Máme nástroj pro příští krizi. Ekonomiku odhadne rychleji, říká ekonom Michl

Rozhovor s A. Michlem, členem bankovní rady ČNB
Martin Petříček (Mladá fronta DNES 31. 5. 2021 strana 5, rubrika Ekonomika)

Sesbírat data nějakou dobu trvá. Údaje o výkonu ekonomiky, které statistici publikují, proto popisují stav z minulosti. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl se svým týmem sestavil index, který ukáže, jak si ekonomika stojí. A to dřív než oficiální statistiky. Spotřeba elektřiny nebo ujeté kilometry kamionů napoví víc než údaje z burzy, vysvětluje Michl v rozhovoru pro MF DNES. Bankéřům má index Rushin také usnadnit rozhodování o úrokových sazbách.

Proč jste se do sestavení indexu pustili?

Za studií jsem psal sloupky a analýzy do novin a už od začátku kariéry jsem vždy chtěl mít data, ne pouze pocity. Když loni na jaře přišel s pandemií první lockdown, nikdo přesně nevěděl, jak moc zasáhne ekonomiku. Věděli jsme, co přesně vláda zavřela, a z toho jsme si určitý obrázek mohli udělat. Jenže najednou začaly dobrovolně zavírat výrobu i další velké závody, jako je Škoda Auto. Jejich manažeři nevěděli, co se bude dít. V tu chvíli vznikla potřeba mít co nejpřesnější odhad, jak moc ekonomika spadla, abychom věděli, jak moc snižovat sazby, jak uvolnit rezervy bankám. Začali jsme proto nejdřív sledovat, jak se mění spotřeba elektřiny. Silné sepětí s vývojem ekonomiky má i nezaměstnanost, my ji v indexu máme zahrnutou přes vyhledávání na Googlu. Díky tomu se dozvíme, že se něco děje na trhu práce ještě před tím, než lidé vyrazí na úřady práce.

A vycházelo to?

Necelý rok jsme se dívali jen na spotřebu elektřiny očištěnou o vliv venkovní teploty. Poznali jsme, že v polovině dubna 2020 už ekonomika otočila a je z nejhoršího venku. Nebo že ve třetím čtvrtletí 2020 přijde rekordní mezičtvrtletní růst, protože spotřeba elektřiny rekordně narostla. Statistický úřad to pak o měsíc a půl později potvrdil.

Nově představený index Rushin však zahrnuje více ukazatelů. Proč?

Spotřeba elektřiny odráží především dění v průmyslu, ale ekonomika jsou i služby a další sektory, kde vliv odběrů nemusí být tak silný. Chtěli jsme proto vytvořit univerzálnější index, u kterého bychom zpětně ověřili, že má lepší vypovídací schopnost než samotná elektřina. Vzali jsme asi tři stovky různých časových řad a různě je posouvali v čase, pracovali se zpožděními. Některá data jsou k dispozici prakticky online – vedle spotřeby elektřiny třeba vývoj na pražské burze nebo údaje o tom, zda třeba na Googlu vyhledáváte žádost o podporu, když jste přišli o práci. K nim jsme přidali i další měsíční statistiky, které jsou sice zveřejňované se zpožděním, ale dokážou index usměrnit, učí ho.

Rushin zahrnuje jen deset vstupních ukazatelů. Podle čeho jste je vybrali a jak víte, že právě tyto ukazatele popisují ekonomiku nejlépe?

Statistickým programem R jsme udělali korelace všech řad s vývojem HDP za posledních 15 let, abychom zahrnuli i krizi v roce 2008. Pak jsme vypočítali nejlepší kombinaci ukazatelů do indexu, aby co nejlépe popisoval vývoj ekonomiky. První ostrý test byl, že Rushin dobře signalizoval vývoj letos v prvním kvartále. Analytici i naše sekce měnová v ČNB na základě standardních modelů byli poměrně pesimističtí. Čekalo se, že ekonomika po dalším lockdownu hodně propadne, oproti předchozímu čtvrtletí zhruba o procento i více. Náš index ukazoval nulu. A nakonec statistici ohlásili propad jen o 0,3 procenta. Rushin sice vývoj malinko nadhodnotil, ale byl blíž.

Zahrnuli jste i vývoj pražské burzy. Jak vypovídá dění na burze o aktuálním stavu ekonomiky?

Ze všech indikátorů, které jsme využili, má burza nejnižší korelační koeficient, ale pořád je dobrá. Elektřina či kilometry, které najedou kamiony na českých i německých dálnicích, mají s vývojem ekonomiky mnohem těsnější vztah. Burzu bereme jako doplněk díky tomu, že jde o často aktualizovaný indikátor. Prudký pohyb na burze směrem dolů může ukazovat na nějaký problém v budoucnu. A naopak. Poměrně silné sepětí s vývojem ekonomiky má i nezaměstnanost, my ji v indexu máme zahrnutou přes vyhledávání souvisejících frází na Googlu. Díky tomu se dozvíme, že se něco děje na trhu práce ještě před tím, než lidé vyrazí na úřady práce.

Co vypovídá Rushin o aktuálním vývoji v ekonomice?

Po konci třetího lockdownu jde ekonomika mezičtvrtletně nahoru, Rushin je asi o procento výš. Spotřeba elektřiny je zatím mezičtvrtletně v malém minusu, ale meziročně už plus 8,3 procenta. A protože srovnáváme s nízkou loňskou základnou, mělo by to vydat na největší meziroční růst HDP v historii, přes 7,5 procenta letos za druhý kvartál. Ekonomika výrazně spadla, teď výrazně vzroste. Graf bude nejspíš vypadat jako V, ze kterého se později stane W. Teď je důležité, zda to druhé V bude mít dno zase v minusu jako v letech 2012 a 2013, nebo zda bude W jakoby do kopce – rekordní růst se zbrzdí někam ke čtyřem procentům, což by se hodilo pro stabilizaci veřejných financí.

Kde jste se při sestavování indexu inspirovali?

Sledovat spotřebu elektřiny napadlo loni nás. Pro index byla inspirací německá centrální banka, začal to dělat i americký Fed. Němci například sledují i data o znečištění ovzduší, množství emisí na hlavních tazích, ale pro Česko nám to překvapivě vůbec nevycházelo. Američané zase využívají více dat z trhu práce, jsou to proměnné, které se u nás vůbec nesledují. A také údaje o daňovém inkasu – třeba výběr DPH nám ale nevycházel. A Economist a Bloomberg počítají podobný index i pro Čínu. Vycházejí z toho, že premiér Li Kche-čchiang kdysi řekl, že než se koukat na celkové HDP, je spolehlivější sledovat údaje o spotřebě elektřiny, objem zboží přepraveného po železnici a objem bankovních úvěrů.

Zvažujete, že přidáte do Rushinu ještě další proměnné, třeba ty bankovní úvěry, abyste index ještě víc zpřesnili?

Těch 300 řad jsme dávali dohromady asi měsíc a už asi nic dalšího nejde vymyslet. Zkoušeli jsme bankovní úvěry, objem hotovosti v ekonomice nebo jak se mění frekvence plateb, ale nic z toho nekopíruje ekonomický cyklus. Zrovna v případě hotovosti se třeba dalo čekat, že během krize vyskočí výběry z bankomatů a posléze spadnou. Jenže zatím nespadly, jsou stále na vyšší úrovni.

V názvu indexu si pohráváte se jménem prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Jak řídil ekonomiku, když neměl tolik statistických nástrojů, jako máme dnes?

Ze začátku měl Rašín a další politici a ekonomové data hlavně o zahraničním obchodu a peněžním trhu. Musel to mít strašně těžké v rozhodování, cenovou statistiku začínal stavět Josef Ryba až od roku 1920. Na stole mám třeba kopii zprávy statistického úřadu z roku 1925, to už byl Rašín dva roky po smrti. Prodávala se za 2 Kčs a v ní už jsou indexy inflace, počty nezaměstnaných. Ale je tam třeba i práce přesčas – to by se Rašínovi určitě líbilo.

Kdo může Rushin kromě centrálních bankéřů využít?

Mohou to využít třeba na ministerstvu financí. Navíc to může vylepšit očekávání lidí a firem. V krizi, při poklesu ekonomiky vidí lidé všechno v černých barvách, očekávání se nesou na pesimistické vlně. Když ale člověk vidí, že se to otáčí, což jsme od poloviny loňského dubna signalizovali, může do budoucnosti hledět o něco optimističtěji. Důvěra je pro ekonomiku důležitá. Běžná statistická data zachytí takový pohyb až se zpožděním.

Index jste stvořili pro dobu krize. Má smysl ho využívat i během „normálnějších“ období?

Je lepší pro výkyvy, ale dokáže ekonomiku předvídat i v normálních časech. Je to vhodný doplněk složitých novokeynesiánských DSGE modelů, které tu v České národní bance děláme. Navíc náš index sleduje přes burzu i toky peněz, což ty modely nedělají. V pondělí budeme index obhajovat před komisí, kde bude vedle lidí z ČNB také expert z Bundesbanky. Chtěl bych, aby se index stal součástí našich oficiálních zpráv pro veřejnost.

• iDnes.cz (externí odkaz)