(ČRo - Rádio Česko 10.4.2008, rubrika: 15:35 Studio Česko)
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Právě dnes se v Olomouci koná další akce v rámci kampaně organizace Člověk v tísni nazvaná Spotřebitelský úděl. Jejím cílem bylo a je upozornit na praktiky a problémy spojované s nebankovními úvěry. Nebankovní úvěry jejich kritici považují za zneužívání sociálně slabších s pomocí finančního nástroje, jehož podmínky často hraniční s lichvou. Zastánci těchto půjček připomínají, že jde často o jedinou možnost, jak se nezanedbatelné množství lidí dostane k penězům. Který z těchto pohledů je blíže pravdě? Odpověď hledá dnešní Studio Česko, u jehož poslechu vás vítá Roman Chlupatý. Poskytovatelé nebankovních úvěrů nejsou dostatečně regulováni a sektor jako celek je i proto z pohledu finanční stability v Česku časovanou náloží, tvrdí to alespoň někteří analytici a ekonomové. Podmínky, za nichž se nebankovní půjčky udělují, zhoršují situaci sociálně slabých, přičemž většina z nich si to kvůli nízké finanční gramotnosti neuvědomuje. Varuje před tím neziskový sektor. Do třetice, poskytovatelé nebankovních úvěrů fungují v souladu s domácími zákony. Jakákoliv kritika je oprávněná pouze v případě, že tyto zákony porušují, odpovídají na kritiku samotné firmy. Jsou právě tyto a související argumenty, které si nyní rozebereme s pracovníkem samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky Petrem Jakubíkem, dobré odpoledne.
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Dobré odpoledne.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
S pracovníkem organizace Člověk v tísni Miroslavem Brožem. Dobré odpoledne.
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
Dobré odpoledne vám i divákům.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
A obchodním ředitelem společnosti ACM Manny, která nebankovní úvěry poskytuje, Petrem Pokorným. Dobré odpoledne i vám.
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Dobrý den.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pánové, na úvod poprosím jednou větou o jakési vyjasnění pozic, řekněme, existuje na trhu nebankovních úvěrů nějaký problém, pane Jakubíku?
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Tak my celou situaci vnímáme jako určitý problém zejména pro ty nízkopříjmové skupiny. Uvědomujeme si určitý nedostatek z hlediska finančního vzdělání určitých skupin obyvatel. Monitorujeme tuto situaci a je potřeba nastavit regulativní rámec tak, aby se zamezilo nekalým obchodním praktikám.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Broži.
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
Naše organizace poskytuje terénní sociální práci a jiné sociální služby v sociálně vyloučených lokalitách na mnoha místech v Česku. A setkáváme se s fenoménem, kdy agenti těchto společností dochází přímo do těch lokalit a tam dávají půjčky vlastně lidem, kteří jsou velmi sociálně slabí a je u nich velká šance, že půjčku nebudou splácet z nejrůznějších důvodů a my si myslíme, že přinejmenším část těch společností se snaží najít právě tyto lidi, kteří nebudou tu půjčku splácet a potom vlastně ty peníze si na nich vymohou pomocí exekucí sociálních dávek.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Jinými slovy, dvakrát řečeno, problémy tu jsou. Souhlasíte, pane Pokorný?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Tak já bych v první řadě zdůraznil to, že naše společnost neposkytuje úvěry, o nichž tady mluvil kolega z organizace Člověk v tísni. My poskytujeme úvěry jinou formou, a proto se domnívám, že pro naše podnikání je legislativa v tuto chvíli dostatečná a jasně vymezená. Vymezená pravidla, na základě kterých smějí nebankovní organizace nebo nebankovní společnosti půjčky poskytovat.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Podle vás tedy v tuto chvíli v sektoru, ve kterém podnikáte, problém není?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Pokud daná společnosti podniká na základě zákona, má právně udělené živnostenské oprávnění, nepřekračuje toto živnostenské oprávnění, tak se domnívám, že je dostatečně regulována.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Broži, Člověk v tísni se spolupodílí na kampani Spotřebitelský úděl, jak jsem zmínil. Ta varuje před možným problémy. Které konkrétně to jsou? Můžete dát příklady, jaké problémy vaši klienti nebo lidé, se kterými vy přicházíte do kontaktu, mají právě se sektorem nebankovních společností, které poskytují úvěry?
