací. Druhý stupeň jsou pokuty a třetí odebrání oprávnění. Teď to tak více méně probíhá. Před pár lety jsme ze 60 tisíc živnostníků činných v oblasti poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru udělali asi 85 licencovaných subjektů, které poskytují spotřebitelské úvěry. S delikty se počty opět postupně snižují, dnes je registrováno 73 oprávnění. To se ovšem bavíme o licencovaných subjektech. Když to někdo dělá úplně nezákonně a bez jakéhokoliv povolení, je situace ještě složitější.
Jak je ČNB schopná zasahovat v případech, kdy někdo obchází nějaké vyloučené lokality s hotovostí a půjčuje peníze bez licence?
Většinou se o tom dozvíme ze spotřebitelských podání nebo od policie, když někoho oberou. A divil byste se, kolik takových podání dostáváme. Nedávno jsme třeba měli případ, kdy nám přišel podnět na člověka, který pral peníze tak, že měnil na ulici koruny za cizí měny. Ten tedy při směně nikoho neokradl, naopak dával výborné kurzy, ale stejně se to k nám jako černé podnikání dostalo.
Zmiňoval jste pokuty. Jak často jste k nim museli v poslední době přistoupit?
Na našich stránkách nyní každý týden přibývá minimálně jedno oznámení. Někdy o pokutách, jindy jde o upozornění. Teď jsme například varovali před projekty, které slibují automatické obchodování pomocí umělé inteligence a nereálné výnosy.
Velká kritika se v posledních letech snášela na obchodníky s cennými papíry. Viděli jsme dluhopisy na úplně všechno od saun přes rajčata až po dluhopisy s garantovanými výnosy.
U obchodníků se situace hodně zlepšila. A i když roste jejich počet, nyní je jich už přes třicet, počet stížností na ně zůstává za poslední roky stejný.
A zlepšila se dostatečně? Vždycky si vzpomenu na případ XIXOIO, kdy obchodníci za velmi tučných osm procent nabízeli extrémně rizikovou investici prakticky každému.
Tady to musíme odlišit. Protože tím problémem často nejsou samotní obchodníci a jejich praktiky, ale emitenti dluhopisů. Ti mohou své dluhopisy nabízet také sami, bez pomoci obchodníků s cennými papíry. My nemůžeme někomu, kdo chce vydat dluhopisy, zakázat, aby tvrdil „mám prospekt schválený národní bankou“. Protože on ho v některých případech opravdu má. Ale to ještě nic neříká o kvalitě produktu, který nabízí, nebo o jeho schopnosti generovat zisk. Prospekt je vlastně jen takový informační „příbalový leták“, kde ČNB posuzuje pouze splnění formálních náležitostí, ale bez garance kvality produktu. A ještě ke XIXOIO. Tam byl ještě jiný problém, oni dělali totiž vše pro to, aby navenek vypadali jako subjekt licencovaný ČNB. Což rozhodně nebyli. Pokoušeli se o kulaté stoly, psali dopisy, na jednáních se snažili sedět vedle nás. S tím se taky špatně bojuje.
Co musím udělat, abyste mi schválili můj prospekt?
Musíte jen splnit dané náležitosti. Musíte mít popsaný obchodní plán, všechna rizika, finanční situaci, historii emitenta nebo účetní výsledky za dva roky. Náležitostí prospektu je opravdu hodně. Ale to, že na to my dáme razítko, vůbec neznamená, že je to bezpečná investice. My nezkoumáme ekonomickou situaci emitenta, neověřujeme pravdivost tvrzení v prospektu, zjednodušeně zkoumáme jen, jestli o sobě poskytuje předepsaný rozsah informací.
Nedá se to nějak změnit, aby to nebylo matoucí?
