Rozhovor s Janem Procházkou, členem bankovní rady ČNB
Přemysl Papp, Jiří Kovařík (podcast NA BURZE 7. 3. 2024)
„Snažíme se ještě dohasit poslední ohniska inflace. Ten proces je postupný. Po lednových číslech můžu říct, že 2,3 % je velice milé překvapení. Čekali jsme, že to bude trošku více. Nechci říkat, že je vyhráno, ale ten směr je určitě správný,“ uvedl člen bankovní rady Jan Procházka v podcastu NA BURZE.
Celý rozhovor je k dispozici na webu a podcastových platformách:
- Spotify (externí okdaz)
- Apple Podcasts (externí okdaz)
- Seznam podcasty (externí okdaz)
- YouTube (externí okdaz)
Co v rozhovoru mimo jiné zaznělo:
„Nejlepší intervencí je vždycky slovo. Snažíme se to využívat, abychom nemuseli používat devizové rezervy. To znamená naše slovo, váha našeho slova, která stále funguje, je mnohem důležitější a mnohem levnější.“
„ČNB má velké devizové rezervy v poměru k HDP. Naše slova pak mají větší váhu, když investoři vědí, že za námi stojí těch 130 miliard euro, které potenciálně můžeme využít.“
„Poslední rok, dva všichni říkají, už se nikdy nevrátí doba nízkých úrokových sazeb. Já myslím, že bychom nikdy neměli říkat nikdy. Evropa se změnila, ale důvodů pro nízké sazby v minulých letech byla celá řada. Ať už jde o technologický pokrok, který zvyšoval produktivitu, míru úspor, nižší spotřebu, stárnutí populace a další faktory, které v tom hrají roli.“
„Snažíme se ještě dohasit poslední ohniska inflace, například ve službách, kde je inflace pořád ještě relativně silná. Ten proces je postupný. Náš mandát číslo jedna je inflace. Po lednových číslech můžu říct, že 2,3 % je velice milé překvapení. My jsme čekali, že to bude trošku více. Nechci říkat, že je vyhráno, ale ten směr je určitě správný.“
„Naše odhady růstu ekonomiky v tomto roce jsou teď jedny z nejpesimističtějších na trhu. Určitě ne všem, ale některým firmám se daří, takže jsme čekali, že si zaměstnanci budou schopní říct o vyšší platy a tím pádem přes zlepšenou náladu a spotřebu budou startovat ekonomiku. To se zatím tolik nenaplňuje. Samozřejmě, říkají si o vyšší platy, ale ta čísla nejsou tak extrémní, jak se očekávalo. Tím pádem se všechno trochu zpožďuje. Do toho jsou tu nejasnosti kolem stěžejních odvětví ekonomiky, v průmyslu zejména automotive. Málokdo z nás ví, jak si správně sednou všechny věci kolem elektromobility. No a právě posunutím ekonomického oživení do budoucnosti byl náš optimismus trochu utlumen. Ne, že bychom změnili trendy, jenom jsme je posunuli o jeden, dva kvartály. Čekáme, že lidé dostanou lepší náladu a budou mít větší chuť utrácet až spíše v druhém a třetím kvartálu.“
„Hlavním rizikem je pořád inflace. Šoků, které mohou nabourat naši predikci inflace, je celá řada. Česká republika je otevřená a proexportně orientovaná. Stačí, aby se zase objevily problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích nebo konflikt, který způsobí výpadky dodávek ropy. To se pak okamžitě dostává na stojany českých pump a relativně rychle do české inflace, protože to jde do potravin a dalších jejích složek.“
„Velké téma je koruna. Silná koruna nám pomáhala v těžké fázi inflace tím, že zlevňovala dovozy. Pokud by teď došlo k nějakému výraznému výkyvu, což se naštěstí neděje, tak samozřejmě slabá koruna by inflační tlaky do Česka přinesla poměrně rychle. Neděje se to i díky tomu, že se snažíme komunikovat, že náš sestup z úrokových sazeb ve výši 7 % bude postupný, což zatím děláme. Hodláme to dělat i nadále, nebudeme s poklesem sazeb pospíchat.“