Aleš Michl (Mladá fronta DNES 21. 6. 2021 strana 7, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Nejzásadnější právní spor, který se teď v Evropské unii odehrává, má pokračování. Moc se o něm u nás nepíše, ale jde o podstatu fungování EU. V červnu 2020 a únoru 2021 jsem psal o kauze německý ústavní soud z Karlsruhe versus Evropská unie z Bruselu. Teď v červnu už to dospělo tak daleko, že Brusel zahájil řízení o porušení práva proti samotnému Německu. Tedy Karlsruhe versus Brusel, díl třetí.
Dosavadní děj ve zkratce: skupina německých právníků a univerzitních profesorů dala k ústavnímu soudu žalobu na německý parlament za to, že nechrání jejich práva od dopadů politiky Evropské centrální banky. Nelíbily se jim masivní nákupy dluhopisů. Spolkový ústavní soud se nejdříve obrátil na Soudní dvůr EU, který sídlí v Lucemburku. Evropský soud konstatoval, že žalovaná politika ECB je o. k. Spolkový ústavní soud pak ale rozhodl, že ačkoli obecně jsou rozhodnutí soudců EU pro soudy členských států závazné, v daném případě tomu tak není, jelikož kolegové překročili jim svěřené kompetence. Tudíž se jedná o ultra vires akt, přeloženo z latiny jako rozhodnutí za hranicemi pravomocí, a proto závaznost nemá. A vyzval ECB, aby program lépe vysvětlila, vyargumentovala, jinak ať se na něm dále nepodílí německá národní banka, Bundesbanka. Německý soud tím fakticky popřel účel rozsudku Evropského soudního dvora, když jeho závěry odmítl respektovat.
A tak teď reagovala Evropská komise. Zaslala německé vládě dopis, ve kterém konstatuje, že země porušuje základní zásady unijního práva. Německá vláda musí do dvou měsíců dopisem odpovědět a situaci vysvětlit.
Pokud odpověď bude pro Brusel o. k., spor bude utlumen. Pokud ale ne, pak zřejmě Brusel bude žalovat Německo jako nejsilnějšího člena Unie u Soudního dvora EU pro porušení základních smluv. A Německo může vyfasovat tučnou pokutu a další sankce za každý den prodlení, dokud řešení věci na národní úrovni nebude v souladu s právem EU.
Jak by to dál dopadlo, to netuším. Že vláda bude obvolávat německé ústavní soudce a přemlouvat, jest absurdní. Každopádně jde o závažný precedent jak pro budoucí praxi německého ústavního soudu samého, tak pro nejvyšší a ústavní soudy jiných členských států. Kdo je výš: Brusel, respektive Soudní dvůr Evropské unie, anebo národní ústavní soudy?