Požadavky na prospekt i role regulátora vyplývají z práva Evropské unie a jsou v celé EU stejné. Ale nemyslím, že problém tkví v nedostatečně přísné regulaci požadavků na prospekt. Pomůže pravděpodobně jen lepší edukace. Pokud nějaký rizikový dluhopis nabízí licencovaný subjekt, například obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel, můžeme zkusit zatlačit přímo na něj. Pak jsou tu ale tipaři, kteří žádnou licenci ani registraci nemají a dohlížení nejsou. Ti někdy dluhopisy nabízejí bez příslušného oprávnění, čímž porušují zákon, a to i když pak samotný prodej nechají obchodníkovi nebo jeho vázanému zástupci. Tyto případy se však prokazují velmi těžko.
V posledních letech se hodně změnil způsob investování a jedním z jeho projevů je i nástup influencerů do světa financí. Vy sám jste před nimi v létě v rozhovoru pro Novinky.cz varoval.
To je velké téma.
Proč?
Počet finfluencerů, jak jim říkáme, významně roste, i když často velkou přidanou hodnotu obecenstvu nepřinášejí. Rozlišil bych dvě situace. První možnost je, když si influencera platí nějaký subjekt s licencí, například obchodník s cennými papíry. Pak je odpovědností obchodníka, co influencer říká. Většinou se ale u finfluencerů nejedná o osoby s povolením ČNB, to je pak ta druhá možnost. Přestože nemusejí mít licenci, často se dopouštějí protiprávního jednání. Jsou země jako Austrálie nebo Nizozemsko, které i tyto hráče nutí se licencovat. I my máme nějaké nástroje, máme zákon o podnikání na kapitálovém trhu, existuje nařízení o zneužívání trhu, a právě podle něj mají finfluenceři řadu povinností ohledně férovosti doporučení, jejichž nedodržování lze stíhat.
A co je ten problém? Že dávají lidem rady, do čeho investovat?
Ano. Dávají investiční doporučení, která většinou směřují na mladé a málo informované investory. Jejich sdělení ale neobsahují všechna potřebná upozornění, všechny disclaimery, které jsou u takových informací potřebné. Většinou je to jen: „já jsem známý a kupuju tohle, protože je to dobrý“. To ale nestačí.
Zmiňoval jste tipaře, ti můžou mít okruh třeba padesáti sta lidí, kterým něco nabízejí. Takový influencer ale může oslovovat desítky tisíc lidí, ne-li víc.
Ano. Vidíme to všude, nejen na finančních trzích.
Už ten problém nějak řešíte?
S některými finfluencery začínáme mluvit, ale naše nástroje jsou zatím omezené. Ale jak počet influencerů roste, i v Evropě už začíná být postupně vidět vyšší delikvence, která přitahuje pozornost regulačních orgánů. Takže si osobně myslím, že v Evropě začne vznikat nová regulace a postupně nám nějaké další nástroje dá. Třeba budete, pokud budete chtít mluvit o cenných papírech, potřebovat speciální licenci. Uvidíme.
Influenceři nemusejí vždycky oslovovat jen velké skupiny sledujících. Jak investovat třeba do krypta, k tomu se na sítích často vyjadřují i teenageři. Jak se dá dohlížet na třináctiletého kluka, který postuje videa na TikToku?
Třináctiletí finfluenceři řádí zejména v zahraničí, my řešíme spíš známé účty na síti X a podobně.
Co placené investorské skupiny? Některé mají na platformě Patreon i několik tisíc lidí, se kterými sdílí strategie, analýzy, tipy a další.
To je někdy hodně za hranou. Ale je to opravdu černé podnikání? Lidé si neuvědomují, že je velký rozdíl, když si něco řeknete s kamarády v hospodě, oproti tomu, když si za to ještě necháváte platit. My jako ČNB v této oblasti reagujeme na podněty, a pokud někdo nepřijde o peníze a nestěžuje si, tak do toho nevstupujeme. Ten prostor ale sledujeme a chceme o tom víc mluvit. Budoucnost ukáže, jak to bude vypadat.
Takže už vám nějaké stížnosti přišly? Trochu to zní, jako že čekáte na první průšvih, abyste si na někoho mohli došlápnout.
Zatím kupodivu nepřišly. Vidíme jen, jak to narůstá, a proto jednotlivé subjekty sledujeme. Zatím jsme jen některým volali a upozornili na problémové jednání a vyžadovali zjednání nápravy.
Komu jste volali?
To nebudu komentovat.
Pod Českou národní banku, a přímo pod vás, bude spadat i nová regulace kryptoměn. Jak bude vypadat?
Potřebné zákony ještě nejsou schválené, ale s nejvyšší pravděpodobností to tak bude. Zatím půjde hlavně o implementaci nových evropských nařízení MiCA a DORA a pak pravidel proti praní špinavých peněz. Ta mají přinést nějaké základní obrysy, jak se mají chovat takzvaní poskytovatelé kryptoslužeb a jaké podmínky by měli splňovat.
ČNB jim bude nově vydávat licence.
Takových bude v Česku nakonec asi méně, než jsme původně očekávali. Někteří z dnešních kryptoobchodníků budou navíc pravděpodobně nakonec spadat pod speciální licenci Finančního analytického úřadu, která nahradí jejich stávající živnost.
Jak velký problém bude získat licenci od vás? Český kryptotrh se licenčního řízení celkem bojí.
Jednou z podmínek udělení licence je i důvěryhodnost, a renomé některých tuzemských firem není úplně nejlepší. Zkuste si někdy vygooglit jména jejich představitelů a majitelů. Budete možná překvapení, co všechno v rozhovorech či podcastech řekli. Takže ještě uvidíme, jak to bude vypadat.
Když to shrneme, investování se v posledních letech významně změnilo. Přibyly kryptoměny, influenceři, kdo někdy neinvestoval do akcií přes Revolut nebo do úvěru přes Zonky, jako by nebyl…
… což je samozřejmě na jednu stranu super, protože to obrovsky pomáhá se zvyšováním finanční gramotnosti. To jsme vždy chtěli. Samozřejmě to ale má i druhou stranu v podobě různých rizik.
Co to ale znamená pro vás? Když chtěl člověk dřív investovat, musel zajít na pobočku banky, kde mu poradili, co koupit, a když byl bohatý, poslali ho o patro výš, kde mu osobní bankéř udělal i kafe. Dnes k investici stačí několikaminutová akce na mobilním telefonu.
Beru to opravdu pozitivně. Ty objemy samozřejmě rostou, a pro nás se tak změnil hlavně počet subjektů. Ty jsou nicméně většinou licencované, i když často v jiných zemích EU. My se snažíme zbytečně je nezatěžovat nadměrnou regulací a reagovat až na problémy. Takže se díváme spíš na rizikové produkty, jako jsou například takzvaná céefdéčka.
Můžete přiblížit, v čem jsou CFD, contracts for differences, známé jako rozdílové smlouvy, problematické?
Je to vlastně pozice na trhu, kdy sázíte na pohyb aktiva různým směrem, ale většinou ještě na velkou páku. Hra s nulovým součtem.
Takže to roste i padá o dost rychleji.
Ano. A musíte zároveň platit poplatky a marži. Často si to kupují lidé, kteří si myslí, že je to produkt typu „koupit a držet“. Přitom to má být vlastně velmi krátký souboj s brokerem nebo trhem. Nám vyšlo, že v průměru na tom prodělá 74 procent lidí. To není nic pro neprofesionály, je to opravdu jen pro velmi zkušené investory.
Můžete CFD zakázat?
Teoreticky ano, ale takové kroky je vhodné koordinovat na celounijní úrovni. V EU se zatím pro retail zakázaly jen binární opce a silně omezila právě céefdéčka. Hlavně je to opět o edukaci.
Jaké další nové způsoby investování byste ještě zmínil?
Nově pod nás spadají například crowdfundingové platformy. Zatím jsme udělili licenci pěti subjektům, dalších 29 bylo takzvaně pasportizováno, což znamená, že licenci získaly v jiné zemi EU. Podobně jako kryptaři měly strach, že nikdo z nich licenci nedostane. Takže si myslím, že se to podařilo rozjet dobře.