Jaroslav Průcha, Jan Berka (Roklen24 25. 1. 2017, rubrika Trhy)
Rozšíření bitcoinu obecně nebrání jeho právní úprava či její absence, ale to, zda plní nějakou potřebu uživatelů, kterou existující platidla z nějakého důvodu neplní. U bitcoinových nadšenců plní potřebu vymezit se proti existujícímu stavu věcí, u malých uživatelů ze sféry šedé a černé ekonomiky zase potřebu platit pseudonymně. Pro server Roklen24 to uvedl Michal Vodrážka, ředitel odboru dohledu nad peněžním oběhem a platebními systémy ČNB.
Jaký je pohled ČNB na bitcoin? Považujete ho za alternativní měnu, nebo za nástroj čisté spekulace?
Pohled ČNB na bitcoin je stále stejný. Nejedná se o peněžní prostředky ve smyslu zákona o platebním styku, tedy ani o bezhotovostní peníze, ani o tzv. peníze elektronické. Pro ČNB byla kategorizace bitcoinu a virtuálních měn obecně podstatná z hlediska regulace a dohledu – nezajímá nás tolik, co bitcoin je, resp. jak ho kategorizovat, mezi co ho zařadit, ale zda (a jak) na bitcoiny a obchodování s nimi dopadají právní předpisy, na jejichž dodržování ČNB dohlíží. Proto jsme v únoru 2014 zveřejnili dokument „Obchodování s bitcoiny/Je k obchodování s bitcoiny nebo k jejich směně potřebné povolení ČNB?“. Nakolik slouží bitcoin jako náhradní platidlo či slovy trestního práva náhražka tuzemských peněz v Česku nesledujeme, ale téměř jistě půjde o marginální částky.
Osobně jsem při diskusích o povaze bitcoinů v minulosti používal slovní spojení „sběratelsky zajímavá data“. Bitcoiny žádnou vlastní hodnotu nemají, ale to je vlastní i řadě sběratelsky zajímavých předmětů. Extrémním příkladem je například známka Modrý mauricius, dále pak různé „vzácné předměty“ v online hrách pro více hráčů. Spekulanti jsou samozřejmě i mezi sběrateli.
Má podle vás bitcoin potenciál ovlivnit vývoj ekonomiky, jako se tomu například stalo v případě Číny, kde zájem o kryptoměnu vyvolaný kapitálovými kontrolami přispěl k oslabení tamní měny?
Je nepochybné, že bitcoin může být využíván pro obcházení snahy zakázat či omezit určité platby jako nejen v případě vámi zmíněných kapitálových kontrol, ale třeba i online sázení. V rámci připomínkového řízení k novému zákonu o provozování hazardních her jsme na toto dokonce upozorňovali ministerstvo financí.
Dění v Číně spíše odráží snahu tamních regulátorů omezit „čistou spekulaci“. Jak se zdá, aktuální zásah čínské centrální banky směřoval k zákazu obchodování na úvěr (s pákou) na čínských směnárnách a k dodržování předpisů proti praní špinavých peněz, tedy nikoliv k omezení obchodování jako takového.
Možné využití bitcoinu jako legální měny zhruba před rokem zmínilo Japonsko. Změna by znamenala, že bitcoin by mohl být přísněji regulován a zdaněn. Mohl by se pak více rozšířit. Je to šance na další rozšíření bitcoinu?
Japonsko v polovině roku doplnilo svůj zákon o platebním styku o definici virtuálních měn. Jeho primárním účelem je zavedení regulace „směnáren“ a zajištění identifikace nakupujících či prodávajících osob, podobně jako to už učinila ČR a EU jako celek. Tato definice přitom výslovně vylučuje měny v tradičním slova smyslu. To znamená, že bitcoin za „legální měnu“ naopak neoznačuje. Daněním se zákon o platebním styku nezabývá. Důležitost opatrného psaní definic ilustruje to, že v Japonsku regulátor aktuálně řeší, zda pod již existující regulaci předplacených platebních prostředků, a nikoliv pod nově regulované „virtuální měny“, nebude muset zahrnout i virtuální peníze ze hry Pokemon GO.
Rozšíření bitcoinu podle mě obecně nebrání jeho právní úprava či její absence, ale to, zda plní nějakou potřebu uživatelů, kterou existující platidla z nějakého důvodu neplní. Zdá se mi, že spíše nikoliv. U bitcoinových nadšenců plní potřebu vymezit se proti existujícímu stavu věcí, u malých uživatelů ze sféry šedé a černé ekonomiky zase potřebu platit pseudonymně. Opravdu velkým kriminálním organizacím současné objemy bitcoinových transakcí na praní špinavých peněz zdaleka nestačí. Umožňuje ale bitcoin běžným uživatelům lépe, levněji, efektivněji a jednodušeji platit? Myslím, že je tomu tak jen ve velmi specifických situacích – například v případě malých online plateb osobám nepřijímajícím platební karty, zejména pokud jsou přeshraniční.
Může bitcoin urychlit konec papírových peněz a mincí?
Pokud mluvíme pouze o bitcoinu, tak nikoliv, a to z důvodů, které jsem uvedl v závěru předchozí odpovědi.
Švédská centrální banka loni v listopadu uvedla, že zvažuje, že jako první významná instituce svého druhu na světě začne vydávat digitální měnu. Chce tak odpovědět na vzrůstající odklon od hotovosti v této skandinávské zemi. Mohlo by se něco podobného odehrát v ČR? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?
Nelze to vyloučit. Ideálně by k tomu mělo dojít s takovým časovým odstupem, abychom se mohli poučit z chyb předchůdců a neopakovat je. V současnosti jsou i ve Švédsku zatím pouze ve stádiu úvah – nejsou známé konkrétní parametry, ani podoba zvažované digitální měny. Poměr hotovostních a bezhotovostních plateb závisí mimo jiné i na historii a zvyklostech té které země, její „platební kultuře“, vztahem obyvatelstva k inovacím atd. Byť jsme evropskou špičkou v bezkontaktních platbách kartami, hodnota českých bankovek a mincí v oběhu od zavedení české měny v roce 1993 každým rokem roste. Výjimkou byl pouze rok 2009, v němž hodnota oběživa v důsledku ekonomické krize klesla oproti roku 2008 o tři procenta.
Sledujete českou bitcoinovou scénu, například burzy?
V rámci možností ano, nyní ale spíše jen sporadicky.