Rozhovor s T. Holubem, členem bankovní rady ČNB
Marek Miler (Hospodářské noviny 18. 5. 2022)
Centrální banka, nejdůležitější ekonomická instituce v zemi, se ocitla na rozcestí a investoři nevědí, jakým směrem se v následujících měsících vydá. Nejistotu způsobil prezident Miloš Zeman, když do funkce nového guvernéra jmenoval od července Aleše Michla, odpůrce současného zvyšování úrokových sazeb. Vyššími sazbami Česká národní banka (ČNB) dosud bojovala proti inflaci.
ČNB ale hrozí větší personální zemětřesení. Do konce června totiž má prezident do sedmičlenné bankovní rady vybrat náhradu za odcházejícího Jiřího Rusnoka. Zároveň končí mandát dalším dvěma radním, prezident teoreticky může na jejich místa dosadit ekonomy s odlišným názorem na řešení inflace.
Zatímco většina bankovních analytiků se k dění v ČNB vyjadřuje zdrženlivě (národní banka na jejich instituce dohlíží), do debaty nyní překvapivě vstoupil i člen bankovní rady Tomáš Holub. Ten je jediným zastáncem současné politiky boje s inflací, jehož šestiletý mandát ještě nekončí, a může si tak dovolit větší otevřenost než jeho kolegové.
Holub je finančním trhem považován za odborníka na měnovou politiku. V centrální bance pracuje už přes dvě dekády a před příchodem do bankovní rady vedl měnovou sekci, která pro bankovní radu vytváří analýzy a podklady pro rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
* HN: Po jmenování Aleše Michla guvernérem oslabila koruna tak prudce, že se bankovní rada na mimořádném zasedání rozhodla vstoupit na devizový trh a intervencemi korunu podpořit. Jak to oslabení hodnotíte?
Že bylo prudké.
* HN: A nějaké vaše osobní hodnocení?
Na tom není moc co hodnotit. Situace je jasná. Finanční trh, jakožto jakýsi nestranný rozhodčí, ukázal novému kapitánovi týmu žlutou kartu ještě dřív, než nastoupil na hřiště.
* HN: A pískal ten rozhodčí férově?
Kdo jsem já, abych hodnotil kolektivní moudro tržního mechanismu? Jakožto liberální ekonomho musím respektovat. Přinejmenším tento vývoj jasně ukončil debatu, jestli existuje vztah mezi nastavením našich úrokových sazeb a kurzem koruny. Mám-li na tom vidět vůbec něco pozitivního, tak kurzový transmisní mechanismus funguje.
* HN: Intervence jste ten tok rá t spustili ve chvíli, kdy koruna oslabovala méně než při předchozích intervencích. To naznačuje, že je ČNB na kurz ještě citlivější, než byla v březnu, je to tak?
Jsme v situaci velmi vysoké inflace, která navíc stále nedosáhla svého vrcholu. Slabá koruna by situaci ještě dále zhoršovala. To musí mimochodem uznat každý. A vlastně ještě o to víc lidé, kteří tvrdí, že celá inflace je knám dovezená ze zahraničí.
* HN: Tím máte na mysli kolegy z bankovní rady Michla a Oldřicha Dědka, případně bývalou ministryni financí Alenu Schillerovou?
Zrovna paní poslankyni Schillerovou jsem minulý týden slyšel v parlamentu vyčítat vládě, že se inflace dostává do myslí našich lidí a že se to nechalo zajít až příliš daleko. Každopádně to vypadá, že paní poslankyně už mění názor a i ona už začíná mluvit o neukotvených inflačních očekáváních. Což je ten nejnebezpečnější zdroj inflace, proti kterému musí centrální banka bojovat za každou cenu. My se prostě snažíme zvrátit oslabení kurzu nebo toto oslabení alespoň zmírnit, aby nezdražilo zboží z dovozu a inflační očekávání se úplně neutrhla ze řetězu. Nehodláme připustit turecký scénář spirály mezi kurzem, cenami, inflačními očekáváními a mzdami. (Turecký prezident Erdogan tlačil na to, aby se sazby nezvyšovaly, a tvrdil, že vysoké úroky inflaci naopak pohánějí. Ceny tam v dubnu meziročně vyskočily skoro o 70 procent, pozn. red.).
* HN: Viděli jsme, jak na jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB reagoval trh. Ale co si o této volbě myslíte vy osobně?
To nechci komentovat.
* HN: Proč?
Není úkolem členů bankovní rady se navzájem veřejně hodnotit. Od toho jsou nezávislí komentátoři a ti svoji práci dělají. Já nemohu být nestranným komentátorem, jelikož jakýkoli náznak negativního hodnocení by byl neloajální vůči centrální bance. Tedy instituci, kterou reprezentuji a která má nezastupitelnou roli v péči o cenovou a finanční stabilitu v této zemi. A takový výrok by poškozoval její důvěryhodnost, která je pro naplňování obou uvedených cílů klíčová.
* HN: ČNB je pod palbou, protože ani osm zvýšení úrokových sazeb zatím nepřineslo zpomalení inflace. A pan prezident se volbou nového guvernéra přiklonil na stranu těch, kteří tvrdí, že zvyšování sazeb je neúčinné, neboť inflaci pohání hlavně faktory ze zahraničí... Je to férový popis situace?
Nikdy jsme neslibovali, že zvyšování úrokových sazeb zabere okamžitě. Naopak jsme od začátku zdůrazňovali, že to standardně trvá rok až rok a půl, než se projeví plný dopad opatření měnové politiky do vývoje inflace. A od prvního zvýšení úrokových sazeb neuplynul ještě ani rok, navíc ta první zvýšení byla ještě mírná. K rychlej šímu zvyšování j sme přistoupili až od loňského podzimu, takže blízko k našemu dvouprocentnímu cíli bychom se měli přiblížit v závěru roku 2023. Mimochodem, co se týče těch rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb, včetně nedávného květnového, je tady ještě jeden aspekt, kterého si zatím nikdo z nezávislých komentátorů kupodivu nevšiml. Tím je skutečnost, že vbankovní radě jsou kolegové, kteří se nebáli hlasovat pro nepopulární, ale z hlediska zkrocení inflace absolutně nezbytná rozhodnutí, i když věděli, že je to může stát jejich další působení v centrální bance. To je projev osobní statečnosti a profesionality, který není v našem veřejném prostoru zdaleka běžný a samozřejmý.
* HN: Tím máte na mysli hlavně dva členy bankovní rady, kterým v červnu končí první mandát a svým hlasováním riskují, žejim pan prezident už neudělí druhý - tedy Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.
Dodám jen, že takto profesionální přístup, jaký ukázali kolegové, není úplně běžný ani jinde ve světě. Vzpomeňme si, jak jedna velká světová centrální banka (Holub má nejspíš na mysli americký Fed, pozn. red.) poměrně nedávno provedla bleskový přerod z holubice v jestřába až poté, co bylo rozhodnuto o obsazení jejího kapitánského můstku. A teď sklízí kritiku, že začala se zpřísňováním měnové politiky pozdě.
* HN: Mimochodem, hlasoval Aleš Michl minulý týden pro devizové intervence?
To se musíte zeptat Aleše Michla.
* HN: Ale souhlasíte, že by nedávalo smysl, kdyby nový guvernér říkal, že chce zkrotit inflaci, a nechtěl k tomu používat ani úrokové sazby, ani kurz?
S tím se nedá nesouhlasit.
* HN: Vy jste tedy pro intervence hlasoval?
Ano, já se k tomuto opatření hlásím.
* HN: Ještě nedávno jste ale říkal, že dáváte přednost boji s inflací dalším zvyšováním úrokových sazeb. Není tedy problém taky v tom, že ČNB mohla kurz k brzdění inflace využít víc?
Jsme v situaci pacienta, který má horečku blížící se 42 stupňům. A teď se objevil faktor -pod dojmem posledních událostí oslabující koruna -, který ji může dále zvýšit. Potřebujeme tedy onoho „pacienta“ rychle zchladit, i když víme, že tím léčíme symptom, a ne příčinu problému.
* HN: Jak ale léčit onu příčinu zrychlující inflace?
Z hlediska uklidnění trhu by nepochybně pomohlo, kdyby nový guvernér dal prohlášení typu: Udělám cokoli, aby se růst cen zbrzdil. Tedy že bez ohledu na své dosavadní kroky a prohlášení podpoří použití všech nástrojů centrální banky, bude-li to situace vyžadovat. K tomu by mohl napomoci i pan prezident. Kdyby třeba vyslal trhům signál, že bude nějakým způsobem zachována kontinuita v měnové politice i fungování centrální banky.
* HN: Myslíte udělením druhého mandátu dvěma dosavadním členům bankovní rady, kterým končí první funkční období v půlce roku?
To jste řekl vy, já nemohu panu prezidentovi mluvit do jeho kompetencí. Trh by to ale velmi pravděpodobně jako uklidňující zprávu přijal.
* HN: Komentátoři a analytici spíš odhadují, že prezident Zeman posílí názorový proud nového guvernéra Michla.
To nevím a nechci o tom spekulovat.
* HN: Je podlevás pravděpodobné, že na měnovém zasedání 22. června - posledním s touto bankovní radou - sevya vaši kolegové budete snažit výrazněji zvýšit sazby ještě naposledy, protože pak už může být rada v jiném složení a žádné zvýšení už neodhlasuje?
Předpokládám, že budeme muset sazby ještě dál zvýšit, protože to bude situace vyžadovat. Z mého pohledu ale nemůžeme brát zodpovědnost za to, jakbude - nebo by měla - rozhodovat bankovní rada v novém složení.
* HN: Co by se podle vás stalo, kdyby v bankovní radě zvítězil názor dokonce sazby brzy snížit, bez ohledu na prognózu?
S trochou štěstí by se mohlo ukázat, že další zvyšování sazeb už nebude potřeba. To koneckonců ukazuje i naše prognóza. Nová bankovní rada by si mohla vydechnout, že tu „černou práci“ za ni odvedl někdo j iný, a situaci „vyčekat“ až do jasných známek poklesu inflace. Velký problém by nastal, kdyby se objevily další proinflační faktory a nebyla by ochota na ně reagovat.
* HN: Slyšel jsem, že někteří lidé v ČNB jsou jmenováním nového guvernéra tak rozladěni, že uvažují o své rezignaci. Je to pravda?
Nemohu mluvit za své kolegy.
* HN: A vy osobně?
To je předčasný dotaz. Stále je šance na zachování kontinuity centrální banky v tom, že bude sledovat zákonné cíle. Na tom se já budu vždy rád podílet. Ale jak jsem také řekl, vážím si lidí, kteří nelpějí na funkcích, nýbrž na tom, co je správné.