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
No, já bych řekl, že na této kampani se naše společnost nepodílí, ale pořádá ji a těch problémů je celá řada. Jde třeba o to, že jak už jsem řekl, naše legislativa umožňuje exekuci sociálních dávek a ty společnosti se na toto spoléhají. Když my jsme začali dostávat zprávy, že do toho gheta chodí agenti těch společností, my jsme si mysleli, no, to je podnikatelská sebevražda půjčit třeba osmnáctiletému narkomanovi na heroinu pět tisíc korun. Vždyť jim to nikdy nesplatí a když to takhle půjčí hodně lidem? Ale my jsme zjistili, že ten klient, který jim nebude tu půjčku splácet, je pro ně nejlukrativnější. Z něj vlastně mají největší zisk. Je to vlastně celý sektor jako obchodu s chudobou. Na tyto firmy oni často potom ty pohledávky prodají nějaké vymahačské společnosti, která účtuje další prostě denní penále. Jde o to prostě, že ty lidi často mají, jak tady bylo řečeno, nižší finanční gramotnost a když ti agenti chodí k nim třeba do domácnosti a otevřou tam ten kufřík s penězi, oni nedokážou tomuhle odolat. Často bych řekl, že je to takový ten princip, jako když někdo prodává třeba důchodcům na nějakém zájezdu pánve za tři tisíce korun, ale ta pánev má cenu jen tisíc korun.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
To je jakýsi etický rozměr celé věci. Nicméně jak pan Pokorný upozornil, je tu také zákon. A ten zákon podle vás porušují ty společnosti, anebo k překračování zákona nedochází a to znamená, že ten problém není na straně společnosti, ale na straně zákona nedokonalého.
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
Tak my někdy ty organizace nazýváme novodobými lichváři. Problém je v tom, že v českém zákoně lichva je definována velice volně. Není tam přesná úroková míra, kdy přesně je to lichva a teď my se třeba můžeme ptát, je RPSN, tedy celková roční sazba nákladů na úvěr, která je třeba čtyři sta šedesát devět procent u jedné známé české společnosti na půl roku, je to už lichva nebo to není lichva?
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Pokorný, z vašeho pohledu, jak fér je očekávat, že se společnosti obecně a teď možná nejen společnosti ve vašem sektoru, ale ve společnosti obecně budou chovat jakýmsi etickým rozměrem?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Já nevím, budu reagovat tady na kolegu, odkud čerpá RPSN čtyři sta šedesát procent. Ten konkrétní případ neznám. Nemám k tomu podklady. Nicméně naší společnost RPSN takovýchto částek nedosahuje. My se pohybujeme v mezích od patnácti, řekněme, do čtyřiceti procent roční procentuální sazby nákladů. A jestli existují společnosti, které poskytují za roční procentuální sazbu čtyři sta šedesát procent. Poskytují půjčky, pak je na zákoně a na orgánech činných v trestným řízení, aby toto řešily.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Jinými slovy, vy tvrdíte, že vaše půjčky jsou v pořádku. Půjčil byste si od vlastní společnosti?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Já ano.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Jakubíku, jaký je pohled centrální banky, ptám se na celý sektor, nejen tedy na společnost ACM, jaké jsou skutečně ty úroky, alespoň z vašeho pohledu?
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Tak já bych chtěl říci, že my nedozorujeme nebankovní subjekty. To znamená, my nemáme zákonné pravomoce nějakým způsobem regulovat tento sektor. To je záležitost České obchodní inspekce. A my vlastně jinou informaci, které sbíráme, které přímo sbíráme jakožto Česká národní banka, tak to jsou vlastně objemy těch půjček pro měnové účely a tyhle tyto informace máme k dispozici, takže my vidíme, jak se vyvíjí ta zadluženost u toho nebankovního sektoru. Nicméně my nevíme, za jakých podmínek tyto půjčky byly skutečně poskytnuty. My se pouze můžeme domnívat, jaké procentní sazby jsou na tom trhu nastaveny a tak dále. Máme určité nepřímé signály od různých organizací typu Sdružení na ochranu spotřebitelů nebo sdružení SPES, se kterými spolupracujeme. Jsme s nimi v kontaktu, získáváme, čerpáme od nich zkušenosti z těch praktických případů. V řadě případů je, jak tady vlastně kolega řekl, o procentní úrokové, roční procentní úrokové sazbě. Tam je to v řadě případů komplikované v tom smyslu, že do této sazby se samozřejmě nezapočítávají různé pokuty, penále a tak dále. To jsou většinou částky, na kterých ta půjčka nejvíce narůstá v čase, a potom se dostáváme k těm závratným úrokovým sazbám. A tady je zapotřebí, aby ta společnost, aby ti lidé, kteří ti úvěry si berou, aby skutečně věděli, co budou platit, za jakých podmínek a co vlastně podepsali. Oni v řadě případů nevědí, co podepsali a jaké podmínky obdrželi.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
To je jakási individuální rovina. Pokud se podíváme na finanční sektor jako celek na stabilitu finančního sektoru. Pokud budeme vycházet tady z toho, že máte jakési celkové číslo, domníváte se, že ten sektor nebankovních úvěrů, respektive společnosti, které poskytují nebankovní úvěry, by se mohl stát problémem pro stabilitu domácího finančního sektoru?
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Tak určitě to vnímáme jako zdroj potenciálního rizika z tohoto pohledu se to snažíme nějakým způsobem monitorovat. V současné době české domácnosti mají napůjčováno něco kolo sto padesáti miliard. To znamená, to je zhruba stejný objem úvěrů jako spotřebitelské úvěry, které si domácnosti půjčily od bank. Takže nedá se říci, že tento segment je nevýznamný. Rozhodně je významný a může generovat určitou míru nejistoty.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Broži, vy jste chtěl reagovat.
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
Ano, já jsem chtěl říct k tomu celkovému nastavení. Je třeba běžnou praxí, že člověk, který si bere takovouto banku od nebankovní instituce, podepisuje takzvanou rozhodčí doložku ve smlouvě, což je doložka, ve kterém on se vlastně vzdává práva na spravedlivý soud, a pokud bude nějaký eventuální problém nebo rozpor mezi ním a společností, která mu ty peníze půjčila, tak to bude řešit soukromý rozhodce nezávislý, ale ta praxe potom vypadá, že jeden takovýto nezávislý rozhodce v uvozovkách rozhoduje pouze pro jednu firmu a rozhodují například dva případy denně. A já se potom ptám, jaký je jeho zájem rozhodnout třeba proti této firmě.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Konkrétní kritika, odpověď, pane Pokorný.
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Já bych se vůči tomu opět trošku ohradil, protože existence rozhodčích doložek ve smlouvách nebankovních institucí, pramení z toho, že naše soudy nejsou schopny rozhodnout jednoduchou záležitost v rozumné době a z toho důvodu byly nebankovní instituce nuceny přidat si do smluvních podmínek rozhodčí doložku, kde, jak jste již tady zmiňovali, rozhoduje nezávislý odborník, alespoň u nás, který má právní vzdělání a rozhoduje v rámci právní legislativy dané Českou republikou a jediná výhoda je v tom, že to rozhodnutí je definitivní a je rychlé. Žádná nebankovní společnost si nemůže dovolit mít dlouho blokované finanční prostředky.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pan Jakubík bude reagovat. Já si jenom dovolím doplňující otázku. Ono na jednu stranu to vypadá nebo vy říkáte, že je vše podle zákona. Na druhou stranu je tu mnoho drobností, řekněme, které nevypadají úplně košér, já jsem si udělal jistou rešerši v tisku. Například konkrétně o vaší společnosti, předsedou představenstva, alespoň podle České televize, byl: "bagrista z Tachova" cituji. To je samozřejmě něco, co není protizákonné, na druhou stranu to asi příliš důvěry u té, řekněme, odborné veřejnosti nepůsobí. Jak byste vy reagoval na tuto i podobné věci, které se v poslední době objevují v médiích?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Tak co se týče této konkrétní otázky, tak naše společnost k té reportáži vydala tiskovou zprávu.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Kde se k tomu nevyjadřujete ovšem k tomuto konkrétnímu.
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
V té tiskové zprávě je odkaz na tiskové vyjádření, které visí na našich internetových stránkách, kde tuto chybu nebo tento stav přiznáváme. Nicméně naše společnost se v relativně krátké době vyvinula z malé akciové společnosti, kde v podstatě na začátku problém vlastníka sehnat lidi, kterým důvěřuje, sehnat je do představenstva a do dozorčí rady, je výrazně velký, proto byli nebo jsou členové představenstva a členové dozorčí rady rodinní příslušníci a rodinní přátelé, zakladatelé společnosti. Nicméně v tuto chvíli pracujeme na změně jak představenstva, tak dozorčí rady a členové představenstva a dozorčí rady, budou lidé, kteří jsou přímo spjati se společností.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
I kvůli podobným problémů nebo pochybnostem, řekněme, pana Jakubíku, neměl by být sektor dozorován? Proč vlastně dozorován není? Jde o poměrně, jak jste sám řekl, významnou část finančního světa České republiky. Přesto tu žádný dohled, který je nad ostatními institucemi, pojišťovnami, bankami a podobně, v podstatě tak přísný jako je nad bankami a pojišťovnami a podobnými, není. Proč?
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Tak Česká národní banka dozoruje ty subjekty, které vlastně banky, pojišťovny a tak dále, to znamená, to jsou subjekty, které nakládají s cizími zdroji. To jsou subjekty, které vlastně sbírají vklady od těch střadatelů, od občanů a proto tu existuje veřejný zájem na to tento systém regulovat. U nebank nic takového neexistuje. To znamená, tam je potřeba, aby ta legislativa byla nastavená dostatečně transparentně, aby Česká obchodní inspekce ty jednotlivé případy řešila a nedomnívám se, že to je úloha České národní banky. A Česká národní banka ani nemůže toto vykonávat, protože k tomu není zmocněna.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Měla by být zmocněna, jinými slovy, měl by se zpřísnit ten dohled nad tímto sektorem z vašeho pohledu?
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Já si myslím, že pokud dojde k určitému posunu v té legislativě, některým věcem už postupně dochází, a pokud dojde k určité koncepci finančního vzdělávání, že není potřeba, aby existoval samostatný regulátor, který by dozoroval sektor stejně tak jako to Česká národní banka dělá v případě bank, protože skutečně tyto subjekty nejsou bankovními institucemi.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Možná otázka, která nejde úplně přímo do paralely, přesto měli jsme tu sektor, kampeliček, který dlouhou dobu nebyl dozorován, respektive, ten dozor byl velmi liknavý, a pak došlo ke krachu většiny společností, které v tom konkrétním segmentu působily. Obáváte se něčeho podobného, i když samozřejmě ten princip hospodaření těchto dvou sektorů je odlišný?
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Já bycn nesrovnával kampeličky s nebankovními subjekty, protože kampeličky pracují s vklady, zatímco nebankovní subjekty žádné vklady nemají. Takže z tohoto pohledu se jedná o zcela odlišný segment. Já bych možná tam k tomu ještě, byla tady zmíněna vlastně rozhodčí doložka, což je jedna z těch věcí, kde je možno učinit určitý pokrok. Tam asi není problém, že je jmenován nějaký nezávislý rozhodce na posouzení toho sporu. Ten problém je v tom, že vlastně předem ten klient, který si vezme tu danou půjčku, se vzdává té možnosti rozhodovat o tom nezávislém rozhodci, ale vlastně ta společnost jednostranně si vymezuje tohoto rozhodce nominovat, což potom samozřejmě toho dlužníka staví do velmi nevýhodné pozice a například třeba na Slovensku toto bylo zamezeno a je tam možno tyto rozhodčí doložky vlastně sjednávat v případě právnických osob, nikoliv fyzických osob.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Tady se dostáváme do technické debaty o konkrétním bodu. Já se to pokusím vrátit zpět do obecnější roviny. Pane Pokorný, z vašeho pohledu, vadil by vám, řekněme, důraznější dohled, nebo se domníváte, že principiálně to, jak nyní sektor ze zákona je nastaven, je v pořádku, pokud dojde k porušení, tak dochází k něčemu podobnému, co se děje v podstatě u kterékoliv jiné podnikatelské činnosti?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Já se domnívám, že ta legislativa je dostatečná. Stačí ji pouze využívat a důsledně uplatňovat a kontrolovat ty instituce, které tu legislativu porušují. To, co tady bylo řečeno, že nad nebankovními institucemi není dohled, tak není pravda, pokud poskytují spotřebitelské úvěry, tak podléhají pod kontrolou České obchodní inspekce.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Což je dohled, který je mnohem mírnější, než je dohled národní banky, abychom doplnili.
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Ano, ale jak již to tady bylo řečeno. My nehospodaříme s cizími penězi. My nehospodaříme s vklady klientů, tudíž neohrožujeme, řekněme, úspory obyvatelstva. Proto ten dohled České národní banky není potřeba. Za další, pokud nebankovní sektor poskytuje nespotřebitelské úvěry, tak spadá pod dohled živnostenského úřadu a taktéž je možno ho nějakým způsobem kontrolovat. Takže není pravdou, že bychom byli nekontrolováni. Jsme kontrolováni. Pokud někdo své oprávnění k podnikání poruší, pojďme ho potrestat, ale nehažme všechny do stejného pytle.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Broži, to je jedna strana pomyslné barikády. Vy do určité míry zastupujete tu druhou. Do jaké míry se domníváte, že přeci jen jistá část alespoň viny za problémy, které mají určití konkrétní lidé s nebankovními půjčkami, nesou oni sami a do jaké míry lze tento stav změnit tím, co z mínil pan Jakubík, to znamená, lepším finančním vzděláváním, lepší finanční gramotností právě této sociálně slabší vrstvy naší společnosti?
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
Tak já musím říct, že to nemusí být třeba jen sociálně slabí. My spolupracujeme s neziskovou organizací Fokus, která pomáhá lidem, kteří mají psychické onemocnění. A oni se setkávají s tím samým problémem svých klientů, s jakým se setkáváme my u těch našich. Tyto společnosti se zaměřují třeba na takovéto lidi a pro ně člověk, který má diagnózu třeba maniodepresivní psychózu nebo schizofrenii je vlastně tím nejlukrativnějším klientem. Protože, když mu půjčí nějaké peníze, tak mají vysokou šanci, že on jim to nebude splácet, a potom on má na svoji diagnózu invalidní důchod, který je vyšší než dávky našich klientů, který se mu dá exekuovat a vlastně do smrti z něj mají zdroj peněz. Takže já bych to nevztahoval pouze na ty sociálně slabé klienty, obyvatele chudinských ghet, kde my působíme.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Co tedy s tou situací dělat? Jak ji změnit?
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
My si myslíme, že, pokud by nebylo možné exekuovat sociální dávky nebo důchody, tak tyto společnosti by se nezaměřovaly právě na tyto lidi, u kterých je veliká šance, že nebudou splácet, popřípadě oni se sami snaží vyhledat takové klienty, kteří jim splácet nebudou, protože z nich mají největší zisk. A ještě samozřejmě je to nejdůležitější, kdo to celé zaplatí. Protože, když jsou exekukovány sociální dávky, které ty lidi mají proto, že jsou potřební, a nemají je ke svému živobytí, tak vlastně tyto dávky končí rovnou z kapsy daňového poplatníka se posunují do státní pokladny, a potom odtud na účty těch firem, které nabízejí rychlé půjčky. Těm lidem, kterým jsou určeny, se ani nedostanou.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Pokorný, máte vy nějaká pravidla, řekněme, pro podobné případy. To znamená, rozlišujete, je-li klient skutečně způsobilý, v uvozovkách, rozlišit to riziko, které nese půjčka, ať už je bankovní nebo nebankovní, ale v případě, že tedy přijde do kontaktu s vaší konkrétní firmou, tak nebankovní?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Samozřejmě rozlišujeme. My na rozdíl od bank, které mají nastaveny laťku jednotně a /výpadek signálu/
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Co by bylo přínosné vám, či nikoliv?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Tak my s každým klientem, poněvadž podepisujeme pouze v sídle společnosti, tak s každým klientem jednotlivou smlouvu projdeme, ukážeme mu všechny statě, které jsou pro něj závazné a snažíme se mu je vysvětlit. S každým klientem strávíme minimálně jednu hodinu, což na podpis jedné smlouvy o úvěru a přečtení všeobecných obchodních podmínek je podle mě dostačující. Nicméně může se stát, že klient přesto některé smluvní podmínky poruší. Toto nás samozřejmě netěší a snažíme se to s klientem řešit. Nicméně je podstatné zdůrazni to, že každá společnost a nás nevyjímaje, se snaží vždycky s klientem domluvit tak, aby to pro něj nebylo natolik finančně nákladné a je důležité, aby daný dlužník s věřitelem komunikoval.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Broži, vaše zkušenosti, předtím než dojdeme k závěrečným poznámkám?
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
No, já bych chtěl říct, že hodina na studium té smlouvy rozhodně není dost. My jsme se setkali se smlouvami, které tým právníků, v tom týmu bylo pět právníků, studovalo celý den nebo dva dny.
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Tak já bych na to zareagoval. My máme smlouvy velice jednoduché. Smlouva má jeden a půl stránky, všeobecné obchodní podmínky mají pět stránek. Jsou napsané velkým písmem a jsou kdykoliv k dispozici na našich webových stránkách, kde si je může každý klient stáhnout.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Opět se dostáváme k technikáliím, které si každý musí ověřit sám. Pánové, na konci tohoto pořadu otázka na vás na všechny. Poprosím o stručné odpovědi. Dojde v této konkrétní situaci na nějaké změny, ať už zásadní nebo alespoň nějaké v dohledné době, pane Pokorný?
Petr POKORNÝ, obchodní ředitel společnosti ACM Manny
--------------------
Já se domnívám, že pokud nedojde k úpravě zákonů tak, jak tady navrhoval kolega z organizace Člověk v tísni, to znamená, bude zamezeno exekuování sociálních dávek, tak k žádné změně nedojde. My se této úpravě nebráníme. My poskytujeme úvěry na úplně jiné bázi.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Broži.
Miroslav BROŽ, pracovník organizace Člověk v tísni
--------------------
Já bych chtěl říct, že v současnosti je ten fenomén předlužování obyvatel tak závažný, že pokud nenastanou nějaké systémové změny, tak pravděpodobně to zamezí řešení problému chudoby nebo sociálního vyloučení.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Pane Jakubíku velmi stručně.
Petr JAKUBÍK, pracovník samostatného odboru ekonomického výzkumu České národní banky
--------------------
Já bych chtěl říct, že tento problém není jen problém náš, ale problém celé Evropy. Postupně dochází k implementaci směrnic Evropské unie, to znamená, k určitému posunu nepochybně dojde.
Roman CHLUPATÝ, moderátor
--------------------
Tématem dnešního Studia Česko byly nebankovní úvěry a související problémy. Od mikrofonu se za všechny hosty loučí a příjemný den přeje Roman Chlupatý